https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/myslivci-s-povolenkou-budou-od-ledna-moci-lovit-myvaly-a-nutrie
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Myslivci s povolenkou budou od ledna moci lovit mývaly a nutrie

21.12.2021 01:51 | PRAHA (ČTK)
K nepůvodním druhům ve vyhlášce patří kromě nutrie říční, norka amerického a mývala severního dále ondatra pižmová, husice nilská a psík mývalovitý.
K nepůvodním druhům ve vyhlášce patří kromě nutrie říční, norka amerického a mývala severního dále ondatra pižmová, husice nilská a psík mývalovitý.
Licence | Volné dílo (public domain)
Stát od ledna povolí myslivcům s povolenkou nově lovit nutrie, norky, mývaly a další nepůvodní druhy živočichů. Dříve to mohla dělat pouze myslivecká stráž, uvedlo ministerstvo zemědělství. Změnu přinesla ministerská vyhláška.
 

"Podmínkou je, aby to měli uvedeno v povolence, kterou jim vydávají myslivecké spolky, tedy uživatelé honitby. Dosud mohla lovit tyto nepůvodní druhy pouze myslivecká stráž. Nová vyhláška zvýší počet možných lovců, myslivců je v ČR přibližně 90 000," informoval úřad.

K nepůvodním druhům ve vyhlášce patří kromě nutrie říční, norka amerického a mývala severního dále ondatra pižmová, husice nilská a psík mývalovitý. "Cílem předpisu je přispět k regulaci nepůvodních druhů a snížení nepříznivých dopadů spojených s jejich výskytem a šířením," dodal úřad.

Mýval, norek a psík mývalovitý požírají podle ministerstva ptačí vajíčka, mláďata i dospělé drobné živočichy. Norek působí značné škody na populaci raků, obojživelníků, ryb, ptáků i menších savců. "Husice nilská svým agresivním chováním znemožňuje hnízdění jiných druhů vodních ptáků. Ondatra a nutrie dokážou zničit polní plodiny a porosty na březích v okolí vod, a tím mohou ohrozit cenná přírodní společenstva. Oba druhy mohou narušit protipovodňové hráze a jiné vodní stavby. Vzhledem k tomu, že často žijí v blízkosti zastavěného území, mohou být i přenašeči chorob," uvedlo ministerstvo.

V Evropské unii je více než 12 000 nepůvodních druhů rostlin a zvířat, deset až 15 procent z nich se považuje za invazní. ČR eviduje přes 2000 nepůvodních druhů, podíl invazních se pohybuje také do 15 procent. Jde například o některé druhy severoamerických raků, kteří šíří račí mor. Z rostlin jsou za invazní považovány bolševník velkolepý, netýkavka žláznatá či javor jasanolistý.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (36)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

21.12.2021 06:34
No konečně !

A jenom je ?

Přemnožených predátorů je více druhů.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

21.12.2021 08:30 Reaguje na smějící se bestie
Nojo, ale některé se nesmí střílet. To by Vám sluníčkáři dali.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

21.12.2021 09:01 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
A přitom stále brečej, jak ubývá polního a zpěvného ptactva-

Komedianti !
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

21.12.2021 09:06 Reaguje na smějící se bestie
Já jsem sice myslel úplně jiný invazivní druh, ale máte pravdu, budeme se držet pouze v kategorii, kterou jste vytýčil.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

21.12.2021 11:05 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Sluníčkáře, aktivisty, je potřebné poslat mimo civilizaci tak na rok, bez všech současných vymožeností světa.

Sirky bych jim dal, ale ne moc.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

21.12.2021 11:53 Reaguje na smějící se bestie
Nač ty sirky? Křemínky se dají najít všude a suchý mech taky.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

21.12.2021 11:56 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
To abychom nebyli takoví sadisti.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

21.12.2021 07:29
Je to potřeba... jen by mě zajímalo kdy se stát i samosprávy začnou reálně zabývat invazivními (nepůvodními) druhy rostlin...

Bolševník, netykavka žláznatá, křídlatka,.... všude "krásně" prosperují a nikoho to nezajímá... například v povodí Bečvy je křídlatka již tak rozšířená, že v okolí samotné Bečvy již místy neroste nic jiného než stromy a křídlatka.... kdy to začne někdo řešit? Až už nebude co chránit a bude všude křídlatka?

Jediný kdo v této zemi tyto věci aspoň nějak řeší jsou neziskovky, které to dělají ve svém volném čase a za své peníze.... máme totálně nefunkční státní aparát, který musí nahrazovat dobrovolníci... fakt super!
Odpovědět
ss

smějící se bestie

21.12.2021 07:42 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Které že neziskovky ?

Kde si na sebe vydělávají !
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

21.12.2021 10:15 Reaguje na smějící se bestie
Vy evidentně ani nevíte na koho a co nadáváte... tak já vám to trochu osvětlím....

Neziskovka dělá zpravidla nevýdělečnou činnost, která je jako služba veřejnosti a která zpravidla dělá to, na co stát kašle.

Starání se o ŽP, postižené lidi, sirotky.... a na to dostávají dary od běžných občanů, zodpovědných firem a někdo i něco od státu jako aspoň nějaký příspěvek pro ufinancování provozu....

Lidé, kteří pro takové neziskovky pracují to často dělají zadarmo jako dobrovolníci nebo jako stálí "zaměstnanci", ale s minimálním platem.

A na ty máte tu drzost nadávat... smutné...
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

21.12.2021 10:35 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Popsal jste to sice hezky, ale šoupl jste do jednoho pytle všechny neziskovky. Jenže celá řada z nich doslova parazituje na ostatních lidech a doluje peníze ze státního rozpočtu. Názorným příkladem může být neziskovka Romea, která akorát rozeštvává lidi přičemž její roční rozpočet je vše jiné jenom ne omezený. Nebo Vzájemné soužití z Ostravy, které má podobný záběr. Její šéf Kumar si z minimálního platu pořídil barák jako prase. Tak nám tady nevykládejte něco o chudobě, protože když hrábnete pod povrch, zjistíte, že se tam leckdy točí velké balíky peněz, přičemž smysl těch neziskovek leckdy nechápou ani jejich zakladatelé.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

21.12.2021 11:12 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
A o tom to je.

Kolik % z toho dostanou, jde jenom na režii ? !

Když z přesvědčení, tak zadarmo, za své.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

21.12.2021 20:59 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Bylo by moc hezké, kdyby bylo to, co jste napsal pravda a v minulosti to byla častokrát i pravda. V součastnosti a to i u ekologických organizací je takových lidí, kteří něco dělají zadarmo, pro přírodu, minimum. I když se zdá, že peněz jde ekologickým neziskovkám dost, ve skutečnosti se většina těchto peněz rozplyne na náklady s provozem nebo předražené a nesmyslné projekty. Sledovat 2 roky jednoho norka v přírodě za milion, taky kdo jiný by to za takovou almužnu dělal. Petrův Zdar
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

21.12.2021 08:32 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Ta křídlatka není jenom v okolí Bečvy, V okolí Ostravice je to stejné. A když jedete vlakem ze Suchdola na Nový Jičín, tak jsou kolem trati kilometry křídlatky a nikdo to neřeší.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

21.12.2021 08:48 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Křídlatka je léčivá bylina. Myslím, že by bylo lepší vykupovat kořen, to by se vyrývala daleko více.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

21.12.2021 09:09 Reaguje na Slavomil Vinkler
Dneska se v republice tolik křídlatky, že bychom jí mohli léčit obyvatelstvo celé Koulezemě. Navíc má tento druh strašnou spoustu drobných semínek, takže nějaké omezení populace intenzivním sběrem nehrozí.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

21.12.2021 10:03 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Četl jsem, že se ta rostlina šíří primárně kořenově, ale také se mi to nezdálo. Těžko říct. Každopádně to, že je něco velký problém neznamená, že by jsme se na to měli vykašlat, ale naopak by jsme měli jednat co nejrychleji, protože se situace permanentně zhoršuje a zesložiťuje se její řešení.

Jenže mi žijeme v ČR... tady se čeká až na apokalypsu, než se začne věc řešit. Úplně stejně jak to dopadlo s "lesy".
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

21.12.2021 10:40 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Křídlatka je vlastně bylinný keř. Na zimu nadzemní části uhynou. Protože ale tvoří spousty droboučkých semen, kde jsou na to vhodné podmínky, dokáže se během krátké doby rozšířit na velké vzdálenosti. Ideální jsou koryta řek a železniční tratě, kde je silný pohyb vzduchu a tam ta semínka fakt dolítnou i stovky metrů daleko. Jinak u křídlatky je největší problém v tom, že vytváří hustá společenství keřů, kde pod větvemi díky suchu a tmě nevyklíčí vůbec nic. Je to vidět v zimě, kdy nadzemní části odejdou a pod nimi je holá země.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

21.12.2021 09:57 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ano máte pravdu, a také mě to už napadlo. Jenomže on o tom nikdo neví, a tak se to prostě neřeší a problém bobtná a bobtná.

Jen se bojím, že jak by se z toho stal business, tak by to mohlo (jako většinou) vést k tomu, že to vlastně chtějí někteří ještě pěstovat. Ideálně na státních pozemcích.

Každopádně se to neřeší ze strany státu vůbec.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

21.12.2021 08:50 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Není to pravda. Z vlastní zkušenosti vím, že po oznámení výskytu bolševníku bylo provedeno 2x hubení (nevím kým, Inspekce?) a bolševník vymizel.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

21.12.2021 10:19 Reaguje na Slavomil Vinkler
Tak to je ale opravdu vzácná událost... problém je to ale plošný a jednotlivé zásahy tohoto typu nemají hlubší smysl. Je třeba, aby se k tomu stát postavil systematicky a zaujal jasnou a definovanou strategii. A hlavně, aby se podle této strategie reálně postupovalo.

Již existují takové strategie a dokumenty, ve kterých se to řeší, ale zůstává to jen na papíře a v praxi se vše jen zhoršuje.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

21.12.2021 12:12 Reaguje na Lukáš Kašpárek
To hubení bolševníku mohu potvrdit. Znám dokonce na Ostravsku firmu, která to jela do Čech provádět. Tam asi bylo rozhodující to, že bolševník při kontaktu s kůží vyvolává silné alergické reakce, zatímco v křídlatce se můžete válet doslova hodiny a nic se Vám nestane. Takže na to stát prdí.
Odpovědět
JN

Josef Novák

21.12.2021 08:09
To, že myslivci nemohli lovit nepůvodní druhy byla práce pana Ambrozka, tehdejšího ministra ŽP a pana Stýbla ČSOP.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

21.12.2021 09:15 Reaguje na Josef Novák
Ambrozek byl ministrant životního prostředí 2002 - 2006. Takže tu pitomost stát nebyl schopen vyřešit skoro dvacet let. Jestli se stejnou pružností bude řešit i jiné problémy ohledně ochrany přírody, tak to nás potěš Pán Bůh.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

21.12.2021 20:45 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Byl jsem na jednání v roce 2015,kde myslivci dost tlačili na to, aby nepůvodní druhy mohli lovit všichni držitelé loveckých lístků a ne jenom myslivecká stráž a hospodář. Kdo byl kategoricky proti byli ekologické spolky, že by si řadový myslivci například pletli norky s vydrami a pod.
Petrův Zdar
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

22.12.2021 09:41 Reaguje na Jan Knap
Ale to tak bude, splést si norka s vydrou je za šera snadné až žádoucí.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

21.12.2021 08:27
Konečně se ouřadové rozhoupali.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

21.12.2021 08:46
Myslím, že nepůvodní druhy žijí zejména na nehonebních plochách.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

21.12.2021 08:52
V některých případech jde o hysterii. Javor jasanolistý nebo koza bezoárová...
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

21.12.2021 09:18 Reaguje na Slavomil Vinkler
Když bych šel do důsledků, tak ani kapr není u nás původní druh a rovněž by půristi měli tlačit na vyhubení štik. Na druhé straně je zajímavé, že jim nevadí zaplevelování našich vod střevličkou východní nebo karasem stříbřitým, kteréžto druhy vytlačují naši původní ichtyofaunu.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

22.12.2021 09:39 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Samozřejmě hodně polních plevelů jsou neofyta a archeofyta a některé na pokraji vyhubení herbicidy.
Odpovědět
Sl

Slovan

21.12.2021 09:18
V pořádku. Jedná se o nepůvodní druhy, které nepříznivě ovlivňují celou naši přírodu.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.12.2021 10:25
Chtít za současného masového rozšíření vyhubit křídlatku je asi něco podobného, jak vakcinací vyhubit covid. To samé platí pro netýkavku.
Něco pro ty, kteří rádi experimentují- netýkavka žlaznatá působí proti vnějším kožním plísním, pokud by se přidal měsíček, česnek a levandule,mohla by vzniknout velice účinná tinktura. Problém je pouze v tom, správně zjistit poměry. Takže i invazivní rostlina má zajisté uplatnění.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

22.12.2021 09:37 Reaguje na pavel peregrin
Některé neziskové organizace pořádají brigády na odstranění invazí aspoň někde. Například Okras hubí netýkavku v krasu. Také na Pálavě dobrovolníci trhají boryt. Je to hodně práce.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.12.2021 10:36 Reaguje na Slavomil Vinkler
To nezpochybňuji, pouze tvrdím, že je to boj s větrnými mlýny.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.12.2021 11:03
Úspěšnost každého invazivního druhu je dána jeho adaptabilitou na dané
prostředí. Invazivnost je stará stejně jako život na zemi a snaha lidí
ji zabránit je často pouze k smíchu. Mohu povolit odstřel, ale pokud
nepovolím i jiné druhy likvidace, tak se to odstřelem nikdy nepodaří.
Většinou jde o tvory značně přizpůsobivé, kteří se při ohrožení v
přírodě stáhnou do měst, kde odstřel nepřipadá v úvahu a najdou tam
"rezervaci" ve které se budou množit a stále doplňovat zlikvidované
kusy z okolí. Odlov by musel být jakýmkoliv způsobem alespoň po dobu
tří let i za cenu vedlejších ztrát u původních zvířat. Je to jako s
hubením místně přemnožených hlodavců. Vytrávím je i za cenu ztrát na
predátorech, ale na uvolněné místo se vrátí jak oni, tak i predátoři a je naděje na pár let vyváženou samoregulaci. Bez radikálního zásahu je to
pouze prodlužování situace do nekonečna. To samé je u invazivních rostlin. Jít systematicky rok od roku například povodí k povodí jednotlivých řek,
tak lze na omezenou dobu mít úspěch. Pokud se postupuje v jednom povodí
po katastrech, tak po vymýcení se například křídlatka vrátí od sousedů.
"Odborné" firmy si tak připravují další práci a obce pouze plýtvají financemi. Takovou likvidaci jsem osobně párkrát viděl a neubránil jsem
se křečovitému smíchu nad likvidací po proudu řeky s ponecháním celého
křídlatkou zarostlého břehu nad tím a víte proč? No protože byla doba
rozmnožování chráněného bobra, který měl v tom břehu noru. Výsledek? Do
dvou let tam byla křídlatka znovu a ve větším množství. Co dodat? Bylo
to moudré a nebo zbytečné a hloupé?
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist