Myslivci s povolenkou budou od ledna moci lovit mývaly a nutrie
21.12.2021 01:51 | PRAHA
(ČTK)
"Podmínkou je, aby to měli uvedeno v povolence, kterou jim vydávají myslivecké spolky, tedy uživatelé honitby. Dosud mohla lovit tyto nepůvodní druhy pouze myslivecká stráž. Nová vyhláška zvýší počet možných lovců, myslivců je v ČR přibližně 90 000," informoval úřad.
K nepůvodním druhům ve vyhlášce patří kromě nutrie říční, norka amerického a mývala severního dále ondatra pižmová, husice nilská a psík mývalovitý. "Cílem předpisu je přispět k regulaci nepůvodních druhů a snížení nepříznivých dopadů spojených s jejich výskytem a šířením," dodal úřad.
Mýval, norek a psík mývalovitý požírají podle ministerstva ptačí vajíčka, mláďata i dospělé drobné živočichy. Norek působí značné škody na populaci raků, obojživelníků, ryb, ptáků i menších savců. "Husice nilská svým agresivním chováním znemožňuje hnízdění jiných druhů vodních ptáků. Ondatra a nutrie dokážou zničit polní plodiny a porosty na březích v okolí vod, a tím mohou ohrozit cenná přírodní společenstva. Oba druhy mohou narušit protipovodňové hráze a jiné vodní stavby. Vzhledem k tomu, že často žijí v blízkosti zastavěného území, mohou být i přenašeči chorob," uvedlo ministerstvo.
V Evropské unii je více než 12 000 nepůvodních druhů rostlin a zvířat, deset až 15 procent z nich se považuje za invazní. ČR eviduje přes 2000 nepůvodních druhů, podíl invazních se pohybuje také do 15 procent. Jde například o některé druhy severoamerických raků, kteří šíří račí mor. Z rostlin jsou za invazní považovány bolševník velkolepý, netýkavka žláznatá či javor jasanolistý.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Policejní střelci odlovili v Libereckém kraji od pondělí dalších šest divočáků
V Anglii je populace vysoké zvěře větší než kdykoli za posledních 1000 let. Propaguje se tu zvěřina
Žádný ze 14 divočáků ulovených policisty na Jablonecku neměl africký morOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (36)
ss
smějící se bestie
21.12.2021 06:34No konečně !
A jenom je ?
Přemnožených predátorů je více druhů.
Odpovědět
A jenom je ?
Přemnožených predátorů je více druhů.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
21.12.2021 08:30 Reaguje na smějící se bestieNojo, ale některé se nesmí střílet. To by Vám sluníčkáři dali.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
21.12.2021 09:01 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaA přitom stále brečej, jak ubývá polního a zpěvného ptactva-
Komedianti !
Odpovědět
Komedianti !
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
21.12.2021 09:06 Reaguje na smějící se bestieJá jsem sice myslel úplně jiný invazivní druh, ale máte pravdu, budeme se držet pouze v kategorii, kterou jste vytýčil.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
21.12.2021 11:05 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaSluníčkáře, aktivisty, je potřebné poslat mimo civilizaci tak na rok, bez všech současných vymožeností světa.
Sirky bych jim dal, ale ne moc.
Odpovědět
Sirky bych jim dal, ale ne moc.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
21.12.2021 11:53 Reaguje na smějící se bestieNač ty sirky? Křemínky se dají najít všude a suchý mech taky.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
21.12.2021 11:56 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaTo abychom nebyli takoví sadisti.
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
21.12.2021 07:29Je to potřeba... jen by mě zajímalo kdy se stát i samosprávy začnou reálně zabývat invazivními (nepůvodními) druhy rostlin...
Bolševník, netykavka žláznatá, křídlatka,.... všude "krásně" prosperují a nikoho to nezajímá... například v povodí Bečvy je křídlatka již tak rozšířená, že v okolí samotné Bečvy již místy neroste nic jiného než stromy a křídlatka.... kdy to začne někdo řešit? Až už nebude co chránit a bude všude křídlatka?
Jediný kdo v této zemi tyto věci aspoň nějak řeší jsou neziskovky, které to dělají ve svém volném čase a za své peníze.... máme totálně nefunkční státní aparát, který musí nahrazovat dobrovolníci... fakt super!
Odpovědět
Bolševník, netykavka žláznatá, křídlatka,.... všude "krásně" prosperují a nikoho to nezajímá... například v povodí Bečvy je křídlatka již tak rozšířená, že v okolí samotné Bečvy již místy neroste nic jiného než stromy a křídlatka.... kdy to začne někdo řešit? Až už nebude co chránit a bude všude křídlatka?
Jediný kdo v této zemi tyto věci aspoň nějak řeší jsou neziskovky, které to dělají ve svém volném čase a za své peníze.... máme totálně nefunkční státní aparát, který musí nahrazovat dobrovolníci... fakt super!
ss
smějící se bestie
21.12.2021 07:42 Reaguje na Lukáš KašpárekKteré že neziskovky ?
Kde si na sebe vydělávají !
Odpovědět
Kde si na sebe vydělávají !
LK
Lukáš Kašpárek
21.12.2021 10:15 Reaguje na smějící se bestieVy evidentně ani nevíte na koho a co nadáváte... tak já vám to trochu osvětlím....
Neziskovka dělá zpravidla nevýdělečnou činnost, která je jako služba veřejnosti a která zpravidla dělá to, na co stát kašle.
Starání se o ŽP, postižené lidi, sirotky.... a na to dostávají dary od běžných občanů, zodpovědných firem a někdo i něco od státu jako aspoň nějaký příspěvek pro ufinancování provozu....
Lidé, kteří pro takové neziskovky pracují to často dělají zadarmo jako dobrovolníci nebo jako stálí "zaměstnanci", ale s minimálním platem.
A na ty máte tu drzost nadávat... smutné...
Odpovědět
Neziskovka dělá zpravidla nevýdělečnou činnost, která je jako služba veřejnosti a která zpravidla dělá to, na co stát kašle.
Starání se o ŽP, postižené lidi, sirotky.... a na to dostávají dary od běžných občanů, zodpovědných firem a někdo i něco od státu jako aspoň nějaký příspěvek pro ufinancování provozu....
Lidé, kteří pro takové neziskovky pracují to často dělají zadarmo jako dobrovolníci nebo jako stálí "zaměstnanci", ale s minimálním platem.
A na ty máte tu drzost nadávat... smutné...
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
21.12.2021 10:35 Reaguje na Lukáš KašpárekPopsal jste to sice hezky, ale šoupl jste do jednoho pytle všechny neziskovky. Jenže celá řada z nich doslova parazituje na ostatních lidech a doluje peníze ze státního rozpočtu. Názorným příkladem může být neziskovka Romea, která akorát rozeštvává lidi přičemž její roční rozpočet je vše jiné jenom ne omezený. Nebo Vzájemné soužití z Ostravy, které má podobný záběr. Její šéf Kumar si z minimálního platu pořídil barák jako prase. Tak nám tady nevykládejte něco o chudobě, protože když hrábnete pod povrch, zjistíte, že se tam leckdy točí velké balíky peněz, přičemž smysl těch neziskovek leckdy nechápou ani jejich zakladatelé.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
21.12.2021 11:12 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaA o tom to je.
Kolik % z toho dostanou, jde jenom na režii ? !
Když z přesvědčení, tak zadarmo, za své.
Odpovědět
Kolik % z toho dostanou, jde jenom na režii ? !
Když z přesvědčení, tak zadarmo, za své.
Jan Knap
21.12.2021 20:59 Reaguje na Lukáš KašpárekBylo by moc hezké, kdyby bylo to, co jste napsal pravda a v minulosti to byla častokrát i pravda. V součastnosti a to i u ekologických organizací je takových lidí, kteří něco dělají zadarmo, pro přírodu, minimum. I když se zdá, že peněz jde ekologickým neziskovkám dost, ve skutečnosti se většina těchto peněz rozplyne na náklady s provozem nebo předražené a nesmyslné projekty. Sledovat 2 roky jednoho norka v přírodě za milion, taky kdo jiný by to za takovou almužnu dělal. Petrův Zdar
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
21.12.2021 08:32 Reaguje na Lukáš KašpárekTa křídlatka není jenom v okolí Bečvy, V okolí Ostravice je to stejné. A když jedete vlakem ze Suchdola na Nový Jičín, tak jsou kolem trati kilometry křídlatky a nikdo to neřeší.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
21.12.2021 08:48 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaKřídlatka je léčivá bylina. Myslím, že by bylo lepší vykupovat kořen, to by se vyrývala daleko více.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
21.12.2021 09:09 Reaguje na Slavomil VinklerDneska se v republice tolik křídlatky, že bychom jí mohli léčit obyvatelstvo celé Koulezemě. Navíc má tento druh strašnou spoustu drobných semínek, takže nějaké omezení populace intenzivním sběrem nehrozí.
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
21.12.2021 10:03 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaČetl jsem, že se ta rostlina šíří primárně kořenově, ale také se mi to nezdálo. Těžko říct. Každopádně to, že je něco velký problém neznamená, že by jsme se na to měli vykašlat, ale naopak by jsme měli jednat co nejrychleji, protože se situace permanentně zhoršuje a zesložiťuje se její řešení.
Jenže mi žijeme v ČR... tady se čeká až na apokalypsu, než se začne věc řešit. Úplně stejně jak to dopadlo s "lesy".
Odpovědět
Jenže mi žijeme v ČR... tady se čeká až na apokalypsu, než se začne věc řešit. Úplně stejně jak to dopadlo s "lesy".
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
21.12.2021 10:40 Reaguje na Lukáš KašpárekKřídlatka je vlastně bylinný keř. Na zimu nadzemní části uhynou. Protože ale tvoří spousty droboučkých semen, kde jsou na to vhodné podmínky, dokáže se během krátké doby rozšířit na velké vzdálenosti. Ideální jsou koryta řek a železniční tratě, kde je silný pohyb vzduchu a tam ta semínka fakt dolítnou i stovky metrů daleko. Jinak u křídlatky je největší problém v tom, že vytváří hustá společenství keřů, kde pod větvemi díky suchu a tmě nevyklíčí vůbec nic. Je to vidět v zimě, kdy nadzemní části odejdou a pod nimi je holá země.
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
21.12.2021 09:57 Reaguje na Slavomil VinklerAno máte pravdu, a také mě to už napadlo. Jenomže on o tom nikdo neví, a tak se to prostě neřeší a problém bobtná a bobtná.
Jen se bojím, že jak by se z toho stal business, tak by to mohlo (jako většinou) vést k tomu, že to vlastně chtějí někteří ještě pěstovat. Ideálně na státních pozemcích.
Každopádně se to neřeší ze strany státu vůbec.
Odpovědět
Jen se bojím, že jak by se z toho stal business, tak by to mohlo (jako většinou) vést k tomu, že to vlastně chtějí někteří ještě pěstovat. Ideálně na státních pozemcích.
Každopádně se to neřeší ze strany státu vůbec.
SV
Slavomil Vinkler
21.12.2021 08:50 Reaguje na Lukáš KašpárekNení to pravda. Z vlastní zkušenosti vím, že po oznámení výskytu bolševníku bylo provedeno 2x hubení (nevím kým, Inspekce?) a bolševník vymizel.
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
21.12.2021 10:19 Reaguje na Slavomil VinklerTak to je ale opravdu vzácná událost... problém je to ale plošný a jednotlivé zásahy tohoto typu nemají hlubší smysl. Je třeba, aby se k tomu stát postavil systematicky a zaujal jasnou a definovanou strategii. A hlavně, aby se podle této strategie reálně postupovalo.
Již existují takové strategie a dokumenty, ve kterých se to řeší, ale zůstává to jen na papíře a v praxi se vše jen zhoršuje.
Odpovědět
Již existují takové strategie a dokumenty, ve kterých se to řeší, ale zůstává to jen na papíře a v praxi se vše jen zhoršuje.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
21.12.2021 12:12 Reaguje na Lukáš KašpárekTo hubení bolševníku mohu potvrdit. Znám dokonce na Ostravsku firmu, která to jela do Čech provádět. Tam asi bylo rozhodující to, že bolševník při kontaktu s kůží vyvolává silné alergické reakce, zatímco v křídlatce se můžete válet doslova hodiny a nic se Vám nestane. Takže na to stát prdí.
Odpovědět
JN
Josef Novák
21.12.2021 08:09To, že myslivci nemohli lovit nepůvodní druhy byla práce pana Ambrozka, tehdejšího ministra ŽP a pana Stýbla ČSOP.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
21.12.2021 09:15 Reaguje na Josef NovákAmbrozek byl ministrant životního prostředí 2002 - 2006. Takže tu pitomost stát nebyl schopen vyřešit skoro dvacet let. Jestli se stejnou pružností bude řešit i jiné problémy ohledně ochrany přírody, tak to nás potěš Pán Bůh.
Odpovědět
Jan Knap
21.12.2021 20:45 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaByl jsem na jednání v roce 2015,kde myslivci dost tlačili na to, aby nepůvodní druhy mohli lovit všichni držitelé loveckých lístků a ne jenom myslivecká stráž a hospodář. Kdo byl kategoricky proti byli ekologické spolky, že by si řadový myslivci například pletli norky s vydrami a pod.
Petrův Zdar
Odpovědět
Petrův Zdar
SV
Slavomil Vinkler
22.12.2021 09:41 Reaguje na Jan KnapAle to tak bude, splést si norka s vydrou je za šera snadné až žádoucí.
Odpovědět
ZŠ
SV
Slavomil Vinkler
21.12.2021 08:46Myslím, že nepůvodní druhy žijí zejména na nehonebních plochách.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
21.12.2021 08:52V některých případech jde o hysterii. Javor jasanolistý nebo koza bezoárová...
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
21.12.2021 09:18 Reaguje na Slavomil VinklerKdyž bych šel do důsledků, tak ani kapr není u nás původní druh a rovněž by půristi měli tlačit na vyhubení štik. Na druhé straně je zajímavé, že jim nevadí zaplevelování našich vod střevličkou východní nebo karasem stříbřitým, kteréžto druhy vytlačují naši původní ichtyofaunu.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
22.12.2021 09:39 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaSamozřejmě hodně polních plevelů jsou neofyta a archeofyta a některé na pokraji vyhubení herbicidy.
Odpovědět
Sl
Slovan
21.12.2021 09:18V pořádku. Jedná se o nepůvodní druhy, které nepříznivě ovlivňují celou naši přírodu.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
21.12.2021 10:25Chtít za současného masového rozšíření vyhubit křídlatku je asi něco podobného, jak vakcinací vyhubit covid. To samé platí pro netýkavku.
Něco pro ty, kteří rádi experimentují- netýkavka žlaznatá působí proti vnějším kožním plísním, pokud by se přidal měsíček, česnek a levandule,mohla by vzniknout velice účinná tinktura. Problém je pouze v tom, správně zjistit poměry. Takže i invazivní rostlina má zajisté uplatnění.
Odpovědět
Něco pro ty, kteří rádi experimentují- netýkavka žlaznatá působí proti vnějším kožním plísním, pokud by se přidal měsíček, česnek a levandule,mohla by vzniknout velice účinná tinktura. Problém je pouze v tom, správně zjistit poměry. Takže i invazivní rostlina má zajisté uplatnění.
SV
Slavomil Vinkler
22.12.2021 09:37 Reaguje na pavel peregrinNěkteré neziskové organizace pořádají brigády na odstranění invazí aspoň někde. Například Okras hubí netýkavku v krasu. Také na Pálavě dobrovolníci trhají boryt. Je to hodně práce.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
22.12.2021 10:36 Reaguje na Slavomil VinklerTo nezpochybňuji, pouze tvrdím, že je to boj s větrnými mlýny.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
21.12.2021 11:03Úspěšnost každého invazivního druhu je dána jeho adaptabilitou na dané
prostředí. Invazivnost je stará stejně jako život na zemi a snaha lidí
ji zabránit je často pouze k smíchu. Mohu povolit odstřel, ale pokud
nepovolím i jiné druhy likvidace, tak se to odstřelem nikdy nepodaří.
Většinou jde o tvory značně přizpůsobivé, kteří se při ohrožení v
přírodě stáhnou do měst, kde odstřel nepřipadá v úvahu a najdou tam
"rezervaci" ve které se budou množit a stále doplňovat zlikvidované
kusy z okolí. Odlov by musel být jakýmkoliv způsobem alespoň po dobu
tří let i za cenu vedlejších ztrát u původních zvířat. Je to jako s
hubením místně přemnožených hlodavců. Vytrávím je i za cenu ztrát na
predátorech, ale na uvolněné místo se vrátí jak oni, tak i predátoři a je naděje na pár let vyváženou samoregulaci. Bez radikálního zásahu je to
pouze prodlužování situace do nekonečna. To samé je u invazivních rostlin. Jít systematicky rok od roku například povodí k povodí jednotlivých řek,
tak lze na omezenou dobu mít úspěch. Pokud se postupuje v jednom povodí
po katastrech, tak po vymýcení se například křídlatka vrátí od sousedů.
"Odborné" firmy si tak připravují další práci a obce pouze plýtvají financemi. Takovou likvidaci jsem osobně párkrát viděl a neubránil jsem
se křečovitému smíchu nad likvidací po proudu řeky s ponecháním celého
křídlatkou zarostlého břehu nad tím a víte proč? No protože byla doba
rozmnožování chráněného bobra, který měl v tom břehu noru. Výsledek? Do
dvou let tam byla křídlatka znovu a ve větším množství. Co dodat? Bylo
to moudré a nebo zbytečné a hloupé?
Odpovědět
prostředí. Invazivnost je stará stejně jako život na zemi a snaha lidí
ji zabránit je často pouze k smíchu. Mohu povolit odstřel, ale pokud
nepovolím i jiné druhy likvidace, tak se to odstřelem nikdy nepodaří.
Většinou jde o tvory značně přizpůsobivé, kteří se při ohrožení v
přírodě stáhnou do měst, kde odstřel nepřipadá v úvahu a najdou tam
"rezervaci" ve které se budou množit a stále doplňovat zlikvidované
kusy z okolí. Odlov by musel být jakýmkoliv způsobem alespoň po dobu
tří let i za cenu vedlejších ztrát u původních zvířat. Je to jako s
hubením místně přemnožených hlodavců. Vytrávím je i za cenu ztrát na
predátorech, ale na uvolněné místo se vrátí jak oni, tak i predátoři a je naděje na pár let vyváženou samoregulaci. Bez radikálního zásahu je to
pouze prodlužování situace do nekonečna. To samé je u invazivních rostlin. Jít systematicky rok od roku například povodí k povodí jednotlivých řek,
tak lze na omezenou dobu mít úspěch. Pokud se postupuje v jednom povodí
po katastrech, tak po vymýcení se například křídlatka vrátí od sousedů.
"Odborné" firmy si tak připravují další práci a obce pouze plýtvají financemi. Takovou likvidaci jsem osobně párkrát viděl a neubránil jsem
se křečovitému smíchu nad likvidací po proudu řeky s ponecháním celého
křídlatkou zarostlého břehu nad tím a víte proč? No protože byla doba
rozmnožování chráněného bobra, který měl v tom břehu noru. Výsledek? Do
dvou let tam byla křídlatka znovu a ve větším množství. Co dodat? Bylo
to moudré a nebo zbytečné a hloupé?
