https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/myslivost-by-meli-podle-soukromych-vlastniku-lesu-provozovat-majitele-pozemku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Myslivost by měli podle soukromých vlastníků lesů provozovat majitelé pozemků

19.1.2023 01:15 | PRAHA (ČTK)
Licence | Volné dílo (public domain)
Myslivost by měli na svých pozemcích provozovat zejména vlastníci lesních a zemědělských pozemků nebo pachtýři, kteří půdu využívají. Do zákona to ve svém návrhu nové definice myslivosti navrhuje Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL). Na konferenci Asociace soukromého zemědělství (ASZ) Pestrá krajina to řekl místopředseda sdružení Richard Podstatzký. Asociace, která sdružuje hlavně menší zemědělce, návrh podporuje i kvůli potřebě snížení stavů zvěře, které způsobují velké škody majitelům lesů i zemědělcům.
 

Asociace včera předala ocenění farmářům za šetrné hospodaření v krajině a pozitivní vliv na životní prostředí. Podstatzký řekl, že stavy zvěře mají přímý vliv na pestrost krajiny a zároveň pestrá krajina má pozitivní vliv na chov zvěře a její druhovou pestrost. Poznamenal, že sám má zkušenosti s obnovou lesů po výrazné kůrovcové kalamitě v roce 2018.

Uvedl, že v jeho hospodářství uschlo 120 hektarů smrkových porostů. Následnou přirozenou obnovu lesa ale ztěžují stavy zvěře, která okusuje semenáčky. "Z malých semenáčků vznikají okusem bonsaje nebo jsou úplně spaseny žaludy a bukvice vyryjí divoká prasata. Vznikají nám tak velké náklady s umělou obnovou a ochranou porostů pletivem," řekl. Důležité pro něj je, že ve vlastní honitbě může myslivecky hospodařit a stavy zvěře snižovat.

Negativně vnímá působení mysliveckých spolků, které označil jako "koníček cizích lidí", kteří se snaží udržovat vysoké stavy černé zvěře pro podzimní naháňky. Uvedl, že vymáhat škody od spolků je zdlouhavé a často nevymahatelné. Lesníci i zemědělci proto požadují od plánované novely zákona větší pravomoci, mimo jiné i zmenšení minimální výměry honiteb, která je nyní 500 hektarů. "V pestré krajině lze hospodařit se zvěří v honitbě o výměře od 200 hektarů a preventivně narovnat stavy," doplnil. Legislativa by proto podle něj měla otevřít možnost tvorby honiteb a umožnit právo lovu vlastníka či pachtýře na obhospodařovaných pozemcích.

Současná legislativa myslivost definuje jako soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součásti ekosystému a spolkovou činnost směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků. ASZ a SVOL chtějí, aby v zákoně bylo uvedeno, že myslivost je nedílnou součástí zemědělské a lesnické činnosti a je provozována zejména vlastníky či pachtýři nebo prostřednictvím právnických nebo fyzických osob a dále spolky a jinými subjekty.

"Myslivost vždy byla součástí zemědělského a lesního hospodaření a bohužel v období socialismu se to oddělilo, kdy KSČ se rozhodla, že z toho udělá zábavu pro dělnické masy a komunistické pohlaváry," doplnil k tomu Daniel Pitek z ASZ. Upozornil na to, že nadstavy zvěře jsou tak velké, že působí velké škody, narušují rovnováhu v přírodě a někde jsou i příčinou poklesu biodiverzity. Sám se ve svých sadech v Českém středohoří pod Milešovkou potýká se škodami způsobenými daňkem, který okusuje jabloně. Zmínil, že v této oblasti jsou stavy až na desetinásobné úrovni, než je běžné. "Sady jsou ze zákona nehonební pozemky a nehradí se na nich škody způsobené zvěří," doplnil.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (61)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

19.1.2023 08:13
Zákon by měl respektovat, že jsou lesy produkční a lesy , které mají mít vysokou biodiverzitu. V hospodářských lesích pro produkci dřeva je zvěře moc (udržuje lesy řídké, neprodukční) , ale pro udržení biodiverzity je zvěře hodně málo.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

19.1.2023 08:16 Reaguje na Slavomil Vinkler
Kecají o podpoře biodiverzity, ale jen hospodářské škody je jejich mantra.
Odpovědět
DA

DAG

19.1.2023 08:55
Tak to už je hodně mimo. Takže jen majitelé a pachtýři. To je mínus cca. 30 až 50 % myslivců. No to by mě zajímalo, kdo to bude střílet. Možná doufají, že myslivci, které od myslivosti vyštvou, k nim budou jezdit na poplatkové lovy. Tato organizace je sice marginální, ale zjevně podporovaná silnou zelenou lobby. No jsem zvědavý co ze zákona nakonec vznikne. Ještě, že většina nájmů proběhne letos.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

19.1.2023 14:48 Reaguje na DAG
Ano. Jezdím jen na poplatkové lovy.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

19.1.2023 18:22 Reaguje na DAG
Je na poplatkových lovech něco špatného?
Odpovědět
DA

DAG

19.1.2023 23:18 Reaguje na Majka Kletečková
Ne to není, ale ti myslivci by to v potřebném množství nedělali. Když skončí takové procento myslivců bez honitby, tak je to problém. Ovšem s Vašimi protimysliveckými názory pochybuji, že chcete slyšet argumenty.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

20.1.2023 22:02 Reaguje na DAG
Děkuji za odpověď.
Odpovědět

Slavomil Štefán

19.1.2023 11:00
Konečně někoho napadlo odstranit tu socialistickou zvrhlost, kdy mi nějaký cizí chlapy klidně "hospodaří" na mých pozemcích.
Je potřeba uzákonit ve světě samozřejmou věc, že bez mého výslovného souhlasu nemůže nikdo, opravdu nikdo, courat po mém pozemku, nechá tam pást zvěř, pak si ji zastřelí a nechá, a mě dát jakýsi směšný nájem... To je vážení opravdu komunistická zvrhlost!!!!
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

19.1.2023 14:50 Reaguje na Slavomil Štefán
Nevím co to jako majitel honebního pozemku blábolíte.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

21.1.2023 15:20 Reaguje na Slavomil Štefán
Tak dejte dohromady 500 ha , nastudujte si cosi o myslivosti, složte zkoušky, udělejte si zkoušky na zbroják a kupte si fintu. Jo a nezapomeňte pečovat o krmná zařízení , najít si mysliveckého hospodáře , zpracovat výkazy pro SSM. Pokud Vám pak ještě zbude trocha času , běžte si tak 10 sednou na prase. Třeba něco střelíte. Hlavně vezměte vzorky pro veterinu ! A hlavně zachovejte průchodnost v krajině! Takže cizí chlapi třeba na kolách vám tam polezou furt :-)
Odpovědět

Zdeněk Šácha

22.1.2023 09:18 Reaguje na Slavomil Štefán
Teď Vám vadí myslivecké hospodaření a za chvíli Vám bude vadit, že Vám nad pozemkem létají Boingy. Pořád se někde omílá, že myslivecká populace stárne, tak přemýšlím jestli je správná cesta udělat v ČR pouze komerční myslivost, kdy si mladý člověk rozmyslí jestli si zaplatí (když nebude mít z čeho). A co až sportovec přeběhne vaší louku? Jaká tam bude taxa?
Odpovědět
LZ

Leon Zumr

23.1.2023 18:31 Reaguje na Slavomil Štefán
Vy nejste jako majitel pozemků členem honebního společenstva?
Odpovědět
VN

Vladimír Nechutný

19.1.2023 12:25
I při stávající právní úpravě má vlastníka uživatel pozemku možnosti jak se podílet na výkonu práva myslivosti. Uživatel , vlastník pozemků má možnost podat pověřené obci- ORP návrh na navýšení odlovu z důvodu nepřiměřených stavů a požadovat uložení povinnosti uživateli honitby odlovit požadovaný počet zvěře. V honitbách LČR, VLS a v národních parcích(pronajatých nebo přímo využívaných) se loví převážná množství jelena evropského , a jelena siky, a jen cca 20% černé zvěře z celkových ročních odlovů. U LČR je značná část pronajatých honiteb pronajata obchodním společnostem nebo fyzickým osobám. Nikoliv spolkům. Mezi držitelem honitby a uživatelem honitby je v případě pronájmu uzavřena nájemní smlouva ve které jsou specifikovány podmínky pronájmu včetně výpovědních podmínek.
Myslivecké spolky jsou ve většině případů nájemci společenstevních honiteb. tedy honiteb kterou tvoří více vlastníků. Vlastníci jako držitelé honitby na valné hromadě rozhodují jestli a komu a za jakých podmínek honitbu pronajmou. Když vlastník pozemku nebo uživatel chce tak i za stávající úpravy má možnost výrazně ovlivňovat provozování myslivosti .
Snížení výměry honiteb provedených v minulosti LČR nepřinesli snížení stavů jelení zvěře ani snížení stavů jelena siky .Vlastníci lesa nevnímají černou zvěř tak jako zemědělci.
Rozumní a moudří lidé spolu komunikují aby se navzájem pochopily. Napadání jen staví bariéry . Osobní zájmy se vydávají za zájmy společnosti. .

Odpovědět
MU

Michal Ukropec

19.1.2023 14:51 Reaguje na Vladimír Nechutný
1*.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.1.2023 12:33
A už je to tady zase. Zase chtějí "bouchat zvěř" majitelé drobnějších pozemků o rozlohách desítek až stovek hektarů, kteří buď nezvládli myslivecké zkoušky nebo se nedokáží domluvit s místními myslivci, takže jsou s nimi ve sporech.
A nestydí se lhát, například o tom, že je zvěř přemnožená, když například auta jsou v běžné honitbě, přes kterou vede několik silnic, dnes s automobilovým provozerm 24 hodin denně, schopné kolizemi zlikvidovat veškerý přírůstek zvěře v honitbě.
Nebo o tom, že zvěř, třeba srnčí, se díá obhospodařovat na 100 - 200 hektarech. Když normální revír, na kterém se srnčí denně pohybuje, je právě těch 500 - tiíc hektarů.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

19.1.2023 14:52 Reaguje na Radim Polášek
1*.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

19.1.2023 14:47
Blábol hodný ekolistu. Základní jednotkou je honitba. Honitbu tvoří honební společenstvo, což jsou majitelé honebních pozemků. Tito ve své honitbě hospodaří režijně ( sami na svém) nebo honitbu pronajímají mysliveckému sdružení. Do toho se zase může dostat leda majitel honebních pozemků. Já mám papíry cca 20 let, a jelikož nemám honební pozemky, tak jsem se do žádného sdružení nedostal. Že tyto fakta neznají diskutující, mi nevadí. Ale od odborného ekologistického listu to považuji za záměrnou lež. (Babišovismus)
Odpovědět
RP

Radim Polášek

20.1.2023 08:24 Reaguje na Michal Ukropec
Ale to, že myslivec musí mít ve své honitbě ve vlastnictví nějaký honební pozemek ale nemá oporu v zákonu. Na to jsou právě Honební společenstva. A právě odělení myslivce od vlastnictví pozemku v honitbě umožňuje v případě potřeby onu žádanou konkurenci různých zájmových mysliveckých sdružení či jiných mysliveckých subjektů a výběr nejlepšího pronajímatele honitby.
Požadavek, aby myslivec měl v honitbě svůj pozemek jsou pak čistě jen vnitřní stanovy příslušného mysliveckého sdružení. Které ve většině případů sice vyhovují příslušnému Honebnímu společenstvu, protože umožňují členům toho Honebního společenstva, pokud mají potřebu dělat myslivost, vyřadit konkurenci myslivců "bezzemků". Ale pokud to Honebnímu společenstvu vyhovuje, klidně může honitbu pronajmout nějakému mysliveckému sdružení, jehož členové nemají v honitbě žádné pozemky.
Podstatou je to, že myslivecká sdružení jsou většinou zájmová sdružení. Jakmile mají pronajatou honitbu, tak sice musí plnit příslušné podmínky hospodaření v honitbě určené zákonem, parametry příslušného úřadu Životního prostředí a určeného přáním či rozhodnutím Honebního společenstva. Ale co se týká přijímání nových myslivců mezi sebe, je to čistě jen vnitřní záležitost stanov myslivců a schválení nového člena nějakým členským hlasováním na schůzi myslivců. Žádný myslivec z venku nemá automaticky nárok na členství v takové zájmové organizaci, pokud se členové mysliveckého sdružení rozhodnou jinak.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

20.1.2023 12:10 Reaguje na Radim Polášek
Honění společenstvo si prosadí do stanov M.S. že přijat může být pouze majitel honebního pozemku. Tak to má většina M.S. kolem Tábora.
Odpovědět
DA

DAG

20.1.2023 12:38 Reaguje na Michal Ukropec
Myslím, že toto neprosazuje honební společenstvo, ale přímo MS. Ono spojení půdy s myslivostí je dnes velké a každé MS, které si chce honitbu pronajmout i příště musí být z vlastníků půdy. Bohužel na to doplácí spousta myslivců, kteří nemají pozemky. Ještě na vesnici, kde jsou dobré vztahy může být někdo ve sdružení nebo mít povolenku, protože jsou prostě dobrá parta. A teď si vezměte, že by se honitby převedli čistě na vlastníky nebo pachtýře. To už by si neškrtla půlka myslivců. Ale znám i honitby, kde mají personální problémy.
Já bych to udělal naopak. Zrušil bych honební společenstva, zmrazil bych honitby, nechal bych je MS, které na nich zrovna hospodaří a ti by měli povinnost přijmout všechny myslivce, kteří bydlí v obcích v honitbě :)
Odpovědět
RP

Radim Polášek

20.1.2023 15:18 Reaguje na DAG
A to je právě nesmysl povinně přijmout všechny myslivce, kteří například zrovna bydlí v obcích v honitbě. Za prvé myslivci jako zájmoví jsou kolektiv založený na známostech a důvěře a kteří spoluparcují. Přijmout tam lidi, kterým se třeba nedůvěřuje a nedá se na ně spolehnout MS rozloží. Za druhé aspoň u nás stačí benefity honitby, odstřely naplnit jen pár lidí, 2/3 myslivců už teď si zastřílí maximálně o honech na drobnou zvěř a jinak jen chodí na brigády. přijmouit tam z povinnosti další neznámé myslivce, tak ti si nezastřílí vůbec, možná ani ne na honech. Pouze budou chodit na schůze a na brigády a o to víc budou MS rozkládat.
Odpovědět
DA

DAG

22.1.2023 21:44 Reaguje na Radim Polášek
To byl vtip
Odpovědět
RP

Radim Polášek

20.1.2023 15:12 Reaguje na Michal Ukropec
V naší MS to je tuším taky tak. Aby mohl být myslivcem, tak vlastní třeba 400 m čtverečních.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

21.1.2023 15:25 Reaguje na Michal Ukropec
To může platit ( bez opory v zákoně) v místech , kde je relativně dostatek práceschopných myslivců. Ale jsou honitby s věk. průměrem 60+ a tam bude problém, kdo bude opravovat zařízení a kdo krmit. Tak situace se jaksi v ČR průběžně zhoršuje. Mladí sedí u mobilů a příroda je nezajímá.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

22.1.2023 08:18 Reaguje na Petr Pekařík
Opravovat zařízení a v zimě krmit není čistě myslivecká činnosta nemusí na ni být myslivecké zkoušky. Dá se tedy provozovat tak, že si na to MS někoho najme a myslivec tu práci jen dozoruje. Pravda, musí potom na zaplacení té práce sehnat peníze, protože nějací nájemní dělníci to zadarmo nebudou dělat, jako to dělají myslivci. Pravděpodobně by na to šlo i vyjednat dotace.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

27.1.2023 17:49 Reaguje na Petr Pekařík
Ale zajímá. Vědí velice dobře, co ti ostatní musí udělat! A rádi poradí co je ještě třeba.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

27.1.2023 17:49 Reaguje na Petr Pekařík
Ale zajímá. Vědí velice dobře, co ti ostatní musí udělat! A rádi poradí co je ještě třeba.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.1.2023 17:28
Nic nového pod sluncem. Za prvé republiky střílel kdo měl pole a flintu.
Zvěř byla pouze ve velkých honitbách velkostatkářů a šlechty, ale jinde
to měla za sebou, sotva se tam objevila. Před ukončením hájení se tak
předháněli při nalákání krmením na své pozemky a po vybití už nebylo
třeba krmit. Takže to má být asi ten způsob, jak vybít zvěř, která
pouze škodí a vlastně těm malým vlastníkům snižují jejich nuzné příjmy
u kterých se už neobejdou bez dotací. Podepsán je pod tím šlechtic a
zajímalo by mne kdo další. Nikdy to nebude nějaký vlastník 20 ha, ale
jsou to ti větší, kteří stejně do toho ty malé taky nenechají kafrat.
Představte si, že by o právo lovu měli zájem všichni vlastníci a taky
pachtýři na vašem katastru. To by tam lovilo 1 000 lidí těch deset
zajíců a deset kusů srnčí? No tě pic, to si hodí korunou, kdo to bude
lovit? Nikoliv, bude to podle rozlohy pozemků a ti malí zase utřou nos.
Navíc stanovit pravidla pro takový individuální lov nebude jednoduché
a to nehovořím o nějakém "pytláctví" některých z nich. Uvidí z okna na
poli zajíce a
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.1.2023 17:31 Reaguje na Břetislav Machaček
Doplním: ...a v poledne už bude na oběd. To opravdu není dobrý nápad
pro přírodu, ale pouze pro některé vykuky, aby vystříleli i zbytek
zvěře.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

19.1.2023 17:53 Reaguje na Břetislav Machaček
Jak zde tvrdí emeritní poradce L.Č.R. Ing. Jan Metzl, zvěř do přírody nepatří, a je nutné ji vystřílet. Může být leda v ZOO, nebo oplocené oboře. Viz hledátko nahoře.
Odpovědět
sv

sv

19.1.2023 20:19 Reaguje na Michal Ukropec
A co ti zabránilo to "hledátko" využít a vložit odkaz?
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

20.1.2023 05:30 Reaguje na sv
Na mobilu to neumím.
Odpovědět
DA

DAG

20.1.2023 07:47 Reaguje na sv
Vy si tykáte?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.1.2023 08:52 Reaguje na DAG
Von si na svém buranství zakládá a výstupní kontrola to toleruje.
Odpovědět
sv

sv

26.1.2023 09:48 Reaguje na Karel Zvářal
Tak to jsme dva, karlíku.
Odpovědět
sv

sv

26.1.2023 09:49 Reaguje na DAG
A co je ti do toho?
Odpovědět
sv

sv

26.1.2023 09:50 Reaguje na Michal Ukropec
Tak zkus příště zvolit takový prostředek komunikace, který bude odpovídat úrovni tvé gramotnosti.
Odpovědět

Petr Šťastny

19.1.2023 23:46
Važení diskutujicí, myslivosti se věniji už pomalu 40 let asi v páté generaci. Srnec, zajic, bažant a pod. nepotřebuje ani 200 ha honitbu, ten zhasne na louce na které se narodil, pokud ho teda na ni někdo neuloví, nebo z ni nevyžene jedinec mladší a silnější. A tato zvěř páchà minimum škod na hospodářských plodinách. Celý okolní svět jde cestou zvětšováni honiteb. V Maďarsku a Německu jsou převážně honitby o rozloze 5 -15 tisic hektarů!!! Ve kterých se struktura a množstvi zvěře odvijí od konkretních podmínek s ohledem na hospodaření, krajinný ráz a biodiverzitu a hlavní slovo zde nemají myslivci, majitelé pozemků nebo lesů, ochranci přírody a kdovi kdo ještě. Ale stát který rozhoduje po posouzení všech ohledů jaká zvěř zde bude žít a v jakých stavech. A své zámery jasně definuje, vyžaduje, kontroluje a připadné nedodržování tvrdě trestá. V naßich podmínkàch do toho kecá každý kdo umí mluvit a čím míň tomu rozumí... tim hlasitěji. Naše myslivecké spolky léta zkreslují faktické stavy spàrkaté především jelení a dančí zvěře, protože kdyby přiznaly kolik ji opravdu v honitbě mají, tak jim státní zpráva nařídí násobné odlovy...ale kdo to odlovi?? Těch pár důchodců nebo myslivců srdcařů většinou zaměstných nebo podnikajících? Každý občan a nejen vlastik pozemků má právo být členem mysliceckého spolku, jenže podmíky členství dosáhnout a dodržovat už nechce nikdo!!! V mimojelenich oblastech a menších honitbách většina státnich úřadů doposud silně omezuje lov jelení a danči trofejové zvěře starší dvou let! O odlovu mladých jedinců celoročně myslivci žádaly státní správu skoto poslednich deset let a spolu s vlastníky lesů upozorňovaly ne její nekontrolovaný nàrust. Úředníci to povolili až předloni. A podobných nekompetentních rozhodnutí je v naší nejen myslivosti pořád mnoho... Náš úředník je špatně placený tudíž vetšinou màlo kvalifikovaný, navic zahlcený zbytečnou byrokracii, takže na důležité věci nemà vědomosti čas nebo prostor. A tudíž z takovéhoto stavu vzniklé nařízení a rozhodnutí se bojí kontrolovat, natož tak neplnění trestat!
Za poslednich 30 let jsme si štědrými zemědělskými dotacemi vychovaly hromadu "hospodářů" ze kterých by bez dotaci nehospodařil ani jeden. Zaplatili jsme jim zvířata, čhlévy trakrory větší mnohdy než ty chlévy, teréní auta a honosné vily...tak teď uz jim chybí jen právo vozit sebou po pronajatých nebo vlastních pozemcích kulovnici a střílet vše co užírá potravu jejich hospodářským zvířatům nebo snižuje zisk! Ale pozooor!!! Né za stejných podmínek a pravidel jak dosavadní myslivci, ale ktyž už se dělá nový myslivecký zákon tak si pidmíkky stanovíme sami! Jsou to předce NAŠE pozemky a lesy!
200 ha honiteb přejde za den jelen deset, danek a divočák 5 a na každé hranici bude sedět jeden "gazda" s flintou a čekat na něho... a na co nebude mít čas nebo chuť sám, tak prodá lovcům...do deseti roků v naší krajině není ani chlup!!! Kolik se jich ze závisti na těch hranicích honiteb postřílí mezi sebou ani nedomýšlím! Do toho nějakou pomazanou hlavu napadne, že tu kdysi žili i vlci a medvědi a tudíž tu musí být uměle vysazeni...ti sežerou zbytek... Proboha lidi...poďme zpátky na zem!!! Hospodáři, myslivci, ochránci přírody, turisté, sportovci a pod. se musí naučit žnit v krajině spolu, každá skupina musi ze svých "důležitých a nekompromisních práv a nároků" kousek ustoupit, dohodnout se a dohodnuté respektovat! A pokud to neudělá s rozumem a logikou ku prospěchu všech stát a vláda...nebude spokojený nikdo a doplatí na to všichni! Myslivosti a zdravému rozumu zdar!!!
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

20.1.2023 05:37 Reaguje na Petr Šťastny
Krásný příspěvek. Nevím, zda osloví mladé ambiciózní zelené revolucionáře.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.1.2023 10:19 Reaguje na Michal Ukropec
Neosloví, ale nakonec jsou to oni, kteří " vytvářejí "
budoucnost sobě a svým dětem. Tak ať si dosyta užijí
toho, co vytvoří. Já už budu pšoukat do hlíny, ale oni se
budou kochat tím, co vytvořili a proti čemu nebojovali.
Já jim to nakonec i škodolibě přeju, protože hloupému se
nedá radit, když si myslí, že sežral všechen rozum světa.
S nimi nelze často ani diskutovat, protože když už neví
kudy kam, tak vytasí tituly z pochybných škol a ohromují
oponenty pochybnými "důkazy" vytvořenými "vědci" z těch
samých škol. Praxi a zkušenosti zásadně negují jako
přežitek socialismu o kterém mají pouze zprostředkované informace a totéž o myslivosti za 1. republiky. Jen ať
si to prosadí a poznají, proč o to některým vlastně jde.
Vybít potravu predátorům není problém, ale čím pak nakrmí
ty své ikony? Namnožit tu potravu bude daleko složitější
při vysokých stavech predátorů a "myslivců" vlastníků,
protože je rozdíl rozmnožit něco z tisícovky a nebo z pár
kusů. Mohou klidně vytvářet těm zvířatům vhodné podmínky,
ale pokud na ně bude predační a lovecký tlak, tak nikdy
ty stavy zvířat neobnoví. Z praxe znám třeba nově vytvořené
tůně, kde žáby a pulce vyloví volavky, které jsem tu před
40. roky vídal jako vzácnost. Tůně jsou tak pastí, kam se
jdou rozmnožit a kde je koncentrované loví volavky a zbytek
jezevec a jiní predátoři. Zdánlivé vyšší množství žab v
době rozmnožování ale není ani zlomkem toho, co tu bylo
před revitalizací tůní a predací, která ty tůně predátorům
zpřístupnila. Navrhoval jsem zaházet hladinu tůní větvemi
a byl jsem "vzdělanci" odpálkován, že tak to v příručkách
není, stejně jako větší hloubka nevhodná pro lov brodivých.
Naopak vytvořili mělké tůně vhodné k lovu brodivými se
zcela otevřenou hladinou. Prostě oni praxi a zkušenosti
předků neuznávají, tak ať si získají ty své, ale budou
to tragicky získané zkušenosti!
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

20.1.2023 12:13 Reaguje na Břetislav Machaček
Moje výchova skončí vnukem. Pak budu prdět do hlíny taky.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

21.1.2023 10:03 Reaguje na Břetislav Machaček
Ono je potřeba obojí. Mělké koleje v lese upřednostní kuňka žlutá. Ale když nějaké koleje udělá lakatoš, tak je řevu o ničení cesty v CHKO. A pak přijdou z ČIŽP, dají pokutu jako v Kokořínsku a lesáci to raději hned zasypou kamením, čímž je zničí. Vysýchavé tůně potřebuje ropucha zelená a krátkonohá. Atd.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.1.2023 10:20 Reaguje na Slavomil Vinkler
Pokud vyschnou až po ukončení vývoje pulců na žabky, tak budiž. Samozřejmě jich pak musí být tolik, aby je všechny nevyrabovali hladoví predátoři a ty koleje po nakladení vajíček znovu někdo nerozjezdil. Ty koleje na cestě jsou spíše nouzová řešení, než nějaké tůně na okraji lesa či na pasece.
jsou pro
Odpovědět
RP

Radim Polášek

22.1.2023 08:31 Reaguje na Břetislav Machaček
Dlouhodobě používaná, ale málo ježděná lesní či polní cesta je na takové tůně ideální. Jedině tam je totiž půda ježděním tak utlačená, že je v trochu vhodné jílovité půdě vodotěsná a tudíž pokud je na jaře a na začátku léta vlhké počasí s větším množstvím srážek, ty tůně se tam dobu potřebnou na vývoj pulců udrží, protože vysychají hlavně výparem.
Na okraji lesa či na pasece na udržení i malé tůňky obvykle potřebujete pramen, protože tam bývá půda propustná a srážková voda se maximálně do jednoho, dvou dnů kompletně vsákne. Zasakovaná voda se tedy musí pramenem doplňovat. Nebo tam musí být dlouhodobě vysoká hladina podzemní vody. A to už je složité, navíc pramen vodu ochlazuje, takže vývin pulců je tam pomalejší.
Pomohlo by možná, kdyby někdo oživil technologii a zpracoval metodiku vytváření vodotěsných koryt a malých nádržek utěsněním jílem. Jak to uměli staří mlynáři a rybníkáři.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

22.1.2023 08:48 Reaguje na Břetislav Machaček
Predátoři naši přírodu zachrání. Tvrdí Bláhoví Duhové.
Odpovědět
DA

DAG

20.1.2023 07:55 Reaguje na Petr Šťastny
Relativně pěkně máte popsány problémy s množstvím zvěře. U těch státních úředníků je problém, že mají svoji hlavní agendu v lesnictví a tudíž na myslivost ani nemají čas a raději to nechávají proplout.
S Vašim názorem, že při převedení myslivosti čistě na sedláky nebude zvěř. Čím více bude myslivost navázána na majitele pozemků, tím méně bude myslivců. Už dneska je vázání na půdu velmi silné a někteří myslivci se bez pozemku do sdružení nedostanou. V dnešní době, z časového hlediska, je potřeba na odlov spíše kvantita.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

20.1.2023 08:58 Reaguje na DAG
Ano. Střelím si jednoho poplatkového srnce, a jinak chodím jen na naháňky. Víc nejsem ochoten do toho vrážet. To se raději jdu potápět do Egypta. Ale Duhový Bláha má také papíry. Ještě nikdy nenapsal, co kde a jak jako ekologista odlovuje.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

20.1.2023 09:48 Reaguje na Petr Šťastny
Předpokládám, že ty velké honitby 10 - 15 tisíc hektarů vznikly sloučením honiteb tak, že staří myslivci z malých honiteb odešli a noví mladí se nenašli. 10 - 15 tisíc hektarů, zvláště pokud centrem honitby není nějaké lidské osídlení, ale nějaký les či podobný terén bez lidí, už by dle mého odhadu dokázalo uživit už nejméně jednoho profesionálního myslivce, vydělat mu na jeho plat. A terén bez lidí v centru honitby o rozloze několik tisíc hektarů by už mohl umožnit vážnou plemenářskou práci u některé spárkaté zvěře, u srnců nebo možná daňků. Myslivec z povolání by měl čas na to tu zvěř obeznat a tak provádět plemenářskou práci. Odstraňovat odstřelem kusy nevhodné exteriérem i zdravotním stavem a tak postupně vést tu populaci zvěře žádaným směrem. V našich podmínkách by takhle šlo podle vizuálních kritérií odstranit z jelení populace část jedinců s nevhodnou genovou příměsí jelene Sika. Za 5 - 10 let takové myslivecké práce v takové honitbě by mohla honitba začít vydělávat na nějakých prvních prodejích odstřelů trofejně dobrých kusů.
Odpovědět

Petr Šťastny

20.1.2023 10:17 Reaguje na Radim Polášek
Zdravím, nevím z historického hlediska jak ty honitby vznikaly ale i z pohledu evidence, hospodaření, jednání se státními úřady... a z chovatelského hlediska jednoznačný přínos!! V našem regionu přemnožení daňci vytvoří 300 hlavé stádo a putují po kulturních plodinách přes 3-4 spolky velikosti větší návsi... A komu teď nařídit jaké odlovy?? Koho trestat za jejich neplnění?? Kdo bude platit škody??
Na okresním mysliveckém sněmu je 150 lidí a všechno statutáři spolků... takto by se jich sešlo 10 a konečně se na něčem rozumném domluvili... Stejně všichni jezdíme lovit okolo komína, tam kde to známe a víme "co tam chodí", ale pokud jako třeba letos je semenný rok a zvěř drží v listnatých lesích... tak ty honitby, kde ty lesy jsou, tak teď loví...a sousední honidba s loukami a poly platí škody, které ty prasata vyrobí mezi 2. a 4. hodinou ranní, když si vyjdou s těch lesů na živočišný zákusek! Oni ti křiklouni co by chtěly ty 200 ha honitby by za pár roků, té byrokracie, zodpovědnosti a starostí...zase zpívaly jinou písničku...
Odpovědět
RP

Radim Polášek

20.1.2023 10:24 Reaguje na Petr Šťastny
Zní to rozumně. Řekl bych, že máte asi pravdu.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

20.1.2023 12:31 Reaguje na Radim Polášek
V Německu nebo Rakousku jsou sice honitby od 150, nebo 250 ha, ale jsou sloučení do honebních společenstev o celkové výměře 15 000 až 25 000 ha. Takové jsou i na Slovensku, Maďarsku, nebo Polsku. Nemluvě o Skandinávii.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

21.1.2023 15:33 Reaguje na Michal Ukropec
Polsko , tuším honitba kolem Varšavy cca 15 tis ha. Info tedy 10 let staré , možná jsou už větší.
Odlov srnčí zvěře tuším kolem 140 ks/rok
Odpovědět
RP

Radim Polášek

20.1.2023 10:21 Reaguje na Petr Šťastny
Jinak co se týká vhodné velikosti honitby, záleží čistě na konkrétní biologii příslušného druhu lovné zvěře.
Nejmenší "honitbu" by mohl mít asi divoký králík, protože ten se od své nory obvykle nevzdaluje víc než 50 metrů. Tam by mohla být klidně honitba s minimální rozlohou 2 - 5 hektarů, pokud by to nebyla dlouhá úzká nudle.
U divokých králíků by mohlo být zajímavé podnikání jejich oborní chov a produkce, protože podle mého odhadu by minimální rozloha takové obory mohla být už půl hektaru. Podmínkou je vhodná půda, dostatečně písčitá, aby si mohli hrabat nory, ale dostatečně údržná nebo zpevněná rostlinným porostem, aby se ty nory nezavalily. A hlouběji spodní voda, aby jim ty nory nezatopila. A musela by asi, vzhedem k dnes rozšířeným králičím nemocem, myxomatóze a moru, být vyřešena vakcinace těch králíků levným způsobem přes podávané krmivo. Oplocení zakopané minimálně půl metru do hloubky a už by to jelo. Místo divokých králíků by možná šlo chovat některé starší málo šlechtěné kulturní rasy, které by mohly být schopné žít v takových přírodních podmínkách. A krycím způsobem vybarvené, aby nebyly velkými lákadly pro predátory.
Pár hektarů, od 5 - 10 hektarů výš by taky mohla mít honitba pro koroptve. A možná i křepelky, protože tito ptáci jsou teritoriální a podle mých údajů při vyrušení nebo střílení nelétají daleko. Podobnou rozlohu by taky mohla být honitba pro kachny, jeden minimálně pár hektarový rybník s rákosišti a mokřady nebo podobně velká plocha mokřadů, tůněk a malých toků. Pokud by ta plocha byla osamocená a lov ne moc intenzívní a najednou na všech místech, kachny by neměly přelétávat jinde a měly by zůstávat na tom rybníce.
Pro zajíce by bylo třeba minimální rozlohu honitby tak od 10 - 20 hektarů, pro bažanty odhaduji od 30 - 50 hektarů protože ti už cestují víc a při vyrušení nebo lovu odlétají nebo utíkají poněkud dál. Pro srnčí by to potom mělo být od takových 600 - 1000 hektarů, protože srnčí může denně cestrovat z úkrytu za pastvou 500 až tisíc metrů.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.1.2023 10:23 Reaguje na Petr Šťastny
1*
Odpovědět

D. Š.

27.1.2023 14:35 Reaguje na Petr Šťastny
Dobrý den,

"Celý okolní svět jde cestou zvětšováni honiteb. V Maďarsku a Německu jsou převážně honitby o rozloze 5 -15 tisic hektarů!!!"

- Německo má minimální výměry 75 ha, potažmo 150 ha. V Rakousku se loví na 100 - 300 ha. Ve zmíněném Maďarsku je min. výměra 3000 ha a vede se silná diskuze o její redukci.

"200 ha honiteb přejde za den jelen deset, danek a divočák 5 a na každé hranici bude sedět jeden "gazda" s flintou a čekat na něho"

- migrace zvěře, jak ji popisujete, neodpovídá realitě a nejde takhle zobecnit.

"Za poslednich 30 let jsme si štědrými zemědělskými dotacemi vychovaly hromadu "hospodářů" ze kterých by bez dotaci nehospodařil ani jeden."

- vážně si myslíte, že bez dotací by zemědělci nehospodařili? Jako, že by lidé přestali ze dne na den jíst? Vše by se promítlo do cen jídla. Zvýšila by se nejistota a zemědělský trh by se prostě řídil primárně tržními mechanismy, bez ohledu na biodiverzitu atp... část zemědělců by možná zchudla, část by naopak super-zbohatla... rolníci s půdou historicky nikdy nepatřili mezi chudinu, tak prosím nestavte vaše argumenty na umělých předsudcích.
Odpovědět

D. Š.

27.1.2023 14:40 Reaguje na D. Š.
K tomu ještě jedna úvaha, když jste tak pejorativně nakousnul ty dotace: zemědělec bez dotací bude MNOHEM více citlivý na podmínky hospodaření na vlastní půdě, protože se mu sníží jistota příjmu. V takový moment si budou zemědělci prosazovat právo hospodaření na vlastní půdě s mnohem vyšší razancí a buďte si jisti, že si takové právo prosadí a myslivost v dnešní podobě zanikne úplně.
Odpovědět
ZK

Zan K.

20.1.2023 14:42
Zpitomění privatizací. Novodobá hrabata a urvi co můžeš. Nakonec spousta majitelů v mysliveckých spolcích je.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

20.1.2023 15:21 Reaguje na Zan K.
Přesně tak. Ti, co se shodnou s ostatními, nesnaží si na úkor ostatních urvat co nejvíc pro sebe a umí něco pro MS i udělat.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

23.1.2023 09:27 Reaguje na Radim Polášek
No pozoruji zejména v soukromých honitbách vysoké stavy. Asi nejde o vystřílení, ale o vysoce naceněné poplatkové odlovy.
Odpovědět
JK

Jiří Krása

21.1.2023 19:51
No myslivci by hlavně měli výrazně snížit stavy zvěře. To se bohužel neděje. Černou zvěř naprosto výrazně o desítky procent ale i vysokou.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

22.1.2023 19:20 Reaguje na Jiří Krása
A kterou zvěř máte na mysli ? Kromě černé
Okolní lesy mají v nájmech zbohatlíci i majitelé pozemků a ti drží stavy vysoko. Potřebují se blýsknout pozváním na jistou ránu a taky se finančně zahojit. Vysokou ani černou normovanou nemáme, přesto jsou nám účtovány škody na kukuřici a ozimech
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist