MŽP chce obcím představit návrh zón a péči o chystaný NP Křivoklátsko
24.2.2023 01:47 | PRAHA
(ČTK)
Foto | Faragas / Wikimedia Commons
Proces projednání záměru vyhlášení parku začal na konci loňského září, následovalo 90 dní na podání námitek. V pondělí končí šedesátidenní lhůta pro jejich vypořádání ministerstvem.
Starostové dlouhodobě požadují bližší informace o podrobném režimu v národním parku. "Dnešní setkání je to, kdy jsme si to měli říci," uvedl včera Hladík. Starostové dlouhodobě kritizují, že podrobné podklady nedostali předtím, než loni v září MŽP oficiálně zahájilo proces vyhlášení národního parku. Tehdy ministerstvo vedla Anna Hubáčková (za KDU-ČSL), která minulý rok na podzim rezignovala.
"Chci situaci v regionu poznat a slyšet názory místních před tím, než se rozhodneme pro další postup v komunikaci s obcemi a občany," řekl Hladík. Podle něj se plánuje i další společná debata se zástupci dotčených křivoklátských obcí, která bude konkrétně zaměřená na vypořádání připomínek.
Ze starostů se uskutečněné schůzky zúčastnila starostka obce Bratronice Miloslava Knížetová. "My máme od začátku neutrální postoj, ve věci nasloucháme a jsme připraveni jednat," uvedla Knížetová.
Podle středočeské hejtmanky Petry Peckové (STAN) Středočeský kraj záměr vyhlášení parku podporuje. "Současně je pro nás nesmírně důležité, aby komunikace mezi těmi, kterých se to týká, byla intenzivní," doplnila Pecková.
Připravovaný Národní park má zabírat 116 kilometrů čtverečních Křivoklátska, což představuje 16 procent současné chráněné krajinné oblasti. Tvořit má centrální část současné CHKO. Náklady na provoz Správy plánovaného NP by měly činit zhruba 50 milionů korun ročně. Náklady na zřízení se budou odvíjet od toho, zda se podaří jako sídlo využít státní majetek.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Hnutí Duha: Vláda zdržuje vyhlášení NP Křivoklátsko
Soud zrušil rozhodnutí MŽP, jež zamítlo námitky Nižboru k NP Křivoklátsko
Svazy obcí a lesů zásadně nesouhlasí s postupem MŽP v otázce NP KřivoklátskoOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (20)
JŘ
Karel Zvářal
24.2.2023 08:24 Reaguje na Jaroslav ŘezáčKdyž jsem před pětadvaceti lety nedhodil Křivý klát jako možný NP, kamrarádi se pobaveně smáli. Po zkušenostech s "přírodními živly" (brouček, oheň) na jiných místech jsem změnil názor a obcím se nedivím, že o park nestojí. Může znamenat více problémů, jak bebefitů.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
24.2.2023 08:46 Reaguje na Karel ZvářalHladík to tlačí přes mrtvoly. Mě na tom vadí, že třista let, tamní kraj podstatně déle, formoval člověk a přesto je tam příroda pořád v natolik dobrém stavu , že se musí vyhlašovat NP, protože je najednou potřeba ji chránit. Těch třista let snad říká o ochraně tamního kousku země dost. Vláda nemá na to aby podle zákona valorizovala důchody ale bude ročně dávat údajně 55 miliónů na provoz parku. Doteď ta krajina mimo svoji přírodní hodnotu vydělávala a nyní se do toho budou cpát peníze co chybí jinde. Místo zachovalých lesů se začnou chránit krajině navzdory přírodní procesy.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
24.2.2023 09:04 Reaguje na Jarek SchindlerNo doplním, není to 300 let, je to asi 800-1200 let.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
24.2.2023 10:58 Reaguje na Slavomil VinklerAno. Je to královský lovecký park od 10 tého století.
Odpovědět
Pe
Petr
24.2.2023 17:12 Reaguje na Michal UkropecPrvního krále jsme měli až ve druhé polovině 11. století (všimněte si jak to píšu).
Narazil jsem na text o pozdější době: "Tím, že oblast až do roku 1685 patřila Koruně české (především jako lovecký revír), byly lesy chráněny před velkými těžbami. Jejich druhová skladba byla zachována, i když značná část, zejména okrajových lesů byla poškozena tehdy běžným hrabáním steliva a pastvou".
Odpovědět
Narazil jsem na text o pozdější době: "Tím, že oblast až do roku 1685 patřila Koruně české (především jako lovecký revír), byly lesy chráněny před velkými těžbami. Jejich druhová skladba byla zachována, i když značná část, zejména okrajových lesů byla poškozena tehdy běžným hrabáním steliva a pastvou".
SV
Slavomil Vinkler
25.2.2023 10:04 Reaguje na PetrNo ja, ale co bylo v lese hrabáním steliva a pastvou poškozeno? Produkční stromy na dřevo ano. Ale byly udrženy biotopy pro kytky a hmyz. Dnes se znovu pokusně zavádí pařezení.
Odpovědět
Pe
Petr
25.2.2023 11:02 Reaguje na Slavomil VinklerMyslíte, že když zvířata okusují stromy, že kytky neokusují?
Dnešní lesy jsou svým vlivem na vodní režim a klima nenahraditelné a daleko důležitější, než jako prostor pro vaše luční kytky. Luční biotopy a životní prostor pro kytky a hmyz v krajině zoufale chybí a já pořád nechápu proč je chcete vytvářet ničením lesa, tedy na úkor daleko důležitějšího a také silně ohroženého ekosystému? To je přece nesmysl. Biodiverzitu nezlepšíte tím, že jinou zničíte. Hledejte cesty jak luční prostředí vytvářet a rozšiřovat na nelesních pozemcích. Tam původně bylo, protože velká část zemědělské půdy vznikla právě z řídce porostlých světlin, které se k tomu hodily jako první, a tam také patří. To je cesta ke zvýšení biodiverzity. Proč tu nemluvíte pořád dokola o pastvě na nevyužitých polích? Proč tu netapetujete o potřebě zakládat zcela nové světlé lesy? To by byl ten pravý a skutečný přínos pro biodiverzitu a pro přírodu, ne okrádat přírodu jinou.
Odpovědět
Dnešní lesy jsou svým vlivem na vodní režim a klima nenahraditelné a daleko důležitější, než jako prostor pro vaše luční kytky. Luční biotopy a životní prostor pro kytky a hmyz v krajině zoufale chybí a já pořád nechápu proč je chcete vytvářet ničením lesa, tedy na úkor daleko důležitějšího a také silně ohroženého ekosystému? To je přece nesmysl. Biodiverzitu nezlepšíte tím, že jinou zničíte. Hledejte cesty jak luční prostředí vytvářet a rozšiřovat na nelesních pozemcích. Tam původně bylo, protože velká část zemědělské půdy vznikla právě z řídce porostlých světlin, které se k tomu hodily jako první, a tam také patří. To je cesta ke zvýšení biodiverzity. Proč tu nemluvíte pořád dokola o pastvě na nevyužitých polích? Proč tu netapetujete o potřebě zakládat zcela nové světlé lesy? To by byl ten pravý a skutečný přínos pro biodiverzitu a pro přírodu, ne okrádat přírodu jinou.
Pe
Petr
25.2.2023 11:43 Reaguje na Slavomil VinklerA ještě jedna věc, kterou ve své pastevecké umanutosti stále ignorujete - podmínky. Na zahrádce nemůžete zasadit co vás napadne a kam vás napadne - pokud to nebude mít ty správné a potřebné podmínky, prostě vám to tam neporoste. A to samé platí i v lese. Každý strom, každá kytka, každý motýl potřebuje svoje konkrétní podmínky. Klidně se vám může stát, že někde slavnostně vypasete les, a místo hmyzu a kytek vám tam porostou jen kopřivy, protože pro nic jiného tam nebudou podmínky. Prostě ani tu vaši "zázračnou a všemocnou" pastvu nemůžete dělat plošně a kde vás napadne. Takový postup by bylo jen totální ignorantství. Lze to dělat jen s pečlivým studiem, zkušenostmi a rozvahou tam, kde jsou na to vhodné a správné podmínky, a kde by to opravdu něčemu prospělo. Současné lesy jsou v velké části místa, kde je vysoký les ten správný, pravý a původní ekosystém. A naopak vaše řídké lesy, světliny a původní louky jsou dnes z většiny přeměněné na pole, jak už jsem psal. A tam jsou pro ně ty správné a ideální podmínky, tam patří. Tam je místo pro tu správnou diverzitu, o které tu stále mluvíte, a kterou z neznámého důvodu chcete "zasadit" někam úplně jinam.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
25.2.2023 13:27 Reaguje na PetrŘídké lesy, lesostepi a stepi jsou ty nejméně početné biotopy, proto je vhodné udržet je alespoň na některých místech. Vysokých, hustých, jednolitých lesů máme daleko, daleko více. S tím můžete nesouhlasit, ale je to tak.
Odpovědět
Pe
Petr
25.2.2023 13:48 Reaguje na Slavomil VinklerJenže vy je nechcete udržovat, vy je chcete vytvářet z těch lesů. A to ještě navíc hlavně tam, kde nikdy nebyly. A to nechápu proč, když k tomu máte spoustu daleko vhodnějších nelesních ploch, kde ty světlé lesy historicky byly, nebo být mohly. Nejspíš pouze z pohodlnosti, protože zdevastovat vysoký les je to nejsnažší. Navíc to chcete dělat naprosto živelně, aniž byste měl tušení kde to je vhodné a kde nikoliv, kde to jde a kde vůbec. A že při tom něco jiného zničíte vás nezajímá, protože jste si to sám sobě vysvětlil jako jakýsi vyšší cíl, a vnucujete to všude a všem.
Odpovědět
Pe
Petr
25.2.2023 13:58 Reaguje na PetrPřipomínáte tím středověké ranhojiče, kteří každému a na všechny nemoci jako univerzální léčbu aplikovali pouštění žilou. Sice to pro většinu nemocných znamenalo velké, nebo dokonce fatální zhoršení, ale to jim taky nevadilo.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
25.2.2023 19:28 Reaguje na PetrAle to se jmenuje ontologie. Vymyslet si argumenty protivníka, které nikdy neřekl a pak je hrdinně vyvrátit.
Odpovědět
JO
Jarka O.
25.2.2023 09:37 Reaguje na Jarek SchindlerAno. Náměstek to zkusí přes sliby,pak prověrky a výměny vzpurných starostů, mrtvoly to né, to by bylo krajní řešení :)
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
25.2.2023 16:54 Reaguje na Karel ZvářalNejsem si jist smyslem zřizování NP kvůli benefitu obcí, i když NP je určitá zdravého a biologicky cenného prostředí. By mě zajímalo, jakou úroveň ochrany mají lokality Natura 2000
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
24.2.2023 23:45 Reaguje na Jaroslav ŘezáčStarostové dlouhodobě požadují bližší informace o podrobném režimu v národním parku, přitom se ale nedostavili na setkání, kde se mohli podrobnější informace dozvědět a bavit se o tom se zástupcem MŽP.
To opravdu vypadá na obecní obstrukce.
Odpovědět
To opravdu vypadá na obecní obstrukce.
Sl
Slovan
24.2.2023 11:05Bylo by fajn, kdyby bylo více starostů/starostek jakou mají v Bratronicích. NP by tomu území bezesporu “slušel”.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
24.2.2023 15:04 Reaguje na SlovanNejen slušel, jde o bránění privatizaci stanou-li se LČR sročkem.
Odpovědět
SV
SV
Slavomil Vinkler
24.2.2023 13:08Tedy:
Dlouhodobým cílem ochrany národních parků je zachování nebo postupná obnova přirozených ekosystémů včetně zajištění nerušeného průběhu přírodních dějů v jejich přirozené dynamice na převažující ploše území národních parků a zachování nebo postupné zlepšování stavu ekosystémů, jejichž existence je podmíněna činností člověka, významných z hlediska biologické rozmanitosti, na zbývajícím území národních parků.
Je-li tedy existence ekosystému podmíněna činností člověka, jako je to v CHKO Křivoklátsko, stačí si to i pro NP přiznat a řídit se tím.
Odpovědět
Dlouhodobým cílem ochrany národních parků je zachování nebo postupná obnova přirozených ekosystémů včetně zajištění nerušeného průběhu přírodních dějů v jejich přirozené dynamice na převažující ploše území národních parků a zachování nebo postupné zlepšování stavu ekosystémů, jejichž existence je podmíněna činností člověka, významných z hlediska biologické rozmanitosti, na zbývajícím území národních parků.
Je-li tedy existence ekosystému podmíněna činností člověka, jako je to v CHKO Křivoklátsko, stačí si to i pro NP přiznat a řídit se tím.
