MŽP spustilo záchranný program pro vzácné hořečky
Podle MŽP měla na výskyt hořečků negativní dopad změna hospodaření v krajině - především přerušení pastvy ovcí a koz, zvýšený přísun živin, zarůstání a zalesňování stanovišť. Některá místa, kde hořečky rostly, již nelze obnovit.
Dříve rozšířený hořeček nahořklý je tak nyní jen na 57 lokalitách, z nichž 23 hostí velké a středně velké populace. Hořeček drsný Sturmův byl dříve Česku doložen na více než stovce míst. Nyní roste na devíti. Druhu se přitom skutečně daří jen na území přírodní památky Kocelovické pastviny na Strakonicku.
Oba druhy hořečků jsou dvouleté byliny. Kvetou na podzim, mají menší fialové květy. Podle ministerstva semena nejlépe klíčí v mezerách travního porostu bez tlaku okolní vegetace
"Chceme především zajistit dlouhodobou vhodnou péči o místa, kde hořečky doposud rostou. Na řadě z nich totiž nyní žádná není. V praxi to znamená především kosení luk a pastvu společně s narušování travního porostu, třeba vyhrabáváním či vláčením. Neméně důležité je vhodné načasování," řekla k náplni programu Helena Neuwirthová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK), která záchranný program koordinuje.
Program podle ní zahrnuje i výzkum těchto rostlin a jednání s vlastníky pozemků a hospodáři. "Podporou šetrného hospodaření dávají záchranné programy ohroženým druhům alespoň někde vhodné podmínky k životu. Zároveň ale nepomáhají jen těm druhům, pro které se připravují, například pastva prospěje kromě rostlin také řadě druhů hmyzu," doplnil ředitel AOPK František Pelc.
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) upozornil, že nyní je 12 záchranných programů pro rostliny i zvířata. Patří k nim například programy zaměřené na matiznu bahenní, rdest dlouholistý, koniklec otevřený, sysla obecného nebo užovku stromovou.
reklama
Když přírodu nahrazuje bagr. Jihočeské pískovny se dočkaly obnovy tůní
Lokalita Na Skřivánku je bohatá na vzácné druhy. S pomocí veřejnosti ČSOP vykupuje další pozemky
V Jeseníkách ochránci přírody zjišťovali, kolik ryb přežilo povodně
