https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/na-boj-proti-suchu-vynalozi-ministerstvo-zivotniho-prostredi-pres-10-mld.kc
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Na boj proti suchu vynaloží ministerstvo životního prostředí přes 10 miliard

26.4.2022 14:37 | PRAHA (ČTK)
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | Imaggeo.cz
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vyčlenilo na takzvaná adaptační opatření proti suchu v příštích letech přes deset miliard korun, které jsou určeny například na využití dešťové vody, vytváření tůní a malých vodních nádrží nebo podporu šetrného hospodaření na zemědělské půdě. Ministerstvo zemědělství (MZe) zase letos podpoří rozvoj infrastruktury vodovodů a kanalizací částkou 1,75 miliardy korun, na propojování vodárenských soustav půjde dalších 875 milionů Kč. Novinářům to dnes po jednání meziresortní komise Voda-Sucho řekli ministr zemědělství Zdeněk Nekula a ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (oba KDU-ČSL).
 
Česko se podle Nekuly bude muset i letos potýkat se suchem, napovídá tomu aktuální hydrologická situace. Ministerstvo zemědělství chce dát více peněz na rozvoj infrastruktury vodovodů a kanalizací. "Počítáme s částkou 1,75 miliardy korun. Důležité je propojování vodárenských soustav, sem chceme nasměrovat výrazně více prostředků. V loňském roce šlo na propojování soustav 333 milionů Kč, pro letošek počítáme s 875 miliony Kč," uvedl Nekula.

Ministerstvo zemědělství kvůli dlouhodobému suchu a nedostatku vody podporuje opatření, která povedou k zadržování vody v krajině - jsou to například pozemkové úpravy, revitalizované toky nebo odbahněné či nově vybudované rybníky. V letech 2019 až 2021 na to ministerstvo vynaložilo téměř 26 miliard korun, řekl Nekula.

Na adaptační opatření související se změnou klimatu v aktuálně připravovaném programovém období 2021 až 2027 Operačního programu Životní prostředí ministerstvo podle Hubáčkové vyčlenilo přes deset miliard Kč. Opatření zahrnují využití srážkové vody, vytváření tůní a malých vodních nádrží nebo podporu šetrného hospodaření na zemědělské půdě. "Na výstavbu kanalizací a čistíren odpadních vod máme připraveno více než 14 miliard korun. Další téměř miliardu mohou čerpat radnice na zachytávání a využívání dešťové vody v obcích," doplnila Hubáčková.

Extrémnímu suchu Česko čelilo v letech 2014 až 2020. Od roku 2015 se komplexním dopadům sucha a řešením nedostatku vody kvůli změně klimatu věnuje meziresortní komise Voda-Sucho, která byla založena po dohodě ministrů zemědělství a životního prostředí. Hubáčková dnes uvedla, že komise se zhruba dva roky nesešla a nebyla schválena každoroční poziční zpráva. Koncepční zpráva komise má být podle ministryně předložena na vládu do konce roku.

Letos v březnu podle nedávných informací meteorologů spadlo v Česku v průměru o dvě třetiny méně srážek než obvykle. V současné době je podle údajů na webu Intersucho třemi nejhoršími stupni sucha zasažena zhruba pětina republiky. Sucho je mimo jiné v jižních Čechách s výjimkou Šumavy nebo ve středním Polabí.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (20)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

26.4.2022 16:19
Tak to jsem zvědav, jak se zachová byrokracie/státní správa a zelený !
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

26.4.2022 18:00 Reaguje na smějící se bestie
asi to je tak nějak jedno, zemědělci používají stále stejné postupy. To, že se krajina vysušuje je jasné ale sami zemědělci tomu nemálo přispívají rozoráváním polí, které se tak daleko rychleji vysušují a erodují
Odpovědět
pp

pavel peregrin

27.4.2022 07:09 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Mohl byste prosím objasnit, jak konkrétně si představujete "rozorávání polí"?
Odpovědět
va

vaber

26.4.2022 19:14
je to jako v minulém režimu, tam se také stále bojovalo a nic se nevybojovalo,
když chybí voda ,jako dnes, několik km3 ,nikde ji za peníze nekoupíte
Odpovědět
kk

karel krasensky

26.4.2022 19:35
Vážení diskutující jen vám nadhodím myšlenku a dělejte si s ní co chcete.Soudruzi byli u moci 41 roku a nastavěli hafo přehrad jak s užitkovou tak především s pitnou vodou.Jen v oblast frydecko.místecka šest.Těrlice,Žermanice,Baška,Olešná,Staré hamry,Morávka a nyní mi napište kolik se postavilo přehrad od velké listopadové sametové revoluce.Na závěr tohle-mám v paži soudruhy i demokraty ani minulý ani současný režim neberu vářně jen srovnávám podle přísloví-Sudte je po ovoci ne po slovech.
Odpovědět
Pe

Pepa

26.4.2022 21:27 Reaguje na karel krasensky
Ti vasi soudruzi především meliorovali asi 40% orné půdy a tím odvedli vodu z krajiny do naprimenych řek. Zrušením těchto melioraci, jak se tomu nyní děje na Šumavě, by zadrželo potřebné množství chybějící vody.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

27.4.2022 07:10 Reaguje na Pepa
Nepište tady nesmysly.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

27.4.2022 11:15 Reaguje na Pepa
Soudruzi sice meliorovali ornou půdu, rovnali řeky, ale nikdy u nás nebyl takový nedostatek vody jako dneska. A jinak v celé řadě zemědělských produktů jsme byli samozásobitelé. Dneska dovážíme i to, čeho jsme tehdy měli přebytky, protože díky střelenému systému dotací v EU se spoustě zemědělců nevyplatí produkovat maso, obilí a proto dělají ve velkém řepku a podobné zhovadilosti.
Odpovědět
ZW

Zdenek Wenzel

26.4.2022 22:40 Reaguje na karel krasensky
Kájo, asi máš pravdu, ale jsi mimo. Koukni na kauzu Nové Heřmínovy. Hitler měl plány na přehradu a nepustil se do toho. Tví hodní bolševici ty plány oprášili a také se do toho díla za 41 roků nepustili. A teď v tom krásném socialismu s lidskou tváří, když má STBák 20% majetku CZ republiky, tak se tu ta přehrada postaví ze státních peněz i kdyby čert na koze jezdil. Už víš proč? O žádné sucho, ale ani o zabránění povodní tu nejde.
Odpovědět
kk

karel krasensky

27.4.2022 05:52 Reaguje na Zdenek Wenzel

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
ZW

Zdenek Wenzel

27.4.2022 11:32 Reaguje na karel krasensky
Nechceš reagovat a zase reaguješ hloupě. Já se kritice nebráním a prosím o rozbor, co jsem tady napsal tak, že to tebe popudilo. To, jestli znám nebo neznám Zbyňu, jsi trochu mimo.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

27.4.2022 18:47 Reaguje na karel krasensky
Bullshit, proto jsem nahlásila porušení pravidel.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

27.4.2022 07:11 Reaguje na karel krasensky
Přesně tak.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.4.2022 08:13 Reaguje na karel krasensky
Je to tak. Kdo není slepý, hluchý a hloupý, tak to uznává, že se tu
postavilo to, z čeho se nyní pouze rýžuje. Na nové stavby nejsou už
peníze a ani vůle je prosadit. Proto se jenom plánují a plánují.
I to sucho a povodně se řeší až pak, místo prevence. Dnes se staví
hlavně vily s bazény a bunkry, nebo dálnice, které jsou nutné
pro stávající systém globálního obchodování. Nedoukům lze nakecat
cokoliv a taky tomu uvěří. Základním vodozádržným opatřením je péče
o půdu, aby nebyla jalovinou, ale půdou s vysokým obsahem hnoje
a rostlinných zbytků. Ty vodu nasají a déle udrží, než současná
jalovina. Meliorace v rozumné míře neškodí, ale naopak, protože
meliorace není pouze odvodnění, ale možnost regulace odtoku vody
a nebo dokonce zavodnění. Jednoduchým lidem stačí dát jednoduchý
cíl a budou se za něho i bít a nepřemýšlet, že je to hloupost.
Je úsměvné jak na váš příspěvek právě oni reagují.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

27.4.2022 11:22 Reaguje na Břetislav Machaček
Jak by ta půda měla nasát vodu, když povrchová vrstva ornice se díky nulové péči ztrácí a jílovité podloží vodu nasaje v minimálním objemu? Proč by měl dojič dotací starat o kvalitu půdy na pronajatém pozemku? Používá pouze syntetická hnojiva a až se půda vyčerpá a ornice se ztratí, pronajme si další flák pole někde jinde.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.4.2022 13:52 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Už jsem to tu mnohokrát psal. Dnes pečuji pouze
o půdu na zahrádce(2 ary orné půdy, skleník a dva vyvýšené záhony), zbytek je travnatý výběh drůbeže a sad. V kompostu končí tráva, plevel, listí a drobné větve. Odebírám od sousedů i jejich listí a trávu
a ještě občas nakoupím kompost z kompostárny. Půda
s vysokým podílem organiky netrpí suchem a díky
100 let starým drenážím ani podmáčením. Při extrémech zavlažuji, ale to dělám minimálně. Výnosy
mám podle ostatních v okolí nadprůměrné a bez
postřiků a průmyslových hnojiv. Doplňuji pouze
vápník v různých formách podle plodin. Je to totiž
o tradici po předcích, kteří se chovali podobně
a předali mi tak i na Ostravsku černozem místo
okolního jílu s tenoučkou vrstvou ornice. Pole
za mým domem nevidělo hnůj 30. let a odvážejí
z něho slámu, kukuřičnou drť a střídají pouze
pšenici, kukuřici a řepku už 30.! let. Voda tam
po deštích stojí v kalužích i týden na svažitém
pozemku a kamarád si za své vybudoval na spodní
straně pole val, aby nebyl po deštích zaplaven
vodou s jemným jílem. Ano jílem, protože nic
jiného, než jíl už to pole není! To je důvod toho,
že schází v přírodě voda, která rychle odteče
a nebo se z kaluží bez užitku vypaří.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

27.4.2022 18:53 Reaguje na Břetislav Machaček
Tam, kde v krajině došlo k plošným napřímením a zkrácením koryt řek a zatrubnění potoků pod zem, voda z krajiny rychle odchází. Vrácení meandrujících vodních toků přispěje k vrácení vody do krajiny.
Odpovědět
JO

Jarka O.

27.4.2022 19:25 Reaguje na Majka Kletečková
Tak jak píše p. Macháček, vrácením organiky do půdy by se vysychání a výkyvům teplot v půdách předešlo plošně,a možná skoro jistěji, a přispělo by to k zádrži vody.
Odpovědět
va

vaber

28.4.2022 09:40 Reaguje na Majka Kletečková
v korytě řeky nebo v rybníku se vždy vytvoří nepropustná vrstva a žádná voda do krajiny nejde,
takový Nil teče pouští ,pískem a voda se nikam do písku nevsakuje a písek je až k samé hranici vody ,žádná vegetace na březích nevyroste ,protože voda do okolních břehů neproniká,
kdyby na břehu vyrostly stromy ,ano kolem kořenů stromů by asi voda mohla vnikat do břehů ,kořeny mohou fungovat jak kanály
Odpovědět
va

vaber

28.4.2022 09:26 Reaguje na Břetislav Machaček
takových debat o vodě už tady bylo mnoho, můj záhon který z pohledu nakypření půdy a humusu v půdě by mohl být vzorový ,ale když je, sucho je suchý jak okolní pole,
voda co se vsákne ,z půdy rychle mizí část odteče do podzemí a nikdo neví kam a větší část se rychle vypaří ,pokud slunce na půdu praží
na planetě jsou místa kde jsou mnohonásobně větší srážky než u nás , není tam civilizace a přesto je tam sucho,
je to proto že slunce vodu rychle odpaří,
v zimě jsou u nás srážky malé a přesto není sucho, protože je minimální odpar
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist