Na boj proti suchu vynaloží ministerstvo životního prostředí přes 10 miliard
Ministerstvo zemědělství kvůli dlouhodobému suchu a nedostatku vody podporuje opatření, která povedou k zadržování vody v krajině - jsou to například pozemkové úpravy, revitalizované toky nebo odbahněné či nově vybudované rybníky. V letech 2019 až 2021 na to ministerstvo vynaložilo téměř 26 miliard korun, řekl Nekula.
Na adaptační opatření související se změnou klimatu v aktuálně připravovaném programovém období 2021 až 2027 Operačního programu Životní prostředí ministerstvo podle Hubáčkové vyčlenilo přes deset miliard Kč. Opatření zahrnují využití srážkové vody, vytváření tůní a malých vodních nádrží nebo podporu šetrného hospodaření na zemědělské půdě. "Na výstavbu kanalizací a čistíren odpadních vod máme připraveno více než 14 miliard korun. Další téměř miliardu mohou čerpat radnice na zachytávání a využívání dešťové vody v obcích," doplnila Hubáčková.
Extrémnímu suchu Česko čelilo v letech 2014 až 2020. Od roku 2015 se komplexním dopadům sucha a řešením nedostatku vody kvůli změně klimatu věnuje meziresortní komise Voda-Sucho, která byla založena po dohodě ministrů zemědělství a životního prostředí. Hubáčková dnes uvedla, že komise se zhruba dva roky nesešla a nebyla schválena každoroční poziční zpráva. Koncepční zpráva komise má být podle ministryně předložena na vládu do konce roku.
Letos v březnu podle nedávných informací meteorologů spadlo v Česku v průměru o dvě třetiny méně srážek než obvykle. V současné době je podle údajů na webu Intersucho třemi nejhoršími stupni sucha zasažena zhruba pětina republiky. Sucho je mimo jiné v jižních Čechách s výjimkou Šumavy nebo ve středním Polabí.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (20)
smějící se bestie
26.4.2022 16:19Jaroslav Řezáč
26.4.2022 18:00 Reaguje na smějící se bestiepavel peregrin
27.4.2022 07:09 Reaguje na Jaroslav Řezáčvaber
26.4.2022 19:14když chybí voda ,jako dnes, několik km3 ,nikde ji za peníze nekoupíte
karel krasensky
26.4.2022 19:35Pepa
26.4.2022 21:27 Reaguje na karel krasenskyZbyněk Šeděnka
27.4.2022 11:15 Reaguje na PepaZdenek Wenzel
26.4.2022 22:40 Reaguje na karel krasenskykarel krasensky
27.4.2022 05:52 Reaguje na Zdenek WenzelPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Zdenek Wenzel
27.4.2022 11:32 Reaguje na karel krasenskyMajka Kletečková
27.4.2022 18:47 Reaguje na karel krasenskyBřetislav Machaček
27.4.2022 08:13 Reaguje na karel krasenskypostavilo to, z čeho se nyní pouze rýžuje. Na nové stavby nejsou už
peníze a ani vůle je prosadit. Proto se jenom plánují a plánují.
I to sucho a povodně se řeší až pak, místo prevence. Dnes se staví
hlavně vily s bazény a bunkry, nebo dálnice, které jsou nutné
pro stávající systém globálního obchodování. Nedoukům lze nakecat
cokoliv a taky tomu uvěří. Základním vodozádržným opatřením je péče
o půdu, aby nebyla jalovinou, ale půdou s vysokým obsahem hnoje
a rostlinných zbytků. Ty vodu nasají a déle udrží, než současná
jalovina. Meliorace v rozumné míře neškodí, ale naopak, protože
meliorace není pouze odvodnění, ale možnost regulace odtoku vody
a nebo dokonce zavodnění. Jednoduchým lidem stačí dát jednoduchý
cíl a budou se za něho i bít a nepřemýšlet, že je to hloupost.
Je úsměvné jak na váš příspěvek právě oni reagují.
Zbyněk Šeděnka
27.4.2022 11:22 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
27.4.2022 13:52 Reaguje na Zbyněk Šeděnkao půdu na zahrádce(2 ary orné půdy, skleník a dva vyvýšené záhony), zbytek je travnatý výběh drůbeže a sad. V kompostu končí tráva, plevel, listí a drobné větve. Odebírám od sousedů i jejich listí a trávu
a ještě občas nakoupím kompost z kompostárny. Půda
s vysokým podílem organiky netrpí suchem a díky
100 let starým drenážím ani podmáčením. Při extrémech zavlažuji, ale to dělám minimálně. Výnosy
mám podle ostatních v okolí nadprůměrné a bez
postřiků a průmyslových hnojiv. Doplňuji pouze
vápník v různých formách podle plodin. Je to totiž
o tradici po předcích, kteří se chovali podobně
a předali mi tak i na Ostravsku černozem místo
okolního jílu s tenoučkou vrstvou ornice. Pole
za mým domem nevidělo hnůj 30. let a odvážejí
z něho slámu, kukuřičnou drť a střídají pouze
pšenici, kukuřici a řepku už 30.! let. Voda tam
po deštích stojí v kalužích i týden na svažitém
pozemku a kamarád si za své vybudoval na spodní
straně pole val, aby nebyl po deštích zaplaven
vodou s jemným jílem. Ano jílem, protože nic
jiného, než jíl už to pole není! To je důvod toho,
že schází v přírodě voda, která rychle odteče
a nebo se z kaluží bez užitku vypaří.
Majka Kletečková
27.4.2022 18:53 Reaguje na Břetislav MachačekJarka O.
27.4.2022 19:25 Reaguje na Majka Kletečkovávaber
28.4.2022 09:40 Reaguje na Majka Kletečkovátakový Nil teče pouští ,pískem a voda se nikam do písku nevsakuje a písek je až k samé hranici vody ,žádná vegetace na březích nevyroste ,protože voda do okolních břehů neproniká,
kdyby na břehu vyrostly stromy ,ano kolem kořenů stromů by asi voda mohla vnikat do břehů ,kořeny mohou fungovat jak kanály
vaber
28.4.2022 09:26 Reaguje na Břetislav Machačekvoda co se vsákne ,z půdy rychle mizí část odteče do podzemí a nikdo neví kam a větší část se rychle vypaří ,pokud slunce na půdu praží
na planetě jsou místa kde jsou mnohonásobně větší srážky než u nás , není tam civilizace a přesto je tam sucho,
je to proto že slunce vodu rychle odpaří,
v zimě jsou u nás srážky malé a přesto není sucho, protože je minimální odpar