Na komíně teplárny u Mostu se vylíhly tři samičky ohroženého sokola
Komín komořanské teplárny se pro sokoly stěhovavé stal už tradičním jarním bydlištěm. "Sokoli dokáží na stejném místě hnízdit i 15 let. Občas se dějí i výměny, třeba když se jeden z páru zraní. Běžnější ale je, že zůstávají na jednom místě," uvedl ornitolog Václav Beran, který mladé sokoly okroužkoval. Rodiči je pravděpodobně stále stejný pár, nicméně s určitostí to říci nelze, neboť se doposud nepodařilo odečíst kroužky. Ornitolog proto do budky vložil fotopast, která snad umožní zjistit identitu rodičů mláďat.
Na komíně teplárny první budku instalovali v roce 2014. Od té doby se tam vylíhlo 27 mláďat, z toho prokazatelně 17 samiček. "Zajímavé je, že se ornitolog v letech 2018 a 2020 nedostal včas k okroužkování mladých, avšak díky tomu, že vždy jednomu opeřenci došly síly k návratu do hnízda při nácviku létání, byli odchyceni a následně okroužkování. Vždy šlo o samečky," uvedla Kučerová. V roce 2021 jeden sameček uhynul. Pravděpodobně nezvládl své první lety kvůli silnému větru.
Nedávno se vylíhla dvě mláďata sokola stěhovavého také v litvínovské chemičce. Pohled do sokolí budky přenáší Orlen Unipetrol živě pomocí on-line kamery.
V České republice se vyskytuje podle odborníků 130 párů sokolů stěhovavých. Z české krajiny sokol v minulém století podle Berana vymizel kvůli nadměrnému používání pesticidů v zemědělství. Dnes kromě skal vyhledávají průmyslové areály, které jim svými vysokými komíny poskytují dobrý rozhled, klid a dostatek potravy. "Ačkoli má sokol druhové jméno stěhovavý, většinu staveb dospělí sokoli příliš neopouští a zdržují se zde po celý rok," uvedl ornitolog.
Hnízdění sokolů začíná obvykle na přelomu února a března. Samička zpravidla snáší jedno až čtyři vejce, na kterých sedí zhruba 30 dní, než se vylíhnou mláďata.
reklama