Na povodně jsme připraveni perfektně, teď je nejvyšší čas připravit se na sucho, říká šéf Správy státních hmotných rezerv

Jednou z úloh státu je, aby byl připraven na krize. Je totiž pravděpodobné, že občané připraveni nebudou. Podle Pavla Švagra, šéfa Správy státních hmotných rezerv ČR, je náš stát perfektně připraven na povodně. S připraveností na sucho je to ale špatné.

„Náš stát kvůli povodním v roce 1997 a 2002 získal zkušenost, kterou se podařilo přeměnit do hmotných zásob,“ říká Pavel Švagr. Stát disponuje technikou a vybavením, které mají státu pomoci překonat případné budoucí povodně.

K dispozici je nejrůznější vybavení, čerpadla, vysoušeče, deky, stany, kontejnery nouzového přežití, jídlo, cisterny na pitnou vodu. Pokud by povodně strhly nějaký most, může správa vyslat speciální snadno sestavitelný provizorní most.

Jenže v posledních letech nás ani tak netrápí povodně, ale sucho a nedostatek vody. A ukazuje se, že vybavení státních hmotných rezerv není na sucho dobře využitelné. Sucho je prostě jiná krize než povodně. Při suchu není potřeba stavět mosty, ale zajistit pitnou vodu, a to dlouhodobě a v odpovídající kvalitě.

Jen loni se na Správu státních hmotných rezerv obrátilo 16 obcí, které nějakým způsobem postihl nedostatek pitné vody. „Dohromady šlo o dvacet tisíc lidí. To je jako počet obyvatel menšího města,“ říká Pavel Švagr. Správa hmotných rezerv obcím zapůjčila cisterny na pitnou vodu, k dispozici byly i mobilní úpravny vody.

Švagr dodává, že v posledních letech začínají být běžné dlouhodobé výpůjčky techniky na převoz pitné vody. „Něco se rozhodně děje,“ říká Švagr.

V menších obcích stačí přistavit na náves cisternu a lidé pro vodu dojdou. Ve větších obcích, jako je třeba Píšť v Moravskoslezském kraji, kde žije 2 000 obyvatel, už je potřeba větší techniku. „Potřebovali bychom například velké autocisterny, kterými bychom mohli třeba dvakrát denně zavézt místní vodojem. Díky tomu by lidem tekla voda z kohoutku doma a nikam by pro ni nemuseli,“ vysvětluje Švagr.

„Potíž je, že naše cisterny nejsou pro tyto účely úplně vhodné, mají malou kapacitu a pro pružné a dlouhodobé zásobování obcích nejsou ideální,“ říká Švagr.

Správa si na základě svých dosavadních zkušeností se suchem připravila seznam vybavení, které by jí pomohlo reagovat na požadavky obcí, které zůstanou na suchu. Jde právě o velké autocisterny a také o kontejnery a cisterny na pitnou vodu.

„Na dovybavení bychom potřebovali 34 milionů korun, což je z pohledu státního rozpočtu naprosto zanedbatelná suma,“ říká Švagr.

Problém ale je, že na roky 2020, 21 či 22 se ve státním rozpočtu s touto sumou nepočítá.

Pavel Švagr zmiňuje, že stát má aktuálně zásoby jídla na 1,5 dne fungování státu. Ve skladech má mražené maso, konzervy, máslo, obilí, sýry, cukr nebo sůl. „Naším snem je dosáhnout rezerv, které by umožnily překonat státu patnáct dní případného krizového stavu,“ říká Pavel Švagr. A dodává, že podle odborníků by stát měl být správně připravený až na půlroční nedostatek potravin. „To ale znamená podstatně větší objem hmotných rezerv,“ dodává Švagr.

„Až krize nastane, bude pozdě se ptát, proč nejsme připraveni,“ říká Švagr.

Text vznikl na základě příspěvku Pavla Švagra na konferenci Klimatická změna a její bezpečnostní dopady, kterou pořádala Policejní akademie ČR a Národní univerzita veřejné služby.

---

reklama

---