https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/klima-jsme-pokazili.dokazeme-ho-i-napravit.otazka-je-jestli-mame-rika-martin-dockal
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Klima jsme pokazili. Dokážeme ho i napravit. Otázka je, jestli máme, říká Martin Dočkal

27.9.2019 01:51 | PRAHA (Ekolist.cz)
Schéma jednoho ze zkoumaných projektů geoinženýringu.
Schéma jednoho ze zkoumaných projektů geoinženýringu.
Změny klimatu jsou dnes jedním z hlavních témat, které hýbou světem. A jak podotýká Martin Dočkal z ČVUT, začíná nám tu být trochu horko. A sám coby technik a inženýr dodává, že co jsme dokázali pokazit, bychom měli být schopni i opravit.
 

„Současná opatření proti klimatickým změnám jsou jednak bolestná, jednak pomalá. Naše společnost víceméně hraje mrtvého brouka a skutečná řešení odsouvá,“ popisuje situaci Martin Dočkal. A proto se podle něho čas od času objeví myšlenka, že by se změna klimatu dala napravit nějakým rychlým a snadným řešením. „Tou cestou by mohl být geoinženýring, cílené užití inženýrských a technických metod, které povedou k ochlazení planety,“ říká Dočkal.

Cest a postupů, jak to udělat, je podle Dočkala hned několik. Mezi geoinženýring lze zařadit například vize na výsadbu miliard stromů, což jsou plány, které se zjevně uvádějí v život, viz například český projekt na vysázení deseti milionů stromů či klimatický závazek Nového Zélandu vysázet miliardu stromů.

Sázení stromů u většiny lidí žádné pohoršení nevyvolává, byť se ozývají varovné hlasy biologů, že například v Česku jsou místa, která jsou bez stromů a je to tak dobře. Tzv. bezlesí totiž poskytují unikátní prostředí pro život nejrůznějšího rostlin, hmyzu či savců.

Výbuch sopky. Znečistí ovzduší, ochladí planetu.
Výbuch sopky. Znečistí ovzduší, ochladí planetu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Nad čím asi leckdo nadzvedne obočí, jsou třeba plány na vypouštění tisíců tun SO2 či jiných znečišťujících látek do svrchních vrstev atmosféry. „V globálním měřítku je takové řešení vlastně levné. Technicky je realizovatelné a díky sopečné činnosti víme, že by fungovalo,“ říká Martin Dočkal.

Podle propočtů to vypadá, že kdyby se ročně do atmosféry vypustilo 200 tisíc tun SO2, pak by během pěti let klesla průměrná teplota o 0,1 °C.

„Nicméně je potřeba uvážit i vedlejší účinky toho, když atmosféru takto cíleně znečistíme oxidem siřičitým. Je otázka, zda to opravdu chceme,“ upozorňuje na slabá místa konceptu Dočkal.

A toto není jediná vada na kráse. „Vůbec není jasné, kdo by měl v rukách držet pomyslný globální termostat. Kdo by to celé řídil a koho by byla odpovědnost,“ říká Dočkal. Teoreticky by to mohlo být novým zdrojem sváru a neporozumění mezi národy. Jiné požadavky by totiž mohli mít lidé z tropických oblastí, jiné lidé ze středních pásem a jiné ti žijící blíž pólům.

„A je tu samozřejmě také nebezpečí, že když uvedeme do chodu takovéto jednoduché řešení, že se ztratí motivace snižovat emise skleníkových plynů,“ říká Martin Dočkal.

A pak je tu ještě jedna nepříjemná věc, že geoinženýrské řešení typu rozprašování pevných částic do atmosféry se musí dělat kontinuálně, nejde zastavit, leda by se jinými geoinženýrským postupem (například jímáním CO2 z atmosféry) snížila koncentrace skleníkových plynů v atmosféře.

Znečištění v atmosféře totiž nedělá nic jiného, než že odráží sluneční paprsky od Země, a tím brání jejímu ohřívání. Koncentraci skleníkových plynů, tedy hlavní příčinu měnícího se klimatu, nijak neovlivňuje.

„Snížit průměrnou teplotu na Zemi bychom takovým způsobem jistě technicky dovedli,“ říká Martin Dočkal. „Ale dělat bychom to neměli. Mějme to jako záchrannou brzdu.“

Podle jeho mínění je potřeba se na změny klimatu především adaptovat. Přizpůsobit místa, kde žijeme, tak, aby byla přívětivější. „Je potřeba více zeleně ve městech, dostat ji na střechy a fasády domů,“ vyjmenovává Dočkal technická opatření.

„Vzrostlý strom má výkon 70 kWh chladící energie. Tedy pokud má strom vodu, kterou může vypařovat,“ říká Martin Dočkal. Podle něho je celá řada opatření, která bychom měli učinit. Založit a pěstovat pestré lesy, vracet vodu do půdy a docílit toho, aby půda byla opět schopna vodu zadržet.

„Geoinženýring nabízí snadná řešení, která však mají svá ale. Odolejme snadným řešením a nechme si je v zásobě, až bude nejhůř,“ říká Martin Dočkal.

Text vznikl na základě přednášky Martina Dočkala na konferenci Klimatická změna a její bezpečnostní dopady, kterou pořádala Policejní akademie ČR a Národní univerzita veřejné služby.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Mach Ondřej Martin
Martin Mach Ondřej
Autor je šéfredaktorem serveru Ekolist.cz
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (38)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Šimůnek

27.9.2019 08:07
Druhou věcí je, že při teplotách vyšších než jsou současné Evropa vždy (v rámci psané historie od současnosti až po antiku) prosperovala, narůstala populace, rostla ekonomika a dolů šla cena potravin.
Odpovědět

Jan Škrdla

27.9.2019 19:38 Reaguje na Jan Šimůnek
Jenže z historického hlediska, po době prosperity následovala recese, bída, války, spojené s redukcí obyvatel.
Odpovědět

Jan Šimůnek

28.9.2019 08:40 Reaguje na Jan Škrdla
Ta byla spojena naopak s ochlazením.
Odpovědět

Jan Škrdla

28.9.2019 22:23 Reaguje na Jan Šimůnek
Oteplí se a bude líp - to nemůže fungovat. Už z toho důvodu, že k oteplení nedojde na planetě stejnoměrně, stejně tak i ke změně rozložení srážek.

U nás je průšvih v tom, že se naše lesnictví, zemědělství a péče o krajinu jako celek, asi poslední 2 století přizpůsobovaly chladnějšímu a vlhčímu klimatu. Severské dřeviny, vhodné v našich končinách do hor, máte ve středních polohách i nížinách, zemědělské půdy se masivně odvodňovaly, vodní toky zkracovaly, aj. Takže problémy budou spojeny s oteplením, ale hlavně suchem.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.9.2019 07:52 Reaguje na Jan Škrdla
Budeme se prostě muset přizpůsobit epizodě teplejšího klimatu (která během pár desetiletí, ale možná i dříve, zase pomine), jak to udělali naši předkové za dob středověkého klimatického optima (představujícího řadu teplých výkyvů, proložených krátkými ochlazeními) i za teplých let mezi koncem husitských válek a začátkem průšvihů, které vyvrcholily třicetiletou válkou.

Bude se muset změnit složení plodin, budou se muset omezovat a rušit odvodňovací technická díla (tohle jediné se místa dělá), budou se muset zakládat rybníky a poldery (na záchyt dešťových vln a udržení té vody v krajině), budou se muset obnovit meandry řek a říček a bude se muset udělat spousta dalších věcí. Skoro nic z toho se nedělá, jen se vykrmují solární a větrní baroni (jen v Česku už dostali z kapes normálních lidí miliardy Kč, přitom naprosto zbytečně, protože jejich "ekologické" aktivity v reálu škodí).

A budou se muset přidusit ty ekologické organizace, které škodí, tj. brání smysluplné reakci státu a společnosti na klimatickou změnu.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.9.2019 09:50 Reaguje na Jan Škrdla
Mimochodem, existuje staré rčení "V Čechách na hlad slunce nesvítí", které konstatuje, že v teplých ač suchých letech se vždycky nějaká úroda sklidila v množství, které stačilo k přežití do dalšího roku. Naopak za mokrých let byly strašlivé neúrody, kdy obilí hnilo ještě nezralé na polích a ani to se pro rozblácení polí nedařilo sklidit. V mnoha lokalitách jsou doloženy tzv. "hladové prameny", které vyrážely na určitých místech ze země v dobách nadbytku deště, neúrody a hladomoru.
Odpovědět

Jan Škrdla

3.10.2019 18:57 Reaguje na Jan Šimůnek
Odpovídám sice se zpožděním, ale..
Co popisujete platilo možná ve středověku nebo na začátku novověku. Dnes je limitující nedostatek vody.

S vaší předchozím komentářem souhlasím, až na poslední odstavec. Co se managementu krajiny týká, ekologické organizace povětšinou brání výstavbě velkých přehrad, které řeší důsledek, nikoli příčinu. Navíc jsou často kontraproduktivní (např. zaplavením ekologicky stabilní krajiny lužních lesů a luk).
Odpovědět

Pavla Žídková

29.9.2019 10:49 Reaguje na Jan Šimůnek
To je také lehce zkreslená - jaký byl tehdejší počet obyvatel, jejich nároky na vodu. energii, potraviny, způsob obdělávání půdy, pěstované plodiny, dostupná výměra půdy, skladba lesů? My už takto neumíme žít. A problém nebude jen teplota, ale zejména voda. Tu bohužel nemohou zajistit jen nové rybníky, nedejbože přehrady - je třeba primárně zajistit vsak půdy na polích a v lesích, pak se můžeme zabývat tím, jak zachytit její přebytky. Je fajn, že se odvodnily bažiny, ale není správné, že odvodnilo kdejaké vlhké místečko- viděla jsem to na poli (svažitém) nad naší zahradou, kde úspěšně zlikvidovali veškeré prameny meliorací a dneska se tak při orbě jen práší. Nejsem zastáncem názoru, že primární příčinou oteplování je člověk, ale svou činností výrazně k oteplování přispívá a hlavně nedělá skoro nic, aby se oteplování přizpůsobil.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

27.9.2019 08:44
To se mi snad jen zdá toto... žádné snadné řešení nápravy toho co tu člověk napáchal neexistuje! A už vůbec ne stylem, experiment chemickou cestou....

Je toho potřeba udělat hodně, ale to poslední je, že by se to mělo řešit opět technokraticky....

Je prostě potřeba začít respektovat přírodní zákony... to je všechno....


Odpovědět
ig

27.9.2019 10:33 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Obsah článku nekomentuji, ale obecně nesouhlasím s Vaším odmítáním tzv. technokratických řešení. Když mě třeba srazí auto (velmi technokratická idea), také kvůli tomu nebudu odmítat technokratický odvoz sanitkou do nemocnice :-)
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

27.9.2019 16:21 Reaguje na
Ale no tak.. tady aby každý vysvětlit jedno slovo svého komentáře na dvě A4 aby byl pochopen.. protože Vy rád nechápete, že? :)

Mluvím o tom, že nejde vytloukat klín klínem.. a myslím to tak, že nemůžeme řešit následky, ale zaměřit se na příčiny.

Nemůžeme například řešit nedostatek vody tím, že zabetonujeme krajinu přehradami.. místo toho je potřeba navrátit krajině její přirozené funkce...

To stejné u jiných enviro problémů...

U tohoto článku je to zase "vytloukání znečištění znečištěním"...
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.9.2019 07:59 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Jenže ty přehrady nahrazují to, co v té krajině kdysi bylo - bohaté meandry vodních toků, které ne všude půjdou obnovit, bažiny, které naši předkové rozumně vysušili a nahradili zčásti rybníky, nebo přírodní jezera, která opět zpravidla nejsme s to obnovit vzhledem k tomu, co všechno se postavilo na jejich původních dnech.
Odpovědět
SH

Stanislav Hrouzek

27.9.2019 14:19 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Promiňte, ale my se dost dobře nemůžeme vrátit na stromy. Střední Evropa byla ještě před 1000 let víceméně jeden velký les.

Jinak než technokraticky už z podstaty věci nepůjde.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

27.9.2019 16:23 Reaguje na Stanislav Hrouzek
Viz odpověď na ig..
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

27.9.2019 09:08
Řešit problém v IR části spektra tím, že zasáhneme do viditelné části je velice nebezpečné, s možnými velkými důsledky.
Odpovědět
ig

27.9.2019 10:38 Reaguje na Ladislav Metelka
Je to na úrovni teoretizování a myslím, že obava, že by to někdo někdy mohl realizovat není na místě :-) Když jsme se ještě báli globálního ochlazení, také nikdo nerealizoval posypávání celých kontinentů uhelným prachem. Lidstvo z toho vystřízlivělo dřív, než mohlo něco provést :-)
Odpovědět
lu

27.9.2019 12:37 Reaguje na
problém principu předběžné opatrnosti je v tom, že se jím dá podpořit úplně cokoli. něco jako bible nebo korán (nebo sbírka zákonů české republiky), ve kterých se dá vždycky najít verš, který ospravedlní a podpoří jakoukoli zhůvěřilost.
Odpovědět
SH

Stanislav Hrouzek

27.9.2019 14:31 Reaguje na
Proč by něco takového někdo realizoval, když žádná měření takové představy nepotvrzovala ?
Odpovědět
ig

27.9.2019 15:56 Reaguje na Stanislav Hrouzek
To nevím :-) ale lidi se plašili z nástupu nové doby ledové a pořád se řešilo, jak tomu zabránit. Jenom proto, že nebyl internet tak to plašení nebylo tak všeobecné, ale taky nadávali do ignorantů těm, kteří tomu odmítali věřit a podobně :-) Že měření nic nepotvrzovala je úplně irelevantní, teď se taky nevychází z vědeckých důkazů, ale dojmů, obav a partikulárních ekonomických zájmů :-)
Odpovědět

Jan Škrdla

27.9.2019 20:17 Reaguje na
Osobně bych v tomto souhlasil s panem Metelkou.
To, že je to v rovině teoretizování neznamená, že se o to někdo (kdo na tom bude chtít vydělat) nebude pokoušet v praxi. Kdo by to byl před 30 lety řekl, že v rámci ochrany klimatu se budou kácet deštné lesy v JV Asii a přeměňovat na plantáže.
Odpovědět

Jan Škrdla

27.9.2019 20:41 Reaguje na Jan Škrdla
oprava: ...vypalovat deštné lesy v JV Asii....
Odpovědět
MM

Milan Milan

27.9.2019 10:54
až nám ten sirnatý prach spadne na hlavy, do lesů a vod pak v příjemně chladivém létě všichni společně a experimentálně chcípnem. To ty kouříci komínky zřejmě dělali po staletí stejnou službu, než se pár odborníků rozhodlo, že to je to špatné a zadotovali lepší kotlíky, pochopitelně pořízené s vysokými výrobními i provozními náklady, produkující rozměrově menší PM splody, nebo zbytky zplynování a tudíž pro plíce evidentně škodlivější....ale skvěle se vyčerpali dotace a pocit dobře vykonané práce taky není k zahození.
Odpovědět
SH

Stanislav Hrouzek

27.9.2019 14:32 Reaguje na Milan Milan
Nesmysl. Uvolňoval by se čistý SO2 nad troposférou. Takže by trvalo stovky let než by se dostal na povrch planety...
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

27.9.2019 20:34 Reaguje na Stanislav Hrouzek
Měsíce nebo jednotky let. Brewer-Dobsonova cirkulace.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.9.2019 08:02 Reaguje na Ladislav Metelka
Před 40 lety a něco vyšla ve VTM povídka, jak řešili nárůst aktivity Slunce tím, že nad atmosférou rozptýlili kapky vody (které zmrzly a odrážely světlo od Země).
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

30.9.2019 09:25 Reaguje na Jan Šimůnek
VTM... Povídka... Nárůst aktivity Slunce... Všechno mimo realitu...
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.9.2019 10:02 Reaguje na Ladislav Metelka
To, že aktivita Slunce kolísá v závislosti na rozložení velkých planet po ploše Sluneční soustavy, je reálný fakt (nakonec 11 letý sluneční cyklus je synchronní s oběhem Jupitera). Tento jev patrně také zodpovídá za cyklus malých dob ledových a oteplení mezi nimi. V současné době se podle něj má oteplovat, což se taky děje.
A pokud se té vody týče: Podobný jev (s vodou a dalšími látkami okolo tělesa) pozorujeme u komet, u nichž také ledové krystalky (mj.) v komě blokují podstatnou část slunečního záření (a do jisté míry tyhle jevy znesnadňují předpověď velikosti komety). Je jen otázka, jak bychom tu vodu dostali nahoru z gravitační studny Země, která je mnohonásobně silnější než gravitační pole tělesa s průměrem většinou ve stovkách m až desítkách km. Na druhé straně bychom si nemuseli "zaneplešit" atmosféru oxidem siřičitým. IMHO nejjednodušší by bylo řešit to "zaparkováním" nějakého kometárního tělesa na oběžné dráze kolem Země.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

27.9.2019 11:02
řešení je snížit populaci tak +- 4 mld max. Ovšem jak že ??
Odpovědět
SH

Stanislav Hrouzek

27.9.2019 14:33 Reaguje na Robert Jirman
Přirozená četnost zvířete naší velikosti a stravovacích návyků je cca 1.000.000 jedinců na celé planetě...
Odpovědět

Jan Škrdla

27.9.2019 19:42 Reaguje na Stanislav Hrouzek
Neutekly vám v tom komentáři náhodou 3 nuly?
Odpovědět
TJ

Tomáš Jelínek

27.9.2019 13:44
No dobrá hláška. My neumíme odsunou obyčejnou bouřku z Hornídolní, ale na klimatickou změnu planety se kasáme. Má někdo vůbec představu o setrvačnosti takových globálních procesů, ostatně zastavit současné oteplování snížením emisí CO2 je úplně stejná naivita.
Odpovědět
Rz

Roman z Vysočiny

28.9.2019 11:23 Reaguje na Tomáš Jelínek
Nic jiného než CO2 totiž neovlivníme, ani vodní páru, ani metan z permafrostu ani akumulaci energie v oceánech, podle mě to jde, ale spíše teoreticky, protože bychom museli CO2 spotřebovávat, nikoliv uvolňovat, aby se růst vůbec zastavil, i kdyby byla odteď spotřeba nulová, tak teplota poroste podle vědců minimálně do půlky století, podle mě klidně celé století. Je to podle mě téměř ztracený boj, a to i kdyby byla půlka planety zelená, tam by se pozitivní efekt dostavil možná až v dalším století.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

28.9.2019 19:25 Reaguje na Roman z Vysočiny
Ono je rozdíl, jestli se do konce století oteplí o 3 nebo 6 K.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

28.9.2019 18:04
Střechy mají být bílé a nikoliv zelené a voda z nich má být zasakována, aby z ní mohly růst stromy v okolí. Ač jednoduché, pořád je spousta lidí, kteří to nechápou. Možná jsou přeštudovaní a ochabla jim tím schopnost uvažovat.
Odpovědět
PB

Peter Banas

3.10.2019 16:03 Reaguje na Jiří Svoboda
Nezlobte se, ale nesouhlasím s vaším tvrzením.Zadržením vody v krajině prospějeme biomase, ale zároveň ještě více zvýšíme sanilitu v oceánech, což paradoxně povede k dalšímu nárůstu teploty oceánu sekundárně nárůstu teploty atmosféry o to hůře se nám bude zadržovat voda v krajině.
Už beztak zadržuje mě velké množství vody lidstvo celosvětově postavilo přehradní monstra která zadržují miliony kubíků vody tzv sladké vody.
O Amazonii se hovoří jako o plicích světa Praha tom nynějším odlesňováním se ukázalo že to kdysi bývala zemědělská oblast.
Ve Spojených státech kdysi byly podobné lesní porosty než z nich udělali nábytek a příbytky.
Oblast povodí Nilu byla též bohatou zemědělskou oblastí.
To co určuje teplotu atmosféry je množství ledu v oceánech to co určuje množství ledu v oceánech je koncentrace solí.
Čím bude koncentrace solí v oceánu nižší tím bude stabilnější počasí.
Čistě hypoteticky pokud by se nám povedlo odstranit sůl z oceánu máme zde dobu ledovou.kdy mocnost ledovců by dosahoval několika kilometrů.
Z Aljašky do Asie by se dalo dojít suchou nohou. Chápu že Vám to zni až neuvěřitelně, ale jednoduchým pokusem si toto můžete ověřit.

Odpovědět

Jan Škrdla

3.10.2019 18:36 Reaguje na Peter Banas
Promiňte, ale tímto tvrzením jste dokázal, že nevíte co píšete.
Stačí se podívat na následující odkaz:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hydrosf%C3%A9ra

Drtivá většina vody je slaná a nachází se v oceánech a mořích. Pouze cca 2,5% tvoří sladká voda, z toho více než 2 třetiny z ní je vázáno v ledovcích.
Na sladkou vodu na pevninách (v tocích, jezerech, půdní a podzemní) připadá necelé procento. I kdyby jste zvýšil objem sladké vody na pevninách dvojnásob (což je trochu utopie), snížil byste objem mořské vody jen o 1 procento.
Tož tak.

Jinak zadržování vody v krajině je klíčové, už také jako adaptace na měnící se klima.
Odpovědět
PB

Peter Banas

28.9.2019 21:51
Stačí polovina současných nákladů a dokážeme umravnit klima.
Chvilka chemie vodu je plyn ano při stlačení moc neumí být tekutý rychle přechází do pevného skupenství je velmi reaktivní a velmi dobrý vodič t pevném stavu supravodič.
Kyslík plynný stlačením zkapalní dvě molekuly vodíku jedná kyslíku a máme ouha dihydrogen monooxid H²0 voda sloučenina dvou prvků její fyzikální vlastnosti 100 celsiusu přechod do plynného skupenství při 0 Celsia přechod do pevného skupenství sedí to stíháte?
Sodík nejvíce sodíku máme kupříkladu v tvrdém sýru chlór kupříkladu v trávicím traktu savců
Chlor Cl Sodík Na Na Çl chlorid sodný další sloučenina
Biomasa například dřevo obsahuje nejvíce čeho? Ano uhlíku označení je V zapálením vzniká teplo a? Ano Co² plyn sloučenina uhlíku a kyslíku kde se to v tom dřevu vzalo?
Ano většina z atmosféry ok došlo dochází a docházet bude k recyklaci.
Chlorid sodný NaCl původně pevný stav sůl kamenná později po antropogením zásahu to podotýkám se z ní stane roztok jemný slaný roztok který je v pohybu do kdy? Než dosáhne nejnižšího bodu který to je oceán ano.
Co se tam děje zvyšuje se koncentrace solného roztoku proč?
Voda se odpařuje Sůl zůstává čím je roztok více nasycený tím více se mění jeho fyzikální vlastnosti jaké například se odsouvá bod tuhnutí na minus 3 Celsius voda v oceánu tvoří neochotně a méně ledové plochy k čemu to vede ohřívání oceánu více infračerveného záření je pohlceno to je vysuje teplotu i globálně.
Vezmeme to pozpátku? Odsolují oceán bod tuhnutí se posouvá blíže k nule oceán začíná tvořit masivnější led a led pokrývá větší plochu? Dochází k ochlazování atmosféry? Tak asi tak.
Odpovědět
ig

28.9.2019 23:47 Reaguje na Peter Banas
Ať se neopakuji, můžete prosím odpovědět na otázky pod Vaším komentářem v https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/klimaticky-panel-hladina-mori-kvuli-tani-ledovcu-prudce-stoupa#dis-id-3626d4bc4d87b3aec390cb720e85e84a ?
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

 


Pražská EVVOluce
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist