Klima jsme pokazili. Dokážeme ho i napravit. Otázka je, jestli máme, říká Martin Dočkal

Schéma jednoho ze zkoumaných projektů geoinženýringu.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | SPICE / Wikimedia Commons

„Současná opatření proti klimatickým změnám jsou jednak bolestná, jednak pomalá. Naše společnost víceméně hraje mrtvého brouka a skutečná řešení odsouvá,“ popisuje situaci Martin Dočkal. A proto se podle něho čas od času objeví myšlenka, že by se změna klimatu dala napravit nějakým rychlým a snadným řešením. „Tou cestou by mohl být geoinženýring, cílené užití inženýrských a technických metod, které povedou k ochlazení planety,“ říká Dočkal.

Cest a postupů, jak to udělat, je podle Dočkala hned několik. Mezi geoinženýring lze zařadit například vize na výsadbu miliard stromů, což jsou plány, které se zjevně uvádějí v život, viz například český projekt na vysázení deseti milionů stromů či klimatický závazek Nového Zélandu vysázet miliardu stromů.

Sázení stromů u většiny lidí žádné pohoršení nevyvolává, byť se ozývají varovné hlasy biologů, že například v Česku jsou místa, která jsou bez stromů a je to tak dobře. Tzv. bezlesí totiž poskytují unikátní prostředí pro život nejrůznějšího rostlin, hmyzu či savců.

Výbuch sopky. Znečistí ovzduší, ochladí planetu.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | U.S. Geological Survey

Nad čím asi leckdo nadzvedne obočí, jsou třeba plány na vypouštění tisíců tun SO2 či jiných znečišťujících látek do svrchních vrstev atmosféry. „V globálním měřítku je takové řešení vlastně levné. Technicky je realizovatelné a díky sopečné činnosti víme, že by fungovalo,“ říká Martin Dočkal.

Podle propočtů to vypadá, že kdyby se ročně do atmosféry vypustilo 200 tisíc tun SO2, pak by během pěti let klesla průměrná teplota o 0,1 °C.

„Nicméně je potřeba uvážit i vedlejší účinky toho, když atmosféru takto cíleně znečistíme oxidem siřičitým. Je otázka, zda to opravdu chceme,“ upozorňuje na slabá místa konceptu Dočkal.

A toto není jediná vada na kráse. „Vůbec není jasné, kdo by měl v rukách držet pomyslný globální termostat. Kdo by to celé řídil a koho by byla odpovědnost,“ říká Dočkal. Teoreticky by to mohlo být novým zdrojem sváru a neporozumění mezi národy. Jiné požadavky by totiž mohli mít lidé z tropických oblastí, jiné lidé ze středních pásem a jiné ti žijící blíž pólům.

„A je tu samozřejmě také nebezpečí, že když uvedeme do chodu takovéto jednoduché řešení, že se ztratí motivace snižovat emise skleníkových plynů,“ říká Martin Dočkal.

A pak je tu ještě jedna nepříjemná věc, že geoinženýrské řešení typu rozprašování pevných částic do atmosféry se musí dělat kontinuálně, nejde zastavit, leda by se jinými geoinženýrským postupem (například jímáním CO2 z atmosféry) snížila koncentrace skleníkových plynů v atmosféře.

Znečištění v atmosféře totiž nedělá nic jiného, než že odráží sluneční paprsky od Země, a tím brání jejímu ohřívání. Koncentraci skleníkových plynů, tedy hlavní příčinu měnícího se klimatu, nijak neovlivňuje.

„Snížit průměrnou teplotu na Zemi bychom takovým způsobem jistě technicky dovedli,“ říká Martin Dočkal. „Ale dělat bychom to neměli. Mějme to jako záchrannou brzdu.“

Podle jeho mínění je potřeba se na změny klimatu především adaptovat. Přizpůsobit místa, kde žijeme, tak, aby byla přívětivější. „Je potřeba více zeleně ve městech, dostat ji na střechy a fasády domů,“ vyjmenovává Dočkal technická opatření.

„Vzrostlý strom má výkon 70 kWh chladící energie. Tedy pokud má strom vodu, kterou může vypařovat,“ říká Martin Dočkal. Podle něho je celá řada opatření, která bychom měli učinit. Založit a pěstovat pestré lesy, vracet vodu do půdy a docílit toho, aby půda byla opět schopna vodu zadržet.

„Geoinženýring nabízí snadná řešení, která však mají svá ale. Odolejme snadným řešením a nechme si je v zásobě, až bude nejhůř,“ říká Martin Dočkal.

Text vznikl na základě přednášky Martina Dočkala na konferenci Klimatická změna a její bezpečnostní dopady, kterou pořádala Policejní akademie ČR a Národní univerzita veřejné služby.

Přečtěte si také |

Na povodně jsme připraveni perfektně, teď je nejvyšší čas připravit se na sucho, říká šéf Správy státních hmotných rezerv