Na povodně jsme se připravili dobře. Zapomněli jsme ale na jinou věc, říká ministr Brabec

Na něco jsme zapomněli... Na snímku Richard Brabec.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Počítáme s vodou

Od roku 1998 se Česko podle něho vcelku dobře připravovala na povodně. „Na sucho se ale zapomnělo, přestože odborníci upozorňovali, že kromě povodní tu máme ještě další velký problém.“

Na sucho se Česko podle ministrových slov připravuje někdy od roku 2014, od Sobotkovy vlády, v které byl Richard Brabec ministrem životního prostředí poprvé. „Při mém příchodu na úřad jsem se lidí na ministerstvu životního prostředí zeptal, co je podle nich největší problém. Dostal jsem pro mě překvapivou odpověď. Sucho.“

Vody na naše území spadne dostatek, nějakých 56 miliard m3. „Ale zemědělská půda nemá schopnost vodu zadržet, města jsou tepelné ostrovy s nepropustnými plochami. Voda z naší krajiny a měst mizí bez užitku pryč,“ nastiňuje ministr situaci.

Jako jedno z řady řešení, které je podle ministra dostupné většině z lidí, je program Dešťovka, kde lidé mohou žádat dotace na hospodaření s dešťovou vodou. Podle ministra je vidět, že někde se věci mění. „Dnes už jsou developerské projekty, které využívají dešťovou a šedou vodu,“ upozorňuje ministr Brabec.

David Stránský z Katedry zdravotního a ekologického inženýrství ČVUT na konferenci zmínil, že technicky není problém postavit stavbu, která umí s vodou hospodařit. „Co ale potřebujeme, je komplexní a koncepční řešení pro města. Jasně daná a vymahatelná pravidla,“ říká Stránský.

Petr Birklen ze společnosti Ekotoxa připomněl, že naše města nejsou na změnu klimatu připravena. „Staří stovky velkých českých měst je v průměru 700 let. Města vznikala a vyvíjela se v jiných klimatických podmínkách, než které nás v budoucnu čekají,“ říká Petr Birklen. Podle něho většina měst bez adaptace při změnách klimatu neobstojí.

Sedmdesát procent české populace přitom žije v městech. Ta jsou a budou centrem rozvoje. Je tedy potřeba je na změny klimatu připravit.

Problém je, že reálně hrozí, že se světu nepodaří splnit klimatické cíle z Paříže, že se nepodaří omezit vypouštění CO2 a v důsledku nás může čekat velmi nepříjemný dopad.

Jednou z cest jsou podle Birklena adaptační strategie měst na změny klimatu. „Adaptační strategie ale nemůže být samostatná. Musí být provázána s dalšími strategickými dokumenty. Adaptační strategie by ale ideálně měla figurovat jako vůdčí strategie,“ říká Birklen.

Města jsou zranitelná a bude nás to omezovat. Adaptace umožňuje se tématu věnovat široce, hledat multifunkční řešení. Jako klíčová se jeví voda. Je nutné počítat s tím, že efekt adaptačních strategií se nedostaví hned, ale až s odstupem času.