Na řece v Norsku funguje zařízení, které zachycuje invazní druh lososa
Tichomořský losos gorbuša byl vysazen do Bílého moře u severních břehů evropské části Ruska v 50. letech minulého století. Následně se rozšířil podél norského pobřeží a začal ničit místní ekosystém. Do regionu zavlekl nové choroby a vzhledem k jeho rychlému rozmnožování a agresivnímu boji o potravu nyní hrozí, že by ve stovkách norských řek mohl vytlačit původní lososy atlantské (obecné).
Zařízení, které na řece Storelva nainstalovala čínská firma Huawei společně s loveckým a rybářským sdružením oblasti Berlevaag (BJFF), je vybaveno mechanickou bránou, která proti proudu řeky pouští pouze lososy atlantské a lososy masu, aby mohli dokončit třecí migraci. Tichomořský losos je zachycen v nádrži a poté odstraněn.
Různé druhy ryb jsou rozpoznávány díky technologii počítačového vidění, které je založeno na podvodní kameře propojené s počítačem. Podle firmy Huawei dokáže lososa atlantského identifikovat s 91procentní přesností.
V roce 2019 bylo v Norsku uloveno 13 900 tichomořských lososů, v roce 2021 to bylo již rekordních 111 700, což představuje 57 procent všech lososů ulovených v Norsku.
"Norští divoce žijící lososi jsou ohroženi jinými druhy, včetně tichomořských lososů a ryb uniklých z lososích farem. Monitorovací systém využívající umělou inteligenci tomu pomáhá zabránit," uvedl představitel BJFF Tor Schulstad.
Data, která systém shromažďuje, rovněž expertům poskytují přesnější informace o migračním chování ryb, monitorují různé typy rybí populace a pomáhají vyvinout opatření, která brání nadměrnému rybolovu.
reklama
Dále čtěte |
Evropští vědci vyvinuli algoritmus AI schopný interpretovat zvuky prasat
Geoprostorová umělá inteligence zlepší předpovědi počasí a ochranu přírody
Zemědělci můžou díky dronům přesně ošetřovat pole a šetřit palivo i porostOnline diskuse
Všechny komentáře (8)
Zbyněk Šeděnka
27.8.2022 06:54Slavomil Vinkler
27.8.2022 08:00Radim Polášek
3.9.2022 07:27 Reaguje na Slavomil VinklerParadoxně tím, že člověk invazní druhy likviduje, tak té stabilizaci brání a tím udržuje biotop v nestabilním přechodném stavu.
Ondřej Dočkal
3.9.2022 21:05 Reaguje na Radim PolášekNijak neřešit invazní sršně pro včelaře znamená prakticky konec činnosti, a těch příkladů by se dalo najít určitě více.
Tedy nejen biodiverzita, ale i lidské hospodaření je mnohdy dost podstatně komplikovaná invazními druhy. Někdy jsou ty vazby dost překvapivé - např. když vám akát zatáhne nějaké svahy, alelopaticky vytlačí prakticky veškerý podrost, a povrch půdy je pak náchylnější ke splavení při bouřce... je to prostě složitější.
Břetislav Machaček
27.8.2022 16:30všívárna, když je to z Číny, která je přece říší zla? Jinak opět je tam
vypustilo Rusko a copak chovali Noři v lososích farmách? No přece ty
tichomořské odolnější a rychleji rostoucí lososy, než jsou ty atlantské!
Miloš Zahradník
28.8.2022 17:42Radim Polášek
3.9.2022 07:00V této souvislosti mi třeba chybí informace o rybí obsádce některých velkých afritských jezer, protože podle mých infomací do některých z těchto jezer před 100 až 200 lety tehdejší britští kolonizátoři těch území vypouštěli nepůvodní rychle rostoucí druhy ryb s cílem zajistit pro domorodce víc zdrojů potravy. Museli tím biotopy těch jezer velmi ovlivnit, některé druhy ryb mohly vyhynout a obecně v řádu desítek let mohly u některých tamějších vodních organismů vzniknout oscilace mezi přemnožením a následným propadem. Dnes po tak dlouhé době by ty biotopy už měly být ustálené a relativně stabilní.
Radim Polášek
3.9.2022 07:40Bohužel takový výběr, má li být úspěšný, vyžaduje velmi mnoho lidského času, práce i znalostí a tak občas přijde příliš draho než aby byl využitý.
Přeencháním hlvní části té dřiny stroji řízenému umělou inteligencí se stane takový výběr mnohem dosažitelnější. A bude ho možné využívat i tam, kde se to dosud nedělalo, jako u zpětného výběru křížením s invazivním druhem poškozeného původního druhu.
