https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/na-rece-v-norsku-funguje-zarizeni-ktere-zachycuje-invazni-druh-lososa
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Na řece v Norsku funguje zařízení, které zachycuje invazní druh lososa

27.8.2022 11:36 (ČTK)
Licence | Volné dílo (public domain)
Na norské řece Storelva bylo instalováno zařízení, které umožňuje lososům atlantským plout dál proti proudu, zatímco lososy tichomořské, kteří jsou v této oblasti invazním druhem, zadržuje. Automatický filtrační systém využívá umělou inteligenci, uvedl server Yahoo.
 

Tichomořský losos gorbuša byl vysazen do Bílého moře u severních břehů evropské části Ruska v 50. letech minulého století. Následně se rozšířil podél norského pobřeží a začal ničit místní ekosystém. Do regionu zavlekl nové choroby a vzhledem k jeho rychlému rozmnožování a agresivnímu boji o potravu nyní hrozí, že by ve stovkách norských řek mohl vytlačit původní lososy atlantské (obecné).

Zařízení, které na řece Storelva nainstalovala čínská firma Huawei společně s loveckým a rybářským sdružením oblasti Berlevaag (BJFF), je vybaveno mechanickou bránou, která proti proudu řeky pouští pouze lososy atlantské a lososy masu, aby mohli dokončit třecí migraci. Tichomořský losos je zachycen v nádrži a poté odstraněn.

Různé druhy ryb jsou rozpoznávány díky technologii počítačového vidění, které je založeno na podvodní kameře propojené s počítačem. Podle firmy Huawei dokáže lososa atlantského identifikovat s 91procentní přesností.

V roce 2019 bylo v Norsku uloveno 13 900 tichomořských lososů, v roce 2021 to bylo již rekordních 111 700, což představuje 57 procent všech lososů ulovených v Norsku.

"Norští divoce žijící lososi jsou ohroženi jinými druhy, včetně tichomořských lososů a ryb uniklých z lososích farem. Monitorovací systém využívající umělou inteligenci tomu pomáhá zabránit," uvedl představitel BJFF Tor Schulstad.

Data, která systém shromažďuje, rovněž expertům poskytují přesnější informace o migračním chování ryb, monitorují různé typy rybí populace a pomáhají vyvinout opatření, která brání nadměrnému rybolovu.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Zbyněk Šeděnka

27.8.2022 06:54
Je to první vlaštovka, jenže těch řek jsou stovky. Obávám se, že to bude boj s větrnými mlýny.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

27.8.2022 08:00
invazní druhy se nikde nepodařilo eradikovat, (s výjimkou několika ostrůvků potvrzujících pravidlo).
Odpovědět
RP

Radim Polášek

3.9.2022 07:27 Reaguje na Slavomil Vinkler
Časem vždycky i po vnesení invazivního prvku do biotopu vznikne přirozená rovnováha. Akorát to nějakou dobu, po kterou je biotop nestabilní, trvá, některé druhy to odnesou, protože vyhynou a obecně biotopy to odnesou tím, že se stanou jednodušší.
Paradoxně tím, že člověk invazní druhy likviduje, tak té stabilizaci brání a tím udržuje biotop v nestabilním přechodném stavu.
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

3.9.2022 21:05 Reaguje na Radim Polášek
no, blbé právě je, že ta "přirozená rovnováha" v řadě případů znamená prakticky monokulturu invazního druhu (v případě rostlin), což má mnohdy i ekonomický dopad (jako např. když se snažíte zalesnit paseku přetáhlou křídlatkou).

Nijak neřešit invazní sršně pro včelaře znamená prakticky konec činnosti, a těch příkladů by se dalo najít určitě více.

Tedy nejen biodiverzita, ale i lidské hospodaření je mnohdy dost podstatně komplikovaná invazními druhy. Někdy jsou ty vazby dost překvapivé - např. když vám akát zatáhne nějaké svahy, alelopaticky vytlačí prakticky veškerý podrost, a povrch půdy je pak náchylnější ke splavení při bouřce... je to prostě složitější.


Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.8.2022 16:30
Ještě, že jim to Číňani vymysleli a realizovali. Nebude to ale nějaká
všívárna, když je to z Číny, která je přece říší zla? Jinak opět je tam
vypustilo Rusko a copak chovali Noři v lososích farmách? No přece ty
tichomořské odolnější a rychleji rostoucí lososy, než jsou ty atlantské!
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

28.8.2022 17:42
Ja tyhle clanky nechapu. Tichomorsky losos se proste Stvoriteli povedl ocividne jeste o neco lepe, nez losos atlanticky - a tak ho casem zakonite vytlaci. Proc tomu tak branit? A samozrejme, nabizi se - politickou korektnosti zakazana - analogie s tichomorskym Homo Sapiens a tim atlantickym. Muzeme argumentovats nostalicky se branit, ze tichomorsky - hlavne tedy ten cinsky, vietnamsky atd. Homo Sapiens zanasi k nam do Evropy nejake nove nemoce a cizopasniky, ktere jsme zatim neznali ale ten prirodni zakon - lepsi a schopnejsi vyhrava - prece plati i v tomto? Nebo ne? To je obtizna politicko ideologicky spolecenska otazka...
Odpovědět
RP

Radim Polášek

3.9.2022 07:00
Tak ono z hlediska čistě jen jednorázového lidského využití je rozšíření tohoto tichomořského lososa pokrok, protože jeho invazivní vlastnosti umožňují z těch biotopů těžit víc potravy pro člověka než jde z populací původního lososa. Nicméně v dlouhodobém horizontu bude asi podstatně významnější uchovat druhovou rozmanitost jednak příslušných biotopů, jednak příslušných čeledí či řádů různých živočichů. Druhová rozmanitost je stejně jako genová diverzita jednak pojistka proti vymření těch čeledí či řádů živočichů nebo rostlin, jednak se může s vývojem lidstva stát, že se v budoucnu ukáže, že dnes nepreferovaný okrajový druh třeba toho lososa má nějaou výjimečnou vlastnost, která se v budoucnu ukáže jako velmi cenná a ojedinělá.
V této souvislosti mi třeba chybí informace o rybí obsádce některých velkých afritských jezer, protože podle mých infomací do některých z těchto jezer před 100 až 200 lety tehdejší britští kolonizátoři těch území vypouštěli nepůvodní rychle rostoucí druhy ryb s cílem zajistit pro domorodce víc zdrojů potravy. Museli tím biotopy těch jezer velmi ovlivnit, některé druhy ryb mohly vyhynout a obecně v řádu desítek let mohly u některých tamějších vodních organismů vzniknout oscilace mezi přemnožením a následným propadem. Dnes po tak dlouhé době by ty biotopy už měly být ustálené a relativně stabilní.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

3.9.2022 07:40
Technicky to vidím jako dost průlom. Dříve takové věci jako ovlivňování populace podle určitých znaků dělali pouze lidé. Jednak u chovaných zvířat a u pěstovaných rostlin, ale nakonec prováděním nějakého řízeného lovu či myslivosti i na divokých zvířatech. Případně i na rostlinách v lesnictví.
Bohužel takový výběr, má li být úspěšný, vyžaduje velmi mnoho lidského času, práce i znalostí a tak občas přijde příliš draho než aby byl využitý.
Přeencháním hlvní části té dřiny stroji řízenému umělou inteligencí se stane takový výběr mnohem dosažitelnější. A bude ho možné využívat i tam, kde se to dosud nedělalo, jako u zpětného výběru křížením s invazivním druhem poškozeného původního druhu.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist