https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/na-setreni-vodou-nikdo-neslysel.do-okamziku-nez-prestala-tect-voda-z-kohoutku-rika-starostka-mnichovic-petra-peckova
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Na šetření vodou nikdo neslyšel. Do okamžiku, než voda z kohoutků přestala téct, říká starostka Mnichovic Petra Pecková

7.10.2019 08:03 | PRAHA (Ekolist.cz)
„A lidé mi najednou volali a psali, co se děje, že neteče voda,“ líčí Pecková. Ilustrační snímek.
„A lidé mi najednou volali a psali, co se děje, že neteče voda,“ líčí Pecková. Ilustrační snímek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Na konec loňského května Petra Pecková asi jen tak nezapomene. Je pondělí večer a starostka Mnichovic u Prahy sedí na zasedání komise pro územní plán. Kolem osmé večer jí dorazí na mobil zpráva, že se kvůli nedostatku vody v městských studních odstavily přečerpávací stanice. Velká část města, nacházející se na kopci, je od toho okamžiku bez pitné vody. „A lidé mi najednou volali a psali, co se děje, že neteče voda,“ líčí Pecková.
 

Od té doby tekla voda jen v městské části Myšlín, který je napojen na přivaděč pitné vody z Želivky. Ve zbytku Mnichovic, který má vodu ze tří městských studní, tekla voda jen v nejníže položené části, kde je škola pro 750 žáků, školka a zdravotní středisko. Zachránit dodávku vody právě tam bylo v tu chvíli prioritou.

Městské studny mají vydatnost okolo 240 m3 vody denně. „V lednu byl průměrný denní odběr z našeho vodovodu 184 m3, v únoru 193, v březnu 199,“ ukazuje statistiky Petra Pecková.

Lámat se to začalo v dubnu, kdy lidé začali zalévat zahrady a průměrný denní odběr vyskočil na 248 m3. „V květnu přišlo teplé počasí a také byly dva prodloužené víkendy a lidé začali napouštět bazény. Průměrný denní odběr byl rázem 284 m3. O prodloužených víkendech vyskočil dokonce na 400 m3. A naše studny to nezvládly,“ líčí starostka.

Obec už od dubna upozorňovala lidi na přetěžování obecních studní, ale jak ukazují čísla, nikdo nutnost šetřit vodou nebral příliš vážně. Až do okamžiku, kdy voda přestala téct.

„Okamžitě jsme svolali krizový štáb a začali hledat způsob, jak do našeho vodojemu dostat vodu,“ říká Petra Pecková. Jinak hrozilo, že bude bez vody celé město a nebude možné ráno otevřít školu a školku.

V květnu začali lidé plnit své zahradní bazény.
V květnu začali lidé plnit své zahradní bazény.

Jenže tady starostka Pecková podruhé narazila na napouštění bazénů.

Všechny firmy, které tu noc Petra Pecková obvolala, jí vyjádřily účast, ale zavážet pitnou vodu cisternami odmítly. Vodárenské společnosti měli většinou cisterny jinde pro svou potřebu, soukromníci měli stovky zakázek na plnění bazénů u nasmlouvaných klientů. „Nepomohli ani naši skvělí dobrovolní hasiči, protože ti mají jen hasicí cisternu, kontaminovanou vodou z požárních nádrží a rybníků, a nemají cisternu na pitnou vodu, která musí splňovat přísná hygienická pravidla,“ říká Pecková.

Krizový stav? To by vás muselo být víc

Kdyby Mnichovice nebyly u Prahy, ale na Slovensku, mohla starostka Pecková obratem vyhlásit místní krizový stav – v tom okamžiku by se její vyjednávací situace změnila. Společnosti by měly povinnost jí pomoci. Správa státních hmotných rezerv by během několika hodin od podání žádosti mohla poskytnout své vybavení.

Ale protože Mnichovice jsou v Česku, měly smůlu. V Česku může krizový stav vyhlásit až hejtman či hejtmanka kraje.

Pecková se samozřejmě s krajem spojila, ale když krajští úředníci zjistili, že se v tu chvíli problém týká jen jedné obce, o vyhlášení krizového stavu ani neuvažovali. A v takovém případě například Správa státních hmotných rezerv může své vybavení půjčit, ale za komerční nájem a až po té, co je uzavřena smlouva o zápůjčce. Tedy nic, co by se dalo vyřešit obratem.

Nově vysázená alej.
Nově vysázená alej.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Archiv Petry Peckové

Petra Pecková a její Mnichovice v tom byly samy.

Respektive je zachránil Tomáš Rychta, toho času starosta obce Štíhlice, který sám provozuje firmu s cisternami na převážení pitné vody. Díky jeho dvěma cisternám, které celou noc pendlovaly mezi nejbližším hydrantem a mnichovickým vodojemem, se podařilo vodojem naplnit tak, že se centrální údolní část města podařilo zachránit, ráno mohly jít děti do školy a školky. Na kopcích tekla voda až po odvzdušnění a odkalení řadu v 16 hodin odpoledne.

Mnichovice si pak nasmlouvaly firmy, které jim po celé léto zavážely pitnou vodu do vodojemu tak, aby byl vody dostatek.

„Během léta se účet za zavážení vodojemu vyšplhal na půl milionu korun,“ říká Petra Pecková, „a letos jsme kvůli tomu museli zvýšit cenu vodného a stočného o tři koruny.“

Mnichovičtí požádali vodoprávní úřad v Říčanech kvůli suchu o vydání opatření obecné povahy, které by zakazovalo plnění bazénů z vodovodu. „Problém je, že něco takového velmi dlouho trvá, než se projedná a schválí,“ říká Pecková. Nehledě na to, že vymáhání zákazu je složité a také opatřením obecné povahy nelze omezovat soukromé studny.

„Co u nás následně pomohlo, byl apel na lidi, aby šetřili vodou a nezalévali vodou z vodovodu zahrady a neplnili bazény. A pak pomohlo to, že se lidé vzájemně hlídali,“ říká Pecková. Ke starostce se pak dostávala upozornění na to, že někdo přeci jen svou zahradu zalévá, ale většinou se ukázalo, že to bylo vodou z vlastní studny. „Ale byli u nás i případy, kdy nám člověk řekl, že na kontrolu toho, čím zalévá zahradu, nemá úřad žádnou pravomoc,“ říká Pecková.

Zelená střecha na školní přístavbě
Zelená střecha na školní přístavbě
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Archiv Petry Peckové

Každopádně po této suché události se v Mnichovicích opravdu začalo s vodou šetřit.

„Naše obec chce jít lidem samozřejmě příkladem, takže jsme museli vyřešit několik věcí,“ říká Pecková. Mnichovice například nedávno vysázeli novou alej. „Museli jsme je zalévat i v době sucha, jinak by stromy uschly,“ říká Pecková.

Mnichovice to vyřešily tak, že se zeleň přechodně zalévala „šedou“ recyklovanou vodou.

Při dostavbě školy se čtyři ploché střechy vyprojektovaly jako zelené. „A skutečně to zadržuje vodu, chladí to školu a je to hezké i na pohled,“ říká Pecková.

Občané si také v rámci participativního rozpočtu rozhodli, že chtějí dát 300 tisíc na přeměnu trávníků na náměstí na trvalkové záhony, které nejsou tak náročné na vodu a údržbu.

„Přemýšlíme o obnově několika rybníků, které v našem katastru byly,“ říká Pecková. Problém je, že jsou na soukromých pozemcích a jejich majitelé za ně chtějí cenu jako za stavební pozemek (kterým také jsou).

Do budoucna se Mnichovice proti suchu chtějí pojistit tím, že v rekordně krátké době vyprojektovali a vyběhali povolení na propojení městského vodovodu s řadem napojeným na Želivku.

Text vznikl na základě příspěvku Petry Peckové na konferenci Klimatická změna a její bezpečnostní dopady, kterou pořádala Policejní akademie ČR a Národní univerzita veřejné služby.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Mach Ondřej Martin
Martin Mach Ondřej
Autor je šéfredaktorem serveru Ekolist.cz

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JV

Josef Volfík

7.10.2019 10:51
Přát někomu něco zlého, není můj životní cíl. Ale v článku je toto: „Přemýšlíme o obnově několika rybníků, které v našem katastru byly,“ říká Pecková. Problém je, že jsou na soukromých pozemcích a jejich majitelé za ně chtějí cenu jako za stavební pozemek (kterým také jsou). To je ve zkratce vyjádření k idiotským plánům na tisíce rybníků, rybníčků, mokřadů a zklikatění narovnaných potoků. Někde, málokde se to povede. Šlo by to jedině vyvlastněním pozemků pro rybníky a potoky. Ale cožpak to jde? Na jednu stranu se tu hlásá nedotknutelnost soukromého vlastnictví, ale zároveň by bylo nutné půdu pro ty úpravy sebrat. A že by to byly desetitisíce hektarů. Ono vedle klikatého potoka by byla sem tam i tůňka a zase ubraná půda pro hospodaření. Tak co s tím? Ministerští idioti mají jasno. Budou rybníky, mokřady a klikaté potoky. Tak se ukažte, ouřadové.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

7.10.2019 13:07 Reaguje na Josef Volfík
Pro začátek úplně postačí, když se dají do pořádku rybníky stávající, a to rozhodně malá plocha není. Ale ani to není schopen s vyjímkami nikdo pořádně udělat.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

7.10.2019 13:14 Reaguje na pavel peregrin
Rybníký nejsou zrovna to, co nejvíce pomáhá napájet spodní vody..
Odpovědět
pp

pavel peregrin

8.10.2019 07:13 Reaguje na Lukáš Kašpárek
To určitě ne, ale než stavět další, je třeba dát do pořádku ty stávající.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

8.10.2019 08:57 Reaguje na pavel peregrin
To samozřejmě.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

7.10.2019 13:12 Reaguje na Josef Volfík
Jste příliš důvěřivý.. Ministerští idioti chtějí přehrady a celkově znárodnění vodních zdrojů a ne zadržování vody v krajině.. takže nadáváte na zastírací manévr a pouhé populistické sliby našich úžasných vládnoucích hovad :)

Na to, aby například v této obci bylo vody dost je potřeba udělat hromadu opatření a to není jen tak.... paní Pecková uvádí, že udělaly několik opatření a je prostě potřeba pokračovat dál...
Odpovědět
AN

Aleš Nebáznivý

7.10.2019 21:04
Mě zaujala také pasáž s bazény. Lidé věděli, že mají šetřit s vodou a přesto napoušetěli jak zběsilí. Patříme mezi státy v velkým počtem soukromých bazénů jejíchž velikost se neustále zvětšuje. Přitom napuštění bazénu se mnohdy rovná spotřebě vody co rodina propije za rok, někdy i více let. Zde je nutná osvěta, že když bazén, tak s vodou původně šedou nebo dešťovou.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist