Na Ukrajině se nelegálně těží tuny jantaru

Volodymyr Korkoč šlápne na pedál a řídí svůj džíp mezi krátery naplněnými vodou. "Většinou přijedeme o dvě tři minuty pozdě," stěžuje si tento ukrajinský policista. Jeho úkolem je pronásledovat místní tlupy, které nelegálně těží jantar, píše agentura AFP. Jeho jednotka denně kontroluje okolí obce Kryvycja ležící na severozápadě Ukrajiny.

Oblast, která byla dříve bohatá na lesy, se změnila v měsíční krajinu s močály a obrovskými zejícími dírami. Ty jsou důkazem činnosti stovek nelegálních "zlatokopů".

Místní obyvatelé říkají tomuto místu Klondike podle kanadské řeky, kde bylo v 19. století objeveno zlato, které přilákalo mnoho dobrodruhů. Jde o jednu z mnoha lokalit, kde se skrývá jantar. Ukrajina má druhé největší zásoby jantaru na světě po Rusku a představuje 30 až 40 procent světové produkce. V oblastech Žitomir, Rovno a Volyň je soustředěno na 15.000 tun jantaru.

Jantar je průsvitná pryskyřice, která tvrdla miliony let a jejíž barva většinou přechází z temně žluté do sytě hnědé. Používá se především pro výrobu šperků.

V posledních letech cena jantaru vzrostla na čtyřnásobek v souvislosti se zvýšenou poptávkou v Číně. To povzbudilo nelegální těžbu na Ukrajině, jež má těžký dopad na životní prostředí.

Podle posledních údajů se na Ukrajině v roce 2015 legálně vytěžily jen čtyři tuny jantaru. Takové množství je zanedbatelné v poměru k nelegální produkci odhadované na 120 až 300 tun, kterou nakupují překupníci.

Tyto nelegální aktivity nabyly takového měřítka, že Kyjev, který oslabuje konflikt s proruskými separatisty na východě země, mobilizoval v letech 2015 a 2016 několikrát svou národní gardu, aby zasáhla proti nelegálním prospektorům, kteří uzavřeli celé zóny a bránili tam policii ve vstupu.

Horníci pracující ve skupinách od pěti do deseti osob používají silné podomácku vyrobené pumpy a široké hadice, jimiž pouštějí vodu až do deseti metrů pod zemí. Tak se na povrch dostane směs hlíny, písku a kamenů, z nichž nakonec získávají jantar.

Tato metoda způsobuje erozi půdy do té míry, že na ní nemohou už růst stromy. Nelegální prospektoři rovněž vykáceli stromy, aby si usnadnili vstup na místa bohatá na jantar.

"Někteří lidé tu žijí pod hranicí bídy," vysvětluje nelegální hledač jantaru Oleg. Jantar těžil loni po čtyři měsíce ve své rodné Žitomirské oblasti.

Rychlý výdělek přitahuje mnoho lidí. Oleg si za pět dní vydělal v přepočtu 6500 Kč, zatímco dříve jako zaměstnanec v Kyjevě bral měsíčně jen 4800 Kč. "Měl jsem pořád strach, ale adrenalin a vidina výdělku překonaly všechny mé obavy," přiznává.

Volodymyr Korkoč velí skupině dvou stovek policistů, kteří byli posláni loni v březnu do Rovenské oblasti. Zátahy na nelegální horníky však přinášejí jen hubené výsledky. Než policisté dorazí na místo, pašeráci dávno zmizí.

Tváří v tvář krizi hodlá Kyjev legalizovat těžbu za podmínky, že horníci budou platit daně a že budu používat metody méně škodlivé vůči životnímu prostředí. Návrh zákona zjednodušujícího složitou proceduru vydávání povolení k těžbě však zůstal zablokován v parlamentu.

"Zákon určitě nevyřeší všechny problémy naráz," připouští náměstek gubernátora Rovenské oblasti Ihor Tymošenko. Mohl by však přispět ke vzniku legálních pracovních míst a změnit metody současné těžby, která působí půdě v regionu nenahraditelné škody, soudí.

---

reklama

---