Nad původem dřeva z Indonésie momentálně nikdo nebdí. Budeme jej dovážet dál?

Další důkaz, že proti tržním mechanismům nelze bojovat. A pokud ano, tak v omezeném rozsahu a dočasně.

Dříví na ilustrační fotografii je jednoznačně silně nekvalitní, palivové. A palivové dříví se vozí přes půl zeměkoule jen proto, že to nařídila (nepřímo, kvótami na "ekologickou" energii) EU. A kdo procpal tyhle nesmysly do EUrounijní legislativy? Pochopitelně zelení.

Jinak ano, drancování tropických pralesů jen proto, aby se splnily jakési naprosto pofidérní kvóty na "ekoenergii" a "snižování produkce CO2", na základě lží o antropogenním globálním oteplení, je zcela jistě zločin. Zločin EU a zelených.

Jistě, vše jsou to lži. Denní spoltřeba 100 milionů barelů ropy, těžba uhlí a dalších surovin, zemědělství, odlesňování, devastace oceánů , atd. to jsou jistě lži, které dle odborníků vašeho ražení, přeci nemohou nic způsobit. Natož něco takového jako je oteplování planety. :) Hlavně že tu opět vyzvracíte ty vaše bludy o tom jak za vše může EU a zelení. :)

Takže Vy souhlasíte s tím, aby se do EU vozilo palivové dříví z Indonesie? Z takových to důvodů je ta spotřeba ropy tak vysoká, nic se dnes nevozí (kromě Grety Thunberg, a i tu jen jednou do USA a zpět), přes moře plachetnicemi.

Nevěřte panu Šimůnkovi, že se jedná čistě o palivové dříví. :)

checht! fotografie je ilustrační, a když klikneme na zdroj, naklikneme sedmnáctiletého mládence Heinrichse, co to fotil, a zjistíme, že se skutečně nejedná a autentickou reportážní fotku indonéského stavebního dříví.

a dřevo je to evidentně palivové, kácené v létě, páč není vidět kůra, tak těžko určitelné.

Já nekomentoval ilustrační foto (je jasné, že dřevo na fotce nepochází z Indonésie). Z indonésie se hlavně dováží kvalitní dřevo, např. teak. Komentoval jsem to, jak si pan Šimůnek dokáže překroutit článek tak, aby si mohl odplivnout na EU a ,,zelené,,. ;)

Já myslím, že pan Šimůnek je vehemencí a důsledností svého zaměření Gréta Thumberg v antizeleném obleku.

Takže je v pořádku, když největší uhelná elektrárna v Anglii DRAX, přešla z pálení uhlí na spalování biomasy čili pelet, kvůli kterým se kácí lesy v Americe a v Kanadě? A následně se přepravuji v lodích, které spalují sirnatý mazut čímž dochází k devastaci oceánů. A to v množství cca 8 mil. tun ročně. To je množství, které v Anglii ani za rok nevyroste. Co tohle má společného s ekologií? Dánsko to řeší podobně jen ty pelety dováží z pobaltí. Dong Energy chce od roku 2023 spalovat pouze dřevo, budou potřebovat cca 7 mil. tun. Že dochází k obrovskému odlesňování nemůže být pochyb. To vše v honbě za co nejnižší emise CO2. Kdo to prosadil v EU?

Ano. Je potřeba si uvědomit, že pokud budeme kácet a spalovat víc dřevní hmoty, než jí naroste, tak bude v atmosféře stále přibývat CO2 i v případě, že bychom zcela přestali využívat fosilní paliva.

Hlavně si je třeba uvědomit, že se tady za státí dotace realizuje to, co tak vehementně zelení kritizují, tedy doprava přes půl světa. O tom, že tuho zhovadilost zelení vydávají za ekologickou energetiku nemluvě.

souhlas s vámi, ale podle některých diskutujících jsou na vině chudé země ,které ničí životní prostředí prý mnohem více než ty bohaté i když vlastně jsou za ničení přírody placeny bohatými zeměmi. To funguje podobně jako některé nesmyslné dotace u nás, peníze rozhodují co kdo udělá, to platí ještě víc pro chudé země

Pokud by se dováželo jen vysoce kvalitní dřevo, typu toho teaku, tak by nedocházelo k plošné devastaci pralesů, k jaké dochází. Tahle dřeva se do Evropy vozí již stovky let a k žádným problémům to nevedlo, nebo jen velmi malým.
Problémem je jednoznačně ekologický idiotismus, vnucující jednotlivým státům kvóty na tzv. biopaliva. Právě to vede k vožení dřevěných pelet přes půl zeměkoule, o tom se tu na Ekolistu opakovaně psalo, a k devastaci pralesů na plantáže olejové palmy kvůli bionaftě. V porovnání s tím jsou "babišovské" řepkové monokultury z hlediska světového životního prostředí ještě zlaté.

No, palma olejná se nepěstuje jen kvůli bionaftě. Pěstuje se převážně pro potravinářský průmysl, který používá palmový olej skoro do všeho (proto i kdyby se z palmového oleje biopalivo nevyrábělo, mělo by to jen malý význam). Možná vás to překvapí, ale EU se od biopaliv vyrobených z potravinových plodin snaží ustupovat, v čem jí ale brání některé státy, které si vydupaly zachování paliv první generace (i ČR, není snad nutné vysvětlovat proč)(https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/evropsky-parlament/biopaliva-vyrabena-z-palmoveho-oleje-v-eu-konci/r~ba6dcdbefc6011e7ad1e0cc47ab5f122/ ; https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/repka-babis-ano-evropa-eu-volby-biopaliva-smernice_1905280600_jab). ;) Společně s kvalitním dřevem (jako je ten teak) se vykácí i vše okolo a hlavním odběratelem tohoto dřeva jsou Čína, Japonsko, USA, Korea, atd.

Opak je pravdou. K boomu plantáží palmy olejné došlo přesně v souvislosti realizací idiotské představy zelených že masivním dotováním tzv. biopaliv lze omezit emise co2.
Dále představa, že když se zakáže výroba tzv. biopaliv z palmy olejné, tak je situace vyřešena, je představou idiota. POkud zůstane zachována regulacemi a dotacemi do tzv. biopaliv uměle vyhnaná poptávka po rostlinných olejích, tak se nic nezmění. Tzv. biopaliva se budou vyrábět z jiných plodin, které mají v naprosté většině větší nároky na půdu, techniku a chmii, než palma olejná. Ve výsledky se bude v mnohem větší míře bude pěstovat řepka, která už tak devastuje česká (a jiná) pole a vytlačí obilí nebo brambory. Škody budou stejné nebo větší, jen se přesunou jinam. Jediné co má smysl je zcela zrušit dotace do biopaliv a zrušit povinnost přimíchávání.

Opak je pravdou. :) Za boom plantáží palmy olejné může boom ve spotřebě palmového oleje v potravinářském průmyslu. ;) (https://www.statista.com/chart/20114/global-consumption-of-palm-oil/) - industrial use znemená paliva, kosmetika a maziva ;)

Právě proto píšu, že EU již nechce podporovat první generaci (řepku, atd.). Chce přejít na druhou generaci (nepotravinářská biomasa). No ale ono to nejde snadno, když představitelé státu jako je např. ČR mají na první genaraci postavený monstr podnik. :) A také EU legislativa požaduje přidávat mnohem menší % biosložky, než kolik ukládá naše legislativa (proč přidáváme v ČR víc je snad kažnému jasné).

To jsou zase lži. Babiš se orientoval na řepku až poté, co jsme její pěstění dostali befélem z brusele. Tou řepkou navíc kompenzujeme jiné "ekologické" zdroje energie.


A ty pralesy, co byly vykáceny a příslušné plochy osázeny olejovou palmou, následné "zmírnění" tohoto nesmyslu už zpět nevrátí. Spíš to vede ke snaze ten palmový olej nacpat i tam, kam se původně necpal (ke škodě spotřebitelů, jako veškerá ekologie).
MMCH, palmovému oleji bychom, se měli cíleně vyhýbat, protože máme ve spotřebním koši nedostatek ryb, jejichž tuk se s palmovým (a do jisté míry i kokosovým) olejem vzájemně kompenzuje (škodí přebytek obojího).

ANo, opak je pravdou … a to i soudě dle toho na co sám odkazujete. Růst spotřeby je mnohem vyšší u nepotravinářského využití. Mimochodem významná část spotřeby palmového oleje pro potravinářské účely jde na vrub domácí spotřeby v JV Asii, a nemá s "potravinářským průmyslem" vyrábějící nezdravé pro „přežraný západ“ lautr nic společného. Palmový olej je v dané oblasti nejdostupnější a při tom se jedná o velmi vydatný zdroj beta karotenu, což pro místní rychle se množící a nepříliš bohatou populaci závislou na rýžové dietě (beta karoten zcela postrádající) může představovat a představuje rozdíl mezi zdravým zrakem a slepotou. Samozřejmě existovalo jiné řešení, známé také jako zlatá rýže. Tu možnost ale zelené zrůdy svou hysterickou kampaní zadupali do země (a EU rovněž tím, že na tuto kampaň a celou ničím nepodloženou antiGMO hysterii přistoupila). Takže místní si našli jiný zdroj beta karotenu – palmový olej.

Každopádně platí, že problém není palmový olej ale zhovadilé dotace do tzv. biopaliv a povinnost přimíchávání tzv. biopaliv uzákoněné v EU. Přičemž dále platí, že v Eu je palmový olej z víc jak 60 % využíván právě pro energetické účely. Viz https://www.rainforest-rescue.org/topics/palm-oil.

Dále by mne zajímalo, jak asi c EU „chce přejít na druhou generaci“ když ta tzv. druhá generace je tak maximálně ve stádiu výzkumu a bude trvat ještě roky, než se něco z toho realizuje v průmyslovém měřítku. A kde budou v té době pralesy? Nemluvě o tom, kdes se bude brát rostlinný odpad na výrobu tekutých biopaliv, když už teď jeho nedstatek na všechnu tu zaručeně ekologickou elektřinu z biomasy a bioplynu, takže se vozí dřevo přes oceán a do bioplynek se pěstuje kukuřice. Jediné čeho chce EU dosáhnou je populisticky zakázat využívání palmového oleje, stejně jako před tím populisticky nakázala využívání tzv. biopaliv … čímž způsobila ekologickou katastrofu. A jak jsem psal výše, jediné čeho EU zákazem palmového oleje dosáhne, je to, že se plundrování přesune na jiné místo díky rozšiřování polí řepky nebo jiných olejnin mnohem náročnějších na půdu než palma olejná. Spotřeba palmového oleje každopádně neklesne, jen nahradí v potravinách jiné druhy rostlinných olejů, které se pro změnu budou lít do nádrží místo toho palmového.

Bureš je mi sice odporný ale to nic nemění na tom, že i kdyby došlo ke zrušení povinnosti přimíchávat rostlinné oleje do paliv, tak EU idiotsky trvá na tom nesmyslu jménem "obnovitelná doprava". Přičemž jediný schůdný způsob jak dosáhnout daných zelených závazků v dopravě je právě přimíchávání rostlinných olejů, i když jsou obnovitelné jako použité pamrsky. Takže přimíchávat se bude bureš nebureš.

Jinými slovy k vypalování pralesů kvůli palmě olejné docházet nemuselo. Určitě ne v tak velkém měřítku. Že k tomu dochází si mohou přičíst na své konto zelené zrůdy, a jejich hysterie kolem GMO a CO2 a jejich prosazování nesmyslu jménem dotace do biopaliv prostřednictvím EU.

No ...

1. Zlatá rýže: Hlavním důvodem, proč se zlatá rýže nepěstuje, je Cartagena protocol on biosafety. (https://bch.cbd.int/protocol/parties/)

2. Stále ale platí, že většina palmového oleje končí v potravinách (toto množství stále roste). Pokud by se palmový olej nepoužíval jako palivo, znamenalo by to jen pomalejší kácení pralesů v Indovésii. Od roku 2021 by měl v EU platit zákaz používání palmového oleje jako paliva (pokud jim do toho někdo nehodí vidle), takže množství palmového oleje jako paliva by mělo stagnovat či klesat. Další věc je proč některé státy EU mají v legislativně mnohem vyšší podíl biopaliv - př. ČR má 4,5% , ale evropská legislativa požaduje jen 2%. (http://www.stoppalmovemuoleji.cz/posters/kudy_tece_palmovy_olej.pdf ; https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/repka-babis-ano-evropa-eu-volby-biopaliva-smernice_1905280600_jab)

3. Paliva druhé generace se vyrábí i u nás. (http://www.hybrid.cz/biopaliva-2-generace-se-vyrabeji-i-v-cesku)

Ad 1) A kde se prosím v Cartagenském protokolu, píše něco o zákazu zlaté rýže? Cartegenský protkol je o vzájemné informovanosti, kontrole a nakládaní s GMO. Viz https://www.biotrin.cz/cartagensky-protokol-o-biologicke-bezpecnosti/ Doporučuji vám neodkazovat na něco o čem víte kulové. Realitou je, že zlatá rýže se nepěstuje, díky hysterické a iracionální kampani zelených vůči GMO obecně a zlaté rýži obzvlášť (zelení zločinci nedokázali zkousnout, že nemohou uplatňovat ani jejich nejčastěji používanou špínu na téma GMO založenou na tom, že si někdo dovolí vydělávat na výsledcích své práce - zlatá rýže je open source) a díky tomu, že populističtí žvanilové v evropských zemích na tuto hysterickou kampaň zelených zločinců přistoupili.
Ad 2) Stále platí, že podstatná (a rostoucí) část spotřeby palmového oleje v potravinářství jde na vrub domácí spotřeby rostoucí populace JV Asie (jiné oleje se zde takřka nepoužívají), přičemž se jedna o jediný zdroj betakarotenu pro většinu tamnější populace. Že tomu tak nemuselo být, píši výše. Nejdřív je zelení zločinci obrali o zlatou rýži, teď je chtějí obrat o palmový olej. Chtějí snad zelení zločinci odsoudit významnou část populace JV Asie ke slepotě? Dále stále platí, že větší část palmového oleje se v EU spotřebovává na energetické účely. https://www.rainforest-rescue.org/topics/palm-oil.
Jak jsem psal výše a vy jste se vůbec nenamáhal přečíst nebo pochopit - problém není v palmovém oleji, problém je v té zhovadilosti, kterým je povinné přimíchávání rostlinné složky do paliv nebo nadcházející stav spočívající v povinném podílu tzv. obnovitelné energie v dopravě - tedy na dotacích a regulacích založené zvýšení poptávky po rostlinných olejích. Ve výsledku se buď budou plundrovat pralesy díky palmě nebo evropská pole díky řepce. Když někde palmu nahradí řepka, tak jinde chybějící řepka bude nahrazena palmou. Jednoduše pro zelené negramoty je to pořád vlej - vylej. Jediný racionální krok je zcela zrušit jakoukoli regulaci podporující nebo přikazující spalování rostlinných olejů. Pokračování v tom zeleném nesmyslu znamená pokračování plundrování přírody.
ad 3) A namáhal jste si vůbec přečíst si ten hořčíkův ekobulvár? Evidentně ne. Jinak byste věděl, že tohle nemá s 2. generací biopaliv lautr nic společného. Jak známo, tak druhá generace biopaliv se má vyrábět z ROSTLINNÝCH zbytků (viz wikipedie) a nikoli z živočišných jako zde. A těch je ještě méně než těch rostlinných. Kdybyste se o kauzu Oleo trochu zajímal, věděl byste, že mimo to, že jsou v insolvenci, tak aby naplnili výrobní kapacitu musí svážet živočišný odpadní tuk z celé Evropy. Netvrdí náhodou zelení, že se má živočišná výroba a rybolov omezovat v rámci ochrany životního prostředí? Kde pak bude firma Oleo brát surovinu, aby pokryla svou výrobní kapacitu? Opět nemluvě o tom, že celá jejich kapacita je jen zlomkem spotřeby biopaliv jen v ČR.

1) Zkuste si najít principle 15. Zásada předběžné opatrnosti. Zlatá rýže je laboratorně vytvořený organismus, jen nemnoho víme o tom jaký bude mít vliv na prostředí. Mimochodem tento protokol podepsalo 167 států (mězi mě patří i Indonésie a ČR; https://bch.cbd.int/protocol/parties/).

2) No Vy jste můj druhý bod také evidentně nečetl / nepochopil.

3) Biopaliva druhé generace se nemají vyrábět pouze z rostliných zbytků. (https://en.wikipedia.org/wiki/Second-generation_biofuels)

Ono jediným důvodem zániku OCH nebylo jen to, že by neměli suroviny nebo že by výroba nefungovala (jinak by je Bureš nechtěl koupit, ne?). OCH se dostali do hledáčku žraloků a neměli šanci přežít. (https://echo24.cz/a/iLXeu/hra-babisovy-party-o-miliardy-o-co-jde-v-kauze-oleo-chemical)

Kdybychom fungovali podle "principu předběžné opatrnosti", tak bychom dodnes nepoužívali oheň a pazourkové nože by byly jen na úřední povolení.

Na základě tohoto nesmyslu se dá zastavit jakýkoli pokrok civilizace, zejména pokud je prosazován tak fundamentalistickým způsobem, jak to dělají zelení.

Ad 1) Zkuste si ten článek 15 přečíst. O "předběžné opatrnosti" se tam nic nepíše. Jediné o čem se tam píše je "hodnocení rizik na základě vědeckých důkazů", přičemž realitou je, že žádné vědecké důkazy přes destiletí extrémně přisného testování (nemluvě o desetiletích pěstování a konzumace) o škodlivosti GMO nebo rizicích pro životní prostředí přineseny nebyly. Všechny zákazy GMO (a tedy i snaha zelených zločinců způsobit desítkám nebo stovkám milionů chudých obyvatel JV Asie slepotu) jsou důsledkem toho, že političtí populističtí dementi akceptovali antiGMO hysterii vyvolanou zelenými zločinci. O tom, že ani zlatá rýže ani jiný GM organismus neobsahují nic co by nevytvořila sama příroda (nic umělého přidáno nebylo).
ad 2) Takovou míru sebekritiky bych od vás tedy nečekal.
ad 3) https://cs.wikipedia.org/wiki/Biopalivo. Samozřejmě, že se tzv. biopaliva druhé generace mají vyrábět z rostlinných zbytků. Evidentně jste se nenamáhal vůbec přečíst si můj komentář. Pro méně gramotné jedince to tedy napíši znova. Zkapalnit a spálit živočišný tuk fakt není žádný problém na rozdíl od ekonomicky efektivní výroby paliva z rostlinného odpadu. Jenže ho prsotě není dost. Jak píši výše, a jak vy jste se nenamáhal si to přečíst, Oleo muselo svážet živočišné zbytky z celé Evropy, aby naplnila svou kapacitu, při tom jejich výroba ani zdalek nepokryla veškerou spotřebu biopaliv v ČR. O čem je asi celá diskuze pod článkem - o tom jak idiotská je představa ekologičnosti výroby z biomasy, která se musí dopravovat stovky nebo tisíce kilometrů daleko, což zelení zločinci nechtějí vidět. Nebo nevysvětli vám nějaký zelený zločinecký kámoš, že jak celá živočišná výroba je vlastně škodlivá a měla by se zakázat? Kde se pak budou brát zbykty? Nebudeme podle zelených nakonec předělávat na palivo tuk z lidí, stejně jak když nacisti vyráběli mýdlo? Pro info, Oleo nevlastní žádnou unikátní technologii, jen okopírovalo na západě běžné technologie.
Jediným důvodem insolvence (nikoli zániku) Olea jsou hádky spolumajitelů tedy a investorů a různých dalších pochybných rádobypodnikatelských existencí, podvody s falešnými směnkami a daňové úniky. Viz zde https://www.pravdaokauzeoleochemical.cz/post/detail?postId=7.
Dost to připomíná podobnou zelenou zlodějinu kolem HE3DA ovšem krát 10.
Bureš je sice zlodějský hajzI ale Oleo pro něj žádnou konkurencí není, už proto, že nedisponuje žádnou unikátní technologií a i kdyby disponovalo, tak na živočišných zbytcích bychom mohli jezdit tak max. 14 dní v roce.

1) Asi každý čteme jiný protokol:

Principle 15 of the Rio Declaration on Environment and Development
states:
"In order to protect the environment, the precautionary approach shall be widely
applied by States according to their capabilities. Where there are threats of
serious or irreversible damage, lack of full scientific certainty shall not be used
as a reason for postponing cost-effective measures to prevent environmental
degradation."

(http://bch.cbd.int/help/trainingmaterials/En/03)%20Training%20Modules/MO01En.pdf ; strana 7)

3) Psal jste:
,,Jak známo, tak druhá generace biopaliv se má vyrábět z ROSTLINNÝCH zbytků (viz wikipedie) a nikoli z živočišných jako zde. ,,

Což není pravda, vyrábí se i z odpadních živočišných zbytků.

Sice odkazujete na wikipedii, ale českou verzi. Doporučuji vyhledávat v anglické verzi, která je přesnější a poskytuje víc informací.

Např. zde: https://en.wikipedia.org/wiki/Biofuel#Second-generation_biofuels nebo https://academic.oup.com/af/article/3/2/6/4638639

A hlavně jsem komentoval vaše tvrzení:
,,Dále by mne zajímalo, jak asi c EU „chce přejít na druhou generaci“ když ta tzv. druhá generace je tak maximálně ve stádiu výzkumu a bude trvat ještě roky, než se něco z toho realizuje v průmyslovém měřítku.,,

Ad 1) Jinými slovy, vůbec netušíte na co odkazujete. Evidentně jste si to ani nepřečetl a splácal jste dohromady dvě záležitosti. Klidně tady nakopírujete text, z jehož už první věty je zcela evidentní, že z Cartagenským protokolem nemá nic společného. Malá nápověda. Rio de Janeiro a Cartegena jsou dvě rozdílná města a leží dokonce ve dvou rozdílných zemích. Zkuste si najít sbírku mezinárodních smluv č. 89/2005 Sb., kde je zveřejněn text protokolu dokonce v češtině.
Každopádně oceňuji, že jste dále neztrapňoval rozporováním faktu, že za desetiletí testování a používání GMO nebyly nalezeny žádné škodlivé důsledky jako pro zdraví tak pro biodiverzitu, tudíž všechny zákazy a drakonická omezení GMO jsou dle mezinárodních smluv (jako Cartagenský protokol) zcela neopodstatněná a vyplývají jen z hysterických útočných kampaní zelených zločinců a jejich politických podržtašek.
Ad 3) Jinými slovy oháníte se zase ničím nepodloženým blábolem, spočívající v tom, že anglická wiki, je přesnější než česká. To, že na anglické wiki je, jednoduchý proces zkapalnění odpadního živočišného tuku považován za druhou generaci neznamená naprosto nic. Jak vám už bylo několikrát dokázáno (a vy stále nechápete), živočišných zbytků není zdaleka dost na to, aby pokryly byť je zlomek stávajích potřeb. Nemluvě o vývoji do budoucna. Za biopaliva dalších generací se dají tedy považovat pouze ty dostatečně vydatné jako odpadní rostlinné zbytky, řasy nebo zachytávaný oxid uhličitý. Což česká wikipedie správně uvádí. Viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Biopalivo.
Nic z toho, dosud nepřesáhlo stadium experimentu a v případě zavedení do průmyslové výroby by náklady byly několikanásobně vyšší než už u výroby z fosilních zdrojů. Tedy jedná se dosud o v praxi zcela neuplatnitelnou záležitost. Jinými slovy, to co jsem napsal: "druhá generace je tak maximálně ve stádiu výzkumu a bude trvat ještě roky, než se něco z toho realizuje v průmyslovém měřítku" bez výhrad platí. To, že to mentálně nedostatečně disponovaní jedinci, neschopní uvést jediný příklad výroby biopaliv druhé generace z rostlinných zbytků v čistě komerčním provozu, nechápou je samozřejmě věc jiná.
Na druhou stranu oceňuji, že už se nadále neztrapňujte těmi svými bláboly o tom jak zákaz používání palmového oleje místo nafty vyřeší problémy tropických pralesů. Jediným řešením je samozřejmě opuštění té ekonomicky i ekologicky nesmyslné myšlenky masivního dotování používání rostlinných olejů nebo lihu místo paliva.

Vemu to od konce:

a) Kde jsem psal, že zákaz palmového oleje vyřeší problémy tropických pralesů?

b) No ona celkově Wikipedie je otevřená encyklopedie, což znamená že do ní může psát každý a tím pádem je její důvěryhodnost nízká. Anglická verze je přesnější z jednoho důvodu, čte ji více lidí a tím pádem je daleko více revidovaná.

c) A co například SEKAB - tato společnost docela funguje. Vyrábí bioethanol z rostliných zbytků a v roce 2021 plánuje otevřít novou fabriku ve Finsku (tuším že se to jmenuje NordFuel). :)

d) Ohledně té mezinárodní dohody:
Kdyby jste si přečetl sbírku smluv na kterou odkazujete, zjistil byste následovné:

Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 29. ledna 2000 byl v Montrealu přijat Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti k Úmluvě o biologické rozmanitosti*).

*) Úmluva o biologické rozmanitosti, přijatá v Rio de Janeiro dne 5. června 1992, byla vyhlášena pod č. 134/1999 Sb.

Cartagenský protokol je jakási příloha ke smlouvě z Ria. ;)

Ohledně toho GMO také nemáte úplně pravdu - je to téma na dlouhé zimní večery. Pro zajímavost něco k přečtení: http://www.osel.cz/445-jak-moc-skodi-gm-plodiny-zivotnimu-prostredi.html

Ad a) Chápu, nažvanil jste toho tolik, že už si nepamatujete váš komentář z 11.4.2020, 12:08 hodin.
ad b) Ano, máte pravdu, wikipedie je otevřená, což znamená, to, že tam může žvanit kdo chce co chce, a případně i do revidovaného textu může přidat nějakou zhovadilost. Proto je třeba brát, některé věci s rezervou, například ty nesmysly o "biopalivech druhé generace z odpadních živočišních tuků" kterých je dost leda tak na zelenou parádu jednou ročně. Naštěstí existují další jazykové mutace, nebo další zdroje, které si kriticky myslící jedinec přečte. Bohužel ne všichni mají na to kriticky myslet.
ad c) A odkdy je sprosté kvašení cukrů na alkohol konkurenceschopná technologie výroby biopaliv druhé generace v průmyslovém měřítku? Prozatím chtěli po Švédsku vydyndat dotace na jakési podezřelé podniky v Africe na výrobu biopaliva. Švédští úředníci je ovšem velmi rychle vyprovodili.
ad d) Pro info, sbírka mezinárodních smluv obsahuje stovky ne-li tisíce mezinárodních smluv, z nichž dvě jste splantal dohromady (citoval jste z dohody z Ria a při tom jste ji označoval jako Cartagenský protokol). Mimochodem, Cartegenský protokol není žádná "příloha" je to samostatná a samostatně ratifikovaná mezinárodně smlouva, která upřesňuje dohodu z ria a mimo jiné (na rozdíl od dohody z ria) jasně uvádí, jak postupovat v hodnocení GMO - tedy hodnotit na základě vědeckých důkazů. Viz zde již legendární článek 15. Přičemž žádný vědecký důkaz o škodlivosti GMO předložen nikdy nebyl.
Ano, pro vás je krátký článeček na OSLU čtení na dlouhé zimní večery … a proto jste si ho dosud nepřečetl. Kdyby ano, tak byste věděl, že jeho autor, prof. Jaroslav Petr, biolog a známá fanda biotechnologií, v něm uvádí mimo jiné toto: "Co to vypovídá o geneticky modifikovaných rostlinách? Nemnoho. Pokusy hodnotily pěstební postupy a nikoli přímý efekt geneticky modifikovaných plodin. Nenarušené stepní společenstvo je z hlediska druhové pestrosti bezesporu pestřejší než jakékoli, třeba i ekologicky obhospodařované pole. Přesto zatím nikdo nepřišel s nápadem, že bychom měli v zájmu záchrany přírodního bohatství skončit se zemědělstvím. Na požadavek zákazu geneticky modifikované řepky a geneticky modifikované cukrovky bychom měli v duchu této „logiky“ požadovat zákaz pěstování geneticky NEMODIFIKOVANÉ kukuřice." atd. atp.

1) Lžete, nikde jsem to netvrdil.

2) Ano, další zdroje existují, ale uvádíte jen wikipedii.

3) No, vaše Wikipedie to bere jako biopalivo druhé generace. A vyrábí to relativně ve velkém. Příklad jsem vám uvedl, to že se vám opět nelíbí je čistě váš problém.

4) Ano, doplňuje smlouvu z Ria - ale stále pro ni platí princip předběžné opatrnosti.

4) Psal jsem, že GMO je téma na dlouhé zimní večery, ne ten článek. Článek jsem přiložil jen jako zajímavost. ;)

ad 1) Tvrdil jste to ve svém komentáři z 11.4.2020, 12:08 hodin. Možná si nedokážete domyslet veškeré významy toho co řeknete nebo napíšete. Na rovinu, ani by mne to nepřekvapilo, to ale nic nemění na tom, že výše uvedený výrok ten význam má.
ad 2) Uvádím stejný počet zdrojů jako vy.
ad 3) Nevyrábí se ve velkém - kde jsou ty desítky procent podílu třeba jen na švédském trhu paliv? Jediné co výše uvedená firma ve velkém dělá je dyndání dotací, podvody s certifikacemi a snaha zamaskovat podivné africké kšefty, kde se odpadní štěpka pro výrobu bioetanolu fakt nevyužívá. Kdybyste věnoval dostatečnou pozornost čtení, tak by vám snad došlo, že se v případě 2. generace biopaliv musí jednat o konkurenceschopnou výrobu. Vyrobit líh z celulózy dovede kde kdo, ale když to bude za několikanásobnou cenu ve srovnání s běžným benzínem, tak je to k ničemu. Evidentně čtení mnoho pozornosti nevěnujete.
ad 4) Předběžné předposranosti, jste chtěl říct. Přesněji, Cartagenský protokol je samostatná a samostatně ratifikovaná mezinárodní dohoda, která stanoví přesnější postupy při hodnocení GMO. Mimochodem, odkud jste si tu předběžnou předposranost vycucal? Cartagenský protokol naopak, krom požadavku na VĚDECKÉ důkazy a nikoli dojmologie zelených vyIízanců, požaduje také prokázání PŘÍČINNÉ souvislosti mezi GMO a dopady na životní prostředí. Naproti tomu dohoda z ria stanovuje jen obecné nic neříkající deklarace na jejichž základě nelze lautr nic zakázat. Jinými slovy, žádný vědecký důkaz škodlivosti GMO podán nebyl, žádná příčinná souvislost mezi škodami na životním prostředí a zlatou rýži, se nikde neobjevila a ani nemohla objevit. Tedy k zákazu zlaté rýže došlo jen na základě hysterické kampaně zelených zločinců a toho, že politické podržtašky na tuto kampaň přistoupily. Žádná mezinárodní smlouva na ničím nepodložené zákazy GMO a vliv nemá.
Chápu, ty dlouhé zimní večery potřebujte k tomu, abyste si zdůvodnil proč je nutné v zájmu zelené ideologie, která vyvolává antiGMO hysterii odsoudit miliony dětí v JV Asii ke slepotě a tropické pralesy v zájmu boje s CO2 odsoudit ke zničení.

K boomu jejího pěstování došlo v souvislosti s ekopalivy. Ta znamenala devastaci tropických pralesů a zakládání plantáží této rostliny. Celá desetiletí před tím, byla rozloha ploch pro pěstování této palmy +- stabilizovaná.

A nemohou snad?

A to, že přirozený výkyv klimatu, jakých bylo jen v období ḱam sahá psaná historie větší množství, i teplejších než ten současný, vydávají ekologové za jakousi "katastrofu", je zcela jednoznačně jejich vina a oni za to budou platit. Jakmile se začne ochlazovat (patrně už v této dekádě) bude třeba zorganizovat s ekology něco na způsob Norimberského procesu.

No ale předchozí ,,výkyvy,, se dají vysvětlit nějakým přírodním jevem. Tento aktuální nikoliv. Zemské klima závisí na převážně na 3 faktorech: množství sluneční energie dopadající na Zemi, množství energie které se na Zemi zachytí a na distribuci tepla oceánským prouděním. ;) 1.Slunce - sluneční aktivita je na minimu a teplota roste (https://www.astro.cz/clanky/slunecni-soustava/2019-2020-nejhlubsi-slunecni-minimum-kosmicke-ery.html). 2. Nárůst množství skleníkových plynů (lidská činnost - nejvýrazněji oxid uhličitý (http://www.osel.cz/5524-co-nam-muze-rici-mereni-radioaktivniho-c14-v-atmosfere.html); úbytek ledovců - změna albeda - více zachycené energie; distribuce tepla oceány se mění - převážně kvůli 2. (https://www.eea.europa.eu/cs/signaly/signaly-2018/clanky/zmena-klimatu-a-voda-2013). ... No ono se ochlazování očekávola během posledních 20 let, ale kde nic, tu nic . A ty norinberské procesy, to je opravdu jen váš vlhký sen. ;)

Jistěže se to přírodním procesem vysvětlit dá. Před pár dny tu byl článek o pohybech barycentra sluneční soustavy, který to vysvětluje (a predikuje ochlazení v relativně dohledné době).

K tomu si dovolím postnou komentář pana Brože z diskuze na oslovi.

Pavel Brož,2011-05-24 10:46:50
Nejdominantnějšími silami, kterou planety působí na vnitřní dynamiku Slunce, jsou síly slapové. Hluboko, přehluboko pod nimi jsou výrazně menší vlivy interakcí mezi magnetickými poli planet a Slunce či vlivy obecně relativistické.

Síly slapové působí díky nehomogenitě gravitačního pole, kdy např. u dvojice těles to druhé působí na to prvé větší silou na jeho přivrácené straně a menší silou na jeho odvrácené straně. Tyto síly vyvolávají na Zemi dmutí oceánů, které pozorujeme jako příliv a odliv. Nejsilnější slapovou silou na Zemi působící je ta způsobená gravitačním polem Měsíce, slapová síla působená Sluncem dosahuje jen zhruba 45 procent té měsíční.

Vlastní dmutí oceánů působené slapovými silami je poměrně malé, činí necelý metr. Oproti tomu rozdíly hladin při přílivu a odlivu činí až 20 metrů, což je ale způsobeno rezonančním vlněním v závislosti na tvaru pobřeží (např. pokud dojde k souběhu dob odtékání vody z nějakého zálivu a doby mezi přílivem a odlivem, tak se účinky jednotlivých přílivových a odlivových vln sčítají). Každopádně slapové síly samy o sobě, pokud bychom zde neměli kontinenty a ostrovy s jejich členitými pobřežími, dokáží zdeformovat světový oceán jenom o ten necelý metr.

Bystrý čtenář nyní už přinejmenším tuší, jak bude argumentace pokračovat. Slapové síly jsou nepřímo úměrné třetí mocnině vzdálenosti, a přímo úměrné hmotnosti vzdáleného tělesa a průměru slapově deformovaného tělesa. Pro další výpočty proto nebudeme potřebovat ani kalkulačku, provedeme je hravě z hlavy. Slunce je více než tisíckrát hmotnější než Jupiter, dále Jupiter je pětkrát dále od Slunce, než Země. Tzn. že kdyby bylo Slunce veliké jako Země, tak by slapové síly působící na něj od Jupitera byly menší 1000*5*5*5, tj. více než stotisíckrát menší. Protože je ale průměr Slunce stokrát větší než průměr Země, slapové síly na něj působící jsou pouze více než tisíckrát menší.

Nyní znova připomenu, že slapová síla Slunce je na Zemi asi jen 45 procent slapové síly Měsíce, obě dohromady pak - jsou-li ve fázi - dokáži zvednout světový oceán o necelý metr. Slapová síla působená Jupiterem na Slunce je tisíckrát menší, takže nyní by bylo dobré se znovu zamyslet na výrokem Jiřího Grygara o té provozované astrologii - oni totiž někteří z "vědeckých" obhájců astrologie (i takoví se najdou, patří k nim např. i můj bývalý školitel, dnes význačný superstrunový teoretik) věří, že ty planety "nějak" fyzikálně působí, např. jemnými rozdíly v gravitačních polích při jejich různých konstelacích, na citlovou lidskou psyché, a pokud chceme vysvětlovat např. pozorovatelné variace v sluneční aktivitě slapovým dmutím Slunce, tak se pohybujeme na naprosto srovnatelné půdě, jako ti astrologové.

V diskuzi jsem zaznamenal pár velmi humorných nápadů, např. na údajný přenos momentu setrvačnosti :-))) Ano, samozřejmě, všechno lze, a konkrétně tohoto lze docílit významnou modifikací buďto Newtonových pohybových zákonů, anebo Newtonova gravitačního zákona, anebo obou (nebereme zde v potaz obecně relativistické jevy, jsou totiž hluboko pod těmi slapovými). No ale co bychom se trápili přenosem momentu setrvačnosti, minimálně moment překvapení zde úspěšně přenesen byl :-)

V žádném případě nezpochybňuji výsledky Ing. Charvátové co se týče inerciálních pohybů Slunce. Že se Slunce pohybuje v těžišťové soustavě převážně po trojlístcích plyne automaticky z faktu, že planetami s dominantními hmotnostmi jsou v naší sluneční soustavě Jupiter a Saturn a dále z poměru jejich oběžných dob. Tento pohyb Slunce je banálním důsledkem nebeské mechaniky a za něj by Ing. Charvátové určitě žádného světového uznání nedostála, jejím význačným přínosem bylo vysledování period mezi pravidelným pohybem po trojlístku a chaotickým pohybem mimo něj. To je ta fyzikální část její práce, která je dobře podložitelná výpočty. Zbytek už jsou spekulace.

Vzhledem k pohybu Slunce po trojlístku lze možná velice okrajově uvažovat o souvislostech s pozemským klimatem, a to v souvislosti s posunem oběžné dráhy Země vůči Slunci. Ve skutečnosti to ale není tak jednoduché, protože oběžná doba Země kolem Slunce je mnohem kratší než inerciální pohyby Slunce (více než stokrát), takže oběžná dráha Země se celke dobře "stíhá adaptovat" na pomalé změny polohy Slunce. Jinými slovy to, že Slunce se při svém pohybu odchyluje až o dvě setiny astronomické jednotky od těžiště ještě neznamená, že vzdálenost Země od Slunce musí automaticky variovat o tuto vzdálenost.

Každopádně, potenciální variace dráhy Země vůči Slunci bych určitě viděl jako nesrovnatelně dominantnější teoretický vliv na pozemské klima, než vliv zprostředkovaný přes slapové působení Jupitera a Saturna na sluneční aktivitu. Samozřejmě, naprosto prvořadý je vliv přímých variací ve sluneční aktivitě, který je působen vnitřní sluneční dynamikou. Tento vliv hravě přebije i ty hypotetické variace v oběžné dráze Země, bylo by ovšem provozováním woodoo chtít tuto variaci ve sluneční aktivitě dávat do souvislosti s vlivem Jupitera a Saturnu.

Zaznamenal jsem dále v diskuzi určité nepochopení inerciálního pohybu těles. Zaznělo zde, že Slunce je cloumáno kolem těžiště soustavy, což evokuje, že zde nutně musí působit strašlivé síly, podobně jako je tomu v odstředivce. Prosím vás, není tomu tak. Bez ohledu na to, po jak křivolaké trajektorii se to které těleso v gravitačním poli jiných těles pohybuje, tak žádné jiné než slapové síly zde nezaznamenáte. Musíte si uvědomit, že bez ohledu na to, jak komplikované je gravitační pole okolních těles, tak toto pole působí - až na ty drobné nehomogenity, což jsou ty slapové jevy - na obou stranách sledovaného tělesa prakticky stejně. Zdá se vám, že pohyb Slunce je nečekaně křiven a v důsledku toho zde musí vznikat něco, jako odstředivé zrychlení? Uvědomte si ale, že ve skutečnosti je toto odstředivé zrychlení vždy téměř úplně rovno opačně působícímu gravitačnímu působení, takže se vyruší, a žádné cloumání, pakliže-li byste stáli na povrchu Slunce, nepocítíte. Jediné, co pocítíte, je to slapové působení (nicméně, vzhledme k jeho velikosti, viz výše, byste museli mít setsakra přesný přístroj k jeho změření). Situace je analogická, jako u kosmonauta levitujícího na oběžné dráze. Na první pohled by se mohlo zdát, že by mu měli vlát vlasy směrem od Země, protože tím směrem na ně působí odstředivá síla. Ve skutečnosti ale stejně velká síla gravitační na ně působí v opačném směru, a proto se kosmonauti nemusí obávat, že by jim jejich případné příčešky odlétli. Takže vlasy nevlají, a na Slunci není patrné žádné cloumání.

Takže to je jenom zmínka ohledně banální fyziky zde probíraných jevů - omlouvám se, že jsem zde zohlednil jenom ty fyzikální aspekty, což je způsobeno tím, že mou alma mater je skromná Karlova Univerzita, nikoliv věhlasný nwo.org, takže se studem přiznávám, že v oblasti korporativistických spiknutí jsem naprostý žabař a tudíž si tento můj příspěvek nemůže v žádném případě činit nárok na postihnutí fenoménu inerciálních pohybů Slunce v nezbytné celistvosti ...

http://www.osel.cz/5708-za-klimatickymi-zmenami-muze-byt-pohyb-slunce.html

Kopírovat sice umíte, ale nejste s to pochopit, o čem to je.
Např. pan Grygar kritizuje astrologii především proto, že představuje konkurenci pro víru v nadpřirozené a pohádkové bytosti, kterou zastává zase on, a která je svou podstatou ještě iracionálnější než ta astrologie.

Jinak gravitace klesá se druhou a nikoli třetí mocninou vzdálenosti (ale to už jsou jen "detaily").

A už jsem tu v diskusi pod jiným článkem uvedl, že ve hvězdě obecně (nejen ve Slunci) vznikají stavy trochu obdobné skrytému varu, u nichž jen nepatrný podnět může nastartovat energeticky zcela neúměrnou odpověď. A tím klidně může být harmonický versus neharmonický pohyb kolem barycentra.

A jak se tedy projevují změny pohybu kolem barycentra? :)

Patrně změnami kvantity a kvality slunečního záření, slunečního větru atd.

A máte nějaké data o změnách kvantity, kvality a o slunečním větru?

Ohledně vlivu Slunce na naše klima https://www.zsch.cz/news/klima-na-zemi-a-slunecni-aktivita-pavel-kalenda/

Ne díky. Jak vidím spoluautora Kremlíka tak jdu rychle od toho. :D

To je právě ono. Vy, a teď nemyslím jen vás, apriori odmítáte názor, který je jiný než váš. A pak je samozřejmě veškerá diskuse marná a zbytečná.

Ne neodmítám jiné názory. Odmítám pana Kremlíka, jehož názory byly již mnohokrát vyvráceny, ale on si stále jede to své. ;)

Jeho názory nikdy nikdo nevyvrátil.

No, myslím že panu Wágnerovi a panu Metelkovi se to docela obstojně daří. :)

Panu Metelkovi vůbec ne. Pan Wagner spíš opraví nějaké nepřesnosti, které na celkové vyznění nemají prakticky žádný vliv.

Vy odmítáte Kremlíka, vy odmítáte Kalendu a jednoduše všechny, kteří nezapadají do vašeho vidění světa. A když jste si teď vyzobal toho Brože, tak jste musel číst ten původní rozhovor, který vedl Kremlík s Ing. Charvátovou. Ten ovšem nelinkujete protože vám nevyhovuje.

Ano, četl jsem ho a v několika věcech s ní nesouhlasím (btw. link na rozhovor je na konci mého komentáře výše). Jestli mohu doporučit, zkuste se podívat do diskuze pod tím rozhovorem - hned z kraje pan Polach (přímý odkaz na článek: https://polach.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=195477).

Slunce má zcela dominantní vliv na naše klima ,když zhasne Země zamrzne, když se ohřeje snadno nás vypaří ,ale pohyby Slunce a gravitační síly, ty jsou tady a vždy byly , ty rozhodující nebudou. Podobně se mluví o precesním pohybu osy zemské rotace ,ta samozřejmě způsobí ,že některé místo na Zemi se dostane do polární oblasti, ale jiné se zase dostane do rovníkové a proto se lokálně může klima zcela změnit, ale pokud mluvíme o celé planetě ,ta je kulatá ,pokud vím a do celoplanetární bilance takový pohyb nezasahuje a neměl by způsobit průměrný růst teploty planety jak se děje nyní .

Pane vodborníku na fšechno, dle čeho jako usuzujete, že se jedná zrovínka o dříví nekvalitní a palivo?????? Já jen, že bych se jako něčemu novému od vás přiučil. Sice jsem v životě viděl už desítky tisíc m3 kulatiny, dokonce jsem ji kdysi i svými lidmi zpracovával, ale tak jednoznačný závěr bych si o tom ilustračním fotu nedovolil tvrdit, jelikož na něm vidím leda čela. A ta nám praktcky vždycky po dlouhodobé cestě lodí dojela v podobném stavu. Oni to tam totiž kácí hlava nehlava, tam prakticky skoro neexistuje vegetační klid, takže co jiného by asi měla kulatina plná vody na slunci asi tak dělat. Ale jestli znáte návod, jak dopravit dřevo z Indie bez trhlin, sem s ním. Nechám se klidně od mastičkáře poučit.

Takto šíleně rozpraskané dříví se na nic jiného než na otop asi použít nedá. Možná na nějaké drobnosti (knoflíky, šachové figurky apod.), ale na takovou výrobu toho nepotřebujete tuny.
Prostě to dřevo na snímku je podřadné, mělo malou pevnost a vysoký obsah vody a po usušení se takto rozpadá.

Tak teda pane vodborníku na fšechno ještě jednou. Jak víte, že to dřevo je "šíleně rozpraskané", když na fotce vidíte leda čela, která jsou u exotů prakticky vždy cestou do E takto popraskaná? Dále by mě zajímalo, z čeho usuzujete, že je to podřadný materiál? Ohledně malé pevnosti by mě zajímalo, zda jste u toho vzorku dělal nějaké povnostní zkoušky nebo jak víte, že mělo malou pevnost v toleranci pevnosti dané dřeviny??? V souvislosti s vámi uvedeným vysokým obsahem vody by mě zajímalo, jaký, dle vás, by mělo mít obsah vody čerstvě pokácené dřevo??? Dále by mě zajímalo, dle čeho soudíte, že to dřevo někdo usušil, když jasně vidíme na snímku hromadu kulatiny, kterou jistě ještě nikdo nesušil. A jak víte, že se jim to dřevo už dokonce rozpadá???

Vidím rozpraskaná čela a vidím, jak jdou ty praskliny do hloubky. Takováhle kulatina se bude zcela jistě mít tendenci spontánně podélně štípat.
Chodím do lesa, takže běžně vidím kmeny a polena určené k odvozu (mnohdy na jednom místě ležící celé měsíce) a vím tudíž, že takové praskliny nejsou běžné.

Obecně se domnívám, že tvrdá dřeva (analogicky s tvrdými dřevy u nás) budou praskat méně než dřeva měkká. Ta dřeva na snímku jsou rozpraskaná podstatně víc než běžně praskají u nás měkká dřeva (smrk, jedle borovice). Podle toho odhaduji i ty fyzikální parametry typu tvrdosti. I přítomnost kulatiny o velmi nízkém průměru napovídá, že to bude nějaký šunt na spálení, protože dřevo ke konstrukčním a jiným výrobním účelům (prostě "na pilu") by bylo protříděné na větší průměry.

Mohu se pochopitelně mýlit, ale s vysokou pravděpodobností bude můj odhad správný.

Aniž bych ty vaše nesmysly více rozebíral - chodím občas okolo nemocnice. Myslíte, že je to dostatečná kvalifikace, abych se mohl ucházet o pozici primáře nebo hlavního chirurga - operatéra? Taky se obecně domnívám, mohu se pochopitelně mýlit, ale s vysokou pravděpodobností bude můj odhad správný ...

Pokud považujete to, co potřebuje znát primář, ekvivalentní tomu, co zná kdokoli, kdo dělá se dřevem (a je třeba i zcela negramotný), tak prosím :-)

No, vidíte. A vy se svými "znalostmi" tady rozumujete do věcí, jež ste neviděl ani z rychlíku. Připadáte mi, jak byste došel z poslanecké sněmovny nebo z vlády. Tam máme podobných vodborníků mraky.

A kdyby to nevyschlo, tak by to nepraskalo. Dřevo praská na základě snižování objemu během sušení.

Dřevo praská na základě překonání mezí pevnosti při příliš vysokém gradientu W v jednotlivých vrstvách a směrech. Píšete nesmysly.

A jak ten gradient mezi vrstvami vzniká? Vzniká při změně objemu dřeva, například při sušení. Pokud je nerovnoměrné.
Chce to používat vlastní hlavu a ne jen kopírovat z Wikipedie teoretické poučky ctrl+c a ctrl+v.

Vy jste nepochopil, pane Polášek, že jediné o co šlo mr byla dehonestace p. Šimůnka a to za každou cenu? I za cenu toho, že ze sebe udělá hlupáka. Dal jsem tu diskusi přečíst lesníkovi a ten potvrdil, že to co tvrdí p. Šimůnek je pravda. Pak se ještě vyjádřil v tom smyslu, že jestli někdo píše nesmysl, tak to není p. Šimůnek. Pokud se budeme bavit o tom ilustračním obrázku, tak ty praskliny v čele, jak jsou hluboké rozhodně po pěti centimetrech v délce nebudou končit. A že to je vysoce nekvalitní dřevo, které se hodí už jen jako palivové nebo možná k výrobě papíru, nemá asi cenu diskutovat.

Jinak co se týká vody v čerstvě poraženém stromu. Jednoznačně napsat, že např. 80% nelze. Obsah vody totiž hodně kolísá např. ve kterém období se strom porazil, dál v závislosti na stáří nebo druhu dřeviny. Jehličnany a měkké dřevo obsahují mnohem víc vody než listnáče atd atd.

Jo, jo pane mudrlante. Z té fotky víte tak akorát prd, jak hodnotná je dotyčná kulatina, ani z jaké je oblasti. Panu lesníkovi možná připomíná metry na buničinu, tak je "chytrý". Mě tam ale jaksi chybí nějaké měřítko, abych dělal jakýkoliv závěr. Stačil by mi tam stojící Pygmej ... A 5-i cm trhliny neočekávejte u tropických dřev dovezených do E. Ale to náš lesník ví sotva, jelikož nikdy nic takového asi neviděl, max. tak v hotovém nábytku.

Rozumujete taky o něčem, o čem prd víte a hlaně tomu nerozumíte. Tropické dřeviny nemají vegetační klid, a proto se kácí vždy při vyšší w. Pokácením vždy ztrácejí vodu (výjimkou je plavení). Objemové změny ale máte až pod BNV. Do té doby žádné objemové změny neprobíhají. Jelikož mají kmeny vysokou w a dochází k prudkému úbytku vody díky horkému okolí, dochází k vytvoření velkého gradientu w a tím vznikají trhliny, hlavně čelní. Ty byly vždy běžně i přes půl m dlouhé. Takže změna objemu je až následek ztráty w. Ne naopak pane vodborníku. A trhliny vznikají až při překonání mezí pevností mezi jednotlivými vrstvami dřeva jako následek vysokého gradientu w. Doufám jen, že to vaše hlava pochopí.

No pane chytrý argumentační fauly to vám jde, otázkou je jestli vy vůbec chápete to co tady kopírujete.
Takže výsušná trhlina vzniká při vysychání dřeva. Příčinou výsušné trhliny je vysoký vlhkostní spád v průřezu dřeva. Nejprve se trhliny začínají vytvářet na čelech sortimentů, kde probíhají v radiálním směru (ve směru dřeňových paprsků). Velikost, počet a tvar trhlin je závislý na druhu, rozměrech a tvaru sortimentu dřeva. Trhliny představují rozdělení dřeva podél vláken. Trhliny ve dřevě vznikají při napětí, které překročí mez pevnosti tj. soudržnost jednotlivých dřevních elementů držících dřevo pohromadě. Pro dřevo neúnosné napětí může vznikat z různých důvodů. Výsušné trhliny jsou jednou z nejčetnějších vad. Podle rozsahu mohou značně ovlivnit mechanické vlastnosti, výtěž a upotřebitelnost dřeva. Z praktického hlediska není rozhodující absolutní velikost trhliny, ale její poměr k rozměru sortimentu. Trhlina však i nadále zůstává jako vada a to dost zásadní. A samozřejmě, že u stromu o průměru cca 10cm nebude výsušná trhlina žádná, nebo velmi malá, tak čím větší průměr, tím větší trhlina bude. A z toho už se dá celkem jednoduše odvodit v jaké kvalitě je to dřevo na tom ilustračním obrázku. Normálním lidem to stačí, vy potřebujete pygmeje.

Pane chytrý faule, kopírujete něco, čemu vůbec nerozumíte. Nejspíše proto, že jste kulatinu viděl akorát tak z rychlíku na projíždějícím kamionu. Výsušné trhliny vznikají vždy a leda v Rsměru. Odlupčivé trhliny (jestli víte, o čem je řeč) jsem v dovezeném tropickém dřevu snad nikdy neviděl, jelikož je asi hned na místě vytřídí. Cit.:"Z praktického hlediska není rozhodující absolutní velikost trhliny, ale její poměr k rozměru sortimentu." - na to jste došel kde????? Každou trlinu musíte vyřezat a tím přicházíte o výtěž, jestli vůbec víte, co to je.
Cit.:"Velikost, počet a tvar trhlin je závislý na druhu, rozměrech a tvaru sortimentu dřeva." - takže dle trhlin poznáte druh dřeva???? Zkuste nám tu určit dřevinu na fotce, když nám tu tak teoretizujete. A přidejte nám tu k tomu i přibližné rozměry. Jo?
Cit.:"A samozřejmě, že u stromu o průměru cca 10cm nebude výsušná trhlina žádná, nebo velmi malá, tak čím větší průměr, tím větší trhlina bude." - to je zkopírováno kde??? Nebo jste na takovou hovězinu došel sám???? Nezáleží na průměru kmene, ale leda na velkosti W-spádu. Z toho se dá jasně odvodit, že kvalitu dřeva na fotce jednoduše nezhodnotíte a leda tu čeříte zkopírovanými teoriemi prostor, aniž byste o dřevu a problematice dovozů z tropů a jeho kvalite cokoliv leda malinko věděl. Tolik směšných nesmyslů jsem ještě od nikoho nepochytil. Vy jste prostě perla - na blbosti.

Mohl by autor místo všelijakého blábolení konkrétně napsat, na co všechno se to dřevo dovážené z Indonésie používá?
To je totiž podle mne podstatné, jsou účely, pro které je dovážení dřeva z Indonésie opodstatněné a jsou účely, pro ktaré je jakékoliv dovážení dřeva přes polovinu zeměkoule z Indonésie zločin, protože mnohem ekologičtější je, když to dřevo vyrobíme tady v Evropě. Například pro účely pálení v elektrárnách nebo pro účely vyrábění třeba pelet pro vytápění.

Autor potřebuje mlžit, asi ví proč.