Neandrtálci shromažďovali lovecké trofeje, zjistili díky nálezu vědci
30.1.2023 10:20 | MADRID
(ČTK)
Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | ARUIZHU / Depositphotos
Podle studie zveřejněné v odborném magazínu Nature Human Behaviour se v jeskyni severně od Madridu, kterou archeologové zkoumají od roku 2009, našly lebky mnoha prehistorických býložravců.
"Je velmi neobvyklé, že si lovci z doby kamenné odnášeli hlavy velkých zvířat, jako byli nosorožci nebo bizoni, z míst, kde je ulovili," uvedl jeden z členů výzkumného týmu, antropolog Tom Higham. Podle něj tyto těžké kusy zvířat muži nosili přesto, že na nich bylo jen málo zužitkovatelného masa, a proto nejspíš šlo o trofeje. Navíc pak tyto lebky upravovali, odstraňovali z nich oči, mozek a také čelisti, což je zřejmé ze stop, které na lebkách zanechaly jejich kamenné nástroje.
V jeskyni se našlo dohromady 35 lebek nebo jejich částí. "To, že všechny ležely na poměrně malém prostoru, napovídá, že šlo o jakousi sbírku nebo jakýsi druh lovecké svatyně," píší autoři studie. Podle nich shromažďování trofejí bylo jakousi kulturní tradicí, která se předávala z generace na generaci.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Společnost Colossal Biosciences oznámila, že vrátila k životu vyhynulé pravlky obrovské
V Dánsku objevili zkamenělinu zvratků, které před 66 miliony let vyvrhla ryba
Vědci na Sibiři zkoumají tělo mladého mamuta nalezené v tajícím permafrostuOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (25)
Karel Zvářal
30.1.2023 11:29A také nosili hubertus z kůže jelena, ale ten už se nedochoval.
Odpovědět
ss
PH
Pavel Hanzl
30.1.2023 12:46A nenašli v některé lebce otvor odpovídající ráži lovecké kulovnice 7,62 jak na Sibiři?
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
30.1.2023 14:43Lovci ve 20. a 21. století si taky odnášejí trofeje a nechávají si je vycpávat a věší si je nad postel.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
30.1.2023 16:24 Reaguje na Michal UhrovičNěkdo trofeje, někdo drahé obrazy, jiný šperky, či milenky jako
"trofeje" To vám opravdu vadí, že má doma někdo loveckou trofej?
Koukněte na církev, jak uctívá ostatky světců a z lidských kostí
budují kostnice! Co je horší ? Mít trofej ze zvířete, či "trofej"
ze světce a tu ukazovat davům?(navíc jsou to často pouze podvrhy,
které nenechají ani odborně zkoumat na pravost). Vadí vám i ty
trofeje na zámcích a vycpaniny v muzeích? Tam ne a nebo taky?
Víte mi více vadí živá zvířata v ZOO , kterým bereme svobodu,
než je rychle bez trápení zabít a vycpat.
Odpovědět
"trofeje" To vám opravdu vadí, že má doma někdo loveckou trofej?
Koukněte na církev, jak uctívá ostatky světců a z lidských kostí
budují kostnice! Co je horší ? Mít trofej ze zvířete, či "trofej"
ze světce a tu ukazovat davům?(navíc jsou to často pouze podvrhy,
které nenechají ani odborně zkoumat na pravost). Vadí vám i ty
trofeje na zámcích a vycpaniny v muzeích? Tam ne a nebo taky?
Víte mi více vadí živá zvířata v ZOO , kterým bereme svobodu,
než je rychle bez trápení zabít a vycpat.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
30.1.2023 19:20 Reaguje na Břetislav MachačekZvířata v zoo leckdy trpí mnohem méně než bychom si mysleli. Ta volnost v přírodě a putování na velké vzdálenosti má ve skutečnosti mnohem prozaičtější důvod - cesty a za potravou a vodou. Pokud by totiž zůstala na jednom místě, uhynula by buďto hladem, nebo žízní. Pokud mají zvířata obého dostatek, nemíní nikam putovat a setrvávají na jednom místě. Takže kupříkladu pán zvířat lev, pokud má dost masa, dokáže denně prospat až dvacet hodin denně.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
31.1.2023 09:22 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaPokud mu ale otevřete dveře výběhu, tak se jde kouknout, jak vypadá byť hladová svoboda. Se
zajetím se smíří zcela domestikovaná zvířata,
ale pouze proto, že nikdy nepoznala svobodu.
V kriminále mají dnes lidé dostatek jídla a taky
touží po svobodě. Někteří se v base domestikovali
a záměrně se tam vracejí za tím žvancem a postelí
v teple a pod střechou jako ten lev v ZOO. Ta
rysice z jihlavské ZOO se ale vrátit nechce
a taky měla dostatek stravy a mohla pouze ležet
a ne si shánět v přírodě potravu. I vy jste měl
za socíku kde bydlet, co jíst, ale chtěl jste mít
možnost cestovat a "lovit"( analogie postarat se
sám o sebe bez životních jistot daných zákonem).
Co vám chybělo jiného, než tomu lvu? No přece ta
svoboda si svůj život prožít podle sebe, byť se
starostmi o bydlení, práci a žvanec. V dnešní
době naučných filmů jsou ZOO přežitkem u většiny
zvířat, která by tam už dnes být nemusela stejně,
jako když se před 100 a více léty chodili Evropané
do ZOO koukat na najezené(spokojené???) Afričany
a Indiány. Copak jim tam podle vás chybělo? No přece
svoboda , přestože tam měli co jíst, kde bydlet
a mohli se dokonce i množit, aby nemuseli shánět
nové "exempláře"! Dejme těm zvířatům na výběr a
neomlouvejme to jejich záchranou v ZOO. To lze
i v jejich domovině, pokud se budou lidé chovat
moudře. Pokud ne, tak to nezachrání ani ZOO.
Odpovědět
zajetím se smíří zcela domestikovaná zvířata,
ale pouze proto, že nikdy nepoznala svobodu.
V kriminále mají dnes lidé dostatek jídla a taky
touží po svobodě. Někteří se v base domestikovali
a záměrně se tam vracejí za tím žvancem a postelí
v teple a pod střechou jako ten lev v ZOO. Ta
rysice z jihlavské ZOO se ale vrátit nechce
a taky měla dostatek stravy a mohla pouze ležet
a ne si shánět v přírodě potravu. I vy jste měl
za socíku kde bydlet, co jíst, ale chtěl jste mít
možnost cestovat a "lovit"( analogie postarat se
sám o sebe bez životních jistot daných zákonem).
Co vám chybělo jiného, než tomu lvu? No přece ta
svoboda si svůj život prožít podle sebe, byť se
starostmi o bydlení, práci a žvanec. V dnešní
době naučných filmů jsou ZOO přežitkem u většiny
zvířat, která by tam už dnes být nemusela stejně,
jako když se před 100 a více léty chodili Evropané
do ZOO koukat na najezené(spokojené???) Afričany
a Indiány. Copak jim tam podle vás chybělo? No přece
svoboda , přestože tam měli co jíst, kde bydlet
a mohli se dokonce i množit, aby nemuseli shánět
nové "exempláře"! Dejme těm zvířatům na výběr a
neomlouvejme to jejich záchranou v ZOO. To lze
i v jejich domovině, pokud se budou lidé chovat
moudře. Pokud ne, tak to nezachrání ani ZOO.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
31.1.2023 12:02 Reaguje na Břetislav MachačekPsal kdysi přírodovědec Gerald Durell, že byl v jedné jihoamerické zemi sbírat zvířata pro svoji zoo. Pár dní před odjezdem v zemi proběhl převrat a odjezd lodí se všemi zvířaty byl nemyslitelný. Takže vybral pár exemplářů, které mohl vyvézt letecky a zbytek pustil z klecí v naivní představě s tím, že okamžitě utečou do pralesa. Vypuštěná zvířata to ale nepochopila a snažila se dostat zpátky do svých klecí, kde měla bezpečí a pravidelnou stravu. Teprve po pár dnech, kdy pochopila, že už žádnou potravu nedostanou, postupně zmizela v přírodě. A mimochodem, tu Vaši tézi o touze po nespoutané přírodě narušují návraty náhodných utečencú zpátky do klecí. A to jak v zoo, tak u soukromých chovatelů. Hlad je totiž sviňa.
Odpovědět
Pe
Petr
31.1.2023 13:16 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaJenže ta zvířata se nevracejí dobrovolně do klecí a do bezpečí, jak si asi myslíte, ale jen a pouze hledají potravu tam, kde už ji předtím našli. Sám to i píšete. Je to jako s ptáky na krmítku u vás na okně. Vracejí se tam, kde našli potravu, ne k vám a do bezpečí krmítka. Když už jim tam nic nedáte, postupně tam létat přestanou, krmítko je pranic nezajímá.
Ale asi je i možné, že nějaké teritoriální zvíře, dlouhodobě držené v kleci, považuje klec za své teritorium a vrátí se tam.
Taky je možné naučit medvěda jezdit na kole. Znamená to něco? Vůbec nic. Nebo jen to, jak jsou lidé divní.
Odpovědět
Ale asi je i možné, že nějaké teritoriální zvíře, dlouhodobě držené v kleci, považuje klec za své teritorium a vrátí se tam.
Taky je možné naučit medvěda jezdit na kole. Znamená to něco? Vůbec nic. Nebo jen to, jak jsou lidé divní.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
31.1.2023 14:16 Reaguje na PetrJinými slovy - zvířata upřednostňují plný žaludek před svobodou.
Odpovědět
Pe
Petr
31.1.2023 14:48 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaTo je pořád stejný váš lidský pohled. Není to zvířecí pohled, zvířata žádnou takovou volbu neřeší, neznají abstraktní pojem svobody a nejdou dobrovolně a z vlastního rozhodnutí do klece. Potrava je priorita číslo jedna, svoboda je životní potřeba - žít tak, jak jim velí příroda, instinkty, znalosti a zkušenosti. To když jim vezmeme, tak jim vezmeme možnost žít. Držení v kleci neberou jako zbavení svobody, ale nemožnost žít a naplňovat svoje zvířecí potřeby, a z toho plynoucí potřebu utéct. Psychické i fyzické týrání. Ale pro zjednodušení tomu říkejme svoboda.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
31.1.2023 15:04 Reaguje na PetrVe výběhu nebo v kleci jim nehrozí nebezpečí, tak proč by utíkali? Útěk je totiž vynaložení určitého množství energie a zvířata obecně mají v povaze energií spíše šetřit.
Odpovědět
Pe
Petr
31.1.2023 15:20 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaLíp než já by to asi napsal nějaký filozof umělec, mistr slova. Ale mám takový pocit, že by to bylo zbytečné.
Odpovědět
Karel Zvářal
31.1.2023 15:29 Reaguje na PetrLíp by to napsal pes, kůň, holub z holubníku, papoušek z volného letu, sokolníkův dravec..., jak je jim u člověka "špatně". Ale to bylo taky zbytečné:-)
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
31.1.2023 18:55 Reaguje na Michal UhrovičTi ze současných Evropanů, kteří si podobně jako neandrtálci odnášejí trofeje lovné zvěře a nechávají si je vycpávat a věší si je nad postel, to možná dělají proto, že zdědili neandrtálské geny pro shromažďování loveckých trofejí. Podle jedné vědecké studie obsahuje DNA moderního člověka cca 2 % v jednom člověku, nejméně 20 % genomu neandrtálce přežívá v celé původem evropské a asijské populaci lidstva.
Odpovědět
Karel Zvářal
31.1.2023 20:10 Reaguje na Majka KletečkováPaní Kletečková, nedávno tu jeden zoufalec tvrdil, že pračlověk velké savce nelovil, neb má nedostatečně vyvinuté špičáky, aby dokázal tak velkou kořist zardousit (volně přeloženo-). Tady má přímý důkaz, že je nejen lovil, ale také artefakty vystavoval v galerii (umělec), ale o tom ani necekne. Tím jen neandrtálec dokázal svou jasnovideckou genialitu, neb archeologům notně usnadnil práci. A jelikož lidoopi se rádi opi*í, stalo se to tradicí, resp kulturou vypreparovaných hlav.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
31.1.2023 22:25 Reaguje na Karel ZvářalJe zajímavé, že pojem neandrtálec je částí populace považován za hanlivý výraz. Přitom se jednalo o lidi, kteří poměrně dlouhou dobu dokázali obstát v boji s přírodou a museli být hodně zruční a nadáni vyšší mírou inteligence. O zručnosti svědčí, mimo jiné, jejich nástroje sloužící k lovu. Vyrobit z kamene dostatečně ostrý hrot a upevnit jej do šípu nebo oštěpu, vyžadovalo velkou dávku umění a znalostí.
Odpovědět
Karel Zvářal
31.1.2023 22:35 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaPřed lety šel dokument, kde skupina výzkumníků (dle chování měšťáků) vyrazila do severské přírody s cílem přežít bez výdobytků civilizace. Většina z nich nedokázala ani rozdělat oheň, ani si vyrobit kloudné lovecké vybavení, takže přestože zvěř viděli, nedokázali se k ní přiblížit, natož aby měli možnost vystřelit či hodit oštěp. Ač tedy prudce inteligentní (huba jim jela nojstále), výsledek byl ten, že těžce vystresovaní, hladoví a promrzlí to museli po pár dnech zabalit. Śkoda, že to neopakovali vícekrát, málokdy se člověk tak zasměje nad svou nedokonalostí.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
1.2.2023 08:37 Reaguje na Karel ZvářalPřed časem jsem viděl dokument o chlápkovi, který se pokušel vyrobit z pazourku stejné nástroje jaké používali neandrtálci. Za zhruba třičtvrtě roku se jeho výrobky hodně vzdáleně podobaly nendrtálským originálům, přičemž ta preciznost a dokonalost tam chyběla.
Odpovědět
Karel Zvářal
1.2.2023 09:25 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaOni se to také učili celý život, resp ne každý to uměl, a i mistři měli velký odpad něpodarkov. V a. horách našli jejich dílnu, zem byla poseta pazourky. Musel používat správnou sílu a směr úderu, aby získal potřebný nástroj. Měli jich velkou spotřebu, asi je i směňovali. Stejně vymakanou měli i výrobu lepidla/tmelu z březové zahuštěné mízy, kterou používali na upevnění pazourku do hrotu šípu.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
31.5.2023 10:24 Reaguje na Karel ZvářalJednu dobu to bylo přímo náboženství v Krumlovském lese.
https://www.phil.muni.cz/archeo/webmaster%20peppe/stara_mura/morarch/Vyzkumy/krumlovles/Oliva.html
Odpovědět
https://www.phil.muni.cz/archeo/webmaster%20peppe/stara_mura/morarch/Vyzkumy/krumlovles/Oliva.html
LB
Lukas B.
2.2.2023 12:27 Reaguje na Zbyněk Šeděnkas pazourkovými nástroji je to něco jako naklepat správně kosu - už se to stalo relativně běžnou zábavou a můžete si zaplatit kurz, kde vás to naučí. je to čistě o tom mít surovinu a vědět jak. dá se koupit hotový výrobek, třeba https://jaknapazourek.cz/shop/pazourkove-noze/
Odpovědět
Pe
Petr
31.1.2023 13:19Takže se od neandrtálců moc nelišíme. Moc jsme ve svém vývoji nepokročili.
Odpovědět
PH
VŠ
