Nejdéle žijícími obratlovci jsou žraloci grónští. Jejich maso je jedovaté, přesto z nich lze připravit "pochoutku"
Dlouhověkost žraloků grónských, někdy přezdívaných malohlavých, je ohromující. Výzkumu dlouhověkosti žraloků se věnoval John Steffensen, mořský biolog z Kodaňské univerzity. Jenže v tomto případě mají velké zásluhy i jeho kolegové, kteří se výzkumu věnovali skoro před devadesáti lety.
V průběhu třicátých let minulého století si totiž mořští biologové chtěli na dlouhověkost žraloků posvítit. Odchytali tehdy více než 400 kusů, označili je a vypustili nazpátek do vody. A právě po těchto exemplářích pátral Steffensen v první řadě. Když se mu zadařilo, zjistil odvozením celkového přírůstu, že žraloci grónští nabírají jen asi centimetr velikosti ročně. Z dvoumetrových označených žraloků se po devadesáti letech stali třímetroví. Takový velmi pozvolný nárůst velikosti je dobrým ukazatelem dlouhověkosti organismů. Jenže kolika let se vůbec mohou žraloci z ledových moří dožít, když pro ně devadesátka evidentně nepředstavuje problém?
Steffensen nejprve sáhnul po kostech mrtvých žraloků, aby na základě zvyšování objemu vápníku odvodil jejich celkové stáří. Nefungovalo to. Do výzkumu se zapojil další dánský profesionál, Jan Heunemeier z Univerzity v Aarhusu. Jeho specializací jsou moderní metody datování vzorků s pomocí radiokarbonové metody. Ten kolegovi doporučil, aby se soustředil raději na oční čočky žraloků. Ne že by se na nich daly počítat letokruhy, ale právě s pomocí datace poločasu rozpadu uhlíkových jader C-14 je z nich možné vyčíst stáří jednotlivých exemplářů. Vysoká depozice tohoto izotopu uhlíku je totiž spjata s nukleárními výbuchy. Dá se tedy exaktně říct, jestli daný kus pochází z doby padesátých let nebo pozdější.
Pro Steffensena tak začala dlouhá éra výletů za norskými, dánskými a grónskými rybáři. Jistě si při tom vypracoval pověst pořádného podivína, protože z úlovků ho zajímali jen oční bulvy. Nejen na základě těchto měření se dopracoval k několika poznatkům. Třeba to, že novorozený žralok grónský má průměrnou velikost 42 centimetrů, nebo že samice se poprvé rozmnožují až ve svých 156 letech. A narazil také několik skutečně dlouhověkých kusů. Nejstarší jedinec dosahoval úctyhodného stáří 392 ± 120 let. Mezi obratlovci v hlubinách se tak stal žralok grónský skutečným šampionem, který překonal i dosavadní „rekord“ velryby grónské s jejími 211 lety.
Nejstarší? Jen mezi obratlovci…
Žraloky grónské v chladných a hlubokých severských mořích v absolutních číslech překonávají nejrůznější mlži a houby, kteří s přehledem zvládají tisíce let existence, ale žraloci skutečně vedou v žebříčku dlouhověkých obratlovců. Za zdravý průměr u něj můžeme považovat stáří 272 dožitých let. Překvapující je to už kvůli jejich velikosti: zatímco tisícileté podmořské přisedle žijící organismy nepřesáhnou velikosti melounu, třísetletý žralok grónský dosahuje s přehledem velikosti pěti metrů. V extrémech pak 7,2 metrů při váze okolo 1600 kilogramů, což z něj současně činí i jednoho z největších žraloků. Rozhodně to tedy není žádný skromný drobeček.
Cenou za to, že se vyskytuje v prostředí s minimální konkurencí jiných žraloků (těžiště jeho areálu totiž leží tak daleko na severu, kam se žádný jiný rozumný žralok nepokouší plavat) je, že se musí vypořádávat s extrémními podmínkami. Není to jen o chladu severských moří, ale také o minimu přístupné potravy. Dlouhý věk a pomalý růst žraloka grónského je tak vlastně odpovědí na okolní „zpomalené“ prostředí, které neposkytuje tolik živin. Mezi další zvláštnosti žraloka grónského pak patří vysoká koncentrace trimetylamin-N-oxidů (trimethylaminoxid, TMAO) ve svalech. Ty zajišťují ochranu těla před vysokými tlaky ve velkých hloubkách a mimo jiné i praktickou nepoživatelnost jeho syrového masa. Aby bylo maso žraloků stravitelné, musí se buď složitě vařit, nebo na několik týdnů zakopat do země, pak několik měsíců sušit - vznikne pak tradiční potravina kæstur hákarl. Šéfkuchař Anthony Bourdain ji označuje za jednoduše nejhorší, nejvíce nechutnou a hroznou věc, kterou kdy můžete ochutnat. Dlužno dodat, že Gróňané žraloky záměrně neloví, jde typicky o nechtěný úlovek.
reklama
