Nejen Francie. Jaderné elektrány se staví napříč Evropou

Ve Finsku se buduje třetí reaktor v jaderné elektrárně Olkiluoto, který by měl po řadě odkladů podle informací ze srpna 2020 začít v pravidelném režimu vyrábět elektřinu od února 2022.

Licence | Volné dílo (public domain)

Foto | kallerna / Wikimedia Commons

Finsko

V zemi se buduje třetí reaktor v jaderné elektrárně Olkiluoto, který by měl po řadě odkladů podle informací ze srpna 2020 začít v pravidelném režimu vyrábět elektřinu od února 2022. Cena za třetí reaktor se odhaduje na zhruba deset miliard eur (252 miliard Kč). Původní hodnota smlouvy na výstavbu jaderného reaktoru na klíč francouzsko-německým konsorciem Areva-Siemens byla tři miliardy eur. Elektrárnu staví pro finskou jadernou energetickou společností Teollisuuden Voima Oyj (TVO), kterou založily velké finské energetické a průmyslové podniky, jako například papírenské firmy UPM a Stora Enso či energetická firma Fortum.

Ve Finsku se chystá také výstavba jaderné elektrárny Hanhikivi, která se nachází na stejnojmenném poloostrově v obci Pyhäjoki. Má v ní být instalován jeden ruský reaktor VVER-1200 na tlakovou vodu s výkonem 1200 MW. Reaktor by měl od roku 2029 dodávat deset procent elektřiny v zemi. Pro stavbu jaderné elektrárny Hanhikivi vyrobí podle oznámení z letošního března třebíčská firma MICo EWC dvě kontejnerové kotelny. Kotelny budou zajišťovat vytápění podpůrných provozů pro výstavbu. Na zakázce za desítky milionů korun MICo pracuje od začátku letošního roku.

Francie

Země je po Spojených státech druhým největším výrobcem elektřiny z jádra. V roce 2015 parlament schválil snížení podílu jaderné energie na výrobě elektřiny v zemi ze 75 na 50 procent do roku 2025 (koncem roku 2018 ale prezident Macron uvedl, že na 50 procent se země dostane nejdříve v roce 2035).

Energetická společnost Électricité de France (EDF), kterou většinově vlastní stát, loni v únoru uzavřela první jednotku své nejstarší atomové elektrárny Fessenheim, v červnu uzavřela druhou jednotku. Stát kvůli kompenzaci počátečních nákladů vzniklých v důsledku uzavření závodu zaplatí EDF 400 milionů eur (10,1 miliardy Kč) a má společnosti postupně uhradit ušlý zisk, který by elektrárna generovala do roku 2041.

EDF nyní staví nový jaderný blok Flamanville 3, projekt má deset let zpoždění, měl by být dokončen na konci příštího roku. Rozpočet se zatím zvýšil více než trojnásobně - asi na 11 miliard eur (zhruba 277 miliard korun).

Prezident Macron oznámil, že Francie znovu zahájí výstavbu jaderných reaktorů, aby si tak zajistila energetickou nezávislost, dosáhla svých klimatických cílů a udržela ceny elektřiny pod kontrolou.

Maďarsko

Ruský koncern Rosatom má postavit další dva bloky maďarské jaderné elektrárny Paks, jediné svého druhu v zemi, jejíž stávající čtyři bloky pokrývají asi polovinu energetické potřeby této země. Tato elektrárna bude organizačně oddělena od stávajících bloků, a tak zde vznikají dvě samostatné jaderné elektrárny.

Vláda v Budapešti chce projekt financovat pomocí ruské půjčky ve výši deset miliard eur (zhruba 252 miliard korun), kvůli čemuž někteří západní politici Maďary kritizují. Rakousko už v minulosti obvinilo Budapešť z nedovolené státní podpory při dostavbě elektrárny. Evropská komise sice uvedla, že se Maďarsko nedovolené podpory nedopustilo, Vídeň ale toto rozhodnutí napadla u Soudního dvora EU.

V roce 2003 došlo v této elektrárně k havárii a do vzduchu uniklo menší množství radioaktivity.

Na Slovensku se staví dva nové bloky jaderné elektrárny Mochovce.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | dalibor135 / Wikimedia Commons

Slovensko

V zemi se staví dva nové bloky jaderné elektrárny Mochovce. Výstavba třetího a čtvrtého bloku v Mochovcích začala v roce 1987. Kvůli nedostatku peněz však byly práce v 90. letech pozastaveny, obnoveny byly v roce 2008 poté, co majoritní podíl ve společnosti Slovenské elektrárne (SE) získal italský koncern Enel. Realizaci projektu provázely informace o použití nekvalitního materiálu a policejní razie v elektrárně. Zahájení provozu čtvrtého bloku elektrárny se podle dřívějších informací očekává dva roky po spuštění třetího bloku.

Do vlastnické struktury SE v roce 2016 vstoupila česká skupina Energetický a průmyslový holding. Zbylých 34 procent SE drží slovenská vláda. Projekt je podle EPH největší soukromou investicí na Slovensku.

Dokončení třetího a čtvrtého bloku elektrárny se proti původním plánům opožďuje a rozpočet projektu z původních 2,78 miliardy eur (70,2 miliardy korun) postupně vzrostl na více než dvojnásobek. V červenci 2018 řekl slovenský premiér Peter Pellegrini, že italský koncern Enel poskytne společnosti SE půjčku 700 milionů eur (18 miliard korun) na financování dostavby elektrárny.

Letos v lednu zveřejnil slovenský Úřad jaderného dozoru (ÚJD) návrh rozhodnutí, které kromě jiného umožní uvedení třetího bloku do činnosti. List Hospodárske noviny napsal, že jaderné palivo je již připraveno v elektrárně, kterou vlastní společnost SE. V polovině května vydal ÚJD povolení uvést do provozu dostavěný třetí blok elektrárny Mochovce.

Ve Velké Británii francouzská EDF s čínským partnerem CGN Power staví jadernou elektrárnu Hinkley Point C a také připravuje výstavbu nového bloku Sizewell.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Richard Baker / Wikimedia Commons

Velká Británie

Jaderná energie je důležitou částí britské vládní průmyslové strategie a součástí plánů vlády na uhlíkově neutrální ekonomiku. V současnosti zde francouzská EDF s čínským partnerem CGN Power staví jadernou elektrárnu Hinkley Point C a také připravuje výstavbu nového bloku Sizewell. Evropská komise schválila státní podporu pro Hinkley Point C v roce 2014. Vláda provozovatelům slíbila výhodný garantovaný tarif na 35 let. V září 2016, kdy britská vláda podepsala se zástupci vlád Francie a Číny dohodu o projektu Hinkley Point C, se celkové náklady odhadovaly na 18 miliard liber (531,3 miliardy Kč). EDF, která již několikrát zvýšila odhad nákladů na stavbu, nyní předpokládá, že elektrárna vyjde až na 22,5 miliardy liber (664 miliard Kč).

Proti státní podpoře projektu protestuje Rakousko. Vloni v květnu generální advokát Soudního dvora EU odmítl rakouské odvolání proti předchozímu zamítnutí námitek ohledně státních dotací elektrárně Hinkley Point C. Soudní dvůr Evropské unie vloni v září definitivně zamítl rakouskou žalobu kvůli schválené státní podpoře pro výstavbu a provoz elektrárny Hinkley Point C.

V prosinci 2017 britská vláda rozhodla, že poskytne v příštích třech letech až 56 milionů liber (1,6 miliardy Kč) na výzkum a vývoj malých jaderných elektráren.

Letos v září oznámila třebíčská firma MICo, že posílá do elektrárny Hinkley Point další čtyři velké nádrže. Sloužit tam budou jako zásobníky na naftu pro záložní dieselové agregáty. První čtyři palivové nádrže dodala firma MICo do Hinkley Point před dvěma lety.

Česká republika

Výstavba nových jaderných bloků se řeší již více než deset let, původně měly vyrůst v Temelíně. V srpnu 2009 zahájila polostátní společnost ČEZ výběrové řízení na dodavatele, na jaře 2014 byl ale tendr zrušen, ČEZ tehdy uvedl, že bez státních garancí je stavba nemožná. Nabídky podaly americká firma Westinghouse, rusko-české Konsorcium MIR.1200 (Škoda JS, Atomstrojexport a Gidropress) a francouzská Areva, kterou však ČEZ pro nesplnění podmínek z tendru vyřadil.

Poté, co v červnu 2015 vláda schválila Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky, se pozornost přesunula na přípravu výstavby jednoho bloku v Dukovanech a jednoho v Temelíně (s možností rozšíření na dva). Loni v červenci vláda schválila model financování bloku v Dukovanech. Stát se podle něj má na stavbě podílet ze 70 procent. Zbytek měl zaplatit ČEZ. Letos na jaře ale padlo rozhodnutí, že nový blok bude plně financovat stát.

Letos pak parlamentem prošel zákon, podle kterého stát nebude pro stavbu bloku v Dukovanech moci využít nabídky firem z Ruska nebo z Číny. ČEZ v červnu zahájil bezpečnostní posouzení tří zájemců o stavbu nového dukovanského bloku. Ruská ani čínská společnost ho neobdržela. Ve hře tak zůstaly francouzská firma EDF, jihokorejská KNHP a kanadsko-americký Westinghouse.