Nejhorší kvalita vzduchu je v Moravskoslezkém kraji, vyplývá z právě vydané publikace
„Znečištění venkovního ovzduší suspendovanými částicemi frakce PM10 a PM2,5, benzo[a]pyrenem a přízemním ozonem stále představuje hlavní problémy kvality ovzduší České republiky,“ říká ředitel ČHMÚ Mark Rieder.
K překračování imisních limitů dochází ve všech krajích České republiky. Nejzávažnější situace přetrvává v Moravskoslezském kraji, přičemž v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek je kvalita ovzduší nejhorší. Vysoké koncentrace suspendovaných částic a benzo[a]pyrenu zde vytváří průmyslová výroba po obou stranách hranice, hustá zástavba s lokálním vytápěním pevnými palivy a rozvinutá dopravní infrastruktura.
V aglomeracích Praha a Brno většina překročení imisních limitů souvisí s dopravním zatížením, ale i s vytápěním domácností, zejména v oblastech se zástavbou rodinných domů. „Zhoršená kvalita ovzduší však není jen problémem aglomerací a větších měst, ale i malých sídel, kde má na znečištění ovzduší velký podíl lokální vytápění.“ dodává ředitel Úseku kvality ovzduší ČHMÚ Jan Macoun.
V roce 2017 bylo vyhlášeno 39 smogových situací z důvodu vysokých koncentrací suspendovaných částic PM10 a 17 regulací. V roce 2017 byly vyhlášeny 2 smogové situace pro přízemní ozon.
V meziročním srovnání 2016/2017 z hlediska kvality ovzduší došlo k mírnému zhoršení.
Byl zaznamenán mírný nárůst koncentrací většiny látek znečišťujících ovzduší a potažmo došlo k navýšení plochy oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší resp. navýšení podílu obyvatel žijících v těchto oblastech. V dlouhodobějším srovnání od roku 2000 lze konstatovat, že imisní charakteristiky kvality ovzduší v roce 2017 dosahovaly průměrných hodnot.
Český hydrometeorologický ústav vydává publikaci, která hodnotí kvalitu ovzduší v ČR za rok 2017. Věnuje se i hodnocení smogových situací, úrovně emisí a příčin zhoršené kvality ovzduší. Publikace je zdarma ke stažení na na portále ČHMÚ.
reklama