Někteří včelaři v Česku se potýkají s cementovým medem. Ohrožuje i včelstva

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Podle Českého svazu včelařů se dřív tradovalo, že je medovice s melecitózou původem z modřínu, ale zkušenosti ukázaly, že ji včely najdou i na jiných stromech se mšicemi. Medovice krystalizuje do tří dnů, a pak med nelze vytočit. Včely navíc při zimování nemohou takový med odebírat, takže hynou hladem nebo na silnou úplavici.

Podle Gregora si zkušení včelaři s cementovým medem umějí poradit. "Točíme med každý týden a vytočíme ho třeba 30 procent. Tím, že se rámečky do úlu neustále vracejí na místa, kde včely med nemají rády a dávají si jej třeba k plodu, tak ho znovu zpracovávají a ztekucují ho. Já jsem se svými 20 včelstvy neměl s melecitózou problém," uvedl.

Podle něj vážné následky pocítí včelaři, kteří chodí na medobraní jen dvakrát nebo třikrát ročně, protože med mezitím ztvrdne. Přitom zjistit výskyt melecitózy není podle Gregora obtížné.

Na Novoměstsku se kvůli tvrdnutí nedostane do sklenic asi třetina tmavého medovicového medu, řekl ČTK jednatel svazu včelařů v Novém Městě na Moravě Miroslav Glier.

"Potrápilo nás to dost," řekl jednatel novoměstské organizace včelařů. Jednotný návod, jak v případě cementového medu postupovat, podle něj není. "Každý včelař si s tím poradí, jak nejlíp dovede, i podle množství včelstev," podotkl. Cementový med se podle Gliera vyskytuje tak jednou za sedm let, většinou ve druhé snůšce tmavého medu. V plástech krystalizuje složitý cukr melicitóza z medovice od mšic.

Cementového medu bylo podle oslovených včelařů hodně i na Havlíčkobrodsku, naopak velká včelí farma na Třebíčsku takové potíže letos neměla.

Situace s cementovým medem trápí i včelaře v Karlovarském kraji. Podle jednoho z největších chovatelů včel na Karlovarsku je výskyt takového medu výsledkem souhry několika faktorů. "Stojí za tím třeba i přemnožení určitého druhu mšice v kombinaci s konkrétní vlhkostí a teplotou. Z druhé snůšky nejde vytočit až polovina medu, což jsme v tomto rozsahu zažili naposledy před více než deseti lety," řekl Miroslav Dimo, chovatel téměř 400 včelstev z malé obce Hřivínov na pomezí Slavkovského lesa a Doupovských hor.

S cementovým medem je pak spojeno komplikovanější zimování včelstev a riziko jejich úhynu na jaře. "Kvalitního medu od včelařů postižených tímto problémem je letos méně, což se odrazí i na jeho ceně," doplnil Dimo.

Na Nymbursku zaznamenali včelaři podle jednatele tamního svazu včelařů Pavla Féra cementový med pouze v malé míře. "Tady není tolik lesů. Je to hlavně na smrcích a na modřínech, a těch tady zase tolik není," řekl ČTK.

Také na Znojemsku je cementový med podle Petra Příkazského ze znojemského svazu včelařů jen okrajovou záležitostí. "Byly tam jen části, které nešly vytočit. Já se s tím ani nesetkal. Například kolega ve Vranově nad Dyjí ano, ale opravdu jen sporadicky," uvedl. Včelaření se věnuje od roku 1985 a cementový med podle něj na Znojemsku problémem nebyl ani v minulosti.

Ani včelaře na Zlínsku cementový med ve větší míře netrápí. "Někde se objevil, ale ne plošně, je to podle místa," řekl ČTK předseda zlínské okresní organizace svazu včelařů Jiří Kalenda. "Na Zlínsku to není tak zasažené, něco bylo na Valašskokloboucku, něco ve Štítné nad Vláří," dodal.

Třeba místopředseda královéhradecké organizace svazu včelařů Josef Michálek neví o nikom ze svého okolí, kdo by měl cementový med. "Vypadá to, že na Hradecku to je v pohodě, ale nemusím vědět o všem,“ řekl ČTK. V minulosti melecitózu u včel měl, ale nikdy to podle něj nepředstavovalo zásadní problém.

Přečtěte si také |

Biopásy na krajích polí. Jaká jsou doporučení přírodovědců pro nastavení zemědělských dotací?

Rovněž včelař z Třebívlic na Litoměřicku Aleš Pelikán ČTK řekl, že jeho včelstva výskyt cementového medu nezasáhl. "Týkalo se to hlavně jižních a západních Čech a Moravy. Tady není moc lesů, a jehličnatých ještě míň," uvedl včelař, který obhospodařuje na 250 včelstev.