Neptunovy koule čistí moře. A traviny, ze kterých vzešly, zase stráží pobřeží

Italové jim poeticky přezdívají l'oliva di mare, mořské olivy. Na dohled Řecka a Turecka se o nich hovoří jako o egagropili a Francouzi je nazývají Neptunovy koule. A nyní o nich mořští biologové hovoří jako o malém zázraku, který může znamenat velkou změnu. Při čištění moře od plastů.

Pokud jste někdy vyrazili na jednu z četných pláží podél celého Středozemního moře, s největší pravděpodobností jste je už viděli. Podivné chlupaté kulovité shluky, tvořené směsí trávy, řas a písku. Jedná se o tzv. příbojové baly, útvary, vzniklé z vymacerovaných svazků listových pochev posidonie mořské (Posidonia oceanica). Trávy, která roste při pobřeží až do hloubky 35 metrů, a která dosud byla snad zajímavá jen tím, že je považována za jednu z vůbec nejstarších rostlin na světě. Není to ale všechno.

Zelená linie ochrany pobřeží

Jak naznačuje současný výzkum, podmořská tráva i její kulovité produkty mohou hrát dost zásadní roli při čištění moře od plastů a mikroplastů. Nejprve jsou tu celé trsy, vytvářející rozlehlé louky středomořských podmořských travin. S odhadovanou pokryvností až 50 000 kilometrů čtverečních se stávají přirozenou ochranou pobřeží před erozí a vlnobitím. A ve svých stéblech také efektivně vážou odpadky, unášené mořskými proudy. Vyvážou je z mořské masy, zapletou je do sebe, usadí je a inhibují, obalí … a postupně je, spolu s dalším přílivem „vyplivnou“ na mořský břeh.

Svou existencí tedy zabraňují tomu, aby se z velkoformátových plastových odpadků staly působením mořského prostředí zrádnější a ošidnější mikroplasty. Nicméně posidonie mořská si trochu po svém umí poradit i s nimi. Má na to koule. Ty na sebe totiž kromě dnového substrátu nabalují cokoliv, co se nechá lapit. Třeba zrovna ve vodním sloupci volně splývající či na povrchu dna sedimentující mikroplastové částice.

Přírodní samočistící mechanismus

Poprvé se na tuhle otázku soustředili španělští mořští biologové v roce 2018, při pobřeží Mallorky. Zjistili, že v 1 kilogramu koulí se v průměru nacházelo 600 kusů mikroplastů. Zhruba 17 % zkoumaných kilových vzorků Neptunových koulí pak do sebe navázalo i více než 1500 plastových a mikroplastových částic, takže jejich potenciál pro čištění Středozemního moře může být ještě znatelnější.

Pak už je to celé jen záležitost velkého násobení: když vezmete odhadované množství každoročně vyprodukovaných koulí, zjistíte, že traviny posidonie a jejich koule dokáží ročně vyvázat a vrátit na pobřeží kolem 900 milionů mikroplastových částic.

„Samočistící schopnost mořského ekosystému, která vyvazuje plasty z vodního prostředí a vrací je zpět na pláže, je dosud opomíjeným faktorem, který může přinášet velkou změnu do našeho poznání,“ říká Anna Sanchez-Vidalová, mořská bioložka z Barcelony. „V mořích funguje nepřetržitý samočistící systém a mořské traviny k němu významně přispívají.“

Jen je škoda, že posidonie mořská je úzce vázaná jen na Středozemní moře. Osm jí dalších příbuzných druhů se vyskytuje až u Austrálie. Přesto v mořích a oceánech celého světa narazíme na dalších 70 podobných druhů travin, které koule, byť ne tak vzhledné, příbojovým balem produkují. Začít je chránit a podporovat jejich růst by mohlo znamenat zásadní pokrok. Jak v ochraně pobřeží před příbojem a vlnobitím, tak při boji proti plastovému znečištění oceánů.

A ještě maličkost: schopnost mořských travin, včetně posidonie, sekvestrovat CO2, je o 35 % rychlejší než u suchozemských stromů. Takže by si naši pozornost nejspíš opravdu zasloužily.

---

reklama

---