https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/nku-na-pripravu-uloziste-dal-stat-1-8-miliardy-korun-o-miste-jasno-nema
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

NKÚ: Na přípravu úložiště dal stát 1,8 miliardy korun, o místě jasno nemá

10.11.2020 11:01 | PRAHA (ČTK)
Neustálé posouvání termínu pro výběr úložiště, s tím spojené náklady na nové výzkumné práce a chybějící konkrétní činnosti v plánech výzkumu a vývoje SÚRAO znamenají podle NKÚ riziko, že ve výsledku zaplatí stát za přípravu úložiště radioaktivního odpadu víc, než by musel.
Neustálé posouvání termínu pro výběr úložiště, s tím spojené náklady na nové výzkumné práce a chybějící konkrétní činnosti v plánech výzkumu a vývoje SÚRAO znamenají podle NKÚ riziko, že ve výsledku zaplatí stát za přípravu úložiště radioaktivního odpadu víc, než by musel.
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | SÚRAO
Na přípravy hlubinného úložiště radioaktivního odpadu vynaložila Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) přes 1,8 miliardy korun, jasno, kde má vzniknout, ale za 23 let nemá. Stále se posouvá termín, dokdy má být vybrána finální lokalita. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který se vedle přípravy úložiště zaměřil na hospodaření správy v letech 2014 až 2019. V něm vážné chyby nezjistil.
 

Mluvčí správy Martina Bílá ČTK sdělila, že SÚRAO se s detailními závěry prověrky seznamuje. Každopádně za poslední dva roky se podařilo připravit jak technický podklad pro zúžení počtu lokalit z devíti na čtyři, tak zintenzivnit a učinit transparentní komunikaci s obcemi, dodala.

Původně se měly vyhlédnout pro úložiště dvě možné lokality do roku 2015. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) postupně několikrát posunulo tento termín až na rok 2022. Finální lokalita by se měla vybrat do roku 2025 a hlubinné úložiště by mělo vzniknout do roku 2065.

Důvodem odkladů je i nesouhlas dotčených obcí a také to, že dosud neexistuje zákon, který by upravoval jejich zapojení do výběru lokality pro úložiště. Cílem zákona by mělo být zajistit zájem obcí, posílit jejich postavení a jasně specifikovat jejich roli při výběru lokality hlubinného úložiště. Návrh věcného záměru zákona mělo ministerstvo průmyslu vládě předložit v roce 2019, stalo se tak ale až letos v květnu.

"Navíc měla SÚRAO v letech 2014 až 2017 naplánovány úkoly pro přípravu úložiště jen obecně, bez konkrétních kroků na každý rok. Neměla ani časový a finanční plán pro jednotlivé úkoly," uvedli kontroloři. Na tento nedostatek přitom NKÚ upozornil už v roce 2009. Platforma proti hlubinnému úložišti, která postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizuje, v dnešní tiskové zprávě uvedla, že velmi negativně vnímá to, že do konce volebního období této vlády již legislativa, která měla posílit možnosti samospráv při rozhodování o úložišti, nevznikne.

"S úložištěm nespěchejme, podívejme se poctivě i na další možnosti, co lze udělat s jaderným odpadem. A mezitím přijměme zákon, který by zajistil práva obcím a lidem v nich žijícím a projednejme závazná pravidla, aby je státní úřady neměnily co chvíli podle jednotlivých ministrů," Petr Klásek, mluvčí platformy a starosta obce Chanovice v lokalitě Březový potok. Platforma sdružuje 35 obcí a měst a 16 spolků

V době kontroly NKÚ bylo navrženo devět lokalit. V lednu 2019 mělo MPO zúžit výběr na čtyři a předložit jej vládě ke schválení. "To se do doby ukončení kontroly ale nestalo. SÚRAO přitom na výběr těchto lokalit vynaložila v kontrolovaných letech téměř 566 milionů korun," sdělil NKÚ. Snížení počtu možných lokalit pro úložiště z devíti na čtyři schválila rada SÚRAO letos v červnu. Jde o Janoch u Temelína, Horku na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku a Březový potok na Klatovsku. Konečné slovo bude mít vláda.

Neustálé posouvání termínu pro výběr úložiště, s tím spojené náklady na nové výzkumné práce a chybějící konkrétní činnosti v plánech výzkumu a vývoje SÚRAO znamenají podle NKÚ riziko, že ve výsledku zaplatí stát za přípravu úložiště radioaktivního odpadu víc, než by musel. Problematické jsou podle kontrolorů i výdaje na podzemní výzkumné pracoviště Bukov.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Viktor Šedivý

10.11.2020 19:33
K cíli vede jediné řešení - umožnit SÚRAO, aby vybralo technicky (geologicky, bezpečnostně atd) nejvhodnější lokalitu s tím, že vznikne-li tím někomu skutečná újma, bude rychle a velmi přiměřeně kompenzována. Bude-li mít někdo pocit, že na něj přijdou (radioaktivní) bubáci, není proč mu věnovat víc pozornosti, než jiným osobám s lehkou psychickou poruchou.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

10.11.2020 20:12 Reaguje na Viktor Šedivý
K cíli by vedlo jediné řešení: postavit všechny zodpovědné k soudu a chtít po nich těch 1.8 miliardy zpět. Takový tunel ani u nás není zcela běžný.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

10.11.2020 21:03 Reaguje na Pavel Hanzl
A co tunel Blanka?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

11.11.2020 10:12 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Tunelem Blanka se stále jezdí na rozdíl od úložiště, které není.
Odpovědět
EN

Emil Novák

11.11.2020 10:55 Reaguje na Pavel Hanzl
To úložiště má být v provozu v roce 2065, dříve ani není potřeba a na tomto termínu se vůbec nic nemění.
Odpovědět

Viktor Šedivý

10.11.2020 22:01 Reaguje na Pavel Hanzl
Kdyby se pokaždé, když najdou vhodné místo, nevzbouřila nějaká místní parta tupounů, byly by náklady mnohem nižší, a už by se mohlo dávno stavět.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

11.11.2020 07:45 Reaguje na Viktor Šedivý
Problém je v tom, že naše republika je hodně zalidněná a najít místo, které by nikomu nevadilo, bude problém. A s ohledem na to, jaké mají lidé zkušenosti s pravdomluvností politiků, se těm protestujícím člověk ani nemůže divit. Tím ovšem neobhajuji to, že se prošustrovalo 1,8 miliardy bez jakéhokoliv výsledku.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

11.11.2020 10:16 Reaguje na Viktor Šedivý
Pokud 2/3 naší populace podporuje JE a její další budování, tak těžko chápu, proč je proti úložišti. Tak si mají občané ty "tupouny " eliminovat a aktivně se přihlásit, že chtějí to úložiště doma za za barákem.
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.11.2020 08:40 Reaguje na Pavel Hanzl
Faktem je, že významná část těch nákladů byla zcela jistě utracena rozumně, protože se vyšetřoval dosti podrobně větší počet lokalit, a to vyšetření není zadarmo (vrty, sondy, georadar apod.).

Druhou věcí je, že máslo na hlavě mají různá pochybná ekologická sdružení, která se snaží vše blokovat. To se týká i různých starostenských platforem.

Třetí věcí je, že samotné úložiště riziko nepředstavuje, ale bude muset být nějakým způsobem aktivně střeženo, jinak ten odpad, silně atraktivní pro teroristy všeho druhu, dopadne jako egyptští faraoni. Takže v okolí toho úložiště bude muset být režim srovnatelný s režimem v pohraničním pásmu za minulého režimu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

11.11.2020 10:14 Reaguje na Jan Šimůnek
Prostě další dost výrazný problém jádra, o kterém pořád tvrdíte, že neexistuje.
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.11.2020 11:35 Reaguje na Pavel Hanzl
O tomto problému jsem psal vícekrát. Nicméně úložiště vodíku nebo velké baterie (největší stávající mohou bouchnout asi jako desetina hirošimské atomovky) jsou cíle možná ještě atraktivnější a jsou důležitou součástí OZE energetiky. To samé se týká přečerpávacích stanic a vedení zemního plynu, podobně jsou na tom i kapalná paliva. Uhlí je po této stránce bezpečnější: nevybuchne tak snadno a lépe se i hasí.
Odpovědět
EN

Emil Novák

11.11.2020 11:42 Reaguje na Jan Šimůnek
Úložiště bude střežené jen do té doby, dokud bude v provozu. Po uzavření už žádné střežení není potřeba. Vchod se zaveze a zalije vysokou vrstvou betonu.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist