Nové Heřminovy na Bruntálsku zpochybňují stavbu přehrady

Nevěřte čánku a použijte vlastní hlavu.Ve středověku za Krčína se vybudovala velká rybniční soustava.která slouží dodnes.Za soudruhu hodně přehrad díky,kterym ekologové a ochranaři otočí kohoutkem a hle teče pitná voda.Tenhle režim se po třiceti letech co je u vesla vzmohl na to,že vám dá nějaké peníze na sud pod okap s deštovou vodou.Myšlenka vzniku přehrady na bruntalsku je od povodni v roce 1997.Je rok 2021 a nemají položený ani základní kámen.Nebýt soudruhu tak dodnes pijeme vodu ze studny nebo potoka

Váš budovatelský optimismus sdílím pouze částečně. Najel jsem si na webovky OÚ a s chutí si početl dokumenty k přehradě.
Ta věc skutečně není černobílá a stála by za nestranné posouzení.

Já na ten základní kámen už nevěřím. Po volbách se opět bude chtít
někdo předvést, jaký je ekolog a přehradu zamítne. Za stejné prachy
postaví pár poldrů, rozšíří koryto řeky a vybudují protipovodňové
hráze až k Ostravě. Nebýt v roce 1997 prázdná Slezská Harta, tak
to spláchlo Kružberk a tisíce baráku po proudu. Jedni zapomněli,
jiných se to netýkalo a další byli ještě "na houbách". Ti všichni
rozumují, jak rozumovali o nedokončení Harty a vypuštění Nových Mlýnů těsně po Sameťáku. Dnes mlčí jako Maďaři o Gabčíkovu a
Jihočeské matky o boji proti Temelínu. Nakopat některým hýždě
by neškodilo ani se zpožděním a hlavně preventivně.

Harta, ani jakákoli jiná přehrada na Opavě nejsou, ty jsou na Moravici. Jenom zhuntujeme další řeku a co pak? Postavíme další přehradu na Zlaté Opavici a vystěhujeme dalších pár set, nebo pár tisíc lidí a zaplavíme další údolí?

Vy si myslíte, že jsem blbec a nevím na jaké řece
Kružberk a Harta jsou? Já tu popisuji to, že ta
zachycená voda nedotekla do řeky Opavy a jí do Odry.
Kdo viděl krajinu po povodni na Moravici a tu hrůzu
na Opavě bez přehrad, tak pochopí o čem přehrady
jsou. Mimochodem Moravice pod Kružberkem netrpěla
díky nadlepšování průtoku poslední roky vysycháním
jako jiné řeky bez přehrad. Řeka bez vody není
řekou, ale potokem bez života dotovaným pouze
splašky z okolních měst a vesnic. S tou ochranou
původních řek je to stejné jako s ostatní přírodou.
Krajinu za stovky let člověk změnil tak, že ji
nelze nechat pouze přírodě, protože to samotná
už nezvládne. Dnešní trendy v ochraně přírody
bohužel pouze zkázu urychlují popíráním toho,
že bez lidských zásahů už to nelze.

Pardon, asi jsem Vás špatně pochopil.
Vy jste to viděl? Já to zažil na vlastní kůži. Tři měsíce jsem na korbě otcovy vetřiesky rozdával balenou vodu (zadarmo), vyplavilo nám to kravín a tři prasečáky, tak o čem mi tu chcete vykládat? Když pak byla anketa, zda nepostavit na horním toku Opavice přehradu, tak je poslali k šípku i ti co měli barák zavalený po strop štěrkem, znamenalo by to totiž vystěhovat tisíc lidí.

Jak vypadala ta povodeň na té Moravici? Nějak se o tom, že by tam došlo k nějakým škodám, nepsalo. No a jak vypadala na Opavě? Zátor, vyplavený Krnov i část Opavy. Jinak tu povodeň jsem zažil taky. Jen na jiné řece a podstatně výše. U nás se řeky tak nerozlévají a nezaplavují ale voda drží kompaktní tvar a trhá vše na co narazí. Takže u vás možná metr štěrku v kravíně. U nás by to samé znamenalo žádný kravín. Tak nějak to potom bylo například v Karlovicích, Zátoře atd. Pokud se do budoucna chce někdo bavit o nějakých revitalizacích toků tak bude muset být namístě i řeč o nevhodné zástavbě. O zástavbě ohrožené povodněmi. Takže žádné pojistky na nevhodně umístěné stavby. Jde o to jestli se to bude muset řešit v celých povodích nebo se to dá z velké části vyřešit na pár kilometrech v horních částech toků.

Harta byla tehdy čerstvě dostavěná s plánem, že se bude napouštět 10 let, kdyby byla plná tak voda tekoucí přes korunu by ji podemlela a následná vlna by smetla Opavu ze zemského povrchu. Nebylo by tedy záhodno postavit další Hartu pod Hartou a potom, až by se ta další Harta naplnila, tak postavit další Hartu...?
Největší úhrny byly v Heřmanovicích (povodí Zlaté Opavice) a první smetené baráky byly až u nás, dvacet kilometrů od pramene, mimochodem ty baráky zavalené štěrkem byly od Holčovic níže. A pokud se dobře pamatuju tak žádný nebyl smeten, to bylo až od M. Albechtic níže po toku.
Ta nádrž, která se plánuje v Heřmínovech stejně nemá parametry velkou vodu takového rozsahu zastavit, daleko lepší je nastavět poldry, než nějakou přehradu, co bude za 30 let zanesená. Ohledně zástavby v záplavové oblasti nemám námitek, za povšimnutí stojí spíš fakt, že stará zástavba (100 a více let) byla zasažena jen minimálně

Každá přehrada má vypracovaný regulační plán
a při avizu srážek preventivně upouští zásobní prostor, aby ho mohl naplnit. Přehrady jsou
jsou konstruovány tak, aby voda netekla
přes korunu hráze, ale přes přeliv, který je
proti vymílání konstruován. Nestrašte těmito
bubáky a nemám nic proti poldrům, ale jejich
kapacita je omezena výškou a kvalitou hrází. Hráz, která není trvale zavodněna se musí postupně zavodnit, aby měla svoji pevnost, pokud není rovnou ze železobetonu. Nevím,
kdo poskytne svůj pozemek na stavbu poldru
s tím, že musí očekávat zmar třeba úrody
v jeho záplavové zóně. Vykoupit plochy
poldrů a ochranných hrází, které by
zachytily tolik vody co přehrada, by vyšlo
na násobek ceny pozemku na přehradu.
Navíc přehrada má právě i tu funkci
nadlepšovat průtoky za sucha, což poldr
nedělá. Harta taky vylepšuje kvalitu
vody ve vodárenském Kružberku a ten je
pro velkou část Ostravska nepostradatelný.
Že se přehrada zanáší sedimenty je stejné, jako zanášení koryto řeky a ty poldry.
Existují i takzvané předzdrže pro zachycení
těch nánosů a je tu možnost i průplachů,
či odtěžení sedimentů. To je ale nutné
i u poldrů, tůní a rybníků. Jinak existují
lidé, kteří se výkupům nebrání a jiní zase
odmítají. U nás se doly neptaly a podkopaly
celé vesnice a města a lidé nakonec prodali,
když jim začaly praskat zdi a ze zahrady
měli jezero. Ono to tak chodí, že pár
desítek lidí musí ustoupit, aby tisíce žily
v bezpečí. Já být v dané situaci, tak bych
žádal místo svého domu pozemek na břehu budoucí přehrady, který bude mít časem cenu zlata. Koukněte na ceny pozemků kolem Harty
a to tam často nelze ani stavět chatu.
Lpět tak na domě v záplavové části je risk, protože není nikde dáno, že se to už nikdy
nebude opakovat. Ví to už i pojišťovny a
ty vám dům u řeky nepojistí. Spoléhat se
pak na dárce a stát je riskantní, protože
stát nabízí výkup a ví to i ti dárci.