Strach z koronaviru v Číně nyní zosobňuje losos

Není to poprvé, kdy se stal norský losos v Číně obětí aktuální situace či sporů. V roce 2010 dostal Nobelovu cenu za mír udílenou v Norsku čínský disident Liou Siao-po, což vyvolalo nevoli u čínských činitelů. Jako reakci Peking zavedl pravidla pro dovoz lososa, která byla natolik přísná, že značná část zásob čerstvé ryby se nakonec v čínských skladech zkazila.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Sam / Flickr.com

Když se minulý týden v Pekingu prokázaly nové případy infekce SARS-CoV-2, obyvatelé čínského hlavního města se zalekli zpráv, že virus byl nalezen na tržišti na prkéncích, na nichž se porcoval dovezený losos. O víkendu před lososem varoval také epidemiolog Ceng Kuang z Čínského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí, kterého citoval čínský státní list Global Times.

Přestože čínští představitelé později ubezpečili, že infekce z importovaného lososa nepocházela, ryba zmizela z regálů velkých pekingských supermarketů, její zásoby byly zlikvidovány a významné zakázky zrušeny. Lidé odvolávali rezervace v japonských restauracích, zatímco dodavatelé z celého světa se pokoušeli zachránit reputaci svého produktu.

V Číně byla vzrůstající obliba lososa, stejně jako amerických humrů a ústřic, oslavována jako důkaz stoupající životní úrovně a prosperity střední třídy. O lososa, většinou dováženého z Norska a Chile, ale nyní není zájem.

Pro mnohé dovozce a restauratéry, kteří se jen těžce vzpamatovávají po rozvolnění opatření, je nenadálý národní bojkot lososa další ranou. "Největší smolař roku, to je můj titul," říká Alan Wong, majitel řetězce japonských restaurací v Pekingu s Šanghaji. "Měli jsme plno a teď nic, úplné mrtvo," stýská si.

V zemi, kde strach z viru přetrvává a nacionalismus je na vzestupu, se stal importovaný losos snadným terčem, míní The New York Times. Čínští představitelé, kteří čelili kritice kvůli tomu, jak se ze začátku k šíření viru postavili, se v minulých měsících snažili zdůraznit, jak se jim nakonec podařilo s epidemií vypořádat, a ze šíření viru vinili okolní svět. Za největší riziko označovali cizince, zpochybnili, že virus se poprvé vyskytl právě v Číně, a dokonce přiživili konspirační teorii o tom, že virus do Číny zavlekla americká armáda.

Není to přitom poprvé, kdy se norský losos v Číně stal vedlejší obětí aktuální situace či sporů. V roce 2010 rozhodla porota Nobelovy ceny, která sídlí v norském Oslu, že cenu za mír získá čínský disident Liou Siao-po, což vyvolalo nevoli u čínských činitelů. V reakci na udělení ceny Peking zavedl pravidla pro dovoz lososa, která byla natolik přísná, že značná část zásob čerstvé ryby se nakonec v čínských skladech zkazila. Trvalo šest let, než Norsko a Čína obnovily své někdejší vztahy a prodej lososa se vrátil k normálu.