Obnova staré zaorané polní cesty v Hlučíně narazila na zemědělce

Obnova cesty K osamělé borovici. Ilustrační snímek.

Zdroj | Město Hlučín

Zastupitelstvo hlučínské radnice vyzvalo letos v únoru místní občany, aby se nápady či hlasováním zapojili do soutěže návrhů projektů, které by mohly být v roce 2020 realizovány v rámci participativního rozpočtu. Nic mimořádného, podobně si tu počínají už od roku 2007. Letos bylo na realizaci zvolených záměrů, které mají podporovat kvalitu života a udržitelného rozvoje, vyčleněno 800 000 korun.

Mezi čtyřmi nominovanými projekty je i návrh na oživení starých polních cest na Hlučínsku, nazvaný Obnova polní cesty přes Vaňurku!, za kterým stojí Tomáš Matýsek. Za cíle obnovení staré cesty si autor mimo jiné kladl zvýšení retence vody, zlepšení mimoprodukčních funkcí krajiny, snížení rizika eroze na zemědělské půdě, podporu biodiverzity a klimatických funkcí krajiny.

K realizaci však zatím nedošlo, a není jisté, zda a jestli kdy dojde. Odborní pracovníci úřadu totiž provedli verifikaci a kontrolu realizovatelnosti, a ke dni 30. 6. 2020 vyhodnotili, že původní návrh je proveditelný, ale jen s dílčími úpravami.

Jakou mají úpravy podobu? Třeba to, aby cesta, v původním plánu napojující se na ostatní obnovené cesty, nebyla dlouhá plánovaných 707 metrů, ale měřila jen 400 metrů. Aby se na ostatní cesty moc nenapojovala, a nebyla osázena keři a stromy, jak autor projektu původně zamýšlel. Problematické údajně je prý i napojení navrhované cesty na blízkou cyklostezku. A komplikace vyplývají i z toho, že pachtovní smlouva se zemědělcem, zatím na pozemku cesty hospodařícím, má dlouhou výpovědní lhůtu.

S tím ale Matýsek kategoricky nesouhlasí, a uvedené argumenty radnice považuje za zástupné. Hlavní zdroj problémů vidí v tom, že k očesání jeho projektu došlo po stížnostech místního zemědělského podniku. „Považuji za zvláštní, že se projekt, ze kterého by měl prospěch celý region, zastavil na výtce jedné jediné společnosti. Proč se na názor nezeptali i jiných vlastníků půdy či dalších zemědělců? Přijde mi pak, že zájmy jednoho zemědělce pak převyšují zájmy všech občanů,“ říká Matýsek.

Obnova cesty K osamělé borovici. Ilustrační snímek.

Zdroj | Město Hlučín

O této „lokální“ kauze pak obsáhle referovalo Hlučínské fórum, kde Matýska, respektive záměr na obnovení polní cesty, podpořila řada místních občanů.

Město Hlučín, která je v realizaci tohoto projektu klíčový aktér, protože je vlastník dotčených pozemků, názor na prospěšnost projektu nezměnila, jen podaný návrh vyhodnotila a navrhla takové úpravy, aby byl podle ní realizovatelný.

„Obnova historických polních cest je pro současné vedení města srdcovou záležitostí. Podařilo se nám podpořit obnovu polních cest Na třetině, K osamělé borovici a K poutnímu kříži a dále jednáme o dalších s vlastníky a nájemci pozemků,“ říká starosta Hlučína Pavel Paschek. A dodává, že každá z cest byla posuzována individuálně s ohledem na současný i plánovaný stav.

S takovým výkladem událostí v Hlučíně a kolem realizace projektu Obnova polní cesty přes Vaňurku! Tomáš Matýsek nesouhlasí. „Současné vedení města stále hovoří o tom, jak podporuje obnovu polních cest, ale za dva roky současného mandátu nepřijalo žádné rozhodnutí o obnově polní cesty,“ tvrdí Matýsek. Polní cesty jako je Na třetině, K osamělé borovici či K poutnímu kříží, obnovil kompletně spolek Žít s krajinou a vyčíslil částku na 720 tisíc korun, bez finanční účasti města. „Rozhodnutí o obnově těchto cest přijala minulá koalice a nemá s tou současnou žádnou spojitost,“ říká Matýsek.

Podle Pavla Pascheka je podstata problémů obecně v komunikaci a schopnosti hledat a přijmout kompromis. „A smíření se s faktem, že ne vše je černobílé… Vedení města hájí zájmy všech obyvatel Hlučína a rozhodujeme se s ohledem na všechny zainteresované strany. Je tedy pochopitelné, že nelze vyhovět vždy a všem,“ říká Paschek.

Jednou ze zainteresovaných stran je i společnost Agrozea, která k projektu polní cesty podala písemný nesouhlas. Agrozea na místě městem pronajatých pozemků staré cesty hospodaří. A její jednatelé, Josef Fus a Alois Fichna, nevidí v obnově této polní cesty přínos. „Budeme mít dvojnásobnou ztrátu – nižší hospodářský výsledek, a údržba těchto cest půjde z kapes daňových poplatníků, a bude dost náročná. Nejsme proti zodpovědnému zacházení se životním prostředím, již několikrát jsme podpořili určité projekty, ale obnovovat cestu přes Vaňurku je pouze zástěrka pro likvidaci naší soběstačnosti,“ říká Josef Fus.

Agrozea hospodaří na rozloze větší než 2000 hektarů. Matýsek odhaduje, že obnovením cesty by zemědělci přišli sotva o hektar pronajatých pozemků. Na dotaz, jestli taková ztráta může vést k likvidaci soběstačnosti, odpovídá Josef Fus, že nejde o soběstačnost podniku Agrozea. „Tady nejde o nás, ale o celou Českou republiku. Víte vy vůbec, kolik orné půdy ubude v Čechách ročně? A jenom proto, že to všechno řídí lidi z paneláků?“ ptá se Josef Fus.

Fus také zmínil náklady na údržbu polních cest. Podle Matýska údržba polních cest bude něco stát. „Ale zemědělství podle modelu firmy Agrozea nás stojí víc, platíme za něj dotacemi i devastací krajiny, která s monokulturním velkolánovým chemickým podnikaní na půdě souvisí,“ říká Matýsek.

Co bude s projektem obnovy polní cesty dál? Jak říká starosta Paschek, „společnost Agrozea navrhla možnou realizaci s úpravou. Navrhla kompromis.“ Kompromis, který se překrývá s úpravami délky a trasy historické cesty přes Vaňurku, navržené radnicí. Kompromis, který podle Matýska nedává smysl.

Co tedy stojí za tím, že obec vychází vstříc zemědělskému podniku? Podle Pascheka příjmy, o které by obec přišla vypovězením pachtu, nehrají roli. „Spíše jde o zásah do mnoho let budovaných vztahů a vazeb s lidmi, kteří zde žijí a obhospodařují krajinu, pěstují plodiny či chovají dobytek pro užitek nás všech,“ říká Paschek s tím, že po jednání s dotčenými osobami a subjekty byla navržena ona možnost realizovat projekt Obnovy cesty přes Vaňurku s úpravami. „A pokud tento projekt obdrží od občanů potřebný počet hlasů, bude realizován do konce roku 2021,“ uzavírá starosta.

Zdroj | Cesta přes Vaňurku