Obora Soutok na Břeclavsku je zaplavená, lidé do ní mají zákaz vstupu

Dlouhodobé zaplavení stromům nesvědčí a co se nekácelo zdravé, tak "uschne"
po "utopení" ve vodě. Ty kanály sloužily nejenom k zavodnění lesů, ale taky
k následnému odvodnění. Vynechat každou z funkcí je chyba, která se brzo
projeví. Totéž co pro stromy platí pro bylinné patro a co se nefrézovalo
a nelikvidovalo chemicky, tak do jara shnije pod vodou a ledem.

V této době jsou stromy v dormanci - vegetačním klidu, a snesou dlouhodobé zaplavení, které by ve vegetačním období vadilo. Navíc lužní lesy tvoří dřeviny, který krátkodobé záplavy nevadí, druhy měkkého luhu snesou i delší zaplavu (vrba, olše).

Obora Soutok není o olších a vrbách. Obora soutok je o dubech a javorech. To jak dopadnou na jaře se teprve uvidí
a víte proč tam budovali ty kanály v lesích s hradítky a propustěmi? No aby mohli hladinu vody regulovat! Krátkodobá záplava je co? Dva týdny, měsíc, dva, tři, čtyři či pět?

Pokud jsou stromy (duby letní i javory) v dormanci, tak jim měsíc záplav nevadí.
Větším problémem než přebytek vody byl v posledních letech její nedostatek související s regulací Moravy a Dyje. Proto se začalo uměle zaplavovat.
Jinak viděl jste v našich zeměpisných podmínkách povodeň trvající v řádu měsíců?

Jsem zvědav, kdy se ta voda ztratí z obory Soutok.
Ono v zimě nasycená půda už vodu nezasakuje a pokud
je hladina srovnaná se zvýšenou hladinou řeky, tak
nemá ani kam odtékat. Po povodních bývají místy
laguny a prohlubně tak dlouho, dokud je neodčerpají
hasiči. Je to místo od místa a podle ročního období
a následujícího počasí. Takže ponechme diskuse do
jara, kdy budeme moudřejší my a taky ti, co fandí
zaplavení lesů v takovém rozsahu a délce zaplavení.
K dostatečnému zásobení půdy vodou stačí pár dnů půdu zaplavit dokud do ní voda zasakuje. Pokud ale nezasakuje a vytvoří se laguny, tak už to škodí i
kvalitě spodních vod, které kontaminuje zahnívající voda vzniklá hnitím biomasy a mnohdy ryb a zvířat. Žiji blízko soutoku Olše s Odrou a dobře vím, jak vypadá zaplavená půda po týdnu, dvou, měsíci, či měsících třech. Ano i třech a to i v létě, když je celá zvodeň nasycena tak, že neodvádí vodu z lagun.
Tam voda hnije a s ní ryby, rostliny a utopená zvěř
i s kvanty komárů. Pro obyvatele pohroma opěvována
ekology z města, kde jim pod okny nic nehnije a kde
je neštípou komáři i v poledne.

Totéž platí pro hodnotné traviny a byliny včetně cibulovin,
kde snesou zaplavení třeba měsíc, ale pak uhynou taky. Ono
"něco" je vždy sice nahradí, ale co to bude?

To je obecná pravda, ale záleží na délce. Ono v lužním lese většina nějakou dobu vydrží. V roce 97 taky moc stromů neuschlo.

Některé stromy se "utopí" za týden, jiné za měsíc, či dva. Mimo
vrb to nejsou mangrove, aby se spokojily pouze s kořeny ve vodě.