Ochránci přírody zatím hnízdo sršně asijské v Plzni nenašli, zkusí termokamery

Hmyz byl podle ochránců před 20 lety zavlečen do Francie se zásilkou zboží z východní Asie, od té doby se šíří západní Evropou. Letos v létě ho objevili i v Maďarsku u hranic se Slovenskem.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Barnaby Chambers / Shutterstock

Najít hnízdo je náročné i proto, že se sršeň nachází v zástavbě. "Pokud hnízdo není ve zdi nebo v nějaké izolaci, ale venku, v korunách stromů, tak by mělo být teplejší, a tedy zachytitelné termokamerou," uvedl řekl Tomáš Görner.

Pracovníci z plzeňské pobočky AOPK odchytili šest sršní v ulici Nade Mží v Předních Skvrňanech směrem k zahrádkářské kolonii, krmily se nektarem na pámelníku. Zdrojem potravy a energie pro dospělé sršně je cukr, pro mladé jedince shání bílkoviny, a proto loví včely i jiný hmyz. Podle toho, kterým směrem létaly, se ochránci přírody snaží určit místo, kde je hnízdo. "Rozšiřujeme oblast, kde hledáme, mohou létat i kilometr od hnízda," poznamenal Görner.

Sršeň asijská je podle ochránců schopná rychle se šířit, proto je důležité, aby lidé hlásili podezření na její výskyt AOPK ČR. Agentura výskyt sršně ověří a případně zajistí ve spolupráci s hasiči likvidaci hnízd. Lidé mohou výskyt sršně hlásit na e-mail invaznidruhy@nature.cz.

Görner uvedl, že zpráva o výskytu invazního druhu sršně měla velkou publicitu, jen za páteční odpoledne dorazilo na 70 e-mailů s poznatky od lidí z celé republiky, několik i z Plzně. Připomněl, že je vhodné hlášení doplnit fotografií a přesnějším popisem hmyzu, aby bylo možné vyloučit záměnu s jiným druhem.

Hmyz byl podle ochránců před 20 lety zavlečen do Francie se zásilkou zboží z východní Asie, od té doby se šíří západní Evropou. Letos v létě ho objevili i v Maďarsku u hranic se Slovenskem. Dlouhodoběji se sršeň vyskytuje například v Portugalsku, Španělsku, Francii nebo Belgii.

Přečtěte si také |

Potvrzeno: Invazní sršeň asijská už je i v České republice

Sršeň asijská je o něco menší než sršeň obecná, která se v Česku vyskytuje běžně. Tento druh je zároveň tmavší, podle ochránců jde poznat od sršně obecné i díky žlutě zbarveným koncům končetin. Tato sršeň je nebezpečná hlavně pro včely, které napadá v úlech. Hnízda sršně asijské mají kolovitý až hruškovitý tvar a vchod z boku. Nejčastěji bývají podle ochránců vysoko v korunách listnatých stromů nebo v lidských stavbách, výjimečně i v zemi. Asijská sršeň létá lépe než sršeň obecná, v letu je rychlejší a obratnější. Není ale agresivnější, dodal Görner. Sršeň je podle něj schopná přežít v Česku zimu a pak zakládat nová hnízda. Odkud se do Česka dostala, budou ochránci zjišťovat, zatím to nevědí.