https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/odbornici-podminka-jaderneho-uloziste-u-navrhu-ek-muze-byt-pro-staty-budickem?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Odborníci: Podmínka jaderného úložiště u návrhu komise může být pro státy budíčkem

4.1.2022 16:25 | PRAHA (ČTK)
Česko má podle něj na své straně spojence typu Francie nebo Finska, které již hlubinné úložiště jaderného odpadu zbudovalo.
Česko má podle něj na své straně spojence typu Francie nebo Finska, které již hlubinné úložiště jaderného odpadu zbudovalo.
Foto | IAEA Imagebank / Flickr
Nutnost vybudovat do roku 2050 hlubinná úložiště pro jaderný odpad z jaderných elektráren, což má být jednou z podmínek návrhu Evropské komise k dočasnému zařazení jádra a plyn mezi zelené investice, může být podle oslovených odborníků budíčkem pro řadu států. I v Česku se úložiště nepodařilo vybudovat. Pokud bude v ČR dostatečná politická vůle, řadu komplikací plynoucích z návrhu Evropské komise lze překonat, uvedli odborníci, které oslovila ČTK.
 

"Zatím jsou pravidla pro jaderné a plynové projekty návrhem Evropské komise, který se může dál vyvíjet. Pokud u jádra zůstane podmínka řešení jaderného odpadu k roku 2050, bude to budíček pro řadu jaderných států. Česká republika hledá místo pro úložiště jaderného odpadu téměř 20 let," řekl ČTK programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.

Jde podle něj zatím o neúspěšný proces primárně kvůli špatnému přístupu státu. "Neboť nebere obce dotčené procesem vyhledávání úložiště jako rovnocenné partnery. Navíc české oficiální plány počítají se zahájením výstavy úložiště až v roce 2050," řekl Sedlák.

Podle ekonoma společnosti Natland Petra Bartoně je podmínka hlubinného úložiště lehce splnitelná.
Podle ekonoma společnosti Natland Petra Bartoně je podmínka hlubinného úložiště lehce splnitelná.
Foto | kallerna / Wikimedia Commons

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy je návrh EK spíše pozitivním signálem pro českou ekonomiku, neboť uvádí jádro do hry jako zelenou investici. "Činí tak ovšem za podmínek, které jsou pro Česko opravdu obtížně splnitelné. Je tedy třeba dalšího jednání v této věci. Nynější návrh má pro českou ekonomiku četná negativa a komplikace, ale pokud jej vezmeme jen jako základ pro další jednání, je už pohled na něj příznivější," uvedl Kovanda.

Česko má podle něj na své straně spojence typu Francie nebo Finska, které již hlubinné úložiště jaderného odpadu zbudovalo. "V Česku se proti zbudování hlubinného úložiště staví obce, na jejichž území by mělo být, avšak sami vládní činitelé v uplynulých letech nevedli účinnou vysvětlovací kampaň jako úřady ve Finsku, tam debata o hlubinném úložišti probíhala už od 70. let. Takže pokud bude i v ČR dostatečná politická vůle, řadu komplikací plynoucích z aktuálního návrhu Evropské komise lze překonat," uvedl Kovanda.

Země zásadně odmítající jadernou energetiku jakožto zelenou představují v EU podle Kovandy menšinu. Jde zejména o Německo, Rakousko, Lucembursko či Dánsko. "V rámci těchto zemí jsou však ochotny uznání jádra za zelený zdroj na úrovni EU právně napadnout jen jisté, často okrajovější politické proudy, zejména strany Zelených v Rakousku nebo Německu či němečtí postkomunisté," uvedl Kovanda.

"Jinými slovy, hlavní politický proud EU si i pod tíhou současné energetické krize stále znatelněji uvědomuje, že bez dalšího rozvoje jádra je zelená transformace EU prakticky neuskutečnitelná, neboť by mohla vést k nebývalým sociálním otřesům a fatálnímu utužení pozic politického extrému a dezintegračních sil v četných zemích EU," dodal. Proto podle něj existují poměrně příhodné podmínky pro další jednání a revizi současného návrhu Evropské komise.

Podle ekonoma společnosti Natland Petra Bartoně je podmínka hlubinného úložiště lehce splnitelná. "Již podle současných plánů má být v roce 2050 téměř hotovo, a to bylo jen kvůli působení Parkinsonova zákona, podle kterého se termíny odsouvaly, protože nebyla zásadní hranice, za kterou by se nedaly odsouvat. Pokud bude nyní skutečně stanoveno pevné datum 2050, nebude nemožné s takovouto motivací práce urychlit. Toto lze považovat za nejsnáze řešitelný problém vytvořený návrhem taxonomie," řekl Bartoň.

Návrh taxonomie, tedy systému podpory ekologických investic, který nyní představila Evropská komise (EK), zařazuje za určitých podmínek jádro a plyn mezi klimaticky šetrné zdroje. Návrh počítá s tím, že do roku 2050 budou muset elektrárny mít hlubinná úložiště pro nejnebezpečnější složky jaderného odpadu.

Výběr informací o úložištích vyhořelého jaderného paliva v ČR:

Místo pro trvalé uložení vyhořelého jaderného paliva z českých atomových elektráren i dalšího radioaktivního odpadu se hledá od 90. let minulého století. Nyní jsou vyhořelé palivové články uchovávány v meziskladu v areálu elektrárny v Dukovanech, další radioaktivní materiál pak v bývalém vápencovém dole Richard u Litoměřic a vytěženém uranovém dole Bratrství u Jáchymova. Na starosti je má státní Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO).

SÚRAO má za úkol také hledat místo pro budoucí hlubinné úložiště, které by vyřešilo problém s ukládáním radioaktivního odpadu na dlouhou dobu. Během let se měnil počet uvažovaných lokalit. V roce 2003 například měla SÚRAO vytipováno šest oblastí, později se počet zvýšil na sedm a poté na devět. V červnu 2020 Rada SÚRAO schválila zúžení na čtyři místa, v prosinci téhož roku o tom rozhodla vláda. Hlubinné úložiště jaderného odpadu tak má v Česku vzniknout na jedné ze čtyř následujících lokalit - Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku, či Březový potok na Klatovsku.

Horniny v územích, která jsou v Česku zvažovaná pro stavbu hlubinného úložiště jaderného odpadu, chce SÚRAO prověřit také pomocí vrtů do hloubky desítek i stovek metrů. Žádosti o stanovení průzkumného území by podle platného harmonogramu měla správa podat v roce 2023. Se zahájením průzkumných a výzkumných prací zahrnujících vrty počítá správa úložišť okolo roku 2025 a dokončení výběru finální a jedné záložní lokality se předpokládá v roce 2030. "Ke každému vrtu musí být nějaké povolovací řízení, vypořádání s majiteli pozemků, atd., takže k tomu, abychom začali vrtat, je ještě i po získání průzkumné licence poměrně dlouhá cesta," řekl loni v listopadu Lukáš Vondrovic, vedoucí úseku přípravy úložišť. Stavba úložiště, v němž mají být půl kilometru pod zemí trvale uložené hlavně tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, by v Česku měla začít v roce 2050. Úložiště má fungovat od roku 2065.

Uvažované vybudování úložiště má řadu kritiků, část založila Platformu proti hlubinnému úložišti, jež v současnosti sdružuje 35 obcí a měst a 16 spolků. Ta v minulosti několikrát v uvažovaných lokalitách zorganizovala například Den proti úložišti. Platforma také žádá otevření dalších koncepčních možností nakládání s vyhořelým jaderným palivem. Vedle rychlého směřování ke stavbě hlubinného úložiště podle platformy existují další možnosti nakládání s vyhořelým jaderným palivem. Střednědobou alternativou se podle platformy může stát jeho dlouhodobé skladování. Proti stavbě úložiště protestují také dotčené obce, například obce z lokality Hrádek na Jihlavsku se úložišti dlouhodobě brání s odkazem na to, že by mohly být poškozeny zdroje vody.

Konečné slovo o vybudování úložiště má vláda. "Jsme otevřeni i jiným řešením, než je konečné hlubinné úložiště v ČR," stojí ve vládní koaliční smlouvě, kterou v listopadu podepsali zástupci koalice Spolu složené z ODS, KDU-ČSL a TOP 09 a koalice Pirátů se Starosty a nezávislými (STAN). Ve smlouvě také slíbili posílit práva dotčených obcí při případném rozhodování o umístění úložiště.

V rámci příprav na vybudování hlubinného úložiště SÚRAO provozuje v prostorách někdejšího uranového dolu Rožná u Bukově na Vysočině laboratoř. Ve zhruba půlkilometrové hloubce se zde zkoumají způsoby, jak nejlépe postupovat při budování místa pro trvalé uložení radioaktivního odpadu. Například vhodné postupy pro těžbu horniny, ale také chování skutečného kontejneru na vyhořelé palivo z elektrárny v podzemním prostředí. Stavba Podzemního výzkumného pracoviště (PVP) Bukov začala v roce 2013, experimenty se tam dělají od roku 2017. "Plánujeme, že v provozu bude minimálně do roku 2030, respektive do roku 2035," řekl Jan Smutek ze správy úložišť, který má pracoviště na starosti. Pak by se podle něj měly práce přesunout do míst, kde by se mělo úložiště stavět.

Dlouhodobé zkušenosti s nakládáním s vyhořelým jaderným palivem má plzeňská ŠKODA JS, dodavatel zařízení a řešení pro jaderné elektrárny. Firma vyrobila model kontejneru, který má výhledově sloužit k dlouhodobému hlubinnému ukládání odpadu.

Náklady na vybudování komplexu, jehož stěžejní část má být přibližně půl kilometru pod povrchem českého masívu, se podle předchozích informací odhadují na 111 miliard korun. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v listopadu 2020 uvedl, že na přípravy hlubinného úložiště vynaložila SÚRAO již přes 1,8 miliardy korun.

Podobný problém neřeší jen ČR, osudem vyhořelého paliva i dalších látek se zabývají i jinde. Asi nejdále jsou ve Finsku, kde se již úložiště buduje a země plánuje první zařízení tohoto druhu otevřít do dvou let, v pokročilé fázi jsou i Švédsko nebo Francie. Vědci v Evropě i USA navíc zkoumají, jak použité palivo znovu využít pro další výrobu elektřiny nebo skladování energie.

Návrh taxonomie, tedy systému podpory ekologických investic, který nyní představila Evropská komise (EK), zařazuje za určitých podmínek jádro a plyn mezi klimaticky šetrné zdroje. Návrh počítá s tím, že do roku 2050 budou muset elektrárny mít hlubinná úložiště pro nejnebezpečnější složky jaderného odpadu.


reklama

BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Katka Pazderů

Katka Pazderů

4.1.2022 19:16
Nevěřte tomu, hádat se budeme ještě tak 10 let a pak už bude pozdě.
Navíc, kde to postavit?
Odpovědět
JO

Jarka O.

4.1.2022 20:06
To je boj. Nebylo by rychlejší tu náhradu staré JE radši postavit bez kyvnutí EU? Na druhé straně rosatom bere vyhořelé palivo zpět, tak cirkulární ekonomika je level lepší než skladování. Čekám, že to EU nějak okecá, aby to neplatilo, anebo spolupráci s rosatomem jinak znemožní, třeba protože nemá sídlo v EU nebo tak.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.1.2022 21:06 Reaguje na Jarka O.
Rosatom je všeobecně provařená firma, je silně zkorumpovaná a prolhaná.
Pokud něco takového nemají Amíci, Japonci, Frantíci, JihoKorejci nebo Číňani, tak to bude asi nesmysl.
Odpovědět
 
reklama
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist