https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/odkud-plynou-miliardy-na-niceni-prirody-z-danovych-raju
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Odkud plynou miliardy na ničení přírody? Z daňových rájů

21.9.2018 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Devastace pralesů v Amazonii slušně vynáší, ale nějaký vstupní kapitál všichni ti dřevorubci do začátku potřebují. / Ilustrační foto
Devastace pralesů v Amazonii slušně vynáší, ale nějaký vstupní kapitál všichni ti dřevorubci do začátku potřebují. / Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Pořídit si loď vhodnou k lovu velryb nebo těžkou techniku na vyklučení pralesů není jen tak. Do začátku budete potřebovat nějaký kapitál. Kde k němu přijít? Ať už jste velrybář nebo brazilský farmář, anonymní podpora formou investice k vám s velkou pravděpodobností doputuje z jednoho z daňových rájů. Píše o tom žurnál Nature.
 

Victor Galaz ze stockholmského Výzkumného centra se zaměřil na důsledný rozbor informací z materiálů, známých jako Panama Papers a Paradise Papers. Zmíněná dokumentace popisuje, jak nadnárodní společnosti i některé vlády přesouvají své finance do daňových rájů a odtud pak tyto peníze míří do míst, kde třeba dochází k velkoplošné devastaci přírody. Zahraniční investoři mají oficiálně čisté ruce, byť jsou to jejich peníze, za které se kácí pralesy. Příklad?

Kdo přispívá na kácení pralesů?

Devastace pralesů v Amazonii slušně vynáší, ale nějaký vstupní kapitál všichni ti dřevorubci do začátku potřebují. V rozmezí let 2000-2011 jim byla poskytnuta formou investice podpora ve výši 27 miliard dolarů. Pochopitelně, že nemalá část této ohromující sumy pochází z místních zdrojů. Od různých jihoamerických ministerstev pro místní rozvoj, průmysl, zemědělství. Ale hned 18 miliard dolarů, 67 % investic, sem doputovalo ze zahraničí, respektive od bank v daňových rájích.

Kdo tedy konkrétně na kácení pralesů přispěl? To se kvůli anonymní povaze investic od těchto bankovních institucích nedozvíme. „Je to naprosto legální způsob, jak investicí vydělat,“ říká Galaz, kterého mechanismy neprůhledného a anonymizovaného globálního trhu trápí. Ostrovní země, jako například Kajmanské ostrovy, Dominikánská republika nebo třeba Švýcarsko totiž moc nepátrají po tom, kdo peníze do banky vložil, odkud pochází a jak budou využity.

Administrativní ráje se neptají

Můžeme se tedy všichni zlobit na Brazilce, že kácí deštné pralesy, aby udělali místo sójovým plantážím nebo pastvinám pro hovězí. Ale neměli bychom zapomínat na to, že nadpoloviční část peněz na tohle podnikání devastující přírodu jim půjčil někdo z nás. Čistě spekulativně možná někdo, kdo se navenek staví jako skalní ochránce přírody a věhlasný bojovník proti klimatickým změnám. Galaz a jeho kolegové upozornili i na další negativní vliv tzv. administrativních rájů. Které to jsou?

Například ekonomicky slabší země, jako Panama, Belize nebo Kostarika. Slouží coby „vlajkové státy“ pro flotily nelegálních rybářských lodí. I když dohromady obhospodařují méně než 4 % všech světových rybolovných plavidel, máte slušné šance, že pravidla porušující loď bude plout pod jejich vlajkou. Ve zhruba 70 % případů se ilegální rybáři, lovci žraloků a ničitelé korálových útesů, zaštiťují právě Panamou. Jak to?

Tyto země prakticky neprošetřují případná porušení mezinárodních úmluv, neudělují vlastním registrovaným plavidlům pokuty a neřeší daňové povinnosti jejich provozovatelů. Proto se každému vyplatí, pokud na moři chce dělat něco nezákonného, zaregistrovat svou loď jako panamskou. A podobně jako v daňových rájích je prakticky nemožné dosledovat, kdo za tím vlastně stojí. Galaz svou studií volá po nutnosti zviditelnění mezinárodních toků peněz a transparentnosti, ale velkou podporu zatím nemá.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal RadomírRadomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (3)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

21.9.2018 11:35
Problém je zjevně obecnější a masivnější. Když si uložíte peníze do banky, vůbec nevíte, nač a komu je banka přepůjčí. Myslím, že snažit se řešit problém na této úrovni není možné. Nežádoucím jevům je třeba bránit jinak, než bránit bankám, aby půjčovaly peníze (což je hlavní náplní jejich práce).
Odpovědět
ig

21.9.2018 14:58
Pokud z toho plyne požadavek aby veřejnost mohla kritizovat konkrétního investora a apelovat na jeho společenskou úlohu, je (v tomto konkrétním případě) na tahu sama vláda Brazílie. Nechť sníží až 100% clo na import technologií a lidé to přestanou obcházet přes daňové ráje, protože ty se pro své kolaterální náklady stanou nevýhodnými (jak už to došlo některým evropským zemím).
Odpovědět

Jan Škrdla

26.9.2018 22:32
Abych se přiznal, moc nerozumím tomu jak může fungovat clo na import technologií.
Problém bych viděl v tom, že vláda Brazílie (i jiných rozvojových zemí) své lesy dostatečně nechrání. Kdyby přijala zákon výrazně omezující přeměnu lesa na jinou kulturu, tak jak je to u nás, a důsledně vyžadovala jeho dodržování (v krajiním případě i za pomoci policie a armády), tak by to bylo o něčem jiném.
Jistě znáte tu písničku "Já do lesa nepojedu" - mohlo by to fungovat podobně, akorát, že by černému těžaři zabavili místo sekery harvestor a vyvážecí soupravu.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

 




Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist