Odlezelské jezero vděčí za svůj vznik přírodní katastrofě
Až do osudného dne protékal údolím jen Mladotický potok (přítok řeky Střely), který však byl po vydatných deštích hodně rozvodněný. Poté, co voda podemlela západní svah Potvorovského kopce, strhla na 70 hektarů zalesněné půdy i se stromy a mohutnými balvany. Všechen materiál se pak jako lavina s hukotem sesul do údolí a vytvořil mohutnou hráz, za níž se začala zadržovat voda.
Srážky a povodeň ale nebyly jediným důvodem událostí, rizikových faktorů bylo hned několik. Svah kopce byl již nestabilní v důsledku své struktury, oblast je totiž známa četnými pískovcovými lomy. Vrch byl navíc čerstvě narušen výstavbou železniční trati ve směru Plzeň-Žatec. Stavba byla po sesuvu zničena a musela být přeložena. Sesunutý materiál přehradil údolí v délce 300 metrů.
Vzniklá vodní plocha, která je největším jezerem v ČR, jenž není ledovcového původu, má rozlohu 4,5 hektaru, délku 500 metrů a její šířka se pohybuje mezi 70 až 100 metry. Hloubka (ale i rozloha) v průběhu let v důsledku nánosů klesá, v roce 1912 se udávala zhruba 14 metrů, v roce 2006 už jen 6,6 metru. Na první pohled působí Odlezelské jezero se svými zákoutími i vodopády romanticky, jako by tu existovalo odjakživa. Stopy po sesuvu jsou ale stále patrné.
Jezero a jeho blízké okolí je od roku 1975 chráněno jako národní přírodní památka o celkové rozloze 68,3 hektaru. Území je domovem mnoha chráněných rostlin a živočichů.
V Česku lze nalézt několik typů jezer podle původu - ledovcová (například Černé či Čertovo jezero na Šumavě), krasová (jezírka na dně Macochy), rašelinná (mechová jezírka na Rejvízu v Jeseníkách), říční (Křivé a Květné jezero na Dyji), hrazená (kromě Odlezelského jsou to jezera ve Vsetínských vrších) či jezera vzniklá v souvislosti s těžební činností (Kamencové jezero v Chomutově).
reklama