https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/olomoucky-kraj-mel-loni-nejvyssi-podil-pitne-vody-z-podzemnich-zdroju
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Olomoucký kraj měl loni nejvyšší podíl pitné vody z podzemních zdrojů

7.5.2023 00:21 (ČTK)
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Z podzemních zdrojů loni pocházelo bezmála 92 procent pitné vody vyrobené v Olomouckém kraji, kterému z tohoto pohledu patřilo ve srovnání s ostatními kraji prvenství. Podíl podzemních zdrojů v celém Česku je zhruba 50 procent, v krajích se výrazně liší. Například v Praze v roce 2022 činil pouze 16,5 procenta, v Moravskoslezském kraji 20 procent, v Plzeňském kraji obnášel zhruba 36 procent a v Jihomoravském 83 procent. ČTK informaci získala z údajů Českého statistického úřadu.
 

Celková produkce pitné vody loni v Olomouckém kraji činila 28,5 milionu metrů krychlových, přičemž na podzemní zdroje připadlo 26,1 milionu metrů krychlových vody. Pitnou vodu z podzemních zdrojů využívá například společnost Moravská vodárenská pro zásobování stotisícové Olomouce. Podzemní zdroje jsou ve srovnání s povrchovými vodami odolnější vůči deficitu dešťových srážek a Olomouc od konce 80. let ani při dlouhotrvajícím suchu neměla problémy se zásobováním pitnou vodou.

Pitná voda z vydatných pramenů u Litovle a Senice na Hané na Olomoucku navíc díky vysoké kvalitě nemusí být upravována. Do Olomouce proudí také voda z pramenišť Pňovice, Březové, Štěpánov, Moravská Hůzová, Chomoutov a Černovír, kterou už je ale nutné upravovat. V případě podzemní vody je ale její úprava méně náročná než zpracování povrchové vody do pitné podoby.

Na vodovody bylo loni v Olomouckém kraji napojeno 95,5 procenta z 594 339 obyvatel Olomouckého kraje, což odpovídalo republikovému průměru. Vodovody v Olomouckém kraji měřily celkem 4821 kilometrů. Na kanalizaci bylo v roce 2022 napojeno 87 procent obyvatel kraje trvale bydlících v domech.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

7.5.2023 11:47
to může být dost závažný problém v podobě sesedání půdy, tím, jak se zmenšují kapsy podzemní vody budou se tyto prostory hroutit do sebe a vše co je v nadzemí s tím.
Odpovědět
JJ

Jaromír Jílek

12.5.2023 17:10 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Zatím se tento problém nejeví aktuální. Většina podzemní vody přitéká z oblasti Hrubého a Nízkého Jeseníku, Rychlebských hor a částečně z Beskyd a Drahanské Vysočiny.
Jen by si to politici i na nejvyšší úrovni (současný ministr ŽP, primátor Olomouce a možná i další) měli uvědomit. Případné další zdroje jsou omezené, řeka Morava rovněž přitéká z oblasti Jeseníků a pro využití jako vodního zdroje by se musela na horním toku nákladným způsobem vybudovat nějaká přehradní nádrž s dlouhým přivadečem.
Nebezpečím pro stávající podzemní zdroje je velký odběr a reálná znečištění zemědělstvím a dopravou.
Mám na mysli např. záměr vybudování t.zv. Východní tangenty Olomouce, která v délce desítek kilometrů kopíruje nebo je přímo projektována na území Chráněné oblasti přirozené akumulace vod "Kvartér řeky Moravy".
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist