https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/olovene-broky-zpusobily-ubytek-55-000-dravcu-v-evrope-tvrdi-studie
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Olověné broky způsobily úbytek 55 000 dravců v Evropě, tvrdí studie

21.3.2022 13:15 (ČTK)
Populace orlů mořských se kvůli stoletému působení olova zmenšila o 14 procent. Ilustrační foto.
Populace orlů mořských se kvůli stoletému působení olova zmenšila o 14 procent. Ilustrační foto.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jiří Neudert / AOPK ČR
Olověné střelivo, které se často používá při lovu, vedlo k úbytku nejméně 55.000 dravců v Evropě, protože kontaminují jejich potravu. Vyplývá to z nové studie vědců z Cambridgeské univerzity, o které informovala agentura AFP. Podle autorů studie jde o první výzkum, který vypočítal dopad otrav olovem v celé Evropě.
 

Výzkumníci analyzovali koncentrace olova v játrech 3000 dravých ptáků, mezi nimiž bylo zastoupeno 22 druhů. Vědci nalezli tyto dravce mrtvé nebo umírající ve 13 evropských zemích, například v Rakousku, Maďarsku, Itálii, Polsku, Švýcarsku nebo v Británii.

Vědci odhadují, že u deseti druhů dravců, kteří se živí živou kořistí a mršinami, vedla otrava olovem z lovecké munice k úbytku 55.000 dospělých ptáků oproti stavu, jaký by panoval, kdyby se olověné střelivo nepoužívalo. Podle autorů studie umírají ptáci, kteří snědí otrávenou potravu, pomalou a bolestivou smrtí.

Populace orlů mořských se kvůli stoletému působení olova zmenšila o 14 procent, orlů skalních je o 13 procent méně a supů bělohlavých o 12 procent méně. Běžných dravců, jako jako je luňák červený nebo moták pochop, ubyla podle vědců tři procenta.

Podle autorů výzkumu není překvapivé, že objevili souvislost mezi hustým výskytem lovců a počtem otrávených dravců. "Skutečnost, že v Dánsku nebyli nalezeni žádní olovem otrávení dravci poté, co země v roce 1996 zakázala olověné střelivo, naznačuje, že olovo, které je příčinou problému, pochází ze střeliva lovců," řekl hlavní autor studie Rhys Green.

"Úroveň poklesu populací dravců, kterou naznačuje naše studie, by byla považována za hodnou důrazných opatření, včetně legislativy, pokud by byla způsobena ničením stanovišť nebo záměrným trávením," uvedl vědec. "Utrpení a smrt mnoha dravců v důsledku otravy olovem, kterému se dá zabránit, by měly být dostatečným důvodem k tomu, aby se začaly používat netoxické alternativy," dodala jeho kolegyně a spoluautorka výzkumu Debbie Painová, podle které je třeba naléhavě jednat.

Studie uvádí, že lov je v Evropské unii zodpovědný za uvolnění přibližně 14.000 tun olova ročně. Olověné broky zakázaly dvě evropské země, Dánsko a Nizozemsko. Autoři studie poukázali na to, že Evropská unie i Británie plánují zakázat veškeré olověné střelivo, ale narážejí na odpor loveckých skupin.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (35)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

21.3.2022 08:33
To je možné.
Ale dravců může být jenom tolik, kolik je pro ně potravy. V současné době jsou mnohde přemnoženi.
Kolik ubylo stěhovavého zpěvného ptactva tím, jak je loveno na jihu Evropy ?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.3.2022 10:04 Reaguje na smějící se bestie
Jste stejný kacíř jako já. Vy nevíte, že důležití jsou pouze
predátoři a že ta kořist není jejich množením nijak ohrožena?
Málo, málo, ještě více a ouha oni se už nemnoží a trpí hladem.
Čímpak to asi je, že navštěvují skládky a za vrabci letí až
do kurníku? Magorům se líbí ikony a nikoliv ta jejich kořist
a když už, tak na vině je něco jiného, než predátoři.
Odpovědět
kk

karel krasensky

21.3.2022 13:55 Reaguje na smějící se bestie
Mate pravdu.Před chvílí jsem se vratil z potulování pole,louky,remízy,břehový porost neregulované řeky a pěvci jdou asi do kopru.V minulosti v tehle době zpěv skřivanu nad hlavou -nic.Obešel jsem dva krmelce kde mají sypnuty oves a v minulosti vylítla hejna strnadu,pěnkav,vrabcu-nic.Břehový porost jediný hlasový projev strakapoud velký jinak ticho.Zdravím z Beskyd
Odpovědět
ig

21.3.2022 12:15
A to není nic proti tomu, kolik by jich uhynulo, kdyby bylo dovolené dělat broky z ochuzeného uranu.
Odpovědět
MD

Milan Dostál

21.3.2022 12:47
Odpovědět
MD

Milan Dostál

21.3.2022 12:50
Olovo se používá už od starověku (tehdy v běžném životě víc než dnes), nikde se ale v článku neuvádí adekvátní náhrada.
Odpovědět
re

regis24

21.3.2022 12:52
Autorem studie je zase ekoteroristická organizace Birdlife? Vědci kteří pracují podle jejich notiček? Olovo, volovo...
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

21.3.2022 12:58
Kdepak vědci a jejich studie! Na odporníky z ekolistových diskuzí si nějaký vědec nepřijde!
Odpovědět
MK

Martin Kraus

21.3.2022 13:34
Jak vidno, tak tohle nikdy neskončí. Tři největší bitvy na našem území tj. Ostravská operace, bitva u Hradce Králové a u Slavkova, znamenaly tuny olova v prostředí, ptactvo v oblasti evidentně přežilo, kusy olověných střel můžete kolem Hradce Králové sbírat po kýblech aniž se setkalo s ptačím žaludkem. Olovo je zapouzdřené a zůstává v zemi. Největší úbytek dravců u nás má jistě na svědomí olovo, ale jen to vystřelené proti nim, naopak poslední roky se počet dravců u nás zvyšuje, navzdory setrvalému používání olova. Olověné broky jsou u nás navíc na mokřadech, kde orale mořský loví, již dávno zakázány a současné, nevím už ani kolikáté EU šílenství, je navíc míní zakázat celoplošně a to rovněž s olověnými střelami do dalších zbraní, kterými se střílí hlavně na střelnicích, kde jistě ptactvo létá polykat dvanáctigramové střely. Toto celé je jen další kolo liberálního tažení proti soukromým držitelům zbraní se snahou navýšit ceny a omezit střelbu jako takovou.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

21.3.2022 15:36 Reaguje na Martin Kraus
V článku se nepraví nic o tom, jak se dostává olovo do dravců. Vždy z kořisti. Ale do kořisti i uhynulé se dostane
- s potravou kdy v mokřadu nebo na poli polkne pták brok místo písku nebo semene,
- zvěř uhynulá na zástřel je i s broky nebo roztříštěnou olověnou střelou zkonzumován mrchožroutem (sup, orel, ...).
Ptačí žaludek oproti savčímu dokáže olovo rozpustit a vstřebat.
Olovo v zemi ale konzumují postupně zejména lidé v potravinách.
Odpovědět
VN

Vilém N

21.3.2022 15:35
Jo. Munice. Lovecká munice. Tak jo.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.3.2022 16:08
Loni přijala (jen) jedna zách. stanice koncem zimy 30 kání. Proč tolik? Hraboši spadli z gradačních stavů téměř k nule, a stejný osud - dle zákonů přírody, měl tedy potkat i myšilovné dravce… Na kost hubení a vysílení posedávali na zemi, až si jich někdo všiml a zavezl do útulku. Co budou tito predátoři lovit, až se vykrmí kuřátky a budou vypuštěni? Inu, budou lovit ptáky a plenit jejich hnízda u (kdysi dávno) obecných druhů, jako je koroptev, strnad, skřivan, čejka…

Některých dříve běžných druhů jsou nízké jednotky procent někdejších stavů. Ale to nic nemění na svatém přesvědčení tzv. ekologů chránit “vzácné” predátory, a to i přesto, že potravní základna je těžce v červených číslech... Ale to nevadí, příroda si s tím nějak poradí! A navrch ještě vynadáme myslivcům, ať to s lovem lišek nepřehánějí, vždyť příroda predátory potřebuje!… Ano, příroda si poradí s ledasčím, jen s hurvínkovsky (rozuměj laicky) řízeným selektivně-protekčním systémem ne.
Odpovědět
kk

karel krasensky

21.3.2022 16:44 Reaguje na Karel Zvářal
Zdravím z Beskyd.Jaří se to.Včera první pozorování konipas bílý na zahradě dnes první pozorování dva drozdi.n.m.v-500 m udolí mezi dvěmi beskydskymi kopci.
Odpovědět
kk

karel krasensky

21.3.2022 16:52 Reaguje na Karel Zvářal
Kapku vám budu oponovat.U těch kani mohlo SNAD jít o jedince,kteří přitahli do čr přezimovat ze severu.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

21.3.2022 18:16 Reaguje na Karel Zvářal
Pokud scípnou opravdu hlady je to príroda. Pokud na STUTOX, OLOVO či KARBOFURAN, tak to príroda není ale lidská hanba a zejména nebezpečí pro lidi. Jinak měřili v Americe a zjistili, že plošnou otravou olovem se v minulých desetiletích snížilo IQ dětí v průměru asi o 4 body.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

21.3.2022 20:17 Reaguje na Karel Zvářal
Rozumný názor , jsme dnes a denně zaplavováni zprávami o zdarech či nezdarech u predátorů, ale ještě jsem se nesetkal s objektivní analýzou potravinového řetězce těchto predátorů.
Pouze mohu konstatovat, že úbytek drobného ptactva, hrabavých i třeba zajíců je doslova kriminální.
Odpovědět
Pe

Petr

21.3.2022 20:48 Reaguje na Karel Zvářal
Nechlubil jste se tu nedávno tím, že úspěšně stavíte budky pro sovy?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.3.2022 05:56 Reaguje na Petr
Právě že zmiňovaný sýček, jako jeden z řady druhů, doplácí na "novou dobu", tj. explozi prasat, lišek, kun, a také silnější konkurenční druhy dravců. Jsem toho názoru, že chránit se má to, co je vzácné a ohrožené. Hojné druhy rozhodně nevozit do stanic a ani masivně nepodporovat budkami.

Většina národa je nadšená importovanou kulturou petard. Jak by asi přijímali zvyk, který mají v jedné asijské zemi, a to uctívání kultu krys? Což jsou jsou údajně reinkarnovaní lidé (s tím bych neměl problém souhlasit).

https://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/asie-a-oceanie/chram-obsadily-krysy-pry-jde-o-reinkarnovane-lidi_254521.html
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

22.3.2022 12:44 Reaguje na Karel Zvářal
Dobrý den,
asi je to z jiného soudku, ale zaznamenal jsem úbytek kuny lesní ( ta skalní té se to netýká... o tchoře, jsem již řadu let v přírodě nezaznamenal). Lovem to není, jíst se to nedá a o kožky nikdo nestojí. Musí to souviset s potravní nabídkou nebo s predací. Víte někdo pravý důvod? Dříve většinou měli mláďata v lese ve starých ptačích hnízdech ( doupných stromů bylo málo přece jen souše patřila do kamen). Mám podezření na krkavce (taky mu asi to olovo nevadí). Naproti tomu je liška nevystřílitelná... Ta se živí vším nejvíce vývrhy atd. Proč zde populace stoupají?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.3.2022 13:17 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Dobrý den,
pochybuji, že někdo jiný zareaguje, tak si dovolím odpovědět. Ještě když jsem kroužkoval káně, bývaly často na hnízdech menší lasicovité šelmy, tj. kolčava a hranostaj. V průběhu devadesátek ale i tato kořist se stala vzácností: malá šelmička a hodně predátorů...

Kuny loví zhusta skalák (cca 10% v potravě), a jelikož těch jsou u nás nízké jednotky párů, připadá do úvahy též výr, kterým se na Vysočině výborně daří. Tohoto predátora bych tipoval na největší důvod úbytku, neb má noční aktivitu podobně jako kuna, navíc pokud má ona mladé na hnízdě, jsou snadnou kořistí, podobně jako mladí čápi pro orly mořské na Soutoku.

Kuna lesní je závislá na lesních hlodavcích, a pokud tito jsou v latenci, promítne se to zřejmě i do početnosti či velikosti vrhu. Např. puštík obecný v letech latence hlodavců vůbec nehnízdí, zatímco v hojných letech mívá 4-6 mláďat.

A co se týká tchoře, je to podobný příběh. Velikostí spadá do kategorie "drobná zvěř", a ta, jak je všeobecně známo, v posledních desetiletích zaznamenala silný až katastrofální pokles stavů. Ty s olovem nemají nic společného. A že se časem pokles dotkne i "ikon" bylo snad jasné každému, kdo není úplně mimo. Stálý růst či setrvalý stav jsou pojmy z říše pohádek. Jedině se jich zeptat: těť ťaj?-)
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

22.3.2022 14:44 Reaguje na Karel Zvářal
Díky, ten výr u nás dost houká... a viděl jsem několikrát jak ulovil lišče, tak proč ne kunu a skalňačky chodí z vesnice do blízkých polí a remízů.
Odpovědět
MM

Milan Milan

21.3.2022 19:45
Jako vtipna odlehčení dobré. Jinak asi těžký blábol, nebo to jako ty děti změřili, pak otrávili olovem a změřili znovu?? Dravců je plno, jak jsou chráněni, tak plení co se hýbe!!!!
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

22.3.2022 07:36 Reaguje na Milan Milan
o metodě si přečti : https://www.stoplusjednicka.cz/vystaveni-olovu-v-detstvi-vedlo-ke-snizeni-iq-u-vice-nez-poloviny-americanu
Odpovědět

Jirka Černý

21.3.2022 20:50
Voják bývalého Československa měl 4 zásobníky po 30ti nábojích vz.43 hmotnost střely 8g, těch 14000 tun vychází na něco přes 14,5milionu plně vyzbrojených vojáků. Tady nám něco nesedí že?
Odpovědět
Pe

Petr

21.3.2022 20:55
Ať je to s olovem jak chce, faktem zůstává, že je silně toxické. A já nechápu, že si ho tisíce tun ročně dobrovolně rozsypáváme po krajině. Proboha proč? A mnoho lidí to navíc dělá s radostí a pro zábavu. Toto mi hlava nebere, co jsou lidé schopní dělat.
Odpovědět
MD

Milan Dostál

22.3.2022 08:23 Reaguje na Petr
Olovo rozsypáváme už tisíce let, zajímavé je, že až v posledních letech, se projevují tyto důsledky. A to se pro omezení už udělalo lecos, např. bezolovnatá paliva.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

22.3.2022 13:26 Reaguje na Milan Dostál
Tvrdí archeologové, že bezstarostné zacházení s olovem přispělo k pádu Říma (mimo jiné zblbli).
Odpovědět
JO

Jarka O.

22.3.2022 08:39 Reaguje na Petr
Silně toxické je olovo hlavně v organice (tetraetyl,-metylolovo), dá se ho nadýchat jedovaté množství. Anorganické a kovové olovo projde zažívacím traktem a není akutně toxické, pokud nevypijete kyblík nátěru nebo nesladíte kafe olověným cukrem každý den. Bioakumulace je problém, to ano. Byl byste překvapen, kolik olova máte v kostech. Tím nechci říct, že je dobré sypat ho plosně do krajiny, to se snad neděje. Jinak - nějaká zábava je potřeba, myslím.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

22.3.2022 13:23 Reaguje na Jarka O.
No zažívacím traktem kovové olovo většinou projde ale jen savců. Ptáci trpí akutní otravou často, mají jiný žaludek (melou ve svalnatém žaludku broky pískem. Navíc americká studie neřeší u lidí akutní otravu, ale chronickou slabší ale také velmi škodlivou.
Odpovědět
JO

Jarka O.

22.3.2022 15:54 Reaguje na Slavomil Vinkler
Která americká studie, odkaz, co jste tu dal? Ta je asi o tetraetylolovu. Určitě je olovo pro děti i malá zvířátka nebezpečnější. Usazuje se v játrech, ledvinách, CNS, působí pomalu, otrava ale nemusí končit smrtí. Dík bezolovnatému benzínu ubyla starost s tetraetylolovem. Co zhoršuje inteligenci dětí víc - TV, PC, málo pohybu, kadmium, olovo…..
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

22.3.2022 17:43 Reaguje na Jarka O.
Máte pravdu co zhoršuje inteligenci?, ale stokrát nic umoří osla, ono se to násobí.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.3.2022 20:09 Reaguje na Slavomil Vinkler
Článek je o otrávených dravcích a ti "nemelou"
olovo v žaludku pískem. Ti nestravitelné zbytky
vyvrhují ve formě slepenců peří, srsti a kostí.
Olovo ve svalovině při náhodném postřelení se
zapouzdří a nijak dál neškodí. Nebezpečné je
olovo v chemických sloučeninách a nevymizelo
z přírody s ukončením olovnatých benzínů. Je
stále ve spodních vodách, půdě a rostlinách
kolem frekventovaných cest a i na skládkách,
kde se živí nejen dravci mrchožrouti, ale i
kořist čistých lovců. Ono nejde až tak o broky
a rybářská olůvka, ale hromadění jakýchkoliv
škodlivin u vrcholových predátorů. Například
v býložravé rybě je škodlivin minimum, ale
v dravé je jich už o mnoho více. No a pokud
tu dravou uloví dravý pták, tak se to násobí.
Stejnou smůlu mají i lidé a šelmy. Prostě
pouze přebírají od potravy celou škálu všech
prvků. Broky mohou polknout hrabaví, kachny,
husy atd., ale pokud nebudou potravou dravci,
tak to olovo dravce neotráví. Navíc náhoda,
že třeba bažant polkne mezi desetitisíci
kamínků právě brok, je jako vyhrát ve Sportce,
pokud ale nežije na brokové střelnici.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.3.2022 21:02 Reaguje na Břetislav Machaček
Máte u mě velký plusový bod, že jste tento aspekt zmínil. Toho by strážce ohně nebyl schopen:-)) Také mě to napadlo, ale až po té, co článek zmizel z první strany - tak si říkám: někdy přííštěé... Jistě, dravci vyplivnou pevné části, včetně broků. Toho si autoři tohoto "vědeckého" článku nebyli, ke své smůle, vědomi.

Ano, dezinformační kampaň běží, laická veřejnost baští kauzu volovo i s navijákem. A mimochodem, to vychvalované Dánsko není žádný ptačí ráj. To je jedna z nejvíce chemicky ošetřovaných zemí s intenzivním zemědělstvím. Když už, tak Švédsko, kde jsou obrovské plochy nedotčené přírody. Prostě dravců ubylo, tak jako ubylo jejich základní potravy v souladu s cyklickými jevy. Ale to napsat se nehodí "do krámu", je nutno to hodit na něco/někoho jiného. Takže jsem rád, že se potvrdila správnost "krátkých nohou", na které si, snad, příště dají vědci, svědci a světci pozor.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

23.3.2022 09:23 Reaguje na Karel Zvářal
Kdysi jsme kolem dravčích hnízd zkoumali ty
vývržky a bylo zajímavé zjistit složení potravy. Tomu by se dnes měli "vědci" věnovat a zjistit, co vlastně ti dravci loví. Možná to dělají, ale možná není žádoucí to zveřejnit
a nebo ano a tak trochu poopravit podle mantry
"predátor neškodí". Jinak se nemíním přít se
skutečnými vědci, ale ty bláboly rádobyekologů
mě vytáčejí. Polopravda může být pololež a
"správná" pravda lží. Jen záleží na autorech
a na čtenářích přijmout při svém nedouctví ty
vyslovené nesmysly.
P.S.: Letos mám na části zahrady v okruhu 10 m skutečně narváno. Koňadry, špačky, kosy a hřivnáče. Budky obsazeny a kosi už sedí na
vejcích. Bohužel už zase kolem slídí sojky.
Tak snad něco přežije.
Odpovědět
JO

Jarka O.

23.3.2022 11:28 Reaguje na Břetislav Machaček
Tetraetylolovo se nadýcháním exhalací, prachu, málo kožním kontaktem, dostane do těla přímo, cirkuluje v krvi, je rozpustné v tucích, dostává se do tkání a škodit po delší době může. Stále je v leteckém benzínu. Bioakumulaci v potravním řetězci jste popsal přesně, od bezobratlých, rostlin a hub po vše/masožravce. Je to pomalé tím, že olovo je nereaktivní a málo mobilní kov, jeho anorganické sloučeniny jsou většinou ve vodě nerozpustné a stabilní. Proto v prostředí zůstává a postupně se posunuje do hlubších vrstev půd. Používá a používalo se opravdu hodně. V kyselé a měkké vodě může být troška rozpuštěného olova, v neutrální a tvrdé vodě ne, že by bylo obecně problémem spodních vod? Snad vyjímečně. Zádné broky nebo rachejtle 1x za rok neškodí tak jako sypání volova na zem municí. I v obilovinách z tím zasažené oblasti bude obsah olova potom jiný než je dnes. To je mimo ekologii.
K brokům rada:-): Daly by se vyrobit ze zlata. Kdyby to myslivce nepřimělo k šetření střelivem a přesnému střílení, a cirkulární ekonomice, tak už nevím, co jiného by mohlo ;-)
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist