https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/opravdu-chteji-vedci-z-harvardu-zastinit-slunce
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Opravdu chtějí vědci z Harvardu zastínit Slunce?

12.12.2018 10:55 | PRAHA (Ekolist.cz)
Bulvární magazíny nepřeháněly, když uveřejnily „senzační zprávu“ o tom, jak chtějí inženýři z Harvardské univerzity zakrýt Slunce.
Bulvární magazíny nepřeháněly, když uveřejnily „senzační zprávu“ o tom, jak chtějí inženýři z Harvardské univerzity zakrýt Slunce.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Johnson Space Centre/NASA
S důvěryhodností bulvárních magazínů je to nahnuté, ale tentokrát ani moc nepřeháněly. To když uveřejnily „senzační zprávu“ o tom, jak chtějí inženýři z Harvardské univerzity zakrýt Slunce. Protože přesně tohle mají tamní výzkumníci v rámci projektu SCoPEx příští rok v plánu. Na pravou míru to teď uvádí ScienceAlert.
 

Je solární geoinženýring ekonomicky schůdnou a přitom efektivní praxí? To je otázka, která členy projektového týmu Stratosférického řízeného perturbačního experimentu (SCoPEx) Harvardské univerzity trápí minimálně od roku 2014. Tehdy poprvé zveřejnili sérii teoretických studií o vlivu částic ve svrchních vrstvách atmosféry na pozemské klima. Že to zní komplikovaně? Ve skutečnosti je to velmi jednoduché.

Teoretický nápad, který je třeba vyzkoušet

Když někde začne soptit vulkán, unikne do atmosféry ve vyvrženém dýmu velké množství prachových částic. Ty dočasně znejasní oblohu a dodají jí přirozenou cestou filtr, který odráží dopadající sluneční paprsky. Výsledkem je pak spíše měřitelné než fyzicky pozorovatelné ochlazení zemského povrchu. Něco podobného například dokázala filipínská sopka Mount Pinatubo v roce 1991. A v Harvardu pak začali přemýšlet o tom, jestli by se nedal podobný přístup využít i jako součást boje proti klimatickým změnám.

Ne, rozhodně zatím nemají v plánu dráždit vulkány. Zajímá je jen to, zda rozptýlení nějakých neutrálních a neškodných částic v atmosféře, které by mohly po omezenou dobu odrážet dopadající záření, povede ke snížení teploty povrchu země. Celý tento koncept solárního geoinženýringu je už pár let diskutovanou, ale do krajnosti teoretickou záležitostí. Žádný počítačový model nebo salónní diskuze vědců nedává přesnou představu o tom, zda je něco takového skutečně možné. A to by rádi ve SCoPEx příští rok změnili.

Znečištění atmosféry se bát nemusíme

V rámci experimentu, který přijde na 3 miliony dolarů, by rádi vypustili meteorologický balón, který by ze sebe ve výšce dvaceti kilometrů nad zemí uvolnil aerosol uhličitanu vápenatého. Cestu zpět a s nákladem vzhůru by si pak ještě několikrát v průběhu 24 hodin zopakoval. Výsledkem by byla „čára na obloze“ široká 100 metrů a dlouhá jeden kilometr. A pod ní by na povrchu stáli badatelé s citlivými měřicími přístroji, vyčkávající na případné změny. Máme se bát?

Podle Franka Keutsche, jednoho z hlavních vývojářů ve SCoPEx, nejsou obavy na místě. Uhličitan vápenatý, bílá krystalická látka, byl vybrán právě pro svou bezpečnost a environmentální nezávadnost. Nehledě na to, že množství, které do vzduchu vypustí, je ekvivalentní emisím po asi jedné minutě provozu komerčního letadla. I tak ale připouští nejistotu. Už proto, že podobný experiment tady zatím ještě nikdy nebyl.

Zázračné řešení to nejspíš nebude

Dopad stratosférického hnojení může teoreticky mít dopad na ozonovou vrstvu, lokální počasí, rostliny. Dokud to ale nevyzkoušíme, nebudeme to vědět. „Je tu řada možných vedlejších efektů, kterým dosud plně nerozumíme,“ říká Keutsch. Ale pokud by se test solárního geoinženýringu osvědčil, mohlo by se časem přistoupit k širším a plošně výraznějším aplikacím.

Keutsch ještě doplňuje, že ani případný maximální efekt zastiňování atmosféry nebude nikdy dostatečný, když přijde na globální oteplování. Emise bychom museli snížit stejně. Nevyřeší se jím ani navázané problémy, jako třeba acidifikace oceánů. „Je to prostě jeden z možných doplňkových nástrojů, kterými budeme moci rozšířit náš repertoár opatření.“


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal RadomírRadomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (14)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Šimůnek

12.12.2018 07:27
Ono by stačilo proměřit situaci u nějaké letecké křižovatky a porovnat dny, kdy jsou rozptylové podmínky dobré a čáry za letadly rychle mizí, se dny, kdy jsou naopak tyto podmínky špatné a kondenzační pruhy dlouhodobě persistují. Ale nebylo by to šaškování se stratosférickým balonem a hůř by se na to asi sháněly peníze.
Odpovědět
Martin  Mach Ondřej

Martin Mach Ondřej

12.12.2018 08:49 Reaguje na Jan Šimůnek
V minulosti jeden takový experiment už proběhl, ale jeho okolnosti je lépe znovu nenavozovat. Když za války útočily bombardéry na Evropu, byla rána chladnější
Odpovědět
ig

12.12.2018 09:13 Reaguje na Jan Šimůnek
Další neplánovaný experiment proběhl 11.11.2001 když byl nad USA tři dny zastaven letecký provoz, také byl naměřen nějaký vliv, dá se to dohledat.
Odpovědět
ig

12.12.2018 09:16 Reaguje na
překlep v datu, 11.9. to mělo být...
Odpovědět
EH

Eco Hunter

12.12.2018 14:06 Reaguje na Jan Šimůnek
Osobně bych viděl hlavní problém v tom, že zásadní rozdíl nebude v tom, nakolik jsou kondenzační pruhy vidět (resp. jak dlouho zůstávají vidět), ale spíše v tom, jestli tam vůbec něco je. Jinými slovy, jestli tam něco lítá. Tj. musel byste porovnat období kdy se lítá a kdy se nelítá a promítnout do toho ideálně i počasí. Ale zdá se, že takové "pokusy" už i proběhly...
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.12.2018 12:21
Jinými slovy, ten experiment nemá moc velký potenciál přinést něco opravdu nového. Což je, bohužel, problém vědy jako celku.

Jinak ty bombardéry dělaly (z mnoha důvodů) méně intenzívní kondenzační pruhy než současné proudové dopravní letouny.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

12.12.2018 12:57 Reaguje na Jan Šimůnek
Pan Šimůnek, geniálnější a uvědomělejší než všichni vědci dohromady.... pane Šimůnek, Vy jste prostě bůh.....
Odpovědět
ig

12.12.2018 13:09 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Jak je vidět, chtějí udělat experiment, který byl již proveden a to v mnohem větším měřítku. Zmínka viz https://www.nature.com/news/2008/081231/full/news.2008.1335.html
následně se dají dohledat podrobnosti.
Není to poprvé ani naposled co se vědci pouštějí do spektakulárních experimentů jen kvůli grantům, tak se tolik nerozčilujte :-)
Odpovědět
EH

Eco Hunter

12.12.2018 14:07 Reaguje na
nutnost opakování experimentů Vám asi nic neříká, že? Ale samozřejmě se všichni vědci ženou jen za granty...
Ono co jim taky jiného zbývá, když na normální věci peníze nedostanou?
Odpovědět
ig

12.12.2018 14:19 Reaguje na Eco Hunter
Ovšemže, experimenty se mají opakovat. Mají být stále přesnější a přesnější. Jestli se jim v tomhle měřítku podaří třeba zkalibrovat skutečné hodnoty odrazivosti prachové vrstvy v různých pásmech, tak proč ne. Jen mi to přišlo spíš na oko než na data :-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.12.2018 14:19
@Eco Hunter
Souhlas z poslední větou z 12.12.2018 14:07 .
Jinak obecně: Pokud existuje vícero na sobě nezávislých pozorování téhož jevu, tak opravdu nemá cenu dělat pokusy na téma, zda ten jev vůbec existuje. Nicméně se asi na spektakulární pokus s balónem lépe shánějí peníze a asi jim to někdo (už kvůli tomu balónu) i otiskne.

Škoda, že se toho nedožil Kamil Lhoták, který dělal nádherné kresby balónů. Možná by jeho kresba na toto téma byla lepším výsledkem než celý tento experiment :-)
Odpovědět
EH

Eco Hunter

12.12.2018 15:36 Reaguje na Jan Šimůnek
Tyto "experimenty" ovšem neodpovídají na otázku, jestli je něco takového proveditelné uměle. Tj. jestli bude fungovat nějaký princip s vynášením balonem apod.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

12.12.2018 16:56
Rozhodně zajímavý pokus, který by mohl trochu přispět k lepšímu poznání problematiky globálního oteplování (a ochlazování).
Odpovědět
J

Josef Mozek

17.12.2018 14:15
Nad některými světovými velkoměsty, zejména v Asii, jsou častá hustá smogová mračna. Určitě by šlo data posbírat tam, za minimální náklady. Ale to by se tak neproslavilo jak fantasmagorické experimenty.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist