https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/orkan-sabine-vyrazne-zvysil-vyrobu-vetrne-energie-v-nemecku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Orkán Sabine výrazně zvýšil výrobu větrné energie v Německu

11.2.2020 00:30 | BERLÍN (ČTK)
Orkán Sabine způsobil v Německu kromě hmotných škod a komplikací v dopravě rovněž prudký růst výroby větrné energie. / Ilustrační foto
Orkán Sabine způsobil v Německu kromě hmotných škod a komplikací v dopravě rovněž prudký růst výroby větrné energie. / Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Orkán Sabine způsobil v Německu kromě hmotných škod a komplikací v dopravě rovněž prudký růst výroby větrné energie. Její dodávky do elektrické sítě se v jednu chvílí vyšplhaly až na zhruba 43,7 gigawattu. Překonaly tak dosud rekordních 43,4 gigawattu. S odvoláním na mluvčí provozovatele přenosových sítí TenneT o tom včera informovala agentura DPA .
 

Podle výpočtů organizace Agora Energiewende větrná energie v období od nedělního do pondělního poledne pokrývala zhruba 60 procent německé spotřeby elektřiny. Podíl veškeré elektřiny z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě přesáhl 75 procent. V celém loňském roce přitom činil zhruba 43 procent, píše DPA.

Podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů by měl v budoucnosti dál růst. Německo hodlá do roku 2022 ukončit provoz jaderných elektráren a do roku 2038 zastavit výrobu elektrické energie z hnědého uhlí. Cílem vlády je, aby do roku 2030 měly obnovitelné zdroje na výrobě elektřiny v zemi podíl 65 procent.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (53)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PH

Pavel Hanzl

11.2.2020 07:38
Tudy cesta vede, jenže Číňan to nepochopí, dokud se mu nazačne připalovat krupon. A nám zároveň s ním. To je blbý.
Odpovědět
SH

Stanislav Hrouzek

11.2.2020 23:30 Reaguje na Pavel Hanzl
A když nebude foukat, tak Němci nebudou mít klimatizaci, případně rovnou zmrznou..
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.2.2020 18:07 Reaguje na Stanislav Hrouzek
A když budou stávkovat dělníci v uhláku nebo bouchne trafo u JE, tak to mají to samý.
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.2.2020 08:31
Vzhledem k tomu, že větrníky se od určité síly větru nahoru musejí vypínat (jinak by je vítr zničil), se to dá považovat spíš za propagandistický blábol. Druhou věcí je, že takto nadprodukovanou energii není jak uložit a není pro ni ani žádné rozumné využití. Takže je v podstatě k exkrementu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

11.2.2020 12:59 Reaguje na Jan Šimůnek
Propagandistické bláboly tu vedete jenom vy a je vidět, že i z orkánu dokážou větrníky udělat energie, což je supr zpráva.
Samozřejmě vůbec netušíte, jak jsou vrtule konstruované a hlavně že obviníte autora z blábolení. To je typická vlastnost ropáků.
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.2.2020 14:03 Reaguje na Pavel Hanzl
Propagandistické bláboly tu hlásáte vy a propagandistický blábol je i tenhle článek.
Existuje fyzika a ta je vcelku neúprosná: Ty vrtule mají určitou horní limitní rychlost, kterou nesmějí přesáhnout (protože odstředivé síly a pevnost materiálu) Pokud by konce vrtulí dosáhly rychlost zvuku, mohl by se větrník rozpadnout, jak se to běžně stávalo prvním pokusům o nadzvuková letadla. A natočením listů, na stejném principu, jako se řídí síla záběru vrtule u letadla, se dají i ve větru zastavit.
MMCH točící se vrtule klade větru vyšší odpor než nehybná (najdou se na to nějaké vzorečky), takže od určité síly větru se to udělat musí, jinak se celý větrník může vyvrátit nebo zlomit.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

11.2.2020 17:21 Reaguje na Jan Šimůnek
To je hezký plácalismus, ale pan Vinkler píše, jak jsou vrtule navrhovány. A já vím jasně, že konstruktér naní idiot (podle vás ANO) a v Severním moři musí být ty větřáky dimenzované snad na uragán. A nemám jediný důvod autorovi článku nevěřit, zato mám hodně důvodů nevěřit vám.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

11.2.2020 18:58 Reaguje na Pavel Hanzl
Na tři vrtule koukám z okna a když je doopravdy silný vítr,tak jsou zastavené. Včera taky. Že by u nás tu elektriku nepotřebovali?? Petrův Zdar
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

12.2.2020 07:06 Reaguje na Jan Knap
Bude to asi jiný typ větrníků,než v Severním moři. To vás nenapadlo?
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

12.2.2020 17:43 Reaguje na Pavel Hanzl
Vzhledem k tomu,že byli vyrobený v německu a dovezený z německa,tak pochybuji,že by to byl jiný typ větrníků. Petrův Zdar
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.2.2020 14:38 Reaguje na Jan Knap
K vám za barák dají jiné vrtule než do Severního moře. To taky nedáte? Když jsou z Německa, vsjo róvno.
Odpovědět
LK

Lukáš Kohout

11.2.2020 20:47 Reaguje na Pavel Hanzl
Obvyklá rychlost pro vypnutí (praporování) větrných turbín je při rychlosti větru kolem 22-25m/s tj cca 80 - 90kmh takže při orkánu 117+kmh jsou k ničemu.

https://www.energy.gov/eere/articles/how-do-wind-turbines-survive-severe-storms

Odpovědět
SH

Stanislav Hrouzek

11.2.2020 23:33 Reaguje na Pavel Hanzl
Vy skutečně netušíte, že větrníky se musí při vysoké rychlosti větru vypínat ? Zrovna u Vás to nepřekvapí...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

12.2.2020 07:08 Reaguje na Stanislav Hrouzek
Člověče, co zase melete? Přečtěte si ten článek, než začnete zase plácat a taky příspěvek pana Vinklera, který to vysvětluje.
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.2.2020 10:56 Reaguje na Pavel Hanzl
Dali vám sem dost odkazů dokazujících, že se to za silného větru prostě vypnout musí.

To je ovšem fyzika a technika. To nejsou obory pro ekologické agitátory. Na ty studuje to, co exaktní obory nezvládne.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

15.2.2020 08:46 Reaguje na Jan Šimůnek
Za silného větru se to sice vypnout musí, ale jak plyne z článku, většina se vypnout v tomto případě nemusela a produkce energie byla nadprůměrná. Tak nevím, o čem se tu vlastně dohadujete.

ps. udivuje mě, že se oháníte technikou a fyzikou, moc blízké vám taky nejsou
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

11.2.2020 09:56
K euforii nad objemem vyrobené energie přes Sabinu vrtulemi bych chtěl upřít pozornost ctěného publika k otázce zátěžové křivky energetické soustavy v ČR.
Graf spotřeby má tvar velbloudího hrbu, který začíná po 06 ráno, po 08 do cca 20hod se drží na stejné úrovni a pak prudce klesá.Tato křivka dala také vzniknout teorii “base load” čili základního zatížení, které je třeba pokrýt produkcí elektřiny.
Rozdíl mezi mimošpičkovým a špičkovým zatížením je v našem případě kolem 2,5GW, je potřeba dostat se s výrobou elektřiny z 7,5 na 10 GW. To je jeden celý Temelín a ještě kousek nebo uhelné elektrárny Mělník, Počerady a dvakrát Ledvice. V zásadě by tedy stačilo na noc tyto elektrárny vypnout, abyste vyráběli tolik elektřiny, kolik se jí spotřebuje – což je základní pravidlo elektrické sítě.
Věc má svůj háček. Některé elektrárny se nehodí vypínat, protože je velmi drahé a zdlouhavé uvést je znovu do provozu. To se týká zejména elektráren jaderných nebo uhelných. (ne plynových)

Problém OZE, FVE a VE spočívá v jejich náhodném chování, které lze stěží odhadnout, stejně jako jsou spolehlivé předpovědi počasí.
Proto k OZE musíme vybudovat záložní - rychlonáběhové- zdroje.

Nadvýroba elektřiny a její redukce je další nepříjemný problém.Pokud energie z OZE je tak masivní, že tlačí na nulu výrobu z klasických elektráren musí provozovatel sítě začít masivně odpojovat i velké energetické zdroje včetně největších elektráren. Ty ale potřebují pro odpojení i opětovný náběh mnoho hodin času a jejich start/stop cyklus je velmi drahý.

Další problém je udržení frekvence 50 Hz v síti. Pokud by se síť dostala mimo velmi malou toleranční odchylku, mohlo by to vést k poškození infrastruktury nebo vzniku blackoutu.Pokud dojde k náhlé změně zatížení, jako je přerušení vedení nebo výpadek generátoru, má to okamžitý dopad na frekvenci. Tu tradičně vyrovnávají automatické regulátory umístěné v elektrárnách v řádu vteřiny, jenže decentralizované elektrárny se automatickým regulátorem frekvence nevybavují.Pokud podíl velkých elektráren na produkci poklesne pod určitou hodnotu , není schopna síť automaticky vyrovnávat odchylky frekvence, protože v ní není dostatečná kapacita frekvenčních regulátorů.
Německo opustilo myšlenku “baseload” a přechází na “ondemand load”, tedy výrobě elektřiny v závislosti na zatížení sítě. V kurzu jsou energetické zdroje s rychlým startem i regulací výkonu, které pomáhají doregulovat levnější výrobu z obnovitelných zdrojů. To vše se propojuje rozsáhlým datovým backendem, který se snaží měřit v reálném čase výrobu i spotřebu.

Česká situace je výrazně jiná.V Česku je jen velmi málo rychle startujících zdrojů. Tradičně v tomto ohledu vedou ve světě paroplynové elektrárny, jenže největší český výrobce elektřiny ČEZ má právě jednu, v Počeradech (838MW), ale kvůli nepříznivé ceně elektřiny ji po dobudování nikdy pořádně nespustil. České paroplynové elektrárny mají instalovanou kapacitu 1363 MWe, zhruba deset procent běžné spotřeby, ale v roce 2014 se podílely 2,2% na výrobě spotřeby. Nejsou schopny účinně řešit rychle se vyskytující podstatné problémy v gridu.

V souhrnu kapacity rychle startujících zdrojů v Česku obnášejí něco kolem deseti procent špičkové spotřeby ČR.
Až budeme vědět, jak dopadla Energiewende v Německu a budeme muset během několika let proinvestovat !!! náklady, které Německo vynakládalo tři desetiletí, to všechno při průběžném sanování Fotovoltaického švindlu.
Důsledkem bude zvýšení cen elektřiny na německou úroveň ovšem při třetinovém příjmu české domácnosti oproti německé.

To je skryté poselství European Green Deal , které již bylo legalizováno a teď se začne reálně vynucovat i po ČR.
Druhým dějstvím bude Nařízení EK , lidově zákon o ochraně klimatu, který spatří světlo světa v následujících měsících.
Pak vás přejdou legrácky.

Závěrem bych dodal, že Němci se dohodli s Rusy na zajištění patřičného objemu zemního plynu (Nordstream) za zcela jiných cenových relací. (-40%),platné ovšem pouze a jenom pro Německo.
Nehráli si na protiruské sankce, bývalého kancléře Schrödera udělali předsedou výboru akcionářů konsorcia Nord Stream AG a nasadili ho do ruské společnosti Rosněft, jako předsedu dozorčí rady.

Už vám dochází o čem to skutečně je ?

----------------------------------
odkaz https://www.nazeleno.cz/energie/energetika/zmena-tarifni-struktury-u-elektriny-proc-je-to-cele-spatne.aspx
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

11.2.2020 13:04 Reaguje na Miroslav Vinkler
Chudáci Rusi, zase je zlý Němčour oškubal, ale oni ho začnou vydírat jak Ukrajince. Jenže Němčour je mazaný a určitě se jistí v Norsku nebo ve Skotsku, pokud vím, tak staví giga terminál na břidličný plyn americký.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

11.2.2020 13:41 Reaguje na Pavel Hanzl
Nesmíte číst moc rychle.
Příspěvek je o tom, že si Německo s Ruskem udělali oboustranně výhodnou dohodu , kterou zaplatí zbytek EU.
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.2.2020 13:57 Reaguje na Miroslav Vinkler
Prostě nový pakt Molotov Ribbentrop, jen v ekonomickém hávu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

11.2.2020 13:57 Reaguje na Miroslav Vinkler
To je hezké. Jenže tam je jen těch 40% a další "oboustrannost" jste neráčil uvést.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

11.2.2020 14:12 Reaguje na Pavel Hanzl
Tady to máte, je to černá můra pro USA.
Ruské suroviny a moderní německé technologie.
Této spojené síle v EU nemůže nikdo vzdorovat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

11.2.2020 17:36 Reaguje na Miroslav Vinkler
O Američany se vůbec nebojím, mají náskok před Evropou velmi solidní a hlavně jsou méně zbyrokratizovaní a zregulovaní, progrese ja tam právě za Trumpa celmi silná.
Odpovědět
SH

Stanislav Hrouzek

11.2.2020 23:38 Reaguje na Pavel Hanzl
Trump neudělal nic užitečného, aby americká ekonomika dlouhodobě fungovala...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

12.2.2020 07:11 Reaguje na Stanislav Hrouzek
Pokud vím, tak za Trumpa snížili daně a zrušili nějaké byrokratické omezení. To většinou ve zdravé ekonomice k prosperitě stačí.
To je vidět i u nás, kde postupujeme naopak.
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.2.2020 10:57 Reaguje na Pavel Hanzl
Jé, já s vámi souhlasím...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

11.2.2020 13:13 Reaguje na Miroslav Vinkler
V tom, že my to odskáčem asi máte pravdu. Především tím, že naše vláda neudělá VŮBEC NIC, tj. pojedeme na uhláky, budem platit čím dál vyšší emisní povolenky (nedejbože aby došlo na uhlíkovou daň!!) a protože nebudeme plnit závazky, přijdou finanční sankce.
V roce 30 končí Dukovany a už výrazně dříve nebudou mít vodu (podle grafu průtoků z Jihlavce to vypadá do r. 23) a v okolí žádný větší zdroj vody není.
Tendr na dostavbu Temelína je v řešení už asi 10 let s výsledkem nula, tak fakt nevím.
Fve na střechu za jakoukoliv cenu bude možná nakonec rozumné rozhodnutí.
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.2.2020 13:57 Reaguje na Pavel Hanzl
Ukazuje se, že odchod z EU bude asi to nejlepší řešení.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

11.2.2020 17:31 Reaguje na Jan Šimůnek
Zase pitomost kolosálního typu. Vám se dnes daří.
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.2.2020 11:01 Reaguje na Pavel Hanzl
Je mi líto: K tomu, aby se chovala racionálně EU nedonutíme. A opravdu nemá cenu čekat na to, až se to v EU totálně podělá, jako jsme od únoru 1948 museli čekat, až se to podělá v SSSR (se vším negativním, co jsme během té doby museli prožít, a s následky, které pociťujeme ještě dnes).
Z EU je ZATÍM možné odejít, tak bychom toho měli využít dřív, než se EUrověrchuška poučí z brexitu v tom smyslu, že nám nadiktuje zákony, podle nichž odchod z EU nebude možný.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.2.2020 14:42 Reaguje na Jan Šimůnek
Zase naopak. Obávám se, že nás EU vyrazí.
Zkoušel jste se zamyslel, co by asi nastalo za rok, dva nebo pět od czexitu?
Víte, jak jsou na tom Ukrajina, Albánie, Kosovo nebo Makedonie, které se do EU tlačí?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

11.2.2020 14:53
Všechny větrné turbíny jsou navrženy pro maximální rychlost větru, nazývanou rychlost přežití, nad kterou budou poškozeny.

Rychlost přežití komerčních větrných turbín je v rozmezí 40 m /s (144 km/h,až 72 m/s (259 km/h ).
Některé byly navrženy tak, aby vydržely 80 metrů za sekundu (290 km/h).

Takže bouře Sabine skutečně mohla podstatně zvýšit výrobu z VE.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

11.2.2020 17:29 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pane Vinklere, já nejsem strojař a nejsem schopen spočítat energii setrvačníku, ale někde jsem četl že se s výhodou obrovské setrváky používají jako akumulátory energie. Jsou to macci v tunových hmotnostech, točí se na 60 tisíc otáček a jsou ve vakuu a na magnetických ložiscích. Můžou se roztáčet z přetoků OZE a dokážou dávat okamžitě obrovské ampéry, vhodné pro rychlonabíječky elektroaut. Mají minimální ztráty a v New Yorku v nich mají rezervu energie pro případ blackoutu. Není tohle jedna z možností akumulace elektřiny, navíc s dlouhou životností?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

11.2.2020 17:45 Reaguje na Pavel Hanzl
Je mi líto, ale tady jsem skutečně mimo.
Stejně tak bych mohl přetoky využívat pro výrobu vodíku. A ten zpětně použít pro výrobu el. energie v potřebné době.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

12.2.2020 07:27 Reaguje na Miroslav Vinkler
Vodíková cesta se taky zkoumá, ale je tam vážný problém. Vodík se zkaplaňuje při nějakých -250°C a při stlačování až na 700 atm nemá hmotnost ani CNG. Navíc dokáže prolínat i těsnícími materiály. Má více než 2x větší výhřevnost než benzín, jenže na kilo hmotnosti. A to kilo vodíku představuje dost velkou a těžkou nádrž.
https://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=28849&fbclid=IwAR0EfHq6S_GUPQrO-71H3b_CiWzTB-3wy-wLhpy3OwMxHeG90e3Ik3vur1U
Tohle je dobrá informace, všimněte si obrázku č. 9, kde 40. tunový tahač veze lahve s 350 kg vodíku. Ty kryogenní nádrže jsou zase extrémně drahé.
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.2.2020 11:06 Reaguje na Miroslav Vinkler
Vodík je slepá ulička. Jednak jeho výroba má mizernou účinnost, jednak se nedá rozumně uchovávat a je vysoce rizikový (se vzduchem tvoří podle některých zdrojů výbušnou směs v rozsahu od 1 do 99 procent).

Pokud bychom měli nějaký přírodní zdroj vodíku, tak by to asi bylo trochu jiné. Nejbližšími přírodními zdroji, z nichž by se dal vodík, ovšem poněkud obtížně, těžit, jsou jednak Slunce, jednak Jupiter. Obávám se ovšem, že náklady a technické problémy by zcela převážily proti benefitům z tohoto zdroje.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.2.2020 14:48 Reaguje na Jan Šimůnek
Elektrolýza vody má účinnost asi 85% a vodík je rizikový víc, než CNG, ale to je technicky zvládnutelné.
Vzhledem k tomu, že Carnotův okruh (uhlí a jádro) má účinnost asi 30% a gigantickou spotřebu vody, tak je vodík super. Ale to skladování je problém, zkouší ho vázat na metanové molekuly
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

14.2.2020 10:18 Reaguje na Pavel Hanzl
Zdá se mi jako mnohem schůdnější a bezpečnější cesta udělat ten krok nebo dva navíc a vyrobit z vodíku metan nebo kapalné palivo. Je to složitější a účinnost klesne asi na 70%. Ale podle mě to více než vyrovná snadnější manipulace s výsledným produktem, možnost využití stávajících plynovodů a stávající infrastruktury a použitelnost ve stávajících spalovacích motorech, které jsou vycizelované 150 lety vývoje.
Nutno ale podotknout, že pokud srovnáváte účinnost s jádrem, tak mícháte hrušky s jablky. Zapomínáte na účinnost té druhé přeměny, která pravděpodobně nepřesáhne 50% (leda v režimu kombinované výroby tepla).

ps2. Uhlí a jádro je Rankinův cyklus. Carnotův cyklus je pouze hypotetický ideální cyklus přeměny tepla na práci, tedy teoretická horní mez účinnosti pro daný teplotní spád.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.2.2020 17:19 Reaguje na Petr Dvořák
Z vodíku metan vyrobit nelze, ani kdybyste měl tokamak. Naopak ano.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

15.2.2020 22:49 Reaguje na Pavel Hanzl
No jsou už poloprovozní fabriky, které to dělají. Viz např. google: blue crude, e-diesel, power to gas, power to liquid

samozřejmě kromě vodíku potřebujete uhlík, např. ve formě CO2
Odpovědět
ig

11.2.2020 19:57 Reaguje na Pavel Hanzl
Není. Pokud mluvíte o Beacon New York Flywheel Energy Storage Plant, tak ta má uložených 20 MW na čtvrt hodiny provozu a slouží pro vyrovnánání krátkodobých nárazových výkyvů výroby elektřiny. Pro dlouhodobé uložení zatím o několik řádů mimo realitu :-)
Odpovědět
LK

Lukáš Kohout

11.2.2020 21:53 Reaguje na
a po dobu těch 15min dodává 160kW, nebo 100kW po dobu cca 20min.

Netočí to 60k rpm jak tvrdí p. Hanzl ale 15,5k rpm. Váží asi 1,2t.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

12.2.2020 07:32 Reaguje na Lukáš Kohout
To vám nevychátí. Pan ig píše 20 MW na 15 minut.
Ale já se neptám na současné zařízení sloužící k něčemu jinému.
Já se ptal, jestli existuje vývoj tímhle směrem, protože vím, že právě pro nabíjení elektroaut někdo něco takového vyvíjí.
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.2.2020 11:07 Reaguje na Pavel Hanzl
I blbé nabíjení elektroaut hasne na zákonu o zachování energie.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

14.2.2020 10:10 Reaguje na Pavel Hanzl
https://enmag.cz/doprava/revolucni-dobijeci-stanice-na-setrvacnik-je-v-praze/
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.2.2020 17:26 Reaguje na Petr Dvořák
Velmi dobré. Ty setrváky mejí 150 kg, co kdyby se použily 1500 kg? To přece není technický problém, mohly by být ještě větší a řadit se do různých sérií. Celé obchodní centrum pokrýt panely a do setrváků dávat letní přetoky atd. atd. atd. atd. ostrov jak vyšitý.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

15.2.2020 22:46 Reaguje na Pavel Hanzl
Ono se to dělá i ve větších instalacích, ale není to podle mého zas taková selanka.
Dosáhnout vyšší hustoty energie se dá dosáhnout vyššími otáčkami, tedy lepšími materiály, např. uhlíkovými nanovlákny apod. Teoreticky snad až 100MJ/kg. Ale je to opravdu jen teorie.
Selhání takového setrvačníku rozhodně nebude nic moc pěkného.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.2.2020 18:05 Reaguje na Petr Dvořák
Že by pak tunový macek měl energii 360 MWh?
To by pak tři takoví pašíci mohli nahradit hodinu výkonu celého bloku Temelína?
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

19.2.2020 14:53 Reaguje na Pavel Hanzl
Vychází mi (1000*100MJ/kg) / 3600 =~ 27MWh, takže nějakých 30-40 pašíků.

To je ale opravdu teoretická mez vycházející z pevnosti použitého materiálu - a nejpevnější co známe jsou momentálně uhlíkové nanotrubičky (zdroj https://thebulletin.org/2009/01/the-limits-of-energy-storage-technology/). Předpokládám, že se tam nepočítá ani s "obalující" konstrukcí. Praktické konstrukční maximum bude odhaduju někde na třetině.. možná. A opravdu šíleně drahé.

Stát u takového zařízení, asi by mi tuhla krev v žilách. :D

Hustota energie u výše zmíněných setrváků v nabíječce mi vychází asi 0.04MJ/kg, tedy o 3 řády jinde. 3kWh/250kg - z jiných článků/diskusí - neověřeno.
Odpovědět
LK

Lukáš Kohout

11.2.2020 20:59 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jak to přesně myslíte... je totiž dost rozdíl mezi maximální provozní rychlostí větru (cca 25m/s) a tzv. survival speed - tedy zmíněnou rychlostí přežití - tj rychlost při které turbína stojí (praporuje) a jde již jen o přežití mechanické.

Produkce tak nepochází ze špiček poryvů větru přes 100kmh ale z toho že po značně větší část dne se rychlost větru pohybovala v optimálním rozmezí pro turbínu, např. 15-20m/s. Výkon byl tedy nominální ale po delší čas tudíž vzrostlo množství vyrobené energie.
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.2.2020 11:09 Reaguje na Lukáš Kohout
Jenže dost dobře nemůžete mít v síti zdroj, který pár minut jde a pár zase nejde. To je menší zlo (minimálně z hlediska stability sítě) zatopit pod kotlem, a třeba i uhlím.
Odpovědět
LK

Lukáš Kohout

12.2.2020 19:23 Reaguje na Jan Šimůnek
ano, přesně tak
Odpovědět
SH

Stanislav Hrouzek

11.2.2020 23:41 Reaguje na Miroslav Vinkler
To jsou spíš rychlosti, kdy se elektrárna ještě nerozpadne. Od sítě se odpojují dříve...
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist