Oslo splní svůj plán bezemisní MHD o pět let dříve

Oslo může být první světovou metropolí, která plně přejde na režim bezemisní veřejné hromadné přepravy osob. Splnění tohoto cíle si radní hlavního norského města vytyčili do roku 2028 a vše zatím naznačuje, že to zvládnou o 5 let dřív. Potvrzuje to i jejich poslední úspěch, kompletní výměna flotily dieselových autobusů za elektromobilní.

Se 454 kilometry čtverečními rozlohy zastavěných oblastí se blíží Praze, jádrové oblasti Osla čítají na 700 000 obyvatel, v širší aglomeraci pak 1,5 milionu. To jen pro ilustraci faktu, že norská metropole není zrovna malým městem.

A když přijde na dopravní infrastrukturu, je tamní situace ještě komplikovanější. Kromě sítí dvaapadesáti autobusových a šesti tramvajových linek disponuje Oslo i metrem – se 101 zastávkami – a páteřním prvkem hromadné přepravy osob jsou tu tradičně i lodní přívozy a trajekty. Zapomenout bychom neměli ani na železnice – město je zásadním dopravním uzlem. A je tu pochopitelně letiště.

Snaha o dosažení bezemisních módů MHD, které budou plynule fungovat, poskytovat spojení i při tak komplikované dopravní infrastruktuře, se tedy jeví být jako extrémně náročný počin. Nicméně dlouhodobé a názorově konstantní plánování radních, strategické investice do inovací dopravních podniků a motivace veřejnosti tu přináší nezpochybnitelné výsledky.

Oslo chce být do konce roku 2028 bez emisí z MHD a momentálně toho z 94 % dosahuje. Výrazným skokem k tomu byla kompletní výměna stávajících dieselových autobusů za elektromobilní.

Elektrobusy chce každý

Změna to byla zprvu postupná: 102 elektrobusů Citeas pořídil největší provozovatel MHD linek ve městě, společnost Norgessbuss, loni v lednu. Letos na jaře k nim přiobjednal 109 dalších, vyrobených společností Ventura Systems. V srpnu k nim přibylo 76 elektrobusů od nizozemských výrobců Ebusco.

O velké finále se teď postarala jednorázová „objednávka“, o níž se velkou měrou zasadila místostarostka Osla Sirin Stav. Za půl miliardy norských korun (cca 1,2 miliardy korun českých) zprostředkovala nákup 450 elektrobusů, které nahradí ve flotile MHD zbývající dieselové.

Tuto poměrně zásadní investici (tvoří 7-9 % kompletního celoročního rozpočtu) obhájila tím, že investované peníze se městu v delším časovém horizontu vrátí. „Údržba elektrobusů má menší náklady a současně je pro jejich operátory snazší provoz, takže na tom nikdo netratí,“ prohlásila.

Zdůraznila také, že velkokapacitní objednávka umožnila městu vydobýt u dodavatele přibližně o 5 % lepší cenu, než za jakou by město jinak pořídilo dieselové autobusy.

Co přijde v roce 2030?

Oslo se už před delší dobou vypořádalo s „elektrifikací“ přívozů a provoz tramvají a metra už je emisně čistý. K nízkouhlíkové bilanci a čerstvějšímu ovzduší norské metropole přispívá i výrazné zpoplatnění vjezdu všech osobních vozů se spalovacími motory. Podíl elektromobilů na místních komunikacích se už nyní blíží 50 %. Ambice Osla tím nekončí.

Snaha o dosažení MHD s nulovými emisemi – původně naplánovaná jako cíl do roku 2028 a velmi pravděpodobně dosažitelná už do konce roku 2023 – je jen prvním krokem. V roce 2030 chce totiž být Oslo prvním plně bezemisním městem světa.

---

reklama

---