https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/osn-na-planete-se-kazdy-rok-vytezi-50-miliard-tun-pisku-pravidla-jsou-nutna
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

OSN: Na planetě se každý rok vytěží 50 miliard tun písku, pravidla jsou nutná

28.4.2022 17:09 | ŽENEVA (ČTK)
"Naším cílem je, abychom začali písek vnímat jako komoditu a materiál stejně jako další nerostné suroviny a zdroje včetně vody, ropy nebo plynu," domnívá se Chris Hackney z univerzity v Newcastlu.
"Naším cílem je, abychom začali písek vnímat jako komoditu a materiál stejně jako další nerostné suroviny a zdroje včetně vody, ropy nebo plynu," domnívá se Chris Hackney z univerzity v Newcastlu.
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | pxhere
Na planetě se každý rok vytěží až 50 miliard tun písku a štěrkopísku, což by stačilo na postavení 27 metrů vysoké a stejně široké zdi obepínající celou Zemi. Písek je tak nejvíce využívanou surovinu hned po vodě, státy ho ale nepovažují za strategickou surovinu a většinou téměř nedohlížejí na jeho těžbu a nesledují její dopady na životní prostředí. Ve své nové zprávě na to upozornil program OSN pro životní prostředí (UNEP).
 

Písek a štěrk jsou nepostradatelné ve stavebnictví - třeba při výrobě betonu a asfaltu, ale také ve sklářském průmyslu - a jeho těžba se za poslední dvě desetiletí ztrojnásobila. Nyní se každý den vytěží tolik písku, že na každého obyvatele planety připadá 18 kilogramů.

"Naším cílem je, abychom začali písek vnímat jako komoditu a materiál stejně jako další nerostné suroviny a zdroje včetně vody, ropy nebo plynu. Tam funguje regulace na místní i mezinárodní úrovni, což... u písku zcela chybí," domnívá se jeden z autorů zprávy Chris Hackney z univerzity v Newcastlu.

Podle UNEP může mít neregulovaná těžba písku a štěrku ničivé dopady na životní prostředí - mimo jiné snižuje odolnost prostředí proti přírodním katastrofám jako jsou povodně, zvyšuje riziko eroze, ohrožuje biodiverzitu a ničí vodní zdroje.

Zvlášť problematická je podle UNEP těžba písku na mořském pobřeží a na březích řek, protože může vést k zasolení sladkovodních zdrojů, nevratným změnám v ekosystémech a ohrozit živobytí milionů lidí, kteří závisejí například na zemědělství, rybářství nebo turistickém ruchu.

OSN vyzývá, aby země věnovaly těžbě písku větší pozornost, nastavily přísnější pravidla a pečlivě sledovaly její ekologické aspekty. Podle úřadu to bude stále důležitější, protože spotřeba písku v budoucnu výrazně poroste. Počet lidí na zeměkouli se podle odhadů do roku 2050 zvýší na deset miliard a 70 procent z nich bude žít v městských aglomeracích, což zvýší tlak na stavebnictví.

Už nyní je spotřeba písku velmi nevyrovnaná, asi 52 až 56 procent spotřeby připadá na Čínu.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (14)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

28.4.2022 17:50
Snižte populaci a snížíte i těžbu písku.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

28.4.2022 20:25 Reaguje na Miroslav Vinkler
1*
Odpovědět
kk

karel krasensky

28.4.2022 21:03 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pssst nebo nám na veterině píchnou tu věčnou spavku jako psovi nebo kočce
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

29.4.2022 08:40 Reaguje na Miroslav Vinkler
Rusové už to pochopili. Jednak na Ukrajině v bojích a taky doma díky chlastu a životní úrovni klesá jejich populace.
Odpovědět
va

vaber

29.4.2022 09:01 Reaguje na Miroslav Vinkler
písek není a dětí je hodně, mají si kde hrát ,
jak to může skončit
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.4.2022 10:03
Mne dojala poslední věta. Čína to zase s tím svým rozvojem přehání, když
už bývalý vyspělý Západ tak usilovně brzdí. Teď ještě proč někdo brzdí a
proč se někdo dál rozvíjí? Je žádoucí pokles a nebo růst a za jakou cenu?
Je brzda projevem vyčerpání a nebo uvědoměním si neudržitelnosti? Je rozvoj
projevem vyspělosti a uměním si zdroje zajistit? Posuďte každý sám, ať tu
nejsem za soudce. Vztaženo na nás je energetická krize nakonec přínosem
pro planetu větším, než celý slavný "Gryndýl". Dojde totiž k absolutnímu
poklesu spotřeby energie a spotřeby obyvatel. Bude to mít i vliv na natalitu v zemích dovážejících pšenici z Ruska a Ukrajiny a naučí zase
některé hospodařit, místo stříhání trávníků, dláždění zahrad a budování bazénů s ohřevem vody. Soused předevčírem poryl deset metrů čtverečních
pěstěného trávníku a s manželkou plánovali, co tam budou pěstovat. Je
to dobře a nebo špatně? Podle mne je to pro přírodu dobře.
Odpovědět
AN

Aleš Nebáznivý

29.4.2022 11:42 Reaguje na Břetislav Machaček
Hezké postřehy. Když se člověk podívá po krajině. Konkrétně u nás. Široko daleko žádné pole ani políčka nejsou. Jen v zahrádkářských koloniích. Všude jen samý trvalý travní porost. Kdysi tu byly tisíce drobných políček. Třeba nás to opravdu přinutí vzít do ruky rýč a motyku a konečně něco smysluoplného dělat místo kopání bazénů.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

29.4.2022 14:37 Reaguje na Aleš Nebáznivý
Když ona péče o anglický trávník je jednodušší než péče o zahrádku se záhonky. Navíc to údajně vypadá hezky. To, že ten nízký trávník je stejná zelená poušť jako plantáže olejových palem v tropech, dochází málokomu. Naopak je majitel pozemku ze všech stran masírován informacemi o tom, jak co nejefektivněji odpudit či zabít hmyz, který by jej mohl na zahradě při rekreaci obtěžovat.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

30.4.2022 13:25 Reaguje na Břetislav Machaček
A nedej Bože, aby v tom trávníku byl mech nebo černohlávek (co já bych za to dal, kdybych ho v trávě měl).
Ještě si tam lidi dají něco přešlechtěnýho zakrslýho nebo panašovanýho
z Obi. Všechno se to tak nějak unifikuje. Pak není divu, že celá naše krajina působí sterilně.
Samozřejmě souhlasím, že energetická krize by mohla být přínosem pro planetu, ale jako věčný pesimista(a většinou bývá realita ještě horší než v mojich nejčernějších představách) mám třeba strach o lesy. Je pravděpodobné, že jakmile podraží zemní plyn nebo bude nedostupný, zvýší se tlak na těžbu stromů na otop. No atd., známe to.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.4.2022 18:41 Reaguje na Jakub Brenn
Já bych o ty lesy až tak strach neměl. V panelácích mají
dřevo na nic a ve většině RD taky. Nemají skladovací místo
na dřevo a je nutné ho sušit rok a více. Navíc lidé jsou líní stromy pokácet, pořezat a naštípat. Ti co to dělali dosud zásoby nějaké mají a momentální zdražení palivového
dřeva pouze kopíruje ceny plynu a elektřiny a nesouvisí
s nedostatkem palivového dříví v lese. Píši v lese a
nikoliv u dodavatelů, kteří poptávku nestíhají u dřeva
štípaného, sušeného, pelet a briket. Problém je i dovoz
z míst přebytku do míst nedostatku, který začíná být
nehorázně nákladný. Místy hnije v lesích kulatina a
nejsou to pouze NP a rezervace. Jsou to i hospodářské
lesy, kde nebyli schopni udat dříví ani k otopu. Takže
pár let to nebude o dostatku, ale hlavně o ceně dříví
a o možnostech dopravy a jeho použití. V mém okolí je
situace taková, že město jako vlastník propaguje hnití soušek podle doporučení AOPK a soukromníci nastavili
takové ceny i u samotěžby, že o jejich dříví není zájem. Takže se vyplácí dovoz odjinud a odběr odpadů z pily.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

30.4.2022 21:07 Reaguje na Břetislav Machaček
Ano, tak všechny bytovky bez komína jsou v tomto případě passé a městské řadové RD zase vzhledem
k tomu, že nemají kde mít kůlnu také.
Určitě si dokážu představit právě nárůst v odbytu již usušeného, naštípaného dříví, pelet a briket(jak sám píšete)jednak z lenosti i že na to prostě mají finanční prostředky. Chápu, že i ten odvoz dřeva je dost drahý.Ale pokud by zemní plyn opravdu extrémně podražil nebo byl nedostupný, tak pak je možné, že lidi podstoupí i ten vysoký výdaj za dovoz dřeva.
No uvidíme. Raději nepředjímat.
Odpovědět
JC

Jan Cedič

29.4.2022 23:43
Ta proměnná je úplně jiná ! Ne množství písku je problém, ne těžbu písku je potřeba regulovat. Problém je množství lidí, jejich množství je nutno zásadně regulovat, vše ostatní se vyreguluje samo !
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

30.4.2022 13:30 Reaguje na Jan Cedič
tak jednak množství lidí a jednak jejich nároky. A zásoby nerostných surovin se tenčí. A s tím nám nepom ůžou ani vědci ani neviditelná ruka trhu, ledaže by ten písek někdo vyčaroval.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

30.4.2022 13:34
Třeba si vemte, kolik se buduje nových pozemních komunikací, ale i ty jednou budou potřebovat údržbu(resp. opravu). Kolik jenom to spolkne písku a ropy.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist