OSN: Na planetě se každý rok vytěží 50 miliard tun písku, pravidla jsou nutná
Písek a štěrk jsou nepostradatelné ve stavebnictví - třeba při výrobě betonu a asfaltu, ale také ve sklářském průmyslu - a jeho těžba se za poslední dvě desetiletí ztrojnásobila. Nyní se každý den vytěží tolik písku, že na každého obyvatele planety připadá 18 kilogramů.
"Naším cílem je, abychom začali písek vnímat jako komoditu a materiál stejně jako další nerostné suroviny a zdroje včetně vody, ropy nebo plynu. Tam funguje regulace na místní i mezinárodní úrovni, což... u písku zcela chybí," domnívá se jeden z autorů zprávy Chris Hackney z univerzity v Newcastlu.
Podle UNEP může mít neregulovaná těžba písku a štěrku ničivé dopady na životní prostředí - mimo jiné snižuje odolnost prostředí proti přírodním katastrofám jako jsou povodně, zvyšuje riziko eroze, ohrožuje biodiverzitu a ničí vodní zdroje.
Zvlášť problematická je podle UNEP těžba písku na mořském pobřeží a na březích řek, protože může vést k zasolení sladkovodních zdrojů, nevratným změnám v ekosystémech a ohrozit živobytí milionů lidí, kteří závisejí například na zemědělství, rybářství nebo turistickém ruchu.
Přečtěte si také |
Těžba stavebního písku jako ekologický problém, o kterém jste asi dosud neslyšeliOSN vyzývá, aby země věnovaly těžbě písku větší pozornost, nastavily přísnější pravidla a pečlivě sledovaly její ekologické aspekty. Podle úřadu to bude stále důležitější, protože spotřeba písku v budoucnu výrazně poroste. Počet lidí na zeměkouli se podle odhadů do roku 2050 zvýší na deset miliard a 70 procent z nich bude žít v městských aglomeracích, což zvýší tlak na stavebnictví.
Už nyní je spotřeba písku velmi nevyrovnaná, asi 52 až 56 procent spotřeby připadá na Čínu.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (14)
karel krasensky
28.4.2022 21:03 Reaguje na Miroslav VinklerZbyněk Šeděnka
29.4.2022 08:40 Reaguje na Miroslav Vinklervaber
29.4.2022 09:01 Reaguje na Miroslav Vinklerjak to může skončit
Břetislav Machaček
29.4.2022 10:03už bývalý vyspělý Západ tak usilovně brzdí. Teď ještě proč někdo brzdí a
proč se někdo dál rozvíjí? Je žádoucí pokles a nebo růst a za jakou cenu?
Je brzda projevem vyčerpání a nebo uvědoměním si neudržitelnosti? Je rozvoj
projevem vyspělosti a uměním si zdroje zajistit? Posuďte každý sám, ať tu
nejsem za soudce. Vztaženo na nás je energetická krize nakonec přínosem
pro planetu větším, než celý slavný "Gryndýl". Dojde totiž k absolutnímu
poklesu spotřeby energie a spotřeby obyvatel. Bude to mít i vliv na natalitu v zemích dovážejících pšenici z Ruska a Ukrajiny a naučí zase
některé hospodařit, místo stříhání trávníků, dláždění zahrad a budování bazénů s ohřevem vody. Soused předevčírem poryl deset metrů čtverečních
pěstěného trávníku a s manželkou plánovali, co tam budou pěstovat. Je
to dobře a nebo špatně? Podle mne je to pro přírodu dobře.
Aleš Nebáznivý
29.4.2022 11:42 Reaguje na Břetislav MachačekZbyněk Šeděnka
29.4.2022 14:37 Reaguje na Aleš NebáznivýJakub Brenn
30.4.2022 13:25 Reaguje na Břetislav MachačekJeště si tam lidi dají něco přešlechtěnýho zakrslýho nebo panašovanýho
z Obi. Všechno se to tak nějak unifikuje. Pak není divu, že celá naše krajina působí sterilně.
Samozřejmě souhlasím, že energetická krize by mohla být přínosem pro planetu, ale jako věčný pesimista(a většinou bývá realita ještě horší než v mojich nejčernějších představách) mám třeba strach o lesy. Je pravděpodobné, že jakmile podraží zemní plyn nebo bude nedostupný, zvýší se tlak na těžbu stromů na otop. No atd., známe to.
Břetislav Machaček
30.4.2022 18:41 Reaguje na Jakub Brenndřevo na nic a ve většině RD taky. Nemají skladovací místo
na dřevo a je nutné ho sušit rok a více. Navíc lidé jsou líní stromy pokácet, pořezat a naštípat. Ti co to dělali dosud zásoby nějaké mají a momentální zdražení palivového
dřeva pouze kopíruje ceny plynu a elektřiny a nesouvisí
s nedostatkem palivového dříví v lese. Píši v lese a
nikoliv u dodavatelů, kteří poptávku nestíhají u dřeva
štípaného, sušeného, pelet a briket. Problém je i dovoz
z míst přebytku do míst nedostatku, který začíná být
nehorázně nákladný. Místy hnije v lesích kulatina a
nejsou to pouze NP a rezervace. Jsou to i hospodářské
lesy, kde nebyli schopni udat dříví ani k otopu. Takže
pár let to nebude o dostatku, ale hlavně o ceně dříví
a o možnostech dopravy a jeho použití. V mém okolí je
situace taková, že město jako vlastník propaguje hnití soušek podle doporučení AOPK a soukromníci nastavili
takové ceny i u samotěžby, že o jejich dříví není zájem. Takže se vyplácí dovoz odjinud a odběr odpadů z pily.
Jakub Brenn
30.4.2022 21:07 Reaguje na Břetislav Machačekk tomu, že nemají kde mít kůlnu také.
Určitě si dokážu představit právě nárůst v odbytu již usušeného, naštípaného dříví, pelet a briket(jak sám píšete)jednak z lenosti i že na to prostě mají finanční prostředky. Chápu, že i ten odvoz dřeva je dost drahý.Ale pokud by zemní plyn opravdu extrémně podražil nebo byl nedostupný, tak pak je možné, že lidi podstoupí i ten vysoký výdaj za dovoz dřeva.
No uvidíme. Raději nepředjímat.