Pákistán postihla „klimatická humanitární katastrofa ohromných rozměrů“, třetina země je pod vodou

Pákistán v červnu zasáhly povodně, přívalovými dešti a záplavami je tu nyní bezprostředně ohroženo 15 % místního obyvatelstva. Škody jdou do desítek miliard dolarů. Rozměr celé přírodní katastrofy výrazně umocnily faktory klimatických změn. Očekávatelné, ale přesto nikým nečekané. Záplavy, s nimiž se Pákistán potýká v podstatě už od druhé poloviny června, oficiálně se tu o nich hovoří od 22. června, patří k největším, které zemi s 225 miliony obyvateli zatím kdy v novodobé historii postihly. Vydatností, úhrnem srážek a rozlohou zasažené oblasti překonávají velké povodně v Asii z roku 2017, i předchozí velké povodně, k nimž v Pákistánu došlo před 12 lety. Kromě Pákistánu je záplavami a přívalovými dešti podobně ohrožen i Afghánistán, Bangladéš, Indie a Nepál.

Hard to comprehend the scale of the flood disaster in Pakistan, the 5th most populated nation in the world.

Nearly 1400 dead, 1 million houses damaged or destroyed, and 50,000,000 people displaced.

1/3 of the country is underwater.pic.twitter.com/NFd15q3g7I

— Colin McCarthy (@US_Stormwatch) August 30, 2022

Hrubý odhad, bilancující 70 dní trvající katastrofální situaci v Pákistánu, vyčísluje na 290 000 úplně zničených domů, a další statisíce poškozených nemovitostí. Bez domova se dočasně nebo úplně ocitly statisíce lidí. V důsledku toho si letošní povodně vynutily masivní přesídlení obyvatelstva z ohrožených regionů a zaplavených sídel. Bezprostředně je tu přívalovými dešti a/nebo záplavami zasaženo na 30-33 milionů lidí.

Kritická situace panuje prakticky v celém údolí Indu, vyloženě dramatická je pak v provinciích Sindh a Balúčistán, kde situaci i nadále komplikují neutuchající monzunové deště. Obrazně se tak dá situace shrnout tak, že až třetina rozlohy Pákistánu je nyní zasažena velkou vodou, zaplavena, ať už přitékající rozvodněnou řekou anebo vodou padající z nebe.

Příčiny? Vedou klimatické změny

Povodně, navázané na monzunové období, tu mají k neobvyklostem daleko. Neobvyklé je, že sezóna pravidelných monzunových dešťů tu letos začala o dva měsíce dříve, a svou vydatností v některých regionech výrazně překonala dosavadní existující průměry. Deště, které běžně přichází až ke konci srpna ve 3-4 etapách, nyní mají už svou 7-8 etapu. Srážky v Balúčistánu dosahují 500 % a v Sindhu dokonce 784 % sezónního průměru.

Časový posun monzunové sezóny, stejně jako vydatnost dešťů, je dávána do přímé souvislosti s tlakovou níží, která se v důsledku klimatických změn – zvýšení průměrné teploty oceánu – utvořila nad hladinou Indického oceánu. Je to ale jen jeden z klimatických faktorů, které se nyní v Pákistánu sečetly v katastrofu.

1/5 Extrémní #povodně v #Pákistán - pojďme se na ně podívat z družice. Využijeme snímky z družice #Sentinel2 od @CopernicusECMWF a srovnáme srpen 2021 a 2022.

První srovnání - oblast Nowshera, přirozené barvy. pic.twitter.com/XSS6HgLRwm

— Jáchym Brzezina  (@Jachym) August 31, 2022

Tím dalším je letošní velmi nevýrazná zima, která v regionu velehor na severu nedokázala do ledovců navázat dostatek vody. Tání z kraje léta tak navýšilo průtoky v Indu. Pákistán je tedy zaplavován vodou i ze svých 7200 tajících pevninských ledovců. Přívalové deště a záplavy udeřily v době, kdy se země vzpamatovávala z vlny veder a sucha, a vyprahlá krusta půdy nebyla schopna masivní příjem vody vstřebat.

Komplikující faktory? Historie a politika

Pákistán je od počátku letošního roku ve vleku politické a na ni navázané hospodářské krize.

Dosavadní premiér vlády Imran Khan byl v dubnu odvolán a nahrazen Šebházem Šarífem. Ten je ale v současnosti vyšetřován policií, hovořilo se o zapojení armády a možném riziku vojenského převratu. Včasná reakce na povodně se tedy kvůli vnitrostátní krizi odkládala, kompetence stávajícího i minulého vedení byly vzájemně zpochybňovány. Projevit vůli a iniciativu k zásahům zprvu nejevil nikdo, průběh povodní byl bagatelizován.

Přispělo k tomu i to, že letošní povodně a masivní přívalové deště se projevily nejprve v Balúčistánu, provincii, která patří k ekonomicky dlouhodobě znevýhodněným. Jak uvádí Guardian, statisíce rodin tu hospodaří na pronajaté půdě, z níž jen odvádí podíly z úrody bohatým majitelům. A ti prý nemají zájem jakkoliv investovat do rozvoje regionu a přispívat tak k nabytí hospodářské nezávislosti jeho obyvatel. Reagovat na situaci místních „bezzemků“ nebylo pro vládu v krizi prioritou.

Podle pákistánských odborníků na životní prostředí předchozí vlády nevytvářeli žádný systém jakékoliv reakce na povodně, které jsou tu jinak velmi časté. Z předešlých povodní (v roce 2010 i 2017) tu nevzešlo žádné poučení.

„Neexistuje tu infrastruktura, která by mohla absorbovat klimatické šoky,“ říká například Amiera Sawas, odbornice na klima a vodu v Pákistánu. „V Pákistánu se prostě nikdy neinvestovalo do infrastruktury odolné vůči katastrofám, lidé tu byli vždy doslova odkázáni sami na sebe, ačkoliv jsme věděli, že extrémní počasí jednou přijde.“

Země v poslední době investovala jen do několika megaprojektů výstavby přehrad, ačkoliv se vědělo, že tento systém hospodaření s vodou následky povodní jen zhoršuje.

Aktuální situace? Následky na léta

29. srpna 2022, po 68 dnech přívalových dešťů a povodní, vyhlásil pákistánský premiér stav národního ohrožení, protože „třetina země je pod vodou“. Pákistánská vláda vyčíslila dosavadní škody na 10 miliard dolarů, s tím, že pravděpodobně budou mnohem vyšší, až voda opadne. A připustila, že výrazně vyšší budou i ztráty na životech, než dosud uváděných 1191 lidí.

Zdevastováno je tu na 3600 kilometrů silnic a stovky mostů (což výrazně komplikuje jakékoliv humanitární a záchranné akce), extrémní záplavy znamenají ránu pro místní zemědělské hospodaření. Náprava do původního stavu je odhadována na mnoho let. Ministryně pro klima Sherry Rehmán následně popsala situaci jako „klimatickou humanitární katastrofou ohromných rozměrů“, a Pákistán požádal o mezinárodní pomoc. Stát, který investuje průměrně 20 % svého HDP do zbrojení a armády, se totiž nedokáže bránit projevům klimatických změn.

---

reklama

---