Palmu olejnou lze pěstovat lépe. Nová mapa doporučuje vhodné plochy mimo vzácnou divočinu
Studie se snaží najít kompromis mezi rostoucí produkcí palmového oleje na jedné straně a záborem půdy potřebné pro pěstování palmy olejné na straně druhé. Jinými slovy, klíčové pro udržitelnost produkce je především to, kde se budou farmy zakládat. Autoři doslova tvrdí, že: „Je tu dost místa pro rozšíření produkce na dvojnásobek, a zárověň prostor pro udržitelnost.“
Jak k takovému tvrzení došli? Vzali v potaz mapy potenciálních zón pro pěstování palem, započítali klimatická a environmentální hlediska, a vytýčili takové plochy, kde by produkce nepůsobila zásadní újmu životnímu prostředí. Konkrétně místa mimo chráněné rezervace a území tropů s vysokou biodiverzitou. Když k této globální mapě přidali detailní informace o celoročním průběhu teploty, srážkách, svažitosti terénu a půdním typu, získala mapa konkrétnější obrysy.
„Z čistě bio-fyzické perspektivy tu máme 1,37 miliard hektarů půdy, které mají pro pěstování palmy olejné potenciál,“ říká Aline Mosnierová z IIASA. „A to dohromady v Africe, Střední a Jižní Americe či Asii.“ Ne všechna potenciálně přístupná půda je ale skutečně dostupná. Někde už stojí lidská sídla, jinde se ž pěstují jiné plodiny.
Když se kromě těchto lokalit odečtou i místa chráněná zákonem (ochranná pásma vodních zdrojů, významná přírodní úložiště atmosférického uhlíku), zbývá stále 19,3 milionů hektarů. To je to „nejlepší možné“ území, kde by plantáže palem mohly fungovat, a jejich dopad na životní prostředí by byl rozhodně menší, než v případě expanze do cenných a chráněných lokalit, tvrdí autoři studie.
Podstatné je, že zmíněných 19,3 milionů hektarů přesahuje stávající plochu plantáží (18,1 milionů) a je tu tedy podle výzkumníků z IIASA výrazný potenciál pro navýšení palmových polí.
Vybrané plochy mají ale jednu vadu na kráse. Téměř polovina se jich nachází ve vzdálenosti více než 10 hodin jízdy autem od velkých měst, tedy od potenciálních zpracovatelských zařízení a trhů. To by mohlo zkomplikovat ekonomickou stránku věci.
Interaktivní mapa vytvořená v IIASA je volně ke stažení a může být využita při dalším plánování nových plantáží. Tak, aby si případní zřizovatelé a producenti mohli vybrat místa, kde nebude jejich aktivita působit škody. „To by měl být základ udržitelné produkce,“ dodává Mosnierová.
„Kroky vedoucí k zákazu pěstování palmy olejné jsou pomýlené. To co potřebujeme je dívat se na to, odkud palmový olej pochází, kdo jej pěstoval a jak. Potřebujeme certifikaci udržitelnosti pěstování palmového oleje, a tento požadavek na výrobce by měl vzejít od odběratelských řetězců,“ pokračuje Johannes Pirker, hlavní autor studie.
Pirker nepopírá, že pěstování palmy olejné je přinejmenším kontroverzní, zvláště když je spojeno s průnikem do zachovalých pralesních porostů. Ale na druhé straně, je to právě palma olejná, jejíž pěstování dává práci milionům lidí v Indonésii a Malajsii, a pozvedává je z absolutní chudoby. Trh v Asii navíc bude v dalších letech narůstat, a tak prý otázka nestojí, zda a jestli palmu olejnou zakázat, ale jak ji pěstovat lépe a šetrněji.
reklama
Ostravská zoo chystá Den bez palmového oleje
Evropský parlament schválil opatření, které má zamezit prodeji výrobků způsobujících odlesňování
Aktivisté Greenpeace v Nizozemsku blokují nákladní loď, protestují tak proti odlesňování