https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/papirove-a-latkove-tasky-setrnejsi-k-prirode-nejsou-plastove-sacky-pouzivame-spatne
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Papírové a látkové tašky šetrnější k přírodě nejsou, plastové sáčky používáme špatně

18.11.2019 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Plastové sáčky a igelitové tašky jsou dnes symbolem znečištění, ať už oceánů nebo rovnou celé planety. Když ale přijde na otázky klimatických změn, jejich dostupné alternativy – papírové a bavlněné tašky – jsou ve skutečnosti ještě horší variantou, než plasty. / Ilustrační foto
Plastové sáčky a igelitové tašky jsou dnes symbolem znečištění, ať už oceánů nebo rovnou celé planety. Když ale přijde na otázky klimatických změn, jejich dostupné alternativy – papírové a bavlněné tašky – jsou ve skutečnosti ještě horší variantou, než plasty. / Ilustrační foto
Licence | Volné dílo (public domain)
Plastové sáčky a igelitové tašky jsou dnes symbolem znečištění, ať už oceánů nebo rovnou celé planety. Když ale přijde na otázky klimatických změn, jejich dostupné alternativy – papírové a bavlněné tašky – jsou ve skutečnosti ještě horší variantou, než plasty. Jak to? Píše o tom BBC.
 

„Při hodnocení environmentálních dopadů plastových sáčků se máme tendence dívat až na samotný konec životního cyklu,“ vysvětluje výzkumná pracovnice Isabel Keyová z oxfordské univerzity.

„A tam skutečně plasty představují masivní problém. Jen málokdo se ale u nich dívá na počátek a důvody vzniku a fakt, že plastové sáčky byly navrženy jako ekologická varianta, určená k ochraně životního prostředí.“

Když plastové sáčky chránily přírodu

Stačí jen trochu zabrousit trochu do historie a podívat se na patent z roku 1959 od švédského Stena Gustaf Thulina, vynálezce plastových sáčků. „Tehdy se na všechno hodně používaly sáčky papírové, na jedno použití. A kácelo se kvůli tomu spousta stromů, což se mému otci nelíbilo,“ vzpomíná Raoul Thulin, syn vynálezce.

Nápad s lehoučkou taškou, kterou klidně zmuchláte do kapsy a přitom přetrvá léta, se jevil jako velmi schůdná cesta. V průběhu 70. a 80. let to tak i fungovalo: méně pokácených stromů na papírové sáčky, protože plast byl prostě pohodlnější.

Jenže pohodlnější se stávali i jejich spotřebitelé, kteří zapomněli na originální ideu a to, jak správně sáčky a tašky používat. Nikdy totiž neměly být jednorázové, na jedno použití.

Životní cyklus: nejen konec, i začátek

Výsledek teď vidíme všude kolem a cestou z bludného kruhu plastového znečištění se nám má znovu stát papírová taška/sáček nebo bavlněná taška. Což nás ale navrací zpět k problémům z šedesátých let.

Nehledě na to, že papírová nebo bavlněná taška (z hlediska životního cyklu, konkrétně pak svého vzniku) rozhodně není šetrnější záležitost, než „jednorázový“ plast.

Na výrobu papírových tašek je zapotřebí více energie a vody, nejsou zrovna skladné a také váží o něco více, než sáčky plastové. Pak záleží, kde a z čeho jsou vlastně vyrobeny, jak dlouhou cestu k vám musely urazit. Jejich celková environmentální bilance ale rozhodně není pozitivní.

„A bavlněné, látkové tašky, ty jsou ještě horší,“ říká profesorka Margaret Batesová, specialistka na odpadové hospodářství. „Pěstování bavlny je velmi intenzivní proces, zvlášť spotřebou vody. Proto se jí jako materiálu zříkáme v oděvním průmyslu.“

Protipólem materiálově a energeticky nákladných alternativ jsou plasty, na jejich výrobu je zapotřebí minimum energie a trocha ropy.

Zápas mezi nerovnými stranami rovnice o udržitelnosti vyvažuje délka životního cyklu, to, jak dlouho a opakovaně jsme schopni papírové, plastové nebo bavlněné sáčky/tašky používat, než budou konečně recyklovány.

Řešení není složité, ani radikální

Papírová taška se stane stejně ekologickou jako plastový sáček poté, co ji použijeme nejméně třikrát. U bavlněné tašky se skóre vyrovná někde u 131 použití, kdy se dopady její výroby na životní prostředí využitelností srovnají s plastových sáčkem. Tedy za předpokladu, že se všechny tyto tašky dočkají řádné recyklace.

A to nejpodstatnější na závěr: Jakou tašku tedy používat, když nechcete škodit životnímu prostředí? Odpověď vás překvapí svým neutrálním vyzněním: Používejte tu, kterou zrovna máte. Tak dlouho, jak je to jen možné. A až doslouží, postarejte se o její recyklaci, respektive vyhození do kontejneru. Nic složitějšího v tom není.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
Vydání článku finančně podpořilo Hlavní město Praha v rámci projektu Ekoporadnypraha.cz.


Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.11.2019 07:36
Zkuste spolknout, tak jako kareta, papírový a potom plastový sáček. Poznáte, který materiál vám způsobí větší problémy. (Všechno ostatní je vata).
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

19.11.2019 08:19 Reaguje na Karel Zvářal
Nevím proč by našinec měl dělat takové pokusy. No, a pokud by v ČR byly ještě tak cca 4 spalovny, tak by to bylo úplně bezpředmětné.
Odpovědět
MM

Milan Milan

18.11.2019 09:28
Z jistého hlediska to tak jistě je.Pak ale podle stejné filozifie jsou škodlivější a představují větší zátěž pro životní prostředí se svojí "uhlíkovou stopou" elektromobily, nebo dotované kotle na peletky, biomasu apod. Výroba, provoz a finální likvidace těchto tzv. ekologických prostředků je bezpochyby nejen nákladnější,ale trvale spotřebovávají energii, kterou někdo musí v něčem vyrobit a dodat......nejjednodušší byl papírový výrobek, který po splnění životního cyklu babička hodila do kamen, nebo bezúdržbový kotel na dřevo z blízkého lesa jehož popel spadl cca 200 m za vesnicí na pole a louky kde jej přirozené mikroorganismy rychle zpracovali,.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

18.11.2019 12:59
Ano, pokud plastovou tašku budeme používat opakovaně, bude ekologičtější, než taška papírová, u které je opakované použití problematické a recyklace papíru spotřebuje daleko víc energie a vody než výroba plastů. Problém je právě ta jednorázovost používání plastových tašek. Papír je ovšem daleko ekologičtější než plast, pokud ho někdo neodevzdá do odpadu, ale pohodí v přírodě.
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.11.2019 15:15
Lidé s kladným vztahem k životnímu prostředí běžně starší plastové sáčky a tašky "recyklovali" na sáčky na odpad. A fungovalo to jistě ekologicky, protože snížili spotřebu sáčků speciálně k tomuto účelu vyráběných a měli celkem jistotu, že ta taška neskončí v kravském nebo velrybím žaludku.

Druhou věcí je, že takové studie jsou silně problematické tím, že jejich výsledek silně závisí na tom, jaké parametry / faktory se budou brát v úvahu a jaká se jim přidělí váha. Což je obojí silně subjektivně závislé a musí to nutně svádět k úpravám parametrů tak, aby ta studie vyšla "jak vyjít má".

Jinak k té bavlně: Není za ni prakticky žádná náhrada pro lidi s přecitlivělou pokožkou obecně a alergiky zvlášť. A tahle docela početná skupina obyvatelstva (zejména ve vyspělých zemích) by nějaké restrikce bavlněných látek odnesla zdravotně.
Odpovědět
Laik Obecný

Laik Obecný

19.11.2019 06:59
První bavlněná taška mi vydržela 6 let, druhá běží třetí rok, přestože je mizerně ušitá a s nízkou gramáží. S použitím 2x - 3x týdně jsem u obou 2x – 5x překonala hranici 131 použití k vyrovnání ekologické výhodnosti plastové varianty (pokud tedy dobře chápu, že "plastový sáček" v té větě měl znamenat plastovou tašku). Bavlněná taška se mi proto stále zdá výhodnější. Lepší je snad jen taška z recyklovaného plastu, která mívá větší odolnost. Na druhou stranu se na konci procesu nepromění v hadr a nerozloží se. Alespoň ne tak rychle.

V tomhle současném skoro-boji proti bavlněným taškám mi tak jedna věc vrtá hlavou. Opravdu se většina uživatelů chová jako idioti a bavlněné tašky mění např. co půl roku, nebo studie vychází z toho, že uživatel je idiot, nebo se z dobře nastavených studií špatně odvozuje, že uživatel je idiot?

(A menší poznámka k textu: Co přesně znamená tahle věta: „U bavlněné tašky se skóre vyrovná někde u 131 použití, kdy se dopady její výroby na životní prostředí využitelností srovnají s plastových sáčkem.“?
Že jedna bavlněná taška má do 131. použití horší dopad než všechny igelitové tašky, které bych za tu dobu použila? Nebo že jedna bavlněná taška má do 131. použití horší dopad než jedna plastová taška. Logicky si dovozuji první možnost. Jazykově vám tam ale vyznívá ta druhá.)
Odpovědět
JN

Josef Novák

19.11.2019 07:05
30 let jsem používal silonovou tašku, když jsem ji někde založil začal jsem před pěti lety používat jinou silonovou tašku a pořád používám, Taška je skladná, lehká a dá se snadno vyprat.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist