Papírové a látkové tašky šetrnější k přírodě nejsou, plastové sáčky používáme špatně
„Při hodnocení environmentálních dopadů plastových sáčků se máme tendence dívat až na samotný konec životního cyklu,“ vysvětluje výzkumná pracovnice Isabel Keyová z oxfordské univerzity.
„A tam skutečně plasty představují masivní problém. Jen málokdo se ale u nich dívá na počátek a důvody vzniku a fakt, že plastové sáčky byly navrženy jako ekologická varianta, určená k ochraně životního prostředí.“
Když plastové sáčky chránily přírodu
Stačí jen trochu zabrousit trochu do historie a podívat se na patent z roku 1959 od švédského Stena Gustaf Thulina, vynálezce plastových sáčků. „Tehdy se na všechno hodně používaly sáčky papírové, na jedno použití. A kácelo se kvůli tomu spousta stromů, což se mému otci nelíbilo,“ vzpomíná Raoul Thulin, syn vynálezce.
Nápad s lehoučkou taškou, kterou klidně zmuchláte do kapsy a přitom přetrvá léta, se jevil jako velmi schůdná cesta. V průběhu 70. a 80. let to tak i fungovalo: méně pokácených stromů na papírové sáčky, protože plast byl prostě pohodlnější.
Jenže pohodlnější se stávali i jejich spotřebitelé, kteří zapomněli na originální ideu a to, jak správně sáčky a tašky používat. Nikdy totiž neměly být jednorázové, na jedno použití.
Životní cyklus: nejen konec, i začátek
Výsledek teď vidíme všude kolem a cestou z bludného kruhu plastového znečištění se nám má znovu stát papírová taška/sáček nebo bavlněná taška. Což nás ale navrací zpět k problémům z šedesátých let.
Nehledě na to, že papírová nebo bavlněná taška (z hlediska životního cyklu, konkrétně pak svého vzniku) rozhodně není šetrnější záležitost, než „jednorázový“ plast.
Na výrobu papírových tašek je zapotřebí více energie a vody, nejsou zrovna skladné a také váží o něco více, než sáčky plastové. Pak záleží, kde a z čeho jsou vlastně vyrobeny, jak dlouhou cestu k vám musely urazit. Jejich celková environmentální bilance ale rozhodně není pozitivní.
„A bavlněné, látkové tašky, ty jsou ještě horší,“ říká profesorka Margaret Batesová, specialistka na odpadové hospodářství. „Pěstování bavlny je velmi intenzivní proces, zvlášť spotřebou vody. Proto se jí jako materiálu zříkáme v oděvním průmyslu.“
Protipólem materiálově a energeticky nákladných alternativ jsou plasty, na jejich výrobu je zapotřebí minimum energie a trocha ropy.
Zápas mezi nerovnými stranami rovnice o udržitelnosti vyvažuje délka životního cyklu, to, jak dlouho a opakovaně jsme schopni papírové, plastové nebo bavlněné sáčky/tašky používat, než budou konečně recyklovány.
Řešení není složité, ani radikální
Papírová taška se stane stejně ekologickou jako plastový sáček poté, co ji použijeme nejméně třikrát. U bavlněné tašky se skóre vyrovná někde u 131 použití, kdy se dopady její výroby na životní prostředí využitelností srovnají s plastových sáčkem. Tedy za předpokladu, že se všechny tyto tašky dočkají řádné recyklace.
A to nejpodstatnější na závěr: Jakou tašku tedy používat, když nechcete škodit životnímu prostředí? Odpověď vás překvapí svým neutrálním vyzněním: Používejte tu, kterou zrovna máte. Tak dlouho, jak je to jen možné. A až doslouží, postarejte se o její recyklaci, respektive vyhození do kontejneru. Nic složitějšího v tom není.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (7)
Karel Zvářal
18.11.2019 07:36Vladimír Hošek
19.11.2019 08:19 Reaguje na Karel ZvářalMilan Milan
18.11.2019 09:28Jaroslav Štemberk
18.11.2019 12:59Jan Šimůnek
18.11.2019 15:15Druhou věcí je, že takové studie jsou silně problematické tím, že jejich výsledek silně závisí na tom, jaké parametry / faktory se budou brát v úvahu a jaká se jim přidělí váha. Což je obojí silně subjektivně závislé a musí to nutně svádět k úpravám parametrů tak, aby ta studie vyšla "jak vyjít má".
Jinak k té bavlně: Není za ni prakticky žádná náhrada pro lidi s přecitlivělou pokožkou obecně a alergiky zvlášť. A tahle docela početná skupina obyvatelstva (zejména ve vyspělých zemích) by nějaké restrikce bavlněných látek odnesla zdravotně.
Laik Obecný
19.11.2019 06:59V tomhle současném skoro-boji proti bavlněným taškám mi tak jedna věc vrtá hlavou. Opravdu se většina uživatelů chová jako idioti a bavlněné tašky mění např. co půl roku, nebo studie vychází z toho, že uživatel je idiot, nebo se z dobře nastavených studií špatně odvozuje, že uživatel je idiot?
(A menší poznámka k textu: Co přesně znamená tahle věta: „U bavlněné tašky se skóre vyrovná někde u 131 použití, kdy se dopady její výroby na životní prostředí využitelností srovnají s plastových sáčkem.“?
Že jedna bavlněná taška má do 131. použití horší dopad než všechny igelitové tašky, které bych za tu dobu použila? Nebo že jedna bavlněná taška má do 131. použití horší dopad než jedna plastová taška. Logicky si dovozuji první možnost. Jazykově vám tam ale vyznívá ta druhá.)