Jaká nákupní taška je nejvíc eko? Látková z biobavlny to není, ukázala studie
Typická česká rodina si každý týden odnese z obchodu s potravinami přes 11 kilogramů těžký nákup. To přepočteno na rok znamená téměř 500 kilogramů pečiva, zeleniny, ovoce, nápojů a dalšího zboží, což je pořádná hromada k odnesení. Špatnou volbou pro odnos jsou jednorázové plastové tašky, které unesou relativně malou váhu, tj. zhruba čtyři kilogramy, a proto jich je potřeba víc. Naopak tašky, které se vyrábí proto, aby dlouho sloužily, jsou z pevnějšího materiálu. U nich se počítá s tím, že více a opakovaně unesou.
Jaká taška je nejvhodnější z hlediska dopadu na životní prostředí během celého svého životního cyklu zjišťovala studie Porovnání environmentálních dopadů odnosných tašek z různých materiálů metodou posuzování životního cyklu – LCA, kterou pro MŽP vypracovala Fakulta technologie ochrany prostředí VŠCHT.
Studie se zaměřila na šest druhů tašek: z lehkého plastu (HDPE), z pevného plastu (LDPE), papírovou tašku s páskovým uchem, textilní polyesterovou tašku (PES/PET) a dvě varianty textilní tašky, tedy z obyčejné a také z organické bavlny. Vítězem se stala polyesterová taška, která se podle stanovených pravidel testu požívala jeden rok. Je logické, že jednorázové tašky dopadly hůře než ty, které se používají opakovaně. Nicméně ani opakované používání jednorázových tašek zásadně situaci nemění. Aby se jejich dopady na životní prostředí vyrovnaly těm, které zanechává vítězná PES taška, musela by se papírová taška použít nejméně pětkrát, stejně tak i taška z pevného plastu, a taška z lehkého plastu dokonce dvacetkrát a více.
Zkoumání životního cyklu překvapivě ukázalo, že „bavlněná taška má vyšší environmentální dopady než taška polyesterová, a to i v případě, že je vyrobena z organické bavlny,“ potvrzuje ve studii Vladimír Kočí z Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT. Hlavním důvodem jsou škody, které vznikají ve fázi pěstování bavlny a podepisují se na emisích do ovzduší, vyšší spotřebě vody, přeměně krajiny nebo vlivu na ozónovu vrstvu.
Přečtěte si také |
Méně jednorázových plastových sáčků? Jde to. Jen se kvůli tomu prodá víc plastových tašek
Stejně tak by se papírová taška vyrovnala dopadům PES tašky až ve chvíli, kdy by papírová vlákna z této tašky prošla sedmi cykly recyklace, což je zřejmě technologicky nemožné. U jednorázových tašek z lehkého i pevného plastu, ale také z papíru, studie ukázala, že mají horší dopad na životní prostředí než bavlněné tašky. A to bez ohledu na to, zda jejich životní cyklus skončil na skládce nebo v rámci energetického využití.
Rozhodně každé vícenásobné použití tašky snižuje její dopady a omezuje vznik odpadů. Pokud si tedy už koupíte jednorázovou tašku, zkuste ji využívat až do jejího roztrhání. A šikovné tašky z polyesteru nebo látky doma zapomínejte co nejméně, neztrácejte je a používejte je opakovaně.
Studie LCA Porovnání environmentálních dopadů odnosných tašek.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Expert: Firmy často klamou spotřebitele zavádějícími tvrzeními o udržitelnosti
Co všechno o výrobku prozradí energetický štítek?
DPA: Stane se letos z vydry nové trendové zvíře místo jednorožce?Online diskuse
Všechny komentáře (8)
Jaroslav Štemberk
5.1.2019 13:14Jan Šimůnek
13.1.2019 10:37 Reaguje na Jaroslav ŠtemberkDruhá věc je, že povinné užívání "ekologické" bezolovnaté pájky vede k praskání spojů a znefunkčnění elektroniky dost spolehlivě (další z mnoha ukázek praktické škodlivosti ekologie). Řešit se do spolehlivě nedá, na netu kolují např. návody na pečení základní desky PC v troubě nebo její opékání letlampou. Někdy to funguje (syn byl nedávno úspěšný) někdy ne.
Milan Milan
5.1.2019 14:14Martin Jasan
9.1.2019 14:32 Reaguje na Milan Milanb) Stát nikoho nenutí. Motivuje pobídkami. Jsou věci, které je lepší vyměnit i dříve než dosloužili, protože emise z provozu, za krátké časové období jsou větší než na výrobu (např. LED vs žárovka).
Posoudit to lze pomocí porovnání LCA.
Samozřejmě jsou případy, kdy se vyplatí si nechat dosloužit starší věc (např. málo využívané auto místo nového).
c) Ano, souhlas jsou i další oblasti, kde by byla optimalizace potřeba. To však neznamená, že by se neměl řešti tento problém.
Jan Šimůnek
13.1.2019 10:47 Reaguje na Martin Jasanb) Zrovna žárovky jsou nesmyslnosti těchto "ekologických" norem, založených na čisté korupci. Mimo jiné proto, že v době jejich zákazu byla významná část domácností vytápěna či dovytápěna elektřinou, takže se neušetřilo naprosto nic (protože o co poklesl výkon světel, to se muselo přidat na topení).
Navíc stát nutil do nákupu rtuťových zářivek, jejichž ekologičnost je výrazně problematická (zamořování prostředí rtutí). LED se objevily jako (pro korupčníky spíš nežádoucí) deus ex machina.
c) Jakákoli "optimalizace" je jednoznačně škodlivá.
Martin Jasan
19.1.2019 15:35 Reaguje na Jan ŠimůnekPravděpodobně máte nějákou vadu osobnosti nebo začínající stařecké mrzoutství, které si ventilujete tím, že rejete do všeho co začíná na "eko".
b) Blbost.
Za prvé, to že je většina domácností vytápěna elektřinou je nesmysl (např. v ČR je to zemní plyn, uhlí, jinde v EU převažuje zemní plyn), který jste si vymyslel (jako většinu vašich názorů).
A i kdyby, tak by to bylo efektivní pouze v topné sezoně.
To že LED souvisí s korupcí (aniž by jste dokázal vyvětlit, kdo by měl korumpovat koho) je jen vaší další slaboduchou konspirační teorií.
c) Viz a). Musíte jen rýpat, bez důvodu. Bez znalostí. Zato z velmi vyhraněným anti-názorem.
