Písečný přesyp Nohavice na Pardubicku získal dočasnou ochranu, nezalesní se
15.4.2023 01:14 | SEMÍN
(ČTK)
Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
"Jde o bývalou povrchovou pískovnu a jednu z nejvýznamnějších regionálních vátých písčin, kterou postupně osídlila řada živočišných druhů," řekla Jouklová.
Lze tam spatřit brouka svižníka, kuželovité jamky mravkolva a roste tam třeba paličkovec či bělolist. Tyto druhy se přizpůsobily životu ve zvláštních podmínkách a jinde žít nebo růst nedokážou. V Česku takových míst není mnoho a navíc jsou ohrožena zarůstáním. Mizí také kvůli těžbě písku nebo přeměně na lesní půdu.
Lokalita se stala smluvně chráněným územím, aby nezanikla. "Lokalita má díky dohodě tří subjektů smluvní ochranu na dočasnou dobu. Důležitá je pak skutečnost, že se písčina nebude zalesňovat," řekl botanik Jan Horník z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
První etapu prací provedli dobrovolníci a ochranáři letos v březnu. Před sezonou práce zastavili, aby měly živočišné druhy klid na rozmnožování. Obnovu dokončí přes zimu. "Odstraňují se dřeviny, zejména borovice a břízy včetně pařezů, a výhledově i nahromaděný rostlinný opad. Cílem je zachovat obnažený písčitý povrch," uvedla Jouklová.
U Semína je ještě jeden písečný přesyp, který je známější a je Národní přírodní památkou. Písečná duna má ochranný status od roku 1980. Roste tam kozinec písečný, což je ohrožený druh.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
V CHKO Český les letos mimořádně vykvetly tisíce silně ohrožených všivců lesních
V sobotu proběhne první polní BioBlitz v České republice. Můžete si vyzkoušet smýkání
Včelník rakouský a kuřička hadcová. Ve volné přírodě už je jen tak neuvidíte. Ale právě teď kvetou v PrůhonicíchOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (22)
SV
JH
Jan Horník
17.4.2023 11:51 Reaguje na Slavomil VinklerAsi to není úplně potřeba. Důležité je, že se podařilo dojít ke koncenzu a umožnit obnovu holých písčin.
Rezervace jsou dobré přšedevším tam, kde se počítá s nějakou péčí - pak tato území mají prioritu (oproti volné krajině) v čerpání peněz na zajištění péče. V tomto případě, by ta údržba nijak náročná (fionančně) být neměla. Ale to se všechno uvidí. Tlak borovice z okolních porostů zde určitě bude.
Odpovědět
Rezervace jsou dobré přšedevším tam, kde se počítá s nějakou péčí - pak tato území mají prioritu (oproti volné krajině) v čerpání peněz na zajištění péče. V tomto případě, by ta údržba nijak náročná (fionančně) být neměla. Ale to se všechno uvidí. Tlak borovice z okolních porostů zde určitě bude.
Pe
Petr
15.4.2023 09:48Na takovýchto lokalitách je hezky vidět náš podivný přístup a vztah k přírodě. Doteď se tam žijícími vzácnými druhy a pískem nikdo nijak nezabýval a nikoho to nezajímalo a stále nezajímá, normálně se tam "hospodaří", tedy těží, sází, jezdí... Ono to nikdy není tak, že ty druhy žijí jen na tom jediném konkrétním místě. Podobné či stejné podmínky vždy panují v širokém okolí. A tam všude žijí ty vzácné druhy, jinde nevídané. Stačí se tam projít a podívat se kolem sebe. Využívají příhodných podmínek tu a zase támhle, tak jak průběžně vznikají a zanikají - zcela přirozeně a samovolně. Tak to prostě v přírodě chodí. To je příroda. A my bychom se měli s úctou a pokorou chovat k celé přírodě, protože je celá vzácná a jedinečná, ne se klanět jen nějakému omezenému kousíčku, který jsme si navíc sami předevčírem vytvořili, a zbytek ignorovat a vesele drancovat. Nejde přece tvrdit, že všude okolo je to jen obyčejný produkční les a tam na ničem nezáleží - a ty samé podmínky a společenstva jen o pár metrů dál považovat za nedotknutelně vzácné. Vždyť je to jedno a to samé. Nebo ten svižník vedle v lese je jiný svižník než na tom odhrabaném pískovišti?
Ze starých map je vidět, že lokalita bývala stabilně zalesněná, nejspíš trvale tisíce let, poslední dobou zřejmě i několikrát uměle zalesněná. A celou tu dobu tam žijí uvedené druhy. Snažme se, ať mají svoje místo a svůj svět i nadále - všude, ne jen na malém plácku.
Odpovědět
Ze starých map je vidět, že lokalita bývala stabilně zalesněná, nejspíš trvale tisíce let, poslední dobou zřejmě i několikrát uměle zalesněná. A celou tu dobu tam žijí uvedené druhy. Snažme se, ať mají svoje místo a svůj svět i nadále - všude, ne jen na malém plácku.
PJ
Pavel Jeřábek
15.4.2023 09:55 Reaguje na PetrNebo naopak - zajímal se o plochu, a zjistil, že ochrana je nutná, protože běžný způsob hospodaření by plochu zničil.
Kdysi jsem na podobné ploše, ale už přírodní rezervaci pracoval.
Pro lesníky jsem byl exot, nechápali, proč z plochy odstraňujeme humus, jehličí, nálety a i třtinu.
Odpovědět
Kdysi jsem na podobné ploše, ale už přírodní rezervaci pracoval.
Pro lesníky jsem byl exot, nechápali, proč z plochy odstraňujeme humus, jehličí, nálety a i třtinu.
Pe
Petr
15.4.2023 10:03 Reaguje na Pavel JeřábekV tom případě je přece nutná ochrama celé plochy, celé té krajiny, tam všude jsou místy holé plošky bez jehličí a humusu, ne jen nějakého včera zrytého kousíčku. Ten to nevytrhne a nezachrání. A když to přeženu, tak ano, zabývat se jen malým kousíčkem z celé vzácné krajiny je exotika a bizár.
Odpovědět
Pe
Petr
15.4.2023 10:06 Reaguje na PetrTo už chybí jen oplotit a dát tam ceduli Přírodní rezervace. A hned za plotem havestor, mýťák, pak zorat a zasázet.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
15.4.2023 10:19 Reaguje na PetrAno to je sice lepší řešení, pravda, ale jak si představujete ochranu celé krajiny, která není vaše, ale živí mnoho dalších lidí? A vůbec, čím se živíte vy? Máte dost lesů a půdy na realizaci vašich představ, jako to dělali Liechtensteinovi či Schwarzenbergové?
Odpovědět
Pe
Petr
15.4.2023 10:30 Reaguje na Slavomil VinklerNa tom už se přece musejí dohodnout všichni lidé. Všichni potřebujeme přírodu ke svému přežití. Všichni se tedy musíme naučit ji respektovat stejně. A musíme směřovat k takovým společenským i ekonomickým řešením, abychom přírodu neničili.
V proroctvích se uvádí, že jednou lidé konečně pochopí, že přírodu nelze vlastnit. Vlastnit můžete dům, ale ne půdu. Auto, ale ne les a zvířata. Já se toho bohužel nedožiju.
Odpovědět
V proroctvích se uvádí, že jednou lidé konečně pochopí, že přírodu nelze vlastnit. Vlastnit můžete dům, ale ne půdu. Auto, ale ne les a zvířata. Já se toho bohužel nedožiju.
SV
Slavomil Vinkler
15.4.2023 10:36 Reaguje na PetrTak to připravujete holocaust (= naprosté zničení, úplná katastrofa, masakr), někdy to znamená (označení pro náboženskou obětinu, která se celá spálí) Nemůžete si přece představit, ve svém náboženském zanícení, že 10 miliard lidí přestane pěstovat plodiny, lesy, těžit suroviny a to vše bez následků na možnost přežití těch 10 miliard.
Odpovědět
Pe
Petr
15.4.2023 10:59 Reaguje na Slavomil VinklerVelmi zvláštně jste překroutil moje slova.
Odpovědět
Anyr
15.4.2023 12:04 Reaguje na PetrZvláštně je slabé slovo :))
Nejvyšší společný zájem lidstva je nepopiratelný. Je to zdravá - tedy funkční, přirozená a druhově bohatá - příroda. Té může člověk leda sem tam vhodně pomáhat, ale teprve po tom, co ji prostuduje a pochopí vztahy v ní, aby zásahem nic nepokazil.
Zdražování energií, politika, hranice zemí, světová ekonomika, nic, co vymyslel člověk, nestojí nad přírodou (a vyššími věcmi, samozřejmě). Vše z toho padá spolu s ní, protože je to na ní, a s ní, vybudované.
Odpovědět
Nejvyšší společný zájem lidstva je nepopiratelný. Je to zdravá - tedy funkční, přirozená a druhově bohatá - příroda. Té může člověk leda sem tam vhodně pomáhat, ale teprve po tom, co ji prostuduje a pochopí vztahy v ní, aby zásahem nic nepokazil.
Zdražování energií, politika, hranice zemí, světová ekonomika, nic, co vymyslel člověk, nestojí nad přírodou (a vyššími věcmi, samozřejmě). Vše z toho padá spolu s ní, protože je to na ní, a s ní, vybudované.
SV
Slavomil Vinkler
15.4.2023 14:48 Reaguje na AnyrNejvyšší zájem lidstva je pud sebezáchovy přežít. Člověk přírodu ovlivňuje asi 500 tisíc let.
Jedině bohatá společnost si může dovolit vyšší princip mravní = přepych a přírodu chránit a studovat. Tj. levná a dostupná energie umožní ochranu přírody i přežití těch 10 miliard, bez holocaustu, (význam je jak vyvraždění, tak obětování viz heslo wiki HOLOCAUST)..
Odpovědět
Jedině bohatá společnost si může dovolit vyšší princip mravní = přepych a přírodu chránit a studovat. Tj. levná a dostupná energie umožní ochranu přírody i přežití těch 10 miliard, bez holocaustu, (význam je jak vyvraždění, tak obětování viz heslo wiki HOLOCAUST)..
Pe
Petr
15.4.2023 15:11 Reaguje na Slavomil VinklerTakže chudá společnost má právo přírodu vyjíst, případně vydrancovat, aby zbohatla, a když je chudá, tak ani žádné mravní principy dodržovat nemusí?
Lidí už je tolik, že ať by přírodu vyjedli, nebo vydrancovali, oboje by znamenalo konec lidí, což s přežitím a sebezáchovou dohromady moc nejde.
Máme 21. století, létáme do kosmu, máme nevídané technologie. Vaše názory o chudém lidstvu, které sní svůj vlastní svět, aby přežilo - a tím nepřežilo, mi prostě přijdou hloupé. Ale spíš se tím jen snažíte nějak ospravedlnit svou osobní chtivost peněz. Vyrostl jste v peněžním světě, tak považujete peníze za to hlavní a jediné důležité, vše ostatní že je podružné. Jenže ono je to obráceně. Jen si to lidé ze strachu o své pohodlí a majetek nechtějí přiznat.
Kdo chce mít oči zavřené, ten je neotevře. Protože se bojí, že by mohl vidět co nechce.
Odpovědět
Lidí už je tolik, že ať by přírodu vyjedli, nebo vydrancovali, oboje by znamenalo konec lidí, což s přežitím a sebezáchovou dohromady moc nejde.
Máme 21. století, létáme do kosmu, máme nevídané technologie. Vaše názory o chudém lidstvu, které sní svůj vlastní svět, aby přežilo - a tím nepřežilo, mi prostě přijdou hloupé. Ale spíš se tím jen snažíte nějak ospravedlnit svou osobní chtivost peněz. Vyrostl jste v peněžním světě, tak považujete peníze za to hlavní a jediné důležité, vše ostatní že je podružné. Jenže ono je to obráceně. Jen si to lidé ze strachu o své pohodlí a majetek nechtějí přiznat.
Kdo chce mít oči zavřené, ten je neotevře. Protože se bojí, že by mohl vidět co nechce.
SV
Slavomil Vinkler
15.4.2023 15:40 Reaguje na PetrProsím vás co je to za blábol: chudá společnost má právo přírodu vyjíst, případně vydrancovat,.. Právo neprávo, Ona ji prostě sežere a zničí. Na právo se nikdo neptá, každý z nich chce přežít.
Nám, co máme dost, připadá hloupé ničit přírodu. Ale pokud nedajboha zchudneme na jejich úroveň, uděláme to taky. Vy! to vidět nechcete, ale zkuste si představit, že vaše děti mají teď hlad a žízeň, tak vám bude jedno, co příští rok. Jedině bohatá společnost zde i tam to může změnit. Odříkání se levné energie je cesta ke zničení přírody tam i zde.
Odpovědět
Nám, co máme dost, připadá hloupé ničit přírodu. Ale pokud nedajboha zchudneme na jejich úroveň, uděláme to taky. Vy! to vidět nechcete, ale zkuste si představit, že vaše děti mají teď hlad a žízeň, tak vám bude jedno, co příští rok. Jedině bohatá společnost zde i tam to může změnit. Odříkání se levné energie je cesta ke zničení přírody tam i zde.
Pe
Petr
15.4.2023 23:03 Reaguje na Slavomil VinklerNe, nesežere. Ani v těch nejchudších zemích se to nedělo a neděje. Zato drancování a ničení přírody se děje všude, i v těch bohatých. A jediné co brání totálnímu vydrancování, je uvědomělost některých lidí. Bohužel ale stále přiliš malá na to, aby tomu dokázala bránit celosvětově. A levné energie nás jen opět vrátí na cestu bezstarostného zvyšování spotřeby a pokračujícího vybydlování planety. Nikoliv opačně, jak se domníváte.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
15.4.2023 19:01 Reaguje na PetrChudá polečnost se na nějaké právo zvysoka vys.... Tam panuje zákon džungle, případně právo silnějšího. Tato společnost neřeší dlohodobé zájmy, pokud ani neví, zda bude mít dost jídla druhý den.
Odpovědět
PJ
Pavel Jeřábek
15.4.2023 11:20 Reaguje na PetrTeoreticky správně.
Ale když si uvědomíte, že v přírodní rezervaci je skvělé místo pro rezidenci, tak idea o společném zájmu okamžitě končí.
A ten kdo namítá něco proti rezidenci je označen za občana, který nectí soukromé podnikání.
Odpovědět
Ale když si uvědomíte, že v přírodní rezervaci je skvělé místo pro rezidenci, tak idea o společném zájmu okamžitě končí.
A ten kdo namítá něco proti rezidenci je označen za občana, který nectí soukromé podnikání.
SV
Slavomil Vinkler
15.4.2023 14:52 Reaguje na Pavel JeřábekTeoreticky správně. Do NP nebo NPR nepatří soukromé pozemky. V USA jsou téměř veškeré pozemky státní spíše federální. A je po rezidenci.
Odpovědět
JH
Jan Horník
17.4.2023 11:56 Reaguje na PetrNejsem si jist, že Vás úplně chápu, tedy:
- rozhodně nelze říci, že se doteď druhy a pískem nikdo nezajímal. V Polabí je dost písčin i v rezervacích, často ovšem v posledních fragmentech (jinak je to většinou borový les). Jednání o Nohavici začala před cca 8 lety. Ještě déle se o té lokalitě ví.
- míst s podobnými podmínkami je opravdu málo, svižníka písečného v lese běžně nepotkáte, samotářské včely vázané na otevřené přehřívané písčiny také ne.
- ano, jedná se o místo ovlivněné lidskou činností, ještě před cca 15 lety se tam těžil písek, což většině druhů vyhovovalo
Odpovědět
- rozhodně nelze říci, že se doteď druhy a pískem nikdo nezajímal. V Polabí je dost písčin i v rezervacích, často ovšem v posledních fragmentech (jinak je to většinou borový les). Jednání o Nohavici začala před cca 8 lety. Ještě déle se o té lokalitě ví.
- míst s podobnými podmínkami je opravdu málo, svižníka písečného v lese běžně nepotkáte, samotářské včely vázané na otevřené přehřívané písčiny také ne.
- ano, jedná se o místo ovlivněné lidskou činností, ještě před cca 15 lety se tam těžil písek, což většině druhů vyhovovalo
BM
Břetislav Machaček
15.4.2023 13:49Co člověk a zvláště pak ochranář, tak vlastní názor na nějakou lokalitu.
Příroda bývala dílem náhody a daných podmínek vzniku lokality. Člověk je
tvůrcem mnoha chráněných lokalit, které jiní považují za lidské dílo a
nepovažují ho za dílo přírody. Nově bývaly vybudovány chráněné rybníky,
tůně, mokřady a jiná díla vytvářená lidmi. Ono i písečný přesyp může
být lidským dílem, pokud odlesním písčitou půdu na větrném místě. Když
se totéž děje jinde, tak je to nežádoucí eroze a OCHRANÁŘI tomu brání.
Takže to vše beru tak, že jde vždy o prioritu skupiny OCHRANÁŘU jedné
ze zájmových skupin a jiná skupina na to může mít odlišný názor. U nás
byla podobnou lokalitou bývalá pískovna, kterou ale OCHRANÁŘI zalesnili
z důvodu rekultivace po těžbě. Takže měli zájem jiný a nikoliv to nechat
na samotné přírodě, jak s POLOTOVAREM naloží.
Odpovědět
Příroda bývala dílem náhody a daných podmínek vzniku lokality. Člověk je
tvůrcem mnoha chráněných lokalit, které jiní považují za lidské dílo a
nepovažují ho za dílo přírody. Nově bývaly vybudovány chráněné rybníky,
tůně, mokřady a jiná díla vytvářená lidmi. Ono i písečný přesyp může
být lidským dílem, pokud odlesním písčitou půdu na větrném místě. Když
se totéž děje jinde, tak je to nežádoucí eroze a OCHRANÁŘI tomu brání.
Takže to vše beru tak, že jde vždy o prioritu skupiny OCHRANÁŘU jedné
ze zájmových skupin a jiná skupina na to může mít odlišný názor. U nás
byla podobnou lokalitou bývalá pískovna, kterou ale OCHRANÁŘI zalesnili
z důvodu rekultivace po těžbě. Takže měli zájem jiný a nikoliv to nechat
na samotné přírodě, jak s POLOTOVAREM naloží.
SV
Slavomil Vinkler
15.4.2023 14:52 Reaguje na Břetislav MachačekOchranářů je mnoho druhů, toto vypadá spíše na stromové aktivisty.
Odpovědět
JH
Jan Horník
17.4.2023 12:01 Reaguje na Břetislav MachačekPískovna zalesněná ochranáři, ano, i to je možné, v současnosti ovšem dost nepravděpodobné. Jak je to dlouho, smím-li se zeptat.
Zalesňování pískoven bývá z ochranářského pohledu kontraproduktivní. Většinou je to dáno povinností rekultivovat uzavřený těžební prostor, což vychází z báňského zákona, jestli se nepletu. A ty rekultivace ještě donedávna byly všechny, jak přes kopírák - vysázet les. A ochranáři do tohio neměli co mluvit, v současnostzi už je situace lepší z pohledu ochrany přírody, ale i z pohledu nesmyslně vyhazovaných peněz na zalasnění.
Odpovědět
Zalesňování pískoven bývá z ochranářského pohledu kontraproduktivní. Většinou je to dáno povinností rekultivovat uzavřený těžební prostor, což vychází z báňského zákona, jestli se nepletu. A ty rekultivace ještě donedávna byly všechny, jak přes kopírák - vysázet les. A ochranáři do tohio neměli co mluvit, v současnostzi už je situace lepší z pohledu ochrany přírody, ale i z pohledu nesmyslně vyhazovaných peněz na zalasnění.
