Písečný přesyp Nohavice na Pardubicku získal dočasnou ochranu, nezalesní se

"Jde o bývalou povrchovou pískovnu a jednu z nejvýznamnějších regionálních vátých písčin, kterou postupně osídlila řada živočišných druhů," řekla Jouklová.
Lze tam spatřit brouka svižníka, kuželovité jamky mravkolva a roste tam třeba paličkovec či bělolist. Tyto druhy se přizpůsobily životu ve zvláštních podmínkách a jinde žít nebo růst nedokážou. V Česku takových míst není mnoho a navíc jsou ohrožena zarůstáním. Mizí také kvůli těžbě písku nebo přeměně na lesní půdu.
Lokalita se stala smluvně chráněným územím, aby nezanikla. "Lokalita má díky dohodě tří subjektů smluvní ochranu na dočasnou dobu. Důležitá je pak skutečnost, že se písčina nebude zalesňovat," řekl botanik Jan Horník z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
První etapu prací provedli dobrovolníci a ochranáři letos v březnu. Před sezonou práce zastavili, aby měly živočišné druhy klid na rozmnožování. Obnovu dokončí přes zimu. "Odstraňují se dřeviny, zejména borovice a břízy včetně pařezů, a výhledově i nahromaděný rostlinný opad. Cílem je zachovat obnažený písčitý povrch," uvedla Jouklová.
U Semína je ještě jeden písečný přesyp, který je známější a je Národní přírodní památkou. Písečná duna má ochranný status od roku 1980. Roste tam kozinec písečný, což je ohrožený druh.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (22)
Jan Horník
17.4.2023 11:51 Reaguje na Slavomil VinklerRezervace jsou dobré přšedevším tam, kde se počítá s nějakou péčí - pak tato území mají prioritu (oproti volné krajině) v čerpání peněz na zajištění péče. V tomto případě, by ta údržba nijak náročná (fionančně) být neměla. Ale to se všechno uvidí. Tlak borovice z okolních porostů zde určitě bude.
Petr
15.4.2023 09:48Ze starých map je vidět, že lokalita bývala stabilně zalesněná, nejspíš trvale tisíce let, poslední dobou zřejmě i několikrát uměle zalesněná. A celou tu dobu tam žijí uvedené druhy. Snažme se, ať mají svoje místo a svůj svět i nadále - všude, ne jen na malém plácku.
Pavel Jeřábek
15.4.2023 09:55 Reaguje na PetrKdysi jsem na podobné ploše, ale už přírodní rezervaci pracoval.
Pro lesníky jsem byl exot, nechápali, proč z plochy odstraňujeme humus, jehličí, nálety a i třtinu.
Petr
15.4.2023 10:03 Reaguje na Pavel JeřábekPetr
15.4.2023 10:06 Reaguje na PetrSlavomil Vinkler
15.4.2023 10:19 Reaguje na PetrPetr
15.4.2023 10:30 Reaguje na Slavomil VinklerV proroctvích se uvádí, že jednou lidé konečně pochopí, že přírodu nelze vlastnit. Vlastnit můžete dům, ale ne půdu. Auto, ale ne les a zvířata. Já se toho bohužel nedožiju.
Slavomil Vinkler
15.4.2023 10:36 Reaguje na PetrPetr
15.4.2023 10:59 Reaguje na Slavomil Vinkler
Anyr
15.4.2023 12:04 Reaguje na PetrNejvyšší společný zájem lidstva je nepopiratelný. Je to zdravá - tedy funkční, přirozená a druhově bohatá - příroda. Té může člověk leda sem tam vhodně pomáhat, ale teprve po tom, co ji prostuduje a pochopí vztahy v ní, aby zásahem nic nepokazil.
Zdražování energií, politika, hranice zemí, světová ekonomika, nic, co vymyslel člověk, nestojí nad přírodou (a vyššími věcmi, samozřejmě). Vše z toho padá spolu s ní, protože je to na ní, a s ní, vybudované.
Slavomil Vinkler
15.4.2023 14:48 Reaguje na AnyrJedině bohatá společnost si může dovolit vyšší princip mravní = přepych a přírodu chránit a studovat. Tj. levná a dostupná energie umožní ochranu přírody i přežití těch 10 miliard, bez holocaustu, (význam je jak vyvraždění, tak obětování viz heslo wiki HOLOCAUST)..
Petr
15.4.2023 15:11 Reaguje na Slavomil VinklerLidí už je tolik, že ať by přírodu vyjedli, nebo vydrancovali, oboje by znamenalo konec lidí, což s přežitím a sebezáchovou dohromady moc nejde.
Máme 21. století, létáme do kosmu, máme nevídané technologie. Vaše názory o chudém lidstvu, které sní svůj vlastní svět, aby přežilo - a tím nepřežilo, mi prostě přijdou hloupé. Ale spíš se tím jen snažíte nějak ospravedlnit svou osobní chtivost peněz. Vyrostl jste v peněžním světě, tak považujete peníze za to hlavní a jediné důležité, vše ostatní že je podružné. Jenže ono je to obráceně. Jen si to lidé ze strachu o své pohodlí a majetek nechtějí přiznat.
Kdo chce mít oči zavřené, ten je neotevře. Protože se bojí, že by mohl vidět co nechce.
Slavomil Vinkler
15.4.2023 15:40 Reaguje na PetrNám, co máme dost, připadá hloupé ničit přírodu. Ale pokud nedajboha zchudneme na jejich úroveň, uděláme to taky. Vy! to vidět nechcete, ale zkuste si představit, že vaše děti mají teď hlad a žízeň, tak vám bude jedno, co příští rok. Jedině bohatá společnost zde i tam to může změnit. Odříkání se levné energie je cesta ke zničení přírody tam i zde.
Petr
15.4.2023 23:03 Reaguje na Slavomil VinklerZbyněk Šeděnka
15.4.2023 19:01 Reaguje na PetrPavel Jeřábek
15.4.2023 11:20 Reaguje na PetrAle když si uvědomíte, že v přírodní rezervaci je skvělé místo pro rezidenci, tak idea o společném zájmu okamžitě končí.
A ten kdo namítá něco proti rezidenci je označen za občana, který nectí soukromé podnikání.
Slavomil Vinkler
15.4.2023 14:52 Reaguje na Pavel JeřábekJan Horník
17.4.2023 11:56 Reaguje na Petr- rozhodně nelze říci, že se doteď druhy a pískem nikdo nezajímal. V Polabí je dost písčin i v rezervacích, často ovšem v posledních fragmentech (jinak je to většinou borový les). Jednání o Nohavici začala před cca 8 lety. Ještě déle se o té lokalitě ví.
- míst s podobnými podmínkami je opravdu málo, svižníka písečného v lese běžně nepotkáte, samotářské včely vázané na otevřené přehřívané písčiny také ne.
- ano, jedná se o místo ovlivněné lidskou činností, ještě před cca 15 lety se tam těžil písek, což většině druhů vyhovovalo
Břetislav Machaček
15.4.2023 13:49Příroda bývala dílem náhody a daných podmínek vzniku lokality. Člověk je
tvůrcem mnoha chráněných lokalit, které jiní považují za lidské dílo a
nepovažují ho za dílo přírody. Nově bývaly vybudovány chráněné rybníky,
tůně, mokřady a jiná díla vytvářená lidmi. Ono i písečný přesyp může
být lidským dílem, pokud odlesním písčitou půdu na větrném místě. Když
se totéž děje jinde, tak je to nežádoucí eroze a OCHRANÁŘI tomu brání.
Takže to vše beru tak, že jde vždy o prioritu skupiny OCHRANÁŘU jedné
ze zájmových skupin a jiná skupina na to může mít odlišný názor. U nás
byla podobnou lokalitou bývalá pískovna, kterou ale OCHRANÁŘI zalesnili
z důvodu rekultivace po těžbě. Takže měli zájem jiný a nikoliv to nechat
na samotné přírodě, jak s POLOTOVAREM naloží.
Slavomil Vinkler
15.4.2023 14:52 Reaguje na Břetislav MachačekJan Horník
17.4.2023 12:01 Reaguje na Břetislav MachačekZalesňování pískoven bývá z ochranářského pohledu kontraproduktivní. Většinou je to dáno povinností rekultivovat uzavřený těžební prostor, což vychází z báňského zákona, jestli se nepletu. A ty rekultivace ještě donedávna byly všechny, jak přes kopírák - vysázet les. A ochranáři do tohio neměli co mluvit, v současnostzi už je situace lepší z pohledu ochrany přírody, ale i z pohledu nesmyslně vyhazovaných peněz na zalasnění.