Pižmoni severní si s krutou zimou poradí snadno. Ohrožuje je ale obyčejný déšť a následný mráz

Vypadají jako z jiného světa, jak stvoření z Hvězdných válek. Tento největší suchozemský savec Arktidy se potkal s mamuty, přežil dobu ledovou a vyhnul se i pradávným lovcům. Na co ale nejsou připraveni, je zimní déšť a následný mráz.

Když v zimě začne pršet a poté se výrazně ochladí, ležící pižmoni často přimrznou k zemi svou dlouhou srstí a už nevstanou, nebo jim kusy ledu namrzlé na kožichu ztěžují přístup k potravě. A potrava, kterou si za běžných zim vyhrabávají ze sněhu, kvůli dešti a propadu teplot zamrzá pod nedobytnou ledovou krustu. "Je to trochu jako snažit se jíst salát, který zamrzl v míse s vodou," vysvětluje Joel Berger, vědec společnosti Wildlife Conservation Society (WCS).

Mezinárodní tým vědců studoval pižmoně v terénu aljašské Arktidy téměř deset let. Zaměřil se na růst a vývoj mladých pižmoňů, jejichž matky měly během období březosti kvůli výkyvům počasí horší přístup k potravě.

Získaná data pak porovnávali s fotografiemi mláďat na ruském Vrangelově ostrově, v americkém Beringově průlivu a Národním parku mys Kruzenštern v západní Aljašce. Měření potvrdilo, že na místech, kde namísto sněžení v zimě pršelo, byla mláďata menší, než je obvyklé. Březí samice nejsou kvůli i několikatýdennímu hladovění schopny dodat plodu dostatečnou výživu a proto rodí stále menší mláďata. Dospělá zvířata jsou pak v horším zdravotním stavu a mají následkem zpožděné puberty menší tělesnou zdatnost. A tím se zvyšuje nejen úmrtnost pižmoňů, ale z dlouhodobého hlediska se mění struktura celé populace, tvrdí se v závěrech výzkumu.

---

reklama

---