Plán Evropské komise zařadit jádro a plyn mezi čisté zdroje je pro Rakousko nepřijatelný
Záměrem Bruselu je dát takzvanou taxonomií návod investorům, do jakých technologií se vyplatí vložit peníze. Podle návrhu komise by investice do nových jaderných elektráren měly být označovány jako ekologické, pokud budou splňovat nejnovější technické normy a pokud bude předložen konkrétní plán pro nakládání s vysoce radioaktivním odpadem nejpozději po roce 2050. Kromě toho by nové elektrárny musely získat stavební povolení nejpozději do roku 2045. Také investice do nových plynových elektráren by měly mít možnost být po přechodnou dobu za přísných podmínek označeny za ekologické.
Ministryně za Zelené Gewesslerová o víkendu uvedla, že Rakousko chystá proti plánu Bruselu právní kroky, pokud bude přijat za současných podmínek. Nyní sdělila, že chce odpor proti záměru komise koordinovat s Německem a Španělskem a vytvořit tak v této otázce širší spojenectví. Vlády v Berlíně i Madridu již oznámily, že plán nepodpoří.
Návrh, který komise předala členským zemím těsně před koncem roku, mohou v rámci konzultací hlavní města připomínkovat do 12. ledna. Komise pak taxonomii plánuje v lednu schválit a předat europarlamentu a členským zemím. Platit novinka začne, pokud proti ní nebude mít námitky nejméně 20 zemí, představujících dohromady nejméně 65 procent obyvatel unie, a prostá většina europoslanců. Rakousko, Německo a Španělsko představují zhruba čtvrtinu obyvatel EU.
Rakouský kancléř Karl Nehammer podle bulvárního deníku Kronen Zeitung vyjádřil Gewesslerové "plnou podporu" v jejím boji proti jádru. "Postoj Rakouska k jaderné energetice je naprosto jasný: pro nás není udržitelnou formou výroby energie," uvedl šéf rakouské vlády s tím, že proti možnému zařazení jádra a plynu mezi čisté zdroje energie se vymezil již na prosincovém summitu v Bruselu. Energie z jádra je podle něj "drahá, riskantní a nebezpečná" a z pohledu Rakouska "nepředstavuje přínos pro ochranu klimatu".
Evropská unie se zavázala dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Členské státy se přou o to, jakými dostupnými prostředky budou moci nahradit energii a teplo vyráběné z uhlí. Energie z jádra, při jejíž produkci sice nevznikají skleníkové plyny, ale není u ní vyřešeno dlouhodobé uskladnění vyhořelého radioaktivního paliva, stojí v centru těchto debat. Při využití zemního plynu jsou do atmosféry vypouštěny skleníkové plyny, byť v menší míře než v případě uhlí.
reklama
Vědec z ČVUT vyvinul odolnější palivo, které v krajním případě jaderné havárie zajistí více času pro její zvládnutí
Ekologické organizace: Dva reaktory jsou lepší než čtyři, musíme ale nadále rozvíjet OZE
Sněmovna podpořila rychlejší povolování staveb jaderných bloků