https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/platforma-proti-ulozisti-zada-vladu-o-prepracovani-zakona-o-pravech-obci
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Platforma proti úložišti žádá vládu o přepracování zákona o právech obcí

11.1.2023 01:44 (ČTK)
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto | kallerna / Wikimedia Commons
Platforma proti hlubinnému úložišti požádala členy vlády o zásadní přepracování návrhu zákona o řízeních souvisejících s podzemním úložištěm radioaktivního odpadu, který dnes kabinetu předloží ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Předloha podle platformy neposiluje pozici obcí během procesu spolurozhodování. Upozornila ministry také na riziko zkrácení času na geologické průzkumy a výběr finální lokality pro úložiště už v roce 2028, které podle platformy navrhuje Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Platforma proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 52 obcí a spolků, to uvedla v tiskové zprávě a v otevřených dopisech, které adresovala premiéru Petru Fialovi (ODS) a všem ministrům vlády.
 
Správa úložišť radioaktivních odpadů má kvůli stavbě úložiště prověřovat čtyři území, a to Horka a Hrádek na Vysočině, Janoch u jihočeského Temelína a Březový potok na Klatovsku. Obce se úložišti dlouhodobě brání.

Platforma připomněla ministrům programové prohlášení, v němž koaliční kabinet slíbil posílit práva dotčených obcí při případném rozhodování o umístění hlubinného úložiště. V České republice představitelé obcí reálně nemají příliš možností, jak obhajovat zájmy svých občanů při hledání místa pro úložiště, tvrdí zástupci platformy.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) na konci roku řekl, že zákon rozšíří práva obcí a lhůty pro posílení kontroly kvality procesu z jejich strany. Platforma si to ale nemyslí. "Projednávaný zákon, který je podmínkou přípravy a stavby hlubinného úložiště, nemůžeme brát jako posílení pozice obcí v procesu spolurozhodování. Připomínky obecních samospráv, kterých se hlavně týká, nebyly respektovány a zákon byl raději založen a na více než rok zapomenut. Přijmout jej v této podobě, v časové tísni a jen aby byl, je chyba. Nabízíme pomoc při jeho přepracování," uvedl mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti Antonín Seknička.

Platforma chce změnit přístup státu k nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními odpady, který se nebude omezovat jen na hlubinné úložiště. Prosazuje, aby rozhodnutí o výběru lokality pro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí.

Návrh zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu má podle ministerstva průmyslu primárně vymezit tzv. účastenství dotčených obcí v řízení o stanovení chráněného území pro hlubinné úložiště. Návrh stanovuje podmínky pro jednotlivé postupy a lhůty v řízení. Zástupci dotčených obcí žádali o možnosti absolutního nebo suspenzivního veta při rozhodování o lokalitě, ministerstvo je však odmítlo.

MPO k tomu sdělilo, že požadavek obcí na možnost veta jde proti principu zákona a také proti právnímu názoru Nejvyššího správního soudu. "V tomto ohledu jsme v souladu s právním názorem Nejvyššího správního soudu a nikterak se nevymykáme jiným politicky a kulturně blízkých státům, jako je například Německo, které veto v procesu hledání lokality zákonem rovněž nepřiznává," řekl mluvčí Marek Vošahlík. Přiznání práva veta by podle něj nemělo v budování energetické infrastruktury obdoby a stavělo by jednoho z účastníků řízení, tedy obec, nad zájmy státu, kterému zákon ukládá povinnost se o likvidaci radioaktivního odpadu postarat.

Správa úložišť radioaktivních odpadů zahájí přípravu geologicko-průzkumných a výzkumných prací letos. Místo úložiště vyhořelého paliva z jaderných elektráren mělo být vybráno v roce 2030, podle platformy ale SÚRAO navrhlo tento termín o dva roky uspíšit. V úložišti mají být půl kilometru pod zemí trvale uložené hlavně tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Úložiště mělo vzniknout původně do roku 2065, mluví se ale o urychlení výstavby kvůli dočasnému zařazení jádra v EU mezi zelené investice. Podmínkou je, že státy spoléhající na jadernou energetiku budou mít hlubinná úložiště od roku 2050.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (14)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

11.1.2023 08:54
Dobře placené neziskovky od ropných kartelů chtějí vše blokovat.
Odpovědět
HH

Honza Honza

11.1.2023 09:32
je zajímavé, že úložiště má být na Vysočině, v jižních Čechách a na Klatovsku- tj. v relativně čistých územích bez většího průmyslu= tj aby v případě havarie nebyla postižena nějaká důležitá oblast? Proč ne někde u Prahy nebo Brna, když je to tak bezpečné? Podle mě by úložiště mělo být v nějakém dolu poblíž elektrárny, aby se odpad nemusel daleko vozit, ve stabilním prostředí (to musí splňovat i poloha elektrárny).
O počtu úložišť, jejich poloze (jakožto o JE) by měla rozhodovat odborná vládní komise, tak aby místo bylo co nejstabilnější a nejméně zatěžující pro celou ČR, po oponentuře všech odborných pracovišť by její rozhodnutí mělo být konečné, nezpochybnitelné a práva obcí, jiných spolků a společností na vyjádření by neměla být věškerá žádná.
Odpovědět
EN

Emil Novák

11.1.2023 10:50 Reaguje na Honza Honza
1) Úložiště má být na Vysočině, v jižních Čechách nebo na Klatovsku.
2) V případě jaké "havárie"? Jak může "havarovat" obalový soubor v půlkilometrové hloubce pod zemí ve stabilním žulovém masivu?
3) U Prahy nebo u Brna zřejmě nejsou lokality s vhodnými geologickými podmínkami.
4) U jaderných elektráren nejsou žádné doly a tři ze čtyř lokalit skutečně poblíž jaderných elektráren jsou.
5) O počtu hlubinných úložišť už je rozhodnuto, bude jedno.
6) O poloze vláda rozhoduje na základě návrhů SÚRAO, vláda má ve výběru lokality poslední slovo.
7) Práva na vyjádření nikdo nikomu neupírá.
Odpovědět
JO

Jarka O.

11.1.2023 11:47 Reaguje na Emil Novák
Ano. Platforma proti úložišti: Dál netreba číst.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

12.1.2023 10:13 Reaguje na Emil Novák
Existuje nějaký racionální důvod hlubinné úložiště budovat a neodložit rozhodnutí o jeho (ne)budování až na konec 21. století?
Odpovědět
EN

Emil Novák

12.1.2023 11:03 Reaguje na Jiří Svoboda
Nechci hodnotit jestli je racionální, ale jako důvod se uvádí, že nechceme přenášet odpovědnost za vyhořelé palivo a radioaktivní odpad na budoucí generace. Tak jim připravíme řešení, které mohou nebo nemusí využít, pokud najdou řešení lepší.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

12.1.2023 16:47 Reaguje na Emil Novák
Právě pokud to úložiště nevybudujeme mohou si budoucí generace zvolit to lepší řešení.

Lepší je mít na jaderném účtu pár stovek miliard než možná zbytečnou díru v zemi.
Odpovědět
EN

Emil Novák

12.1.2023 17:56 Reaguje na Jiří Svoboda
Tak to lepší řešení si mohou zvolit i když bude úložiště připravené, třeba do něj ukládat toxické materiály z jiných činností, které nemají tu výhodu že se dají dál energeticky využít jako vyhořelé palivo, ani že jejich toxicita v čase klesá. Žádná činnost není bezodpadová, takže i při energetickém využití vyhořelého paliva zbyde nějaká dále nevyužitelná část, a na tu se to úložiště jistě bude hodit.
Myslím že minimálně vyzkoumat kde a jak by takové úložiště mohlo vzniknout bychom měli, to ani nestojí nijak závratné peníze a zabere to nejvíc času. Budoucím generacím bychom pak mohli předat alespoň projekt se stavebním povolením, který mohou nebo nemusí využít.
Odpovědět

Viktor Šedivý

12.1.2023 21:07 Reaguje na Jiří Svoboda
Radioaktivní odpad nejsou jen palivové soubory z JE, toho ostatního je mnohem víc.
Odpovědět
EN

Emil Novák

12.1.2023 21:12 Reaguje na Viktor Šedivý
Palivové soubory dokonce podle atomového zákona radioaktivním odpadem zatím nejsou.
Odpovědět

Viktor Šedivý

12.1.2023 12:42 Reaguje na Jiří Svoboda
Ne, neexistuje - to ale nebrání té bruselské bandě podmiňovat tím souhlas s JE.
Odpovědět

Viktor Šedivý

11.1.2023 11:56
Tisíce tun vyhořelého paliva? Mno.

Pokud vím, tak Temelín vyprodukuje ročně asi 40 tun. Něco přes dva kubické metry. Na tisícovku se tedy dostane za pětadvacet let.

To už nezní tak dramaticky, jako "tisíce tun", že?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.1.2023 08:41 Reaguje na Viktor Šedivý
Oni ti aktivisté vidí pouze radoaktivní odpad z JE, ale kam chtějí
odkládat radioaktivní odpad z nemocnic a různých vědeckých pracovišť?
Nevzdělanci prostě ani nevědí, co se tam bude ukládat a proč právě
tam. Být to na povrchu, tak je to zranitelné jako špinavá bomba
a nebo hrozí pouze nehoda. Půl kilometru pod zem se těžko nějaký
terorista dostane a stabilní skalní masiv je zárukou bezpečí i
při nehodě. Aktivisté prostě nevědí proti čemu vlastně jsou.
Jsou proti bezpečnému uložení jaderného odpadu a nenabízejí jiné
řešení. Jsou to velké trucovité děti a na ně bohužel platí
pouze ignorovat jejich trucování, protože je to časem přejde.
Odpovědět
LB

Lukas B.

12.1.2023 13:47 Reaguje na Břetislav Machaček
1. ano, objem "vyhořelého paliva" je proti objemu medicínského a průmyslového radioaktivního odpadu malý. ne zanedbatelný, ale malý.
2. hlubinnost úložiště je záležitost víceméně náboženská.
3. když už se to dělá hlubinné, potom je požadavek na geologickou stabilní situaci nasnadě
4. za nimby se nikdo nemůže zlobit. logicky bude menší nimby tam, kde je menší hustota obyvatelstva. přitom paradoxně (pomineme-li dobu výstavby a prašnost a dopravní zátěž po dobu několika let) bude okolí úložiště velmi sledovaný "skleník" s režimem povolování potenciálně nebezpečných záležitostí na úrovni ochranného pásma národního parku - v obci tedy nevznikne spalovna, skládka komunálu, prášková lakovna, rafinerie, pískovna, kamenolom...
5. nimby se nedá rozumně převálcovat, musí se uplatit. obce budou mít chodníky, kanalizaci, čističky...
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist