https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/plynari-zkoumaji-moznosti-premeny-elektriny-na-plyn
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Plynaři zkoumají možnosti přeměny elektřiny na plyn

7.1.2021 07:08 | PRAHA (Ekolist.cz)
Řešení pro uskladnění energie z OZE vidí zástupci plynařů v technologii přeměny elektřiny na plyn. Ilustrační snímek.
Řešení pro uskladnění energie z OZE vidí zástupci plynařů v technologii přeměny elektřiny na plyn. Ilustrační snímek.
Foto | Vuo / Wikimedia Commons
Energetika budoucnosti počítá s minimálními emisemi škodlivin do ovzduší. Sází proto na výrazný podíl elektřiny vyráběné z čistých obnovitelných zdrojů. Odborníci nyní řeší, jak vyrobenou energii ukládat na dobu, kdy slunce nesvítí a vítr nefouká. Český plynárenský svaz právě spustil výzkum možností akumulace energie do plynárenské soustavy přeměnou elektřiny na vodík či metan.
 

V roce 2030 bude 22 % spotřebované energie v ČR pocházet z obnovitelných zdrojů a tento podíl by měl dále narůstat až do roku 2050. Tou dobou by již celá Evropská unie měla být klimaticky neutrální. S intenzivnější výrobou energie z OZE, pro kterou jsou charakteristické výkyvy související se změnami počasí, však rostou i požadavky na uskladňování „zelené elektřiny“. A právě efektivní řešení pro uskladnění energie z OZE vidí zástupci plynařů v technologii přeměny elektřiny na plyn, tzv. Power-to-Gas (P2G).

„Dnes je česká plynárenská soustava připravena na přepravu, distribuci a skladování zemního plynu s příměsí vodíku až do výše dvou procent. Studie nám ale mimo jiné odpoví na otázku, o kolik můžeme tento podíl do budoucna ještě zvýšit a jaké technologické změny by k tomu byly případně potřeba,“ vysvětlila Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu.

Technologie P2G funguje na principu přeměny elektrické energie na vodík či syntetický metan, které lze následně vtláčet do distribuční plynárenské soustavy nebo uskladnit v podzemních zásobnících plynu. "Už dnes se do tuzemské distribuční plynárenské soustavy vtláčí biometan, který spotřebitelé používají pro vytápění či ohřev a který se v podobě BioCNG rovněž využívá pro pohon vozidel,“ dodává Kovačovská.

Hlavním cílem výzkumného projektu je posoudit konkrétní přínosy a možnosti uplatnění P2G v rámci naplňování emisních a dekarbonizačních cílů Evropské unie. „Chceme rovněž zmapovat možnosti nasazení technologie v jednotlivých lokalitách ČR a vytvořit k tomu metodický nástroj pro Ministerstvo průmyslu a obchodu,“ uvedl Tomáš Špaček, člen správní rady EGÚ Brno, s tím, že výstupy mají také plnit roli strategického dokumentu pro tvorbu legislativních úprav souvisejících zákonů a úprav technických norem.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (18)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PH

Pavel Hanzl

7.1.2021 07:48
Řeč je to ouřední a kostrbatá, ale sdělení úžasné. Do plynové soustavy můžeme pustit přímo celé DVĚ!!! pocenta zeleného vodíku, to jsme se extrémně hecli. Ale máme možnosti posuzovat navýšení. To je úžasný pokrok přímo raketovou rychlostí, připomíná to uhelnou komisi a vůbec celý babišistán.
Odpovědět

Jan Šimůnek

7.1.2021 08:47 Reaguje na Pavel Hanzl
Pořád líp než tam dát dvojnásobek a sledovat, kde to vybuchne.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.1.2021 17:45 Reaguje na Jan Šimůnek
Proč? Všechny normální země chystají svoje plynové infrastruktury na vysoké procento vodíku, tam to totiž jde.
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.1.2021 09:56 Reaguje na Pavel Hanzl
Klidně. Ať jim to bouchne pod rukama, a my se alespoň budeme moci podle toho zařídit.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

7.1.2021 08:55 Reaguje na Pavel Hanzl
Předpokládám, že nás obohatíte svou studií proveditelnosti, kolik procent vodíku do stávající soustavy můžeme bez problémů přimíchat?
Co vám na tom přijde divného? Vodíková strategie se v EU teprve tvoří.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.1.2021 17:46 Reaguje na Jaroslav Studnička
A normální země se na to připravují. U nás se žvaní.
Odpovědět
EN

Emil Novák

7.1.2021 09:08 Reaguje na Pavel Hanzl
Zkrátka další střet s realitou. Ono totiž nejde jen o trubky, ale i o koncové spotřebitele, někteří jsou na kvalitu zemního plynu a podíl (nejen) vodíku v něm docela hákliví. Jeho podíl není možné měnit jak zrovna plynaře napadne, na vyšší podíl vodíku by se musely některé provozy upravit.
Odpovědět
TP

Tomas Peltan

7.1.2021 10:43 Reaguje na Pavel Hanzl
A co? Vždycky záleží na tom, z čeho ta dvě procenta počítáte. Aby to nakonec neskončilo tím, že se ten vodík nebude vyrábět z přebytků v síti, ale z běžné produkce - což tak trochu nedává smysl.

Proč je pořád třeba hledat jedno úplné univerzální řešení, které nás spasí? Třeba u jídla se soudný člověk také nespoléhá na jednu univerzální "superpotravinu" a jí i ty potraviny, které za rok tvoří klidně i méně než jedno procento.
Odpovědět
ig

7.1.2021 09:39
Co se týká výbušnosti, zde prakticky není problém. Dolní mezní koncentrace je u vodíku skoro stejná jako u zemního plynu, takže nebezpečí výbuchu je plus mínus stejné. S tím už umíme zacházet, na to, že se je plyn zaveden skoro všude je těch nehod docela málo a s vodíkem se to imho nezmění.

Liší se horní mez, ta je u vodíku mnohem vyšší, takže zatímco určité množství vzduchu připuštěného do plynového potrubí se zemním plynem by nevadilo, u vodíkového způsobí výbuch - ale to se uplatní snad jen u teroristického činu, v běžné praxi to nehrozí.

S vodíkem máme dávné zkušenosti, v některých lokalitách byl svítiplyn tvořen převážně vodíkem (záleží na technologii výroby, těch bylo víc) a nic hrozného se nedělo. Ta 2 % jsou podle mě jen číslo, kdy se nemusí přijmout žádná další opatření (měnit trysky u hořáků, přenastavovat redukčáky).
Odpovědět

Jan Šimůnek

7.1.2021 16:38 Reaguje na
Svítiplyn byl vyráběn suchou destilací uhlí, tam se skoro žádný vodík dostat nemohl. Základem byl CO. Pletete si s vodním plynem (ony se tahle plyny mohly vyrábět na střídačku ve stejném zařízení), ale ten do běžné sítě nešel, spotřebovával se jako průmyslový plyn.

Jinak situace, kdy se do plynového potrubí dostane vzduch, je naprosto běžná u koncového zákazníka, když vypne přívod do spotřebiče a po čase ho zase zapne. V ještě větším rozsahu se to děje po různých opravách na potrubí (vlastní zkušenost před asi dvěma lety, kdy nám předělávali rozvod plynu na vysokotlaký).
Odpovědět
ig

7.1.2021 23:02 Reaguje na Jan Šimůnek
Jen v Praze býval obsah vodíku ve svítiplynu v různých obdobích až 25 % a snad i více, protože se tam míchal jak vodní, tak koksárenský plyn z různých zdrojů (po sjednocení soustav výroby plynu ještě před válkou). Jinak CO má horní mez výbušnosti podobnou vodíku, takže to přifukování vzduchu do svítiplynu by tak jako tak dopadlo stejně.
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.1.2021 09:58 Reaguje na
Když se tam míchal koksárenský a vodní plyn, tak už to nebyl svítiplyn.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

7.1.2021 11:18
Společnost GasNet je provozovatelem největší plynárenské distribuční soustavy v České republice. Zajišťuje spolehlivé a bezpečné dodávky zemního plynu pro více než 2,3 miliónu zákazníků. GasNet má v tuzemsku zhruba 80% podíl na distribuci zemního plynu a spravuje 65 tisíc kilometrů plynovodů ve všech regionech České republiky kromě Prahy a Jihočeského kraje.

Stoprocentním vlastníkem společností GasNet a GasNet Služby je konsorcium investorů vedené společností Macquarie Infrastructure and Real Assets (MIRA), do nějž patří British Columbia Investment Management Corporation (BCI) a Allianz Capital Partners zastupující pojišťovací společnosti skupiny Allianz.

Jinými slovy vlastnictví a provozování plynárenské soustavy v ČR je pod německou kuratelou. A bude to tady v souladu s německým pohledem na věc -- realizace vodíkového hospodářství za peníze EU.
Howgh !
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.1.2021 17:50 Reaguje na Miroslav Vinkler
Na tom bychom mohli brutálně vydělat.
Odpovědět
MM

Milan Milan

7.1.2021 19:23 Reaguje na Pavel Hanzl
Kdo jako?? My???
Odpovědět
EN

Emil Novák

7.1.2021 19:40 Reaguje na Milan Milan
Myšleni jsou asi příjemci grantů a dotací.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

7.1.2021 19:56 Reaguje na Emil Novák
Pan Hanzl má asi taky stále tu představu, že ČR bude vodíkovým akumulátorem Evropy.
Odpovědět
EN

Emil Novák

7.1.2021 20:04 Reaguje na Jaroslav Studnička
To by odpovídalo, protože zemí, které pro to mají horší podmínky než ČR, zas tak moc v Evropě není...
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist