Počet létajícího hmyzu v Británii klesl od roku 2004 o 60 procent, tvrdí studie

Kdo by to byl řek. Být to u nás, celý velký první odstavec by byl o tom, jak to tu komunisti zničili. Pokud si pamatuji, tam komunisti nevládli, raději ani potraviny nevyrábí, většinu dováží z celého světa, nedělají nic, než se starají o ekologii krajiny a ejhle. Řekl bych, ekologických pastvin je tam jak pohnojíno. To mi hlava nebere.

1*

není přece nad anglický trávník, v ČR je to podobné

bych spíš řekl, že je to o tom, že se používají umělá hnojiva a chemie za komárů se používal hnůj, který se zaorával a močka a teď kdyby to použili, tak by to bylo stejně " chemické" pokrok nezastavíš...stačí si najít, co čističky odpadních vod vypouští do řek a je jasný, že jsme pořádný prasata.

jó, není nad ty travní sekačky/vysavače

Ano, ale mě nejde na rozum, proč se to u nás vždy prezentuje jinak. Naopak, použiji-li svých oblíbených zajíců, co se jich tady ještě v r. 1989 chytalo a do západních ekologických rájů vozilo, neb tam už nebyli. Myslím, že v r. 1989 zde bylo v přírodě víc života než na západě. Tady se ještě na polích hospodařilo, tam již se vesele plantážničilo. Což je dnes i u nás a vydává se to za náramnou ekologii.

1*

K tomu poslednímu odstavci - to by bylo možné i v městských parcích, jen by se muselo trochu chtít, a ne se jen řídit Terazkyho "Posekat, všechno posekat!". Ekologii zdar a sterilitě zvlášť!

V článku mi schází to podstatné - které vlivy se negativně promítají na úbytku hmyzu ?
Je to takový kostlivec ve skříni, všichni o něm vědí,ale nikdo ho nechce vytáhnout.
Moderní zemědělství je neslučitelné se zachováním krajinné biodiverzity.

Jak včera ukazovali v telce - tu diverzitu najdeme jen v těch výchovných centrech (a ti starší ještě mohou zalovit v paměti.

Zde za to tedy nemůže příliš vysoké množství hmyzožravců? Hurá!

V unifikované krajině nelze hledat diverzitu

Nechci polemizovat o hmyzu v Británii a raději uvedu pár příkladů, proč
hmyz mizí u nás. Kdysi krávy o nízké dojivosti na pastvě a v kravincích larvy much a ovádů(mračna much). V krajině co kousek polní hnojiště a v nich opět ty larvy a hnojní červi. Vše jako zdroj potravy pro hmyzožravé druhy ptáků a zvířat. Dnes hnůj směřuje do bioplynek a digestát je
pro hmyz sterilní nezajímavá hmota. K těm dojnicím bylo třeba pěstovat pícniny, které byly zdrojem potravy hmyzu(nektar z květů, zelená hmota
pro housenky a mšice a tlející hmota pro půdní hmyz). V zelinářství se
vždy nějaké ty chemicky neošetřené okraje zbyly hmyzu a opět ty rostlinné
zbytky tlející v půdě a na jejím povrchu. Co dnes zbylo? Chemicky ošetřené
obilniny, kukuřice a řepka. Zelinářství v útlumu, bramborářství v útlumu,
pastvení dobytka v útlumu, hnojení organickými hnojivy vzácností. Toto
je jen pár příčin úbytku hmyzu v zemědělské krajině. Pan Slovan jásá,
že nikdo nekritizuje hmyzožravce, ale opět tu jde o potravní řetězec.
Ubývá-li potrava, tak se odolní hmyzožravci množí dál a jen dokonávají
dílo zkázy. Chci však říci, že nechci jejich regulaci, ale zvýšit jim potravní nabídku. Přehnaná sterilita životního prostředí prostě už
nevytváří vhodné podmínky pro život hmyzu. V lese v hromadě klestí po
těžbě býval ráj pro hmyz a jiné živočichy, ale pokud je všechno klestí
seštěpkováno pro ekoenergetiku, tak se ráj nekoná. O "anglických"
trávnicích už ani nepíši a o jejich kosení "hmyzomlýnky". A není to
vždy pouze o estetice, ale o odbourání lidské práce a jejímu předání
technice a chemii. Jsme velmocí v počtu golfových hřišť, travnatých
hřišť a nízko sečených ploch. Valná většina z nich je navíc intenzivně
chemicky ošetřována do té míry, že postrádají i půdní hmyz, který by
lákal krtky s jejich krtinci na golfových hřištích. Co zahradní bazén,
to ročně tisíce kusů utopeného hmyzu v chemii vylovených síťkami. A
výhled? Jen k horšímu při stále větší absenci ruční práce, která je k přírodě šetrnější než stroje a chemické sajrajty. Posedlost čistotou hraničící až se sterilitou není nic pro hmyz v půdě, na ní, ve vodě a nakonec ani ve vzduchu. Jeden kadavér mrtvé srnčí dal život tisícům
much masařek, ale když ho sežere hladový predátor, tak nezbude nic.
Pamatuji na mračna nitěnek pod výtoky ze starých čističek vody
a dnes je pod výtoky "průzračná mrtvá voda", která čeká na naředění
něčím organicky znečistěným, aby byla živá. Chemii čističky ale
neodstraní a ani některé prvky, které nakonec zlikvidují i ten
zbytek. Zamýšlí se někdo nad tím, že řeka si brala sebou organické
látky po každém dešti a zase je vyplavovala do okolí? Tím vznikala
úrodnost půd v nivách řek a ráj pro hmyz. Dnes už často nemá mimo
mrtvé hlíny co brát a co jinde dávat. V mnoha polích už organika
žádná není a tak už není ani co vyplavit. Půdní hmyz se nemá čím
živit a ten ostatní taky a nebo ho ničíme jinak. Pokud se nevrátí
do polí hnůj a na louky dobytek, tak to půjde pouze k horšímu.