https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/pocet-letajiciho-hmyzu-v-britanii-klesl-od-roku-2004-o-60-procent-tvrdi-studie
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Počet létajícího hmyzu v Británii klesl od roku 2004 o 60 procent, tvrdí studie

10.5.2022 01:34 | LONDÝN (ČTK)
Hmyz je klíčový pro zdravé životní prostředí, jelikož recykluje organickou hmotu, opyluje rostliny a drží pod kontrolou škůdce.
Hmyz je klíčový pro zdravé životní prostředí, jelikož recykluje organickou hmotu, opyluje rostliny a drží pod kontrolou škůdce.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Populace létajícího hmyzu v Británii od roku 2004 klesla téměř o 60 procent. Vyplývá to z průzkumu, o němž informoval server listu The Guardian a při němž dobrovolníci loni v létě počítali jednotlivý sražený hmyz na poznávacích značkách automobilů. Průzkum je podle vědců třeba opakovat vícekrát, aby byla čísla spolehlivější. Výsledky ale už teď odpovídají datům o úbytku hmyzu v jiných zemích.
 

Výsledky získané z mnoha tisíc cest autem po Británii ukazují úbytek o 65 procent v Anglii, 55 procent ve Walesu a 28 procent ve Skotsku. I když vědci zatím zorganizovali jen dva takovéto veřejné průzkumy, a je tedy možné, že šlo o výjimečně dobré, či naopak špatné roky pro hmyz, podobné výsledky přinesly i průzkumy v jiných evropských zemích.

Například dánská studie, vycházející z dat z let 1997 až 2017, hovoří o úbytku v populaci létajícího hmyzu na dánském venkově až o 80 procent, a to vlivem zemědělských pesticidů a hnojiv.

Hmyz je klíčový pro zdravé životní prostředí, jelikož recykluje organickou hmotu, opyluje rostliny a drží pod kontrolou škůdce. Za jeho úbytek podle nedávné studie londýnské univerzity UCL, o níž informoval server BBC, může intenzivní zemědělství a globální oteplování.

"Kvůli zdraví a blahobytu dalších generací už nemůžeme dál odkládat řešení. Je naprosto zásadní, abychom zastavili úpadek biodiverzity. Vyžaduje to politickou i společenskou reakci," řekl deníku The Guardian Matt Shardlow z organizace Buglife. Ta spoluorganizovala britský výzkum.

Organizace Buglife také uvedla, že kromě reakce vlád a radnic může pomoct každý tím, že na své zahradě nechá růst delší trávu a zaseje luční a divoké květiny. "Kdyby každá zahrada měla malou plochu pro hmyz, dohromady by tvořily pravděpodobně největší přirozené prostředí na světě," uvedla organizace.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

FD

František Dvořák

10.5.2022 05:28
Kdo by to byl řek. Být to u nás, celý velký první odstavec by byl o tom, jak to tu komunisti zničili. Pokud si pamatuji, tam komunisti nevládli, raději ani potraviny nevyrábí, většinu dováží z celého světa, nedělají nic, než se starají o ekologii krajiny a ejhle. Řekl bych, ekologických pastvin je tam jak pohnojíno. To mi hlava nebere.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

10.5.2022 05:31 Reaguje na František Dvořák
1*
Odpovědět
ss

smějící se bestie

10.5.2022 05:32 Reaguje na František Dvořák
není přece nad anglický trávník, v ČR je to podobné
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

10.5.2022 05:55 Reaguje na smějící se bestie
bych spíš řekl, že je to o tom, že se používají umělá hnojiva a chemie za komárů se používal hnůj, který se zaorával a močka a teď kdyby to použili, tak by to bylo stejně " chemické" pokrok nezastavíš...stačí si najít, co čističky odpadních vod vypouští do řek a je jasný, že jsme pořádný prasata.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

10.5.2022 09:03 Reaguje na Jaroslav Řezáč
jó, není nad ty travní sekačky/vysavače
Odpovědět
FD

František Dvořák

10.5.2022 06:21 Reaguje na smějící se bestie
Ano, ale mě nejde na rozum, proč se to u nás vždy prezentuje jinak. Naopak, použiji-li svých oblíbených zajíců, co se jich tady ještě v r. 1989 chytalo a do západních ekologických rájů vozilo, neb tam už nebyli. Myslím, že v r. 1989 zde bylo v přírodě víc života než na západě. Tady se ještě na polích hospodařilo, tam již se vesele plantážničilo. Což je dnes i u nás a vydává se to za náramnou ekologii.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

10.5.2022 09:01 Reaguje na František Dvořák
1*
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.5.2022 07:13
K tomu poslednímu odstavci - to by bylo možné i v městských parcích, jen by se muselo trochu chtít, a ne se jen řídit Terazkyho "Posekat, všechno posekat!". Ekologii zdar a sterilitě zvlášť!
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

10.5.2022 07:33
V článku mi schází to podstatné - které vlivy se negativně promítají na úbytku hmyzu ?
Je to takový kostlivec ve skříni, všichni o něm vědí,ale nikdo ho nechce vytáhnout.
Moderní zemědělství je neslučitelné se zachováním krajinné biodiverzity.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.5.2022 07:51 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jak včera ukazovali v telce - tu diverzitu najdeme jen v těch výchovných centrech (a ti starší ještě mohou zalovit v paměti.
Odpovědět
Sl

Slovan

10.5.2022 09:08 Reaguje na Miroslav Vinkler
Zde za to tedy nemůže příliš vysoké množství hmyzožravců? Hurá!
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

10.5.2022 17:03 Reaguje na Miroslav Vinkler
V unifikované krajině nelze hledat diverzitu
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.5.2022 21:29
Nechci polemizovat o hmyzu v Británii a raději uvedu pár příkladů, proč
hmyz mizí u nás. Kdysi krávy o nízké dojivosti na pastvě a v kravincích larvy much a ovádů(mračna much). V krajině co kousek polní hnojiště a v nich opět ty larvy a hnojní červi. Vše jako zdroj potravy pro hmyzožravé druhy ptáků a zvířat. Dnes hnůj směřuje do bioplynek a digestát je
pro hmyz sterilní nezajímavá hmota. K těm dojnicím bylo třeba pěstovat pícniny, které byly zdrojem potravy hmyzu(nektar z květů, zelená hmota
pro housenky a mšice a tlející hmota pro půdní hmyz). V zelinářství se
vždy nějaké ty chemicky neošetřené okraje zbyly hmyzu a opět ty rostlinné
zbytky tlející v půdě a na jejím povrchu. Co dnes zbylo? Chemicky ošetřené
obilniny, kukuřice a řepka. Zelinářství v útlumu, bramborářství v útlumu,
pastvení dobytka v útlumu, hnojení organickými hnojivy vzácností. Toto
je jen pár příčin úbytku hmyzu v zemědělské krajině. Pan Slovan jásá,
že nikdo nekritizuje hmyzožravce, ale opět tu jde o potravní řetězec.
Ubývá-li potrava, tak se odolní hmyzožravci množí dál a jen dokonávají
dílo zkázy. Chci však říci, že nechci jejich regulaci, ale zvýšit jim potravní nabídku. Přehnaná sterilita životního prostředí prostě už
nevytváří vhodné podmínky pro život hmyzu. V lese v hromadě klestí po
těžbě býval ráj pro hmyz a jiné živočichy, ale pokud je všechno klestí
seštěpkováno pro ekoenergetiku, tak se ráj nekoná. O "anglických"
trávnicích už ani nepíši a o jejich kosení "hmyzomlýnky". A není to
vždy pouze o estetice, ale o odbourání lidské práce a jejímu předání
technice a chemii. Jsme velmocí v počtu golfových hřišť, travnatých
hřišť a nízko sečených ploch. Valná většina z nich je navíc intenzivně
chemicky ošetřována do té míry, že postrádají i půdní hmyz, který by
lákal krtky s jejich krtinci na golfových hřištích. Co zahradní bazén,
to ročně tisíce kusů utopeného hmyzu v chemii vylovených síťkami. A
výhled? Jen k horšímu při stále větší absenci ruční práce, která je k přírodě šetrnější než stroje a chemické sajrajty. Posedlost čistotou hraničící až se sterilitou není nic pro hmyz v půdě, na ní, ve vodě a nakonec ani ve vzduchu. Jeden kadavér mrtvé srnčí dal život tisícům
much masařek, ale když ho sežere hladový predátor, tak nezbude nic.
Pamatuji na mračna nitěnek pod výtoky ze starých čističek vody
a dnes je pod výtoky "průzračná mrtvá voda", která čeká na naředění
něčím organicky znečistěným, aby byla živá. Chemii čističky ale
neodstraní a ani některé prvky, které nakonec zlikvidují i ten
zbytek. Zamýšlí se někdo nad tím, že řeka si brala sebou organické
látky po každém dešti a zase je vyplavovala do okolí? Tím vznikala
úrodnost půd v nivách řek a ráj pro hmyz. Dnes už často nemá mimo
mrtvé hlíny co brát a co jinde dávat. V mnoha polích už organika
žádná není a tak už není ani co vyplavit. Půdní hmyz se nemá čím
živit a ten ostatní taky a nebo ho ničíme jinak. Pokud se nevrátí
do polí hnůj a na louky dobytek, tak to půjde pouze k horšímu.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist