https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/pocet-usmrcenych-zvirat-po-stretu-s-auty-v-np-sumava-roste
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Počet usmrcených zvířat po střetu s auty v NP Šumava roste

21.10.2019 00:23 | VIMPERK (ČTK)
V šumavském národním parku stoupá počet případů, kdy po střetu s autem zahyne zvíře. Letos takto zahynulo 18 zvířat, ve dvou případech šlo o vzácného rysa. / Ilustrační foto
V šumavském národním parku stoupá počet případů, kdy po střetu s autem zahyne zvíře. Letos takto zahynulo 18 zvířat, ve dvou případech šlo o vzácného rysa. / Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | M. Bojda / Hnutí DUHA Olomouc
V šumavském národním parku stoupá počet případů, kdy po střetu s autem zahyne zvíře. Letos takto zahynulo 18 zvířat, ve dvou případech šlo o vzácného rysa. Řekl to mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák. Dosavadní letošní statistika podle něj vykazuje například proti celému roku 2015 stoprocentní nárůst. Nejčastěji při metodách zahynou srny, jeleni, prasata nebo jezevci.
 

"Každý rok sledujeme nárůst zvířat, která byla sražena nějakým motorovým vozidlem. V roce 2017 jsme evidovali 23 mrtvých zvířat, loni 27. Letos už jich je ke dvaceti a to ještě není konec roku. Nutno ale dodat, že toto nejsou konečná čísla, protože určitě nenajdeme všechna zvířata, která uhynou při srážkách s motorovými vozidly, a navíc máme přehled pouze za naše režijní honitby," uvedl Adam Jirsa ze Správy Národního parku Šumava.

Rysy letos přejela auta na silnici I/4 mezi Horní Vltavicí a Strážným na Prachaticku. Loni zahynula po střetu s vozidlem samice rysa u Českých Žlebů na Prachaticku. "K úsekům, kde dochází k častým nehodám motorových vozidel se zvěří, patří silnice II/190 mezi Gerlovou Hutí a Hartmanicemi na Klatovsku, komunikace v okolí Radvanovického hřbetu nebo silnice od Skelné do Prášil na Klatovsku. To jsou všechno úseky, kde je silný provoz a navíc se zde jezdí relativně rychle," řekl náměstek ředitele Správy Národního parku Šumava Jan Kozel.

Místa, kterými zvěř ve zvýšené míře prochází, prý zůstávají prakticky stejná. Důvodem je fakt, že se zvířata většinou drží svých zažitých zvyků. "Migrační koridory zvěře se mění jen málo a jsou pro ně životně důležité. Proto nepoužíváme pachové plašiče, které zabraňují přirozené migraci. Pokud bychom použili nějaká zařízení, mohla by to být taková, co upozorní zvěř na právě projíždějící auto a to buď nějakým zvukovým nebo světelným signálem. Přesněji řečeno odrazem od světel automobilů," řekl Jirsa.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

V

Vladimír Mašek

22.10.2019 06:19
Zodpovědnost plně leží na těch,kteří umožnili přemnožení zvěře.
Dříve existovaly obory,stavy zvěře každý hospodář udržoval na rozumných počtech.
Místo řešení problémů čteme PR pokusy přesvědčit nás o tom,že se vlastně nic neděje a že živá škoda je více než živý člověk.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

22.10.2019 12:50 Reaguje na Vladimír Mašek
Máte dobře zvrhlý pohled na svět..
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist