Podle účastníků klimakempu není transformace Moravskoslezského kraje spravedlivá
Do regionu míří okolo 20 miliard korun. Z fondu by měl být financován například projekt Černé kostky, tedy nového sídla moravskoslezské vědecké knihovny, či projekt Education District, který využije brownfieldy v Dolních Vítkovicích a na Landeku k vytvoření nabídky vzdělávacích programů. Vzniknout má také inovativní státní muzeum v Dolních Vítkovicích či zábavní park a skleníky simulující různá zemská prostředí na Karvinsku.
"Projekty, které budou podporu čerpat, byly vybrány bez účasti a názorů veřejnosti. Nikdo nepřišel a nezeptal se místních lidí, co reálně potřebují. Podle toho to pak vypadá. Žádný z těch projektů neřeší konkrétní sociální problém. Že by byl zaměřený například na rekvalifikaci lidí z hornictví. Jsou to projekty zjevně narychlo připravené jen pro tento fond. Často nejsou známé ani jejich detaily," uvedla Hamplová. Podle ní z transformace budou těžit hlavně velké firmy a developeři. S tím souhlasí i účastnice kempu Hedvika Stachovcová. "Peníze nepůjdou na komunitní rozvoj či rozvoj veřejného života. Půjdou do kapes velkých developerů," míní. Dodala, že největší výhrady mají ke dvěma projektům, které se připravují pro Karvinsko. Tam by měl vzniknout velký zábavný park a komplex skleníků Eden Silesia má u Karviné propojit vědu, výzkum i turismus.
Zuzana Vondrová z Centra pro dopravu a energetiku (CDE) už dříve uvedla, že miliardy korun, které získala Česká republika z Fondu pro spravedlivou transformaci uhelných regionů, dostanou především velcí žadatelé. Podle ní jim ČR dala přednost. Na takzvané strategické projekty zamíří polovina ze získaných 41 miliard korun z fondů EU, které schválila Evropská komise. Fond měl přitom podle Vondrové původně sloužit hlavně k podpoře malých a středních podniků, ale na výzvy speciálně pro malé a střední podniky zbude pouze malá část peněz.
Náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Lukáš Curylo (KDU-ČSL) uvedl, že projekty do programu spravedlivé transformace se vybíraly rok. Jednala o nich rada, zastupitelé i tripartita. "Musely splňovat podmínky a hlavně mít transformační potenciál," uvedl. Dodal, že menší firmy a projekty budou podpořeny z jiných fondů. "V případě spravedlivé transformace se bavíme o přibližně 19 miliardách korun. Peněz ale do kraje přijde výrazně více. Až 100 miliard," doplnil.
Klimakempy, tábory za klimatickou spravedlnost, pořádá organizace Limity jsme my! od roku 2017. Akce se v minulosti konala na severu Čech a její součástí bývaly i projevy občanské neposlušnosti v uhelných dolech nebo elektrárnách. Účastníci měli jako svůj hlavní požadavek rychlý konec těžby a spalování uhlí. Tento požadavek zůstává i letos, větší prostor ale dostalo i téma energetické chudoby a právě spravedlivé transformace.
"Hlavním požadavkem kempu je okamžité a funkční řešení energetické krize, která nyní přivádí mnoho lidí do situace, kdy si nemohou dovolit platit doma za energie. Klimakemp bude také požadovat odchod od uhlí spravedlivý pro zaměstnance a místní obyvatelstvo – ne korupci a podporu velkých hráčů," řekla Hamplová. Dodala, že debaty a praktické workshopy představí řešení, která by podle aktivistů mohla přinést konec energetické chudoby a sociální spravedlnost nejen v Moravskoslezském kraji.
reklama
Aktivisté před prodejnou IKEA v Praze vyjádřili nesouhlas s kácením starých lesů
Dřevo v nábytku IKEA pochází podle Greenpeace z chráněných lesů, firma to odmítá
Greenpeace: Evropské banky půjčily biliony korun neekologickým firmám