https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/podle-vedcu-hrozi-cr-za-navrhovane-zony-np-sumava-sankce
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Podle vědců hrozí ČR za navrhované zóny NP Šumava sankce

29.4.2019 00:25 | PROSTŘEDNÍ SVINCE (ČTK)
Návrh vymezení zón s různým stupněm ochrany šumavského národního parku, který má platit následujících 15 let, bude 7. června projednávat rada NP Šumava. Do té doby může laická i odborná veřejnost podávat připomínky k dokumentu. / Ilustrační foto
Návrh vymezení zón s různým stupněm ochrany šumavského národního parku, který má platit následujících 15 let, bude 7. června projednávat rada NP Šumava. Do té doby může laická i odborná veřejnost podávat připomínky k dokumentu. / Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | NP Šumava
Pokud ministerstvo životního prostředí schválí nové vymezení zón šumavského národního parku v navrhované podobě, skupina vědců hodlá podat stížnost k Evropské komisi. Chystaný dokument podle nich dostatečně nebere v potaz ochranu přírody ve významných lokalitách. Vědci k navrhované zonaci podali 32 připomínek. Pokud by Evropská komise uznala, že dostatečně neochraňuje přírodu, mohla by České republice uložit pokutu nebo zastavit dotace. Řekl to zástupce vědců Pavel Kindlmann z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
 

Dodal, že návrh nezařadil některé výjimečné šumavské lokality do režimu nejpřísnější ochrany. Uvedl například Hornokvildské mokřady nebo louky v okolí Zhůří. "Stát, který ignoruje ochranu přírody, nemá přece právo dostávat dotace na ochranu přírody. Protože to pak jsme v banánové republice. Čerpáme dotaci na ochranu přírody a ty peníze směřují jinam než na ochranu přírody," uvedl Kindlmann.

Podle něj je Evropská komise dostatečně nezávislým orgánem a s podobnými kroky má zkušenosti. Poukázal na příklad Polska, které chtělo zasahovat v chráněném Bělověžském pralese. "Evropská komise uvedla, že se tam ve velkém kácí naturový biotop, což může ohrozit biodiverzitu. Polsku tak hrozily za každý den kácení vysoké pokuty. A kvůli tomu těžba v Bělověžském pralese prakticky hned skončila," řekl.

Návrh vymezení zón s různým stupněm ochrany šumavského národního parku, který má platit následujících 15 let, bude 7. června projednávat rada NP Šumava. Do té doby může laická i odborná veřejnost podávat připomínky k dokumentu. Definitivní podobu takzvané zonace, která rozdělí Šumavu na čtyři části s rozdílným režimem ochrany přírody, následně schvaluje ministerstvo životního prostředí.

Kindlmann je jedním z autorů zprávy o stavu světových ekosystémů pro Mezivládní panel OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES). Její znění zazní poprvé v tomto týdnu na setkání IPBES v Paříži. Na zprávě o 1800 stránkách pracovalo tři roky na 150 odborníků z 50 zemí. Kindlmann uvedl, že autoři jsou vázáni embargem a nesmí zatím o studii konkrétněji hovořit. "Mohu jen sdělit, že z mé zkušenosti vyplývá, že zejména postkomunistické země jsou ve svém přístupu k ochraně přírody nezodpovědné. A Česká republika v tomto směru bohužel patří mezi ty nejvíce nezodpovědné," řekl Kindlmann.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Marek Bílek
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

mr

1.5.2019 00:10
Pane Šimůnku, proč se vyjadřujete k tématu, o němž evidentně nic nevíte??? Já nejsem žádný vědec a přesto jsem už před skoro 40 lety tvrdil, že les vyroste i bez lidí a naprosto zadarmo, že kůrovcem zničené porosty se samovolně obnoví, že se tam postupně samovolně dostanou i další tam původně rostoucí dřeviny a člověk je k tomu nutný, jako páté kolo u vozu. Jenom je třeba k tomu dát přírodě prostor a čas. A samozřejmě nenarušovat přírodní procesy zde zaběhlé už miliony let. Kůrovci tu byli odpradávna, leda někteří lidé chtěli přírodě moc velet (v minulosti i současnosti). Člověk dřevo potřebuje - a k tomu má sloužit vysoce intenzivní lesnictví v hospodářkých porostech - chcete-li pole na prkna, zároveň jsme z minim. kulturních (ale i hospodářských) důvodů povinni zachovat přírodní dědictví - chcete-li - vámi kritizovanou divočinu. Kdyby bylo po mém, bylo by tu té "divočiny" mnohem více, jelikož považuji vždy za nesmysl pěstovat a těžit porosty s obtížnou přístupnustí a nesmyslně vyššími náklady.
Odpovědět

Jan Šimůnek

4.5.2019 10:20 Reaguje na
Je mi velice líto: Než se tam ty "přirozené" druhy dostanou, bude na řadě lokalit Šumavy jen holá skála, protože zeminu z odlesněných svahů odplaví déšť (jak se stalo třeba na Balkáně po vykácení tamních lesů na domy a lodě).

Druhou věcí je, že na Šumavě žádná divočina prakticky neexistuje, vyjma několika málo maloplošných území, kde se zachovaly původní šumavské smrky (které byly chráněny už za první republiky, takže zřízení NP pro jejich ochranu bylo naprosto irelevantní).
Prakticky všechny porosty, které nyní žere kůrovec (nebo je už sežral, jsou smrkové plantáže z nepůvodních smrků (pocházejících z Alp a Karpat). Jejich ochrana (navíc v mrtvém stavu) je naprostý nesmysl. Naopak, měly by být cíleně nahrazeny původními dřevinami ze stavu před odlesněním Šumavy někdy v 15. a 16. století (jejich druhy jsou známy z pylových analýz), a teprve takový přírodě blízký les by bylo možné nechat alespoň zčásti přírodním samoregulačním procesům (které ovšem také nejsou samospasitelné).
Současná Šumava není žádné "přírodní dědictví", jsou to zpustlé smrkové plantáže, které bezectní lháři a podvodníci vydávají za cosi cenného.
Odpovědět

Roman Šimek

4.6.2019 13:42 Reaguje na
Dovoluji si Vás jako specialistu na dané téma informovat, že kůrovci tu nejsou odpradávna, natož milióny let. Středoevropské lesy se začaly vyvíjet po ústupu kontinentálního zalednění, kdy změna klimatu umožnila vývoj půd. Teprve poté došlo k postupnému osídlení bezlesí dřevinami. Zprvu převažovaly porosty tzv. pionýrských dřevin (borovice, bříza), později je také doloženo významné šíření lísky. V průběhu dalšího oteplování byly světlé přípravné porosty zatlačeny smíšenými doubravami s přimíšenými jilmy, lipami, jasanem a javory. V horských oblastech v sudetských pohořích se v té době vyskytoval i smrk. Asi dva a půl tisíce let př. n. l. došlo k imigraci buku a jedle do lesů na našem území. Takže bavme se o horizontu tisíců let, nikoliv miliónů :-).







































Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist