Podle vědců hrozí ČR za navrhované zóny NP Šumava sankce
Dodal, že návrh nezařadil některé výjimečné šumavské lokality do režimu nejpřísnější ochrany. Uvedl například Hornokvildské mokřady nebo louky v okolí Zhůří. "Stát, který ignoruje ochranu přírody, nemá přece právo dostávat dotace na ochranu přírody. Protože to pak jsme v banánové republice. Čerpáme dotaci na ochranu přírody a ty peníze směřují jinam než na ochranu přírody," uvedl Kindlmann.
Podle něj je Evropská komise dostatečně nezávislým orgánem a s podobnými kroky má zkušenosti. Poukázal na příklad Polska, které chtělo zasahovat v chráněném Bělověžském pralese. "Evropská komise uvedla, že se tam ve velkém kácí naturový biotop, což může ohrozit biodiverzitu. Polsku tak hrozily za každý den kácení vysoké pokuty. A kvůli tomu těžba v Bělověžském pralese prakticky hned skončila," řekl.
Návrh vymezení zón s různým stupněm ochrany šumavského národního parku, který má platit následujících 15 let, bude 7. června projednávat rada NP Šumava. Do té doby může laická i odborná veřejnost podávat připomínky k dokumentu. Definitivní podobu takzvané zonace, která rozdělí Šumavu na čtyři části s rozdílným režimem ochrany přírody, následně schvaluje ministerstvo životního prostředí.
Kindlmann je jedním z autorů zprávy o stavu světových ekosystémů pro Mezivládní panel OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES). Její znění zazní poprvé v tomto týdnu na setkání IPBES v Paříži. Na zprávě o 1800 stránkách pracovalo tři roky na 150 odborníků z 50 zemí. Kindlmann uvedl, že autoři jsou vázáni embargem a nesmí zatím o studii konkrétněji hovořit. "Mohu jen sdělit, že z mé zkušenosti vyplývá, že zejména postkomunistické země jsou ve svém přístupu k ochraně přírody nezodpovědné. A Česká republika v tomto směru bohužel patří mezi ty nejvíce nezodpovědné," řekl Kindlmann.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Na rozvoj obcí v národních parcích poputuje 150 milionů korun, uvedlo MŽP
Návštěvníci Šumavy chápou význam mrtvého dřeva. Rozšiřovali by bezzásahová území!
Šumavské lesy jsou pestřejší. Přibývá velkých stromů a rozšiřují se plochy smíšených lesůOnline diskuse
Všechny komentáře (3)
Jan Šimůnek
4.5.2019 10:20 Reaguje naDruhou věcí je, že na Šumavě žádná divočina prakticky neexistuje, vyjma několika málo maloplošných území, kde se zachovaly původní šumavské smrky (které byly chráněny už za první republiky, takže zřízení NP pro jejich ochranu bylo naprosto irelevantní).
Prakticky všechny porosty, které nyní žere kůrovec (nebo je už sežral, jsou smrkové plantáže z nepůvodních smrků (pocházejících z Alp a Karpat). Jejich ochrana (navíc v mrtvém stavu) je naprostý nesmysl. Naopak, měly by být cíleně nahrazeny původními dřevinami ze stavu před odlesněním Šumavy někdy v 15. a 16. století (jejich druhy jsou známy z pylových analýz), a teprve takový přírodě blízký les by bylo možné nechat alespoň zčásti přírodním samoregulačním procesům (které ovšem také nejsou samospasitelné).
Současná Šumava není žádné "přírodní dědictví", jsou to zpustlé smrkové plantáže, které bezectní lháři a podvodníci vydávají za cosi cenného.
