https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/podle-vedcu-napadne-kurovec-na-sumave-maximalne-15-procent-parku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Podle vědců napadne kůrovec na Šumavě maximálně 15 procent parku

16.8.2019 00:35 | Č. BUDĚJOVICE (ČTK)
Kůrovec může v nejbližších letech na Šumavě podle vědců napadnout stromy maximálně zhruba na 15 procentech rozlohy národního parku. / Ilustrační foto
Kůrovec může v nejbližších letech na Šumavě podle vědců napadnout stromy maximálně zhruba na 15 procentech rozlohy národního parku. / Ilustrační foto
Foto | Jan Regal
Kůrovec může v nejbližších letech na Šumavě podle vědců napadnout stromy maximálně zhruba na 15 procentech rozlohy národního parku. Masivnější šíření tohoto škůdce odborníci neočekávají. Vedení Jihočeského kraje však proti tomu tvrdí, že kůrovec zničí v nejbližších letech stromy na polovině rozlohy šumavského parku. Řekli to zástupci obou názorových táborů.
 

Názor Jihočeského kraje vychází z toho, že podle návrhu nového rozdělení do zón bude asi polovina území parku spadat do dvou částí s nejpřísnějším režimem. Dokument počítá s tím, že v takzvané přírodní zóně se nebude zasahovat vůbec a v zóně přírodě blízké se bude kácet jen výjimečně.

"To riziko napadení kůrovcem se netýká 50 procent území, jak tvrdí paní hejtmanka (Ivana) Stráská. Je to výrazně méně," řekl Pavel Kindlmann z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Připomněl, že na území přírodní zóny už kůrovec působil a nyní tam většinou zůstávají po zmlazení mladé smrky. "A ty napadat nebude, protože do nich se prostě nevejde," uvedl Kindlmann. Podle vědců tak v přírodní zóně zůstává jen pár procent území, kde by ještě lýkožrout mohl udeřit. Dále by se mohl kůrovec šířit na části zóny přírodě blízké. "Ale tam se už smí zasahovat a navíc značnou část této zóny tvoří také paseky, smíšené nebo listnaté lesy a bezlesí, což je území, kde kůrovec nepůsobí," uvedl.

Podle Jihočeského kraje však bezzásahové území vzniklo na Šumavě v krátké době na velmi rozsáhlé ploše. A takové podmínky prý vyhovují šíření kůrovce. "Chceme všechno rychle a hned," uvedla hejtmanka Ivana Stráská (ČSSD). Dodala, že bezzásahové území se mělo rozšiřovat postupně v horizontu několika desítek let. "Pokud nebudeme s kůrovcem aktivně bojovat, dojde jednoduše k plošnému úhynu smrku," uvedl lesní správce Jan Štrobl.

Vědci však na základě svých dlouholetých dat tvrdí, že bezzásahová Šumava nebude pro kůrovce v nejbližší budoucnosti vyhledávanou oblastí. Důvodem je fakt, že nyní jsou v těchto místech většinou stromy staré přibližně deset let. "Pro kůrovce je strom atraktivní přibližně ve stáří od 60 let a vysoce atraktivní od 100 let," řekla přírodovědkyně z Ústavu výzkumu globální změny akademie věd Zdenka Křenová.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Marek Bílek
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

16.8.2019 15:55
Aby se v tom čert vyznal, polovina odborné obce je zásadně proti bezzásahovosti, druhá vědecká polovina tvrdí, že je to v pořádku.
Nevím,kde je pravda,ale skutečností zůstává, že před vytvořením NP Šumava byla tahle část republiky v podstatně lepší kondici než dnes.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.8.2019 16:09 Reaguje na Miroslav Vinkler
Nepůvodní smrková monokultura nechaná napospas osudu ani jinak dopadnout nemůže. Tady najednou ta nepůvodnost ekoligistům nevadí, dokonce tu přestárlou a degradující plantáž vyhlásí za NP. Cimrman by měl radost. Osobně bych to nechal na úrovni CHKO, až by se obměnilo složení dřevin, potom klidně.
Odpovědět
Šimon Špidla

Šimon Špidla

16.8.2019 22:13 Reaguje na Miroslav Vinkler
Před vytvořením NP Šumava byla v lepší kondici celá republika, takže srovnání odolnosti lesa lze udělat spíše podle stavu zásahových a bezzásahových zón.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.8.2019 23:14
Jak pan profesor tak i paní profesorka by si měli uvědomit že se nejedná pouze o lýkožrouta smrkového či severského ale společně s nimi se kalamitně šíří i další. Například lesklý. Potom je ten jimi uváděný věk ohrožených porostů již trochu jinde. Navíc kůrovci uvádění na smrku již škodí i na borovici a modřínu a viděl jsem požerek lýkožrouta smrkového již i na buku.
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.8.2019 12:13 Reaguje na Jarek Schindler
Viděl jsem hladové mandelinky bramborové ožírat rajčata.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist