https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/pokracovani-zelena-revoluce-zemedelce-z-ghany-nelaka-a-pomahajici-svet-by-to-mel-akceptovat
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pokračování Zelené revoluce zemědělce z Ghany neláká a pomáhající svět by to měl akceptovat

24.4.2020 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Recept, který svět Ghaně nabízí, je pro místní zemědělce příliš hořkou pilulkou. / Ilustrační foto
Recept, který svět Ghaně nabízí, je pro místní zemědělce příliš hořkou pilulkou. / Ilustrační foto
Foto | Vrinda Khushu / Wikimedia Commons
O tom, jak bude svět vypadat v následujících dekádách, rozhodne do značné míry to, jak dalece nezávislý bude z hlediska vlastní produkce potravin africký kontinent. Případová studie kanadských badatelů upozorňuje na to, jak rozdílně snahu rozvinutého světa podpořit jejich potravní soběstačnost vnímají malozemědělci z Ghany. Píše o tom Phys.org.
 
Zelenou revolucí v zemědělství je nazýván proces, nastartovaný v druhé polovině 20. století. Rozšířením moderních technologií, nových upravených druhů osiv, hnojiv a pesticidů do celého světa se razantně zvýšila efektivita zemědělské produkce a dostupnost potravin.

Nezamýšlenými důsledky tohoto vcelku úspěšného procesu byly další globální komplikace: raketový růst populace v zemích třetího světa a drastický propad biodiverzity, vytlačované z teď již obdělávatelné půdy.

V subsaharských regionech Afriky se s tímto vylepšeným modelem hospodaření sžívají posledních dvacet let a jak zmiňují kanadští badatelé na příkladu Ghany, zdejší zemědělci už nemají zájem v nastaveném trendu dál pokračovat. Užitku jim totiž přináší jen překvapivě málo.

My víme, jak vám pomoci

Motorem myšlenek Zelené revoluce tu i nadále zůstává Program pro potravinovou bezpečnost, Aliance zelené revoluce, Sdružení afrických států, Světová banka anebo Agentura Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj (USAID). Ti všichni v zásadě předpokládají, že po dvou dekádách podpory ghanského zemědělství, zprostředkovaného vesměs mezinárodními nevládkami a rozvojovkami, by Ghana měla přejít do další etapy vývoje. V ní by iniciativu nad produkcí malozemědělců měly převzít místní podnikatelské subjekty a poptávku by měl začít diktovat trh.

Jenže téhle komercionalizaci se zemědělci z Ghany brání. Nestojí o to, integrovat svou produkci do globálního trhu, nemají zájem dorovnávat svou produkci s úrovní jiných regionů. Chtějí se jen uživit. A v tom jim poněkud paradoxně nadnárodní rozvojové organizace příliš nepomáhají.

Prostředky, které jim byly darovány - vyšlechtěné odrůdy, speciální osiva, hnojiva a pesticidy, sice zvyšují produkci, ale nikoliv blahobyt a potravní bezpečnost. Nebo stav životního prostředí. Jak to?

Typický malozemědělec z Ghany byl uvyklý pěstovat pestrou směs plodin mnoha odrůd. Sójové boby, rýži, kukuřici, podzemnici olejnou, proso, čirok. Zastánci Zelené revoluce mu v rámci pomoci dodají jen jedno speciálně upravené osivo a podpůrné prostředky, dotace, takže je všestranně motivován k tomu pěstovat jen jeden druh. Například rychlerostoucí kukuřici, které uzraje ke konzumaci za 90 dní. Na ostatní už ale čas a prostředky nemá. Takže když mu nebude přát počasí, nebo se projeví vliv škůdců, zůstane – byť s nejpokročilejší varietou osiva – bez jídla pro celou rodinu.

Globální plán selhává v lokálním měřítku

Jako zemědělský podnikatel se na místním trhu také neprosadí: onu univerzální kukuřici totiž pěstují v regionu všichni. Mohl by ji s úspěchem nabídnout v sousední oblasti, kde je podobně univerzálně pěstována třeba sója. Ale on nestojí o to, být podnikatelem nebo distributorem, chtěl jen uživit svou rodinu. Není pochopitelně nesvéprávnou obětí systému, ale za situace, kdy je produkce kukuřice finančně podbízena dotacemi, je pro něj ekonomicky příhodné ji pěstovat. I když mu přinese jen velmi krátkodobý zisk, a už vůbec ne soběstačnost.

Schéma mezinárodní podpory regionálního hospodaření tak deformovalo zdejší sice ne úplně efektivní, ale dosud fungující zemědělství. Zemědělci z Ghany také opakovaně upozorňují na to, že nadužívání hnojiv a pesticidů, nezbytné pro intenzifikaci zemědělské produkce, se neblaze odráží na stavu životního prostředí. Kvalitě půdy, dostupnosti vody.

Praxe Zelené revoluce je o to horší, že se díky finanční motivaci do zemědělství začali angažovat i lidé, kteří mu nerozumí. Pokud vám někdo přispěje osivem a penězi na to, že osadíte pár arů půdy kukuřicí, tak to prostě uděláte. I když ji potom nikdo nechce.

Lidé v Ghaně pozorují rychlou akceleraci „shonu po jakékoliv zemědělské půdě“, jejíž potenciál lze přetavit v krátkodobý zisk. Mimochodem to zvyšuje genderovou nerovnost: zemědělství tu bylo tradiční doménou žen, nezávislým prostorem, ve kterém se mohly realizovat. Nyní je ale vytlačují ti, kteří jdou pěstovat ne pro obživu, ale pro peníze.

Vykořenění vztahu k půdě, degradace zemědělství, ohrožení potravní bezpečnosti a soběstačnosti, devastace životního prostředí. To je podle ghanských malozemědělců účet za dvacet let Zelené revoluce. A proto se zdráhají přestoupit do další její etapy. Nechtějí se zapojit do globálního trhu, chtějí jen jako dříve, uživit sami sebe a své rodiny.

„Recept, který svět Ghaně nabízí, je pro místní zemědělce příliš hořkou pilulkou,“ říká Siera Vercillová, docentka univerzity v kandském Waterloo a hlavní autorka případové studie. „Pokud chceme podpořit rozvoj udržitelného a soběstačného zemědělství, měli bychom v první řadě naslouchat místním zemědělcům. A určitě bychom neměli financovat technologie a podnikatelské modely, které ve svých důsledcích přispívají k devastaci životního prostředí a lidí.“


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (91)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.4.2020 06:30
Já to říkám stále: Z...á globalizace! Více škody jak užitku. Není nad pestrost a soběstačnost.
Odpovědět
ig

24.4.2020 07:15 Reaguje na Karel Zvářal
Soběstačnost a pestrost se neslučují :-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.4.2020 07:54 Reaguje na
...Typický malozemědělec z Ghany byl uvyklý pěstovat pestrou směs plodin mnoha odrůd. Sójové boby, rýži, kukuřici, podzemnici olejnou, proso, čirok...(a spokjeně žil). Tak jako u nás rolníci, než je neviditelná pazoura a pokřivený systém dotací donutil se přizpůsobit.

Napsal jsem to předevčírem pod jiný článek a zopakuji to: Věškerá flóra a fauna se živí LOKÁLNĚ. Jen my dnes vymýšlíme psí kusy, abychom předělali přírodu a něco na tom trhli.

Co funguje, má se nechat běžet. Tak komunisti rozbili zavedený selský stav a vytvořili cosi umělého, co bez dotací nepřežije. Dnes v tom nejen pokračujeme, dokonce jsme to pozvedli na "vyšší úroveň" (specializace-monokultury). Toto vše by vyřešil SKUTEČNÝ trh s REÁLNÝMI cenami, nikoliv uměle dotvářený.
Odpovědět
ig

24.4.2020 08:09 Reaguje na Karel Zvářal
S tím trhem souhlasím, dotace to jen kazí. Ale na druhou stranu, projevem trhu je globalizace. Levná dálková doprava a komunikace téměř zdarma umožnily globální obchodování. Ocel z Číny a jablka z Austrálie jsou jen projev volného a nebývale svobodného světového trhu, nic jiného. Naopak dotace jdou fakticky proti globalizaci :-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.4.2020 08:33 Reaguje na
Igu, my se v diskusi neutkáváme poprvé. Vy jste zarytý globalista, já spíše patriot, byť pomerančem nepohrdnu. Ale když si uvědomím, že naše krásné sady musely padnout jen díky dotované konkurenci, tak v tom cítím špínu a nic jen špínu. To je záměrná likvidace fungujícího systému v cizím zájmu. A můžete přidat smajlíků kolik libo, ale ani trochu mě v tom přesvědčení nezvikláte. Kdyby ten trh byl férový (jakože ho tak i někde zovou), tak by mi to nevadilo.

Ale to, co dnes můžeme pozorovat, to je organizovaný bordel. A ten kovídek tomu nasadil jen korunu, doslova. V řádech dnů rozthaný po světě... a po...te se, globalisti!
Odpovědět
ig

24.4.2020 09:46 Reaguje na Karel Zvářal
Neřekl bych zarytý globalista, spíš zarytý milovník svobody. Nedílnou součástí svobody ale je svoboda podnikání a obchodu a jejím zákonitým důsledkem je globalizace. Dotace a ochranářská opatření a to všechno vnímám jako ohrožení svobody (a všeho co s ní souvisí), proto je nemám rád stejně jako Vy :-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.4.2020 10:01 Reaguje na
To já si raději utrhnu u huby, ta svoboda stejně není absolutní, takže raději zkousnu mírná omezení, ale s radostí v srdci se projdu přírodou. Říkám přírodou, ne tím dnešním měsíčním paskvilem, který tak ze setrvačnosti zoveme.
Odpovědět
ig

24.4.2020 10:16 Reaguje na Karel Zvářal
Ale to přece není v rozporu. Jen nevím co myslíte tím mírným omezením. Některá bych akceptoval, třeba zákaz vylévání vyjetého oleje do příkopu, některá jsou mi poněkud proti srsti, jako třeba dovozní cla na potraviny.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.4.2020 10:23 Reaguje na
To je na delší na debatu, v pár větách to nejde popsat. Tento systém živí nadnárodní korporace se sídlem v daňových rájích, kterým stav ŽP je u zádele. Žijí v klimatizovaných bytech, na dovču lítají na panenské ostrovy - a na toto si někde musí vydělat. No a doplácí na to ta mlčící většina.
Odpovědět
ig

24.4.2020 10:33 Reaguje na Karel Zvářal
Ten systém živí i úplně malé firmy. Objednejte si u místního zámečníka panty k zahradní brance a on vám je vysoustruží nožem, který koupil za pět dolarů od podobně mrňavého čínského garážisty registrovaného na Aliexpressu. S daňovým rájem to nemá imho mnoho společného - využít všech výhod, které poskytují daňové zákony, se bude snažit i ten živnostník se zámečnickou výrobou. A obecně - pokud existují daňové ráje, znamená to, že existuje i daňové peklo, jehož personifikací jsou pro mě podfukáři všech ranků hltající naše peníze na údajné zlepšování životního prostředí :-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.4.2020 11:12 Reaguje na
Ten z té fotky na podfukáře nevypadá. Spíše se chce zbavit těch, co ho do kuku tlačí kvůli jeho "hnědým očím".
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

24.4.2020 11:27 Reaguje na
Svobodou, takto prezentovanou, obhájíte i popravu za krádež rohlíku z hladu. Vaše svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého a je sprosťárnou, a to velikou a neodpustitelnou, odkazováním na tu Vaši svobodu podnikání a obchodu, omezit svobodu (a právo) někoho jiného, dýchat vzduch neznečištěný Vašim podnikáním a obchodem přes půl světa a zpátky.
Odpovědět
ig

24.4.2020 13:06 Reaguje na Jiří Daneš
O těch popravách nevím, to jste si mě asi s někým spletl :-) Co se týká práva na čistý vzduch, myslíte tím právo například na to, aby Číňani zastavili svůj průmysl, když nemají tak účinné odsíření a odprášení jako my u elektráren, ani nepřijali normu Euro 6? Nebo na to, aby se Indové vzdali veškerých plastových výrobků, když s plastovým odpadem neumějí dělat nic lepšího než jej naházet do řek?
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

24.4.2020 19:42 Reaguje na
Víte dobře jak jsem to myslel, za svůj dlouhý život, jsem se téměř nesetkal s tím, že by dobrá myšlenka nedláždila cestu do pekla, jinak na co sáhl člověk, byť se sebelepším úmyslem, to dopadlo špatně. A diktovat Číně, aby přijala normuEuro 6 (mimochodem technicky a fysikálně téměř nesplnitelnou), nebo Indii, aby nakládala s plasty podle Vašich představ, můžete tak akorát ve snech, za splupůsobení THC.
Odpovědět
ig

24.4.2020 20:06 Reaguje na Jiří Daneš
Však já jim to nechci uložit, já chtěl jen podtrhnout, že jste napsal hloupost. Stejně jako je nesplnitelné Indii nadiktovat zákon o odpadech, je nesplnitelné chtít od lidi z našeho kulturního okruhu, aby obětovali svoji svobodu podnikání ve prospěch ... čeho vlastně?
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

24.4.2020 08:14 Reaguje na
Jen v tvojí hlavě...
Odpovědět
ig

24.4.2020 08:29 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Zkuste použít speciální proces, tzv. přemýšlení. Na kursu MBA se vám o tom určitě zmiňovali. Posune Vás to dopředu :-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.4.2020 16:14 Reaguje na
Pokud ovšem nebyli před něčím takovým důtklivě varováni.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.4.2020 11:10 Reaguje na
Pletete si pojem s průjmem. Soběstačnst znamená, že neumře hlady. On své tradiční přebytky prodá a může si koupit něco neexotického.
Odpovědět
ig

24.4.2020 13:10 Reaguje na Karel Zvářal
No právě. Mně k životu neumřít hlady nestačí :-) Jsem zpovykaný Pražák a vždycky se budu snažit i o to mít pohodlný dům, jíst kiwi a podobně :-) Proto soběstačnost a pestrost vidím jako antagonisty. Kiwi si na zahrádce nevypěstuju, tam maximálně brambory.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.4.2020 13:17 Reaguje na
To vůbec nejsou antagonisté, jste jako jedle. Pokud jste ani u takto laděného článku nepochopil podstatu problému, tak pinec můžem hrát do konečna, ale nijak vám to neotevře oči.

Místo kuku ať domorodci pěstují tradiční plodiny, včetně kiwi, které si od nich koupíte možná za nižší cenu než dnes. Kuku zvládnem i tady, stejně se tím většinou krmí prasata, spíše však bioplynky.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.4.2020 13:19 Reaguje na Karel Zvářal
nekonečna
Odpovědět
ig

24.4.2020 13:38 Reaguje na Karel Zvářal
Asi jsem nepochopil :-) A to při tom s Vašim níže uvedeným návrhem (nechat jiné lidi žít a necpat jim co nechtějí) plně souhlasím. Možná se míjíme v definici soběstačnosti?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.4.2020 13:47 Reaguje na
Já si takových etnik za jejich definici soběstačnosti vážím. Nepohrdám jimi, nic bych jim nevnucoval, každý jsme z jiného těsta.
Odpovědět
ig

24.4.2020 13:52 Reaguje na Karel Zvářal
Ano, ať si v Ghaně dělají co chtějí. Já ale reagoval na Vaši výtku vůči globalizaci obecně - ostatně to byl první komentář a hned obecně zaměřený. A s právě s ním nesouhlasím, mně svoboda vyhovuje :-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.4.2020 13:57 Reaguje na
Točíme se stále v kruhu. Nechme je se svobodně rozhodnout, čím se budou živit. Nenuťme je pěstovat globální "nesmysly". Ten komentář nebyl obecně zaměřený, globalizace má nějaké výhody, ale také spoustu negativních dopadů.
Odpovědět
ig

24.4.2020 14:03 Reaguje na Karel Zvářal
Ok, jestli to znamená, že si můžu bez výčitek kupovat věci na Aliexpresu a jíst kiwi, zatímco v Ghaně si budou dělat co chtějí, pak jsme zajedno.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.4.2020 14:06 Reaguje na
Dyť jo.
Odpovědět
sv

24.4.2020 16:45 Reaguje na Karel Zvářal
Jinými slovy, v Ghaně se dotuje horem dolem ale místní rádoby konzervativci a ve skutečnosti levičáci v tom vždy najdou důvod pro to plivnou na přirozené procesy probíhající ve společnosti.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.4.2020 17:17 Reaguje na
Jinými slovy, někomu vnucovat něco, co nechce, je přirozené??
Odpovědět
sv

24.4.2020 23:23 Reaguje na Karel Zvářal
Jako, že jim vnucují ty dotace. A proč je tedy berou, když jim jenom škodí.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

24.4.2020 07:08
Afričanům se doporučuje zapojení do globalizace - a oni ji nechtějí.
Evropanům se naopak doporučuje odklon od globalizace a snad až návrat k malým soběstačným komunám - a ani oni to nechtějí.
Nedivil bych se, kdyby daná (rozporuplná) doporučení jak pro Afriku, tak Evropu pocházela od té samé skupiny lidí.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

24.4.2020 08:37 Reaguje na Richard Vacek
Jak jste přišel na to, že v Evropě nechceme odklon od globalizace co se potravin týká? Trochu si nastudujte průzkumy a dostupné informace na toto téma a nepaušalizujte svoje omezené dojmy....

To jen nezodpovědný business to nechce, protože většina velkých firem vyrostla z globalizace trhu a taky se jim náramně povedlo zničit celou planetu.... naprosto delikátní příklad jsou palmové plantáže v Indonésii.... pár grázlů si tam vydělává velké jmění a zbytek sužují obrovské problémy, které z tohoto nehorázného businessu vycházejí.... a také to má velký vliv na biodiverzitu a vypouštění CO2.....

Lidi v ČR by byli rádi za lokální potraviny a taky o ně stále stoupá zájem.... to jen velkoprasatům typu Babiš se hodí dnešní katastrofální situace!!!!
Odpovědět
RV

Richard Vacek

24.4.2020 08:56 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Nesmíte dát na to, co člověk říká, ale jak koná. Protože mnohdy (třeba i nevědomky) neříká pravdu.
No a třeba v Česku koná běžný spotřebitel zeleniny tak, že celoročně nakupuje rajčata, papriky, okurky. A v žádném případě se nechce vracet do doby lokálních zdrojů, kdy chřoupal v zimě mrkev a k tomu lupen zelí. Schválně, jestli ti, co propagují využívání místních zdrojů, se tím taky řídí.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

24.4.2020 09:11 Reaguje na Lukáš Kašpárek
A ještě k tomu nezodpovědnému businessu. Palmové plantáže jsou důsledkem zelené politiky EU, kde vychází papírově dobře pěstovat palivo do aut na polích. Obdobně další nesmysly typu dovozu štěpky z Ameriky.
Jedná se o ekonomické nesmysly, které protlačili zelení khmerové. A hodlají v tom pokračovat - např. pěstování a likvidace biomasy na bioplyn, degradace krajiny větrníky a FV lány, ...
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

24.4.2020 12:47 Reaguje na Richard Vacek
Žijete v iluzi.... já vám jí ale brát nebudu... vám se podle mě velice líbí...
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.4.2020 11:53 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Všechno to bylo opakovaně a věrohodně prokázáno.
Odpovědět
ig

25.4.2020 19:47 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Poraďte jak nežít v iluzi. Jak se třeba vnitřně vypořádat s tou štěpkou dopravovanou přes půl světa? Čemu to pomáhá? Samozřejmě, dokázal bych vypočítat, že to není _tak_ hrozné, ale není to celé ještě nesmyslnější plýtvání, než jakému chtějí zelení aktivisté podle vlastního holedbání zabránít?
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

27.4.2020 14:19 Reaguje na Richard Vacek
Ano, a proto většina palmového oleje končí v potravinách mimo EU. :) (teda i v potravinách v EU :) ).
Odpovědět

Jan Šimůnek

28.4.2020 09:47 Reaguje na Petr Eliáš
Ovšem zvětšení rozloh plantáží palmy olejové vykácením tropických deštných pralesů bylo ovšem způsobeno výrobou "bionafty" z palmového oleje, jejíž míchání do plnohodnotného paliva pro auta diktuje EU (pod taktovkou ekologů). S tím související zdražení této plodiny, která je v některých zemích dominujícím nebo dokonce jediným zdrojem karotenů a vitamínu A pro populaci, ji učinilo cenově nedostupnou desítkám milionů lidí (s patřičným dopadem na zdraví).
Odpovědět
SH

Stanislav Hrouzek

24.4.2020 13:35 Reaguje na Lukáš Kašpárek
To, co lidé chtějí, to je jasně vidět na trhu. Běžte se tam občas podívat...
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

24.4.2020 08:34
korporace nezajímá co chce nějaký pidi zemědělec v Ghaně nebo v Evropě. Budou prostě hospodařit tak jak oni řeknou a hlavně jim sypat prachy. Jsem přesvědčen , že v globálu je zemědělské půdy nadbytek, a skutečně není nutné mýtit další plochy lesů atd, ALE to by musela sloužit opravdu k lokální produkci potravin. Korporace, globalismus, dotace největší škůdci zemědělství. Zdravím tímto Andyho !
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

24.4.2020 08:35
Ùděl zelené revoluce likviduje přįrodu všude. Nejen u nás, ale i v Ghaně. Je nejvyšší čas postavit neziskové aktivisty mimo zákon.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

24.4.2020 08:38 Reaguje na Michal Ukropec
?????????? :D :D :D :D další pomatenec.........
Odpovědět
pp

pavel peregrin

24.4.2020 13:56 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Pomatenec seš leda ty, Kašpare.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

27.4.2020 14:20 Reaguje na Michal Ukropec
To jste ale vypotil pěknou blbost...
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.4.2020 08:43
Předobraz Green Deal ...
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

24.4.2020 11:46
Prostě, na co člověk s dobrou vůli sáhne, to podělá a totak, že úplně. Aneb, cesta do pekla je dlážděná dobrými úmysly.
Co je na tom divného, že zemědělec v Ghaně není chamtivý a že mu stačí, že se s rodinou uživí. Je to mnohem správnější a v přírodě po statisíce let ověřený způsob, jak je zajištěno přežití druhů (viz základní zákon živé přírody - zákon o zachování druhu). Fandím zemědělcům v Ghaně v jejich přesvědčení, jak mají žít a konat tak jak jsou zvyklí po generace. Kdyby to totiž,jak konají, bylo špatně, tak by už dávno vymřeli. Zatím vymírají spíše ty vyspělé národy, co dbají instrukcí ekonomů z vyspělých zemí Evropy, Severní Ameriky.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

24.4.2020 12:48 Reaguje na Jiří Daneš
Přesně..
Odpovědět
RP

Radim Polášek

24.4.2020 11:55
Článek je podle mne blábol.
Zelená revoluce byla nazvána zelenou revolucí proto, že před "zelenou" revolucí pracovalo na polích 50 až 90 % všech obyvatel venkova a přesto nevyprodukovali úplný dostatek plodin a občas, když byla neúroda, byl hlad nebo dokonce hladomor. Na konci zelené revoluce potom pracovalo či dnes pracuje v Evropě v zemědělství pouze cca 1 - 2 % celkového počtu obyvatel, to je cca několik procent venkovského obyvatelstva a potravin je přitom vyprodukováno tolik, že nikdy, ani v případě velké neúrody, není hlad či dokonce hladomor. Zelená revoluce tak uvolnila velké množství pracovní síly, které tak mohly přejít do průmyslové výroby a dalších odvětví a zahájit tak vzestup životní úrovně společnosti jako celku.
Jestli nějací zemědělci v Ghaně dostávají moderní plodiny a moderní pesticidy a přitom mají pořád ty svá malinká políčka, která obdělávajá motykami nebo primitivním pluhem taženým nějakým zdomácnělým vodním buvolem, tak to není zelená revoluce, ale paskvil. Pro toho zemědědělce to není zlepšení, ale spíš zhoršení, protože víc pole tou motykou nebo pluhem nestihnou obdělat a moderní plodina není sama schopna odolávat skodlivým činitelům, jako původní nevyšlechtěné zavedené plodiny. A dávat takovým zemědělcům moderní pesticidy je spíš výsměch než nějaká pomoc. Jak se takový zemědělc, který třeba ani není gramotný, dozví, jak tyto moderní látky správně skladovat, převážet a hlavně jak je používat? Když kolikrát je požadované množství účinné látky v dávkování stovky gramů nebo mililitrů na hektar a balení třeba dvou litrů je na hektar pole. Jak to asi má takový zemědělc správně nadávkovat?
Pokud ty země mají jít nahoru, tak u nich musí proběhnout podobná zelená revoluce jak u nás. Musí proběhnout zvětšování rozloh jednotlivých polí, zvyšování kvalifikace zemědělců, zavádění velkých zemědělských strojů atd. Velmi podobně, jak u nás skokem udělali komunisté zaváděním zemědělských družstev. jenom ne tak násilně a necitelně.
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.4.2020 12:05 Reaguje na Radim Polášek
Jenže ono to, bohužel, jinak než násilně a necitelně udělat asi nejde.
Problém vidím spíš ve ztrátě genofondu místních tradičních odrůd.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

25.4.2020 09:31 Reaguje na Jan Šimůnek
Pokud se to nebude dělat násilně politicky, jako se u nás dělala kolektivizace za komunistů, ale postupně a z jejich vlastních popudů, tak věřím, že významná část genofondů těch místních tradičních odrůd zůstane zachována. Prostě nakonec se ustálí stav, kdy většina produkce bude dělána intenzívním zemědělstvím za využití současných vyšlechtěných plodin a pár procent bude děláno formou nějaké agroturistiky nebo nějakého retrozemědělství a tam se uplatní ty tradiční odrůdy. Není ani vyloučeno, že nějaká tradiční odrůda bude takzvaně "objevena" nějakou VIP celebritou jako "superpotravina" a potom naopak se pěstování té plodiny rozšíří mnohem víc coby součást alternativního jídelníčku lidí z vyspělých zemí.
Podstatné ale je, že dneska v zaostalých afrických zemích asi skutečně zemědělec nemá důvod být od té své ruční dřiny osvobozen zaváděním intenzívního zemědělství. V Evropě bylo zvyšování efektivity zemědělství hnáno potřebou pracovních sil pro průmysl, už za dob raného kapitalismu. Ale i kolektivizace u nás za socialismu byla taky proto, že komunisté potřebovali pracovní síly z vesnice do průmyslu.
Jenže tam zatím průmysl není nebo je ho jen minimálně. Pokud tam nějaká intenzifikace zemědělství uvolní pracovní síly, nebude mít takový afričan co dělat a tím klidně může hladovět. Může jít do měst, jenže tam bude nejspíš taky jen hladovět v slumech a případně plodit další malé afričánky. V takových případech je intenzifikace zemědělství nevhodná i z našeho hlediska, protože pokud tam není jiná práce, třeba v průmyslu, tak jen zvyšuje počty lidí, které se mohou zvednou a jít migrovat, třeba k nám do Evropy.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.4.2020 11:59 Reaguje na Radim Polášek
Od lidí, co pracovali v rozvojových zemích, jsem ještě slyšel postřeh, že tamní vesničané jsou v podstatě samostatní a uživí se v rámci své vesnice. Pokud dělají něco navíc, tak nárazově, aby si vydělali na kozu, na manželku apod., na co by jinak museli šetřit léta. Takže přijdou do fabriky, nechají se zaškolit, odpracují pár směn, mají vyděláno co potřebovali a zmizí v pustinách. S tím pěstěním "zelenorevolučních" plodin to bude asi něco podobného. Prostě si tím vydělají a dál už nemají zájem to dělat.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

25.4.2020 17:38 Reaguje na Jan Šimůnek
To je dost možné. Asi je to hodně dáno tím teplem, v našich zeměpisných šířkách musel člověk po tisíciletí myslet dopředu aspoň pár let, protože se potřeboval v létě sehnat materiál a zásoby a připravit na zimní mrazy, v tropech nemusí. Bohužel ale doba se změnila, národ, kde většina lidí uvažuje takhle, zůstane trvale takhle zaostalý a v dnešní době vydaný úplně na pospas jakémukoliv kořistění a otročení.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

24.4.2020 12:42 Reaguje na Radim Polášek
nejlepší by prostě bylo nechat zemědělce v Ghaně na pokoji on si poradí i bez našich moudrých rad. Jinak scelování polí atd je v Africe naprostá utopie, byl jste tam někdy ?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.4.2020 12:43 Reaguje na Radim Polášek
To se ani nechce věřit... I když u pana Poláška mě to nepřekvapuje, pro něho je blábol i stávající situace se suchem. Četl jste vůbec ten článek a pochopil, co nám, bohaté bílé rase, říká??? Oni nežijí pro bohatsví, zemědělství dělaly převážně ženy a doteď byli spokojení. Proč je máme nutit do něčeho, co odmítají? A co budou dělat místo zemědělství? Vyrábět auta? I tak jich je ve světě neúrekom!

To, že si tu hrajeme jakože na uvědomělou skromnost, můžeme Ghancům tu jejich neuvědomělou jen závidět! Prostě jak bílá civilizace způsobila neštěstí ve svém svatém přesvědčení s vývozem revoluce (Arabské jaro), tak to jí nestačí a chce z černochů udělat evropsky myslící podnikatele. Úžasné!! Potom se nedivme, že jde všechno od 10 k 5.

Hloupý (??), kdo nebere, hloupější, kdo vnucuje.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

24.4.2020 12:50 Reaguje na Karel Zvářal
100% souhlas
Odpovědět
RP

Radim Polášek

25.4.2020 09:35 Reaguje na Karel Zvářal
Pochybuji, že odmítají méně pracovat a mít víc potravin.
Spíš odmítají pochybné zelené věrozvěsty, odborníky na všechno od monitorů počítačů, kteří si myslí, že když jsou součástí civilizace na podstatně vyšší úrovni než ti ghanci, tak automaticky taky musí všechno vědět lépe než ti ghanci.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

24.4.2020 19:46 Reaguje na Radim Polášek
Hlavně, že to víte Vy, Radime Polášku.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

24.4.2020 19:59 Reaguje na Radim Polášek
Prostě jde o kšeft, který Ghaňané odmítají, což zlobí ty, kteří si plánovali, že na tom vydělají horentní sumy peněz a ono nic.

Pesticidy jsou chemické sloučeniny (pro laiky látky) s kterými se organismy během svého vývoje nesetkaly a pro jsou jimy zabíjeny. Problém je v tom, že se nikdy neví koho, jak, v jaké koncetraci v organismu a za jakou dobu působení na organismus, ta která sloučenina zabije. Některé organismy hned, jiné po třeba 40-ti letech, jako DDT.
Odpovědět
SH

Stanislav Hrouzek

24.4.2020 13:33
Problémem afrického zemědělství je v tom, že je velmi málo výkonné a není schopno pokrýt poptávku Afriky. Představa, že ho necháme tak jak je, a ono to bude samo o sobě skvělé, je prostě úplně mimo.

Vývoj vyžaduje změnu. Změna nepřináší často jen positiva. Ale má svůj smysl. I dnes u nás mohou existovat zemědělci, kteří jsou sami soběstační a uživí se tím, co sami vypěstují. Takto to fungovalo tisíce let. Ovšem to ještě neznamená, že to uživí populaci země, kde drtivá většina žije ve městech...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.4.2020 13:51 Reaguje na Stanislav Hrouzek
V E. je nadprodukce potravin. Přebytky by měly být předmětem obchodu, např. výměnou za ochranu pralesa, regulaci porodnosti apod., ale jako dar (charitu) určitě ne. To je cesta do pekel, k ničemu je to nemotivuje.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

24.4.2020 16:58
Zatímco se tady vybavujete, tak globální chemický průmysl letos vydělal
2,464,721,400,695 USD.

Ti chudáci v Africe jsou kořistí další kolonializace, tentokráte ekonomické.
Vezmu dotace , cinklé osivo pesticidy , ukecám je , v podstatě s pomocí zkorumpovaných místních vlád je donutím , aby se vzdali soběstačnosti - a tím i svobody . Následně je zatáhnu do nekonečné spirály kšeftů s pesticidy,upravenými osivy a nějakou tou zlatkou, aby se neřeklo.

A pak to zkasíruji , zisk si ,ponechám popřípadě zatlačím na program pomoci , aby se hodili další dolary na "zelenou revoluci" .
To , co se v Africe dělá s černochy je "zelený kolonialismus", srovnatelný s odpornými formami otrokářství 17--19. století. Peníze nesmrdí ani v 21.století.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.4.2020 18:08 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ta třináctinásobná cifra je úchvatná, všeříjíkající. To potom mohou najmout štáb lidí na reklamu, včetně té na "Zelenou revoluci", pardon, sofistikovanou zlodějnu.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

25.4.2020 11:37 Reaguje na Karel Zvářal
Ta cifra je zcela nicneříkající, protože by musela být rozdělena na jednotlivé obory. Míchat dohromady například plastovou palubku z Fabie s osivem a dalším pro Afriku je ... buď hloupé, nebo účelové.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.4.2020 14:28 Reaguje na Svatá Prostoto
Zmohl jste se sám leda na nic neříkající hloupý blábol. Ve světě je produkce pesticidů na hlavu (na osobu) 3,5 kg. U nás to je asi 0,5 kg, což je relativně dobré, ale počítá se jen účinná látka, které je ve výrobku objemově cca 2%. Proto ubývá hmyzu a celkově biologická diverzita. Hlavním viníkem je chemický průmysl, kde aplikované pesticidy tvoří jen část zdravotně závadné zátěže životního prostředí.

Mj. také proto odmítají Ghanci tuto hru, protože výdělek za produkci je relativizován znečištěním vod a celkového negativního vlivu na ŽP.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

25.4.2020 18:53 Reaguje na Karel Zvářal
Tedy, jak dokážete přeskočit od cifry která by měla vyjadřovat celkový objem chemické výroby na celém světě k jejímu velmi úzkému segmentu, to je tedy něco.

Jinak co si dělá Ghana je mi sradečně šumák, ať si to pěstují po svém, já jsem pro a nic jim nenutím. A když toho bude málo, tak ať si zbytek někde koupí, nebo pomřou hlady.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.4.2020 06:47 Reaguje na Svatá Prostoto
Chemický průmysl jako celek zatěžuje ŽP v rozsahu, který nelze přesně kvantifikovat. O vlivech reziduí pesticidů se už něco ví, jejich účinek se většinou projevuje kumulativně až v řádu desetililetí.

A mně třeba to šumák není, mám radost, že někdo se tomuto zhůvěřilému a nenažranému systému dokáže vzepřít.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

26.4.2020 12:55 Reaguje na Karel Zvářal
Já mám pocit, že jste se s panem Vinklerem dostali v diskuzi úplně někam jinam, než je téma článku. A to je prosté ... obyvatelé Ghany (někteří) se chtějí vrátit k tradičnímu způsobu hospodaření. Což samo o sobě je za mne ok. Problém nastane, když se tímto způsobem nejsou jako společnost schopni uživit a nemalá část obyvatelstva je závislá na potravinové pomoci ze zahraničí. Tam pak jsou jen dvě cesty ... buď si zůstat na svém a smířit se s hladověním mnohých (nebo žebráním jinde), nebo způsob hospodaření změnit tak, aby pokryl potřeby společnosti.

Vy se radujete, že se vzepřeli, což vám samozřejmě neberu. Nevím ale, zda se současně radujete z jejich potravinové nesoběstačnosti. Protože pokud ne, tak se dostáváme poněkud do slepé uličky.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.4.2020 13:33 Reaguje na Svatá Prostoto
Nevím, asi jsme každý četli jiný text:-)) Kukuřice je nutričně chudá potravina, sama o sobě je ke konzumaci (dlouhodobě) nevhodná. To mnohem lepší jsou obiloviny. Navíc kuku řadu let po sobě vyčerpává půdu. Evidentně nejste zemědělec, děláte si jednoduché závěry z toho, co kdo kde (tendenčně) písne.

Nechejme je u té jejich pestrosti, oni 20 let vydželi tuto "pomoc", podtrhli a sečetli. Nepodceňujme je, oni také umí počítat, také rozumí zemědělství.

Na tom venkově nemají u huby Lidl či Makro, aby si koupili vše, co potřebují. Prodá (možná) výhodně kuku, ale potom mu nastanou krušné měsíce, jak uživit rodinu. Jestliže je celá vesnice takto zblbnutá... zkuste schválně jíst měsíc kukuřčné placky a přestanete brzo hloupě plácat.

Základ jídelníčku (a přežití) je pestrost. Z kuku je dobré obchodovat na světových trzích, nikoliv na odlehlém venkovu. Jinými slovy (jako SV a VM-): když dva dělají totéž, není to totéž.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

26.4.2020 17:26 Reaguje na Karel Zvářal
No, ono číst vždy jen článek je většinou málo. A jednoduché závěry děláte naopak vy. Níže jsem postoval poměrně zajímavý odkaz právě na Ghanu. A zde ... "Oslavy vyšly na dvacet milionů dolarů, což je shodou okolností zhruba tolik, kolik ten rok Ghana získala od Spojených států v programu potravinové pomoci." https://www.euro.cz/archiv/zeme-tretiho-sveta-na-padu-kolonialnich-vlad-nevydelaly-1208873/galerie?id=218158 . A pokud to vezmeme v trochu větším měřítku ... https://www.lidovky.cz/svet/treti-svet-se-boji-obri-krize.A200426_131247_ln_zahranici_tmr

Takže Ghana a Afrika obecně mají problém, a to s potravinovou nedostatečností. Velký. A musí jej nějak řešit. Jak samozřejmě nevím, stejně jako to nevíte vy ... pokud ano, tak je vás tady škoda:-). Ale jasně se ukazuje, že původní způsob produkce potravin nefunguje a s ohledem na rostoucí potřeby fungovat ani nemůže.

Odpovědět

Jan Šimůnek

28.4.2020 09:51 Reaguje na Svatá Prostoto
Jejich problém je dán "baby boomem". Ten zčásti způsobil import výsledků sanitární revoluce, která proběhla v evropských zemích ve druhé polovině 19. století, zčásti vlivem křesťanských a islámských misionářů, zakazujících antikoncepci a formy sexu, nevedoucí k otěhotnění (což se částečně překrývá, ale není to úplně totéž).
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

28.4.2020 12:41 Reaguje na Jan Šimůnek
Tak tady plný souhlas, že velká ... skoro bych napsal rozhodující ... část toho problému je demografická.

Ale to je to. Množí se, hodně, musí víc produkovat. Protože jinak co? Trpně umírat hlady asi nebudou, takže buď musí prosit okolní svět o almužnu, nebo k nám přijedou na návštěvu. První nic moc, druhé ... škoda slov.

Nebo začít fest redukovat nárůst populace.

Popravdě řečeno, nevěřím ani jednomu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.4.2020 15:05 Reaguje na Svatá Prostoto
Sice spotřeba pesticidů u nás je nízká, ale v výskyt v potravinách říká něco jiné...

https://www.euro.cz/udalosti/cesko-ma-v-potravinach-vice-pesticidu-nez-jine-zeme-rika-toxikolog-1477087
Odpovědět
RP

Radim Polášek

25.4.2020 17:42 Reaguje na Miroslav Vinkler
Chudáci v Africe jsou chudáci z vlastní vůle. Nikdo jim nebrání se vzdělávat, postupně intenzifikovat zemědělství, uvolnit tím pracovní síly a ty využít k zvyšování ekonomické úrovně své země. A to je jediný způsob, jak se vymanit z jakéhokoliv vykořišťování své země.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

27.4.2020 14:23 Reaguje na Radim Polášek
Brání jim v tom lokální podmínky. Politické, ekonomické, sociální, kulturní,...
Odpovědět

Jan Šimůnek

28.4.2020 09:54 Reaguje na Petr Eliáš
Problém je, že bílí farmáři dokázali za těch samých podmínek vypěstovat nejen dostatek potravin pro místní obyvatele, ale ještě přebytky pro export. Takže beru maximálně ty "politické" podmínky: Když se tam zavádí marxismus a výsledkem je něco hodně podobného Orwellově "Farmě zvířat" (např. Zimbabwe).
Odpovědět
sv

24.4.2020 16:59
Jinými slovy, ghanský zemědělec dostane dotaci, prý kvůli ní nemá co žrát a nazelenalý sociolog z Kanady z toho obviní zelenou revolulci, což je důvod proto aby místní levičáčtí hysterici začali obviňovat globalizaci. Opravdu ale opravdu by mne zajímalo, co má společného zelená revoluce se socialistickými dotacemi alá EU. Zelená revoluce nic nedotuje, zelená revoluce je pojem, který popisuje proces zavádění nových výnosnějších odrůd do zemědělské praxe a nových progresivních postupů, díky čemuž ve zemích, kde byla aplikována, byla odstraněna hrozba hladomorů, nic víc, nic míň. Nemá nic společného s tzv. přelidněním, nemá nic společného s nedodržováním předepsaných dávek pesticidů nebo umělých hnojiv.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

24.4.2020 17:13 Reaguje na
Kde žijete ?
Dám vám vyšlechtěné osivo přizpůsobené pesticidní lázni a donutím vás to směnit za soběstačnost. Pochopitelně úplatně.
V podstatě se jedná o zneužití tzv. osevního monopolu založeného na vlastnictví moderních technologií. Pokud začnete hrát tuhle hru, už nikdy nemáte jinou volbu než žebrat o moje osivo.
Takové "progresivní a zelené postupy" doslova nenávidí Sepp Holzer, jeden z tvůrců permakultury.
Protagonisty této frašky jsou Monsanto, Bayer, DuPont apod.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

24.4.2020 19:56 Reaguje na Miroslav Vinkler
Prostě jde o kšeft, který Ghaňané odmítají, což zlobí ty, kteří si plánovali, že na tom vydělají horentní sumy peněz a ono nic. Pesticidy jsou chemické sloučeniny (pro laiky látky) s kterýmise organismy během svého vývoje nesetkali a pro je dokáží zabíjet. Problém je v tom, že se nikdy neví koho, jak, v jaké koncetraci vorganismu a za jakou dobu působení na organismus, ta která sloučenina zabije. Některé organismy hned, jiné po třeba 40-ti letech, jako DDT.
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.4.2020 10:23 Reaguje na Jiří Daneš
Uvědomte si, že "strašlivé účinky DDT" jsou z větší části (tak 90 % +) fantasmagorie zelených. V reálu měl daleko horší dopad jeho zákaz. Ten způsobil víc mrtvých než nacistický holokaust.
Odpovědět
sv

24.4.2020 23:48 Reaguje na Miroslav Vinkler
V reálném světě, na rozdíl od vás. Jak konkrétně je donutí "je to směnit za soběstačnost"? Stojí jim snad někdo s pistolí u hlavy, a brání jim používat vlastní osivo a nutí je používat jediné osivo od jediného globálního producenta? Ne, nic jim nebrání v tom, aby pěstovaly jiné plodiny, nakupovali jiná osiva, nebo dokonce používali svá osiva, tedy pokud se chtějí vrátit do středověku a riskovat, že jim polovina z jejich deseti dětí v případě velmi pravděpodobné neúrody pomře hlady. Jediné o co tady jde, jsou socialistické dotace, s tím, že progresivní firmy jako Monsanto jsou předem vyloučeny, protože ekosocialistické dotace přece nejsou určeny na ďábelské GMO. Ostatně velmi by mne zajímalo, jak dlouho přežil ten holzer jen na vlastním obilí. brání, tomu holzerovi, aby si losvětového producenta? globální Ne, socialisticky se dotuje. Co vám
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.4.2020 16:17 Reaguje na
Většinou v takových případech podepisujete nějakou formu exklusivity.
Odpovědět
sv

26.4.2020 18:34 Reaguje na Jan Šimůnek
Opět se zde naskýtá otázka, zda je někdo nutí brát dotace s pistolí u hlavy? Není dotace, není exkluzivita. Mne fascinuje jen to, jak i z eurosocialistických dotací kdesi v Ghaně dokážou místní anitGMO fanatici vycucat špínu, kterou by pak mohli plivnou na Monsanto.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

24.4.2020 20:44
Já tomu nějak nerozumím ... chtějí fungovat jako doteď, tedy produkovat převážně pro svoji vlastní spotřebu. Tak proč jim v tom bránit. Naopak, já jsem jednoznačně pro a mají moji plnou podporu.

Problém je to, že s tím dosavadním způsobem fungování by bez masivní potravinové pomoci velká řada obyvatel Afriky prostě pomřela hlady.

Takže jsou dvě možnosti, buď je nechat na pokoji, ale pak se holt musí smířit s tím, že budou mít jen to, co si vyprodukují, a víc fakt ani prd, nebo budou akceptovat, že když už jim ta (nejen) potravinová pomoc chodí, tak musí začít fungovat tak, aby tomu postupně být přestávalo, a to i za tu cenu, že holt nebudou fungovat jak dosud a jak jsou zvyklí.
Zbytek světa je opravdu nemíní živit navždy.

"Mohl by ji s úspěchem nabídnout v sousední oblasti, kde je podobně univerzálně pěstována třeba sója. Ale on nestojí o to, být podnikatelem nebo distributorem, chtěl jen uživit svou rodinu." ... tohle je formulace, ze které by mne navíc jeblo. Já taky nestojím o to chodit do háku přesně jak musím. Ale holt chci uživit svoji rodinu a ... a tak musím. Ale o mně nikdo článek nenapíše. Naštěstí:-).

S trochou nadsázky je to celé jak kdyby si bezďák někde v Naději stěžoval na denní menu.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

25.4.2020 09:44 Reaguje na Svatá Prostoto
Já myslím, že problém je tam v tom, že oni nemají jinou práci ani nemají jiný odbyt než vlastní spotřebu.
Když zvýší produktivitu zemědělství, tak logicky, aby nebyla nadvýroba, musí někteří z nich v tom zemědělství přestat dělat. Jenomže když přestanou dělat, tak protože tam není žádný západoevropský nazelenalý socialismus, tak se s nimi ti, co nepřestali dělat, nerozdělí a oni by tak trpěli hlady, protože na africkém venkově jiná práce není.
Proto tam radši pracují postaru a neefektivně, protože je pro ně jednodušší a pochopitelnější, že někteří trpí hlady jen tehdy, když se neurodí a všichni mají jídlo, když se urodí. Než když někteří nemají práci a hladoví i tehdy, když se urodí.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

25.4.2020 11:31 Reaguje na Radim Polášek
Tahle teorie je zjevně chybná.
V prvé řadě by to znamenalo, že tam bez toho, do čeho je podle nich "tlačí" různé organizace funguje. Že tedy dřív tam byl u jejich pohledu dostatek a oni jsou tlačeni do nadprodukce, kterou ale vlastně nepotřebují. Což může platit v případě pár jednotlivých producentů, ale neplatí to z pohledu celých oblastí, natož Afriky jako celku.
Druhý jasný argument proti je populační růst na jedné straně, na straně druhé pak tradiční způsob hospodaření, který zvýšenou produkci nepřináší a ani moc nemůže. Výsledek může být jen jeden. Hlad.
Tam není problém žádný západoevropský nazelenalý socialismu, ale prostě neustále rostoucí populace v kontrastu s nedostatečnou efektivitou ekonomiky. Jak v rámci jednotlivých sektorů, tak jako celku.
Prostě produkují málo (o tom jakým způsobem ani nemluvě) a množí se jak kobylky. Nehledě na stav společnosti ve většině zemí, kdy existuje brutální příjmová nerovnost, takže velice úzká skupina se má extrémně dobře, ti, co je drží u vesla (většinou díky AK47&spol.) slušně a zbytek je na tom tak, jak je.
Všechno uvedené jsou závažné a velmi obtížně řešitelné problémy, o tom žádná, ale vyřešit si je musí sami. Když se jim někdo snaží radit a pomáhat, tak fajn, a taky fajn, když oni na to nereflektují. Ale pak musí sami přijít s něčím lepším, nebo ... mít smůlu.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

25.4.2020 17:57 Reaguje na Svatá Prostoto
Správně, své problémy si vyřešit musí hlavně sami.
Jinak ale můj názor je ten, že tam je žádaný produkt nejen ta vypěstovaná potravina, ale taky vlastní práce, skrz kterou k potravině dojdou. A že oni mnohem raději, jak se tam množí, si zemědělskou půdu dělí na stále menší a menší kousky , aby pořád každý člověk měl nějakou půdu a tak měl nějakou obživu, třeba nuznou. (částečně pálí lesy a zabírají pořád víc půdy).
Zatímco naše evropské směry, které jim tam exportujeme, jim přináší naopak sjednocování půdy ve velké celky a v rámci intenzifikace zemědělství pro hodně znich ztrátu práce a tím i obživy. Protože produktivnější evropské zemědělství na stejnou rozlohu půdy postřebuje mnohem menší počet pracovních sil.
A v africké realitě tam oni jinou práci než zemědělskou nemají. Všechny ostatní výrobky, motyka, sekyra, pila, látky na oděvy a oděvy, boty, třeba i nějaký mobil, fotovoltaická miniaturní elektrárna, chladnička televize, kolo, motorka, auto atd, vůbec nic takového se tam nevyrábí, všechno se tam dováží.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

25.4.2020 18:55 Reaguje na Radim Polášek
Tak ona Ghana zase jako celek nebude taková hlavně zemědělská díra ... docela zajímavá práce je toto ... file:///C:/Users/Admin/Downloads/zaverecna_prace.pdf
Odpovědět
MK

Mojmir Kosco

24.4.2020 21:30
Problemem je u nich i u nas prave to ze jde o uziveni sebe a rodiny ale vetsina lidi ani nevi kde se bere jidlo a proto je stredoveky hospodarsky model neudrzitelny .lide ziji ve mestech a chteji jíst i kdyz nevedi co a jak se chova ci pěstuje



Odpovědět
A

Aleš Svoboda

26.4.2020 20:27
vůbec nechápu, proč jim někdo radí. . . ??
Nechte je být - ať si řčerti dělají cvo chtějí - ať si vypěstují čeho kolik chtějí - anebo třeba ať pojdou hlady. . . . je to jejich věc, jejich právo na rozhodnutí.
Vyřvávají, že jsou lidi - tak ať se jako lidi starají sami o sebe a neotravují nás svými problémy.
Mě je třebqa Ghana totálně ukradená . . . . a jestli tam bude místo lidí jen ZOO - o to lépe.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist