Pomohou mořské řasy nastartovat Austrálii nové průmyslové odvětví?

Zakladatel centra profesor Wei Zhang se vzorkem řas.

Zdroj | Flinders University

Mikrořasy, jimiž se zabývá zakladatel centra profesor Wei Zhang, jsou jednobuněčné fotosyntetizující organismy. Vynikají přitom svými nutričními hodnotami. Jsou velmi bohaté na omega 3 mastné kyseliny, které jsou důležité pro mozek, zrak a také pomáhají v boji proti onemocnění srdce.

„Mikrořasy mají širokou škálu výživových hodnot a pomocí technologie se dají upravit tak, aby uměly uspokojit každého. Umíme vytvořit typy, které budou obsahovat například více proteinů, tuku nebo sacharidů. A podle toho mohou být použity v mnoha pokrmech. Používají se třeba ve zdravých ‚masových‛ burgerech, paštikách, nebo dokonce k výrobě kaviáru,“ říká Zhang.

Mořský bioprůmysl podle vědců z Centra nabízí jedinečnou příležitost – a to celé Austrálii. Do roku 2030 bude totiž na Zemi asi 8,5 miliardy lidí. Očekává se, že poptávka po zemědělských produktech jako je jídlo a krmivo vzroste asi o 15 %. Zároveň s tím se ale bude postupně snižovat množství orné půdy. Profesor Zhang spolu s kolegy doufá, že by jejich funkční potraviny mohly v této situaci pomoci.

A také věří, že by Austrálie mohla z tohoto průmyslu dobře profitovat. Po mořských bioproduktech je celosvětově čím dál vyšší poptávka, ať se jedná o hnojivo, krmivo pro zvířata, doplňky stravy či léky určené na prevenci chorob. V roce 2014 byla odhadovaná hodnota mořského průmyslu 176 miliard USD. Austrálie na něm měla ale podíl pouze 200 milionů USD. Vědci z Centra doufají, že by australská „modrá ekonomika“ mohla mít už v roce 2025 hodnotu 100 miliard USD.

Pěstování řas v bioreaktoru.

Zdroj | Flinders University

Pod Austrálii spadá asi 10 milionů km2 mořského teritoria a australské pobřeží má podle Zhanga pro růst řas ideální podmínky. „Z komerčního hlediska jsou nejcennější chaluhy (tzv. hnědé řasy) a ruduchy (tzv. červené řasy). Těch je kolem Austrálie sice hodně, ale nemůžeme je z moře pouze brát. Musíme vyvinout takovou technologii, která nám zaručí, že budeme tyto přírodní zdroje využívat udržitelně a uchováme je do budoucnosti,“ komentuje profesor.

Řasy rostou v bioreaktorech, které mohou podle vědců pomoci v boji proti emisím skleníkových plynů a klimatické změně. Jednotka je velká 90 x 90 x 210 cm a může absorbovat až 400x víc oxidu uhličitého než stromy. Některé varianty mikrořas mohou díky slunečním paprskům vytvářet kyslík a přetvářet oxid uhličitý na uhlík stejně jako rostliny. „Mikrořasy jsou proto často nazývány dešťovými pralesy oceánů. V kombinaci s tím, že se dají udržitelně pěstovat a mohou se z nich vyrábět ekologicky šetrné produkty, opravdu věříme, že se mohou stát superpotravinou budoucnosti,“ dodává profesorka Kirsten Heimann z Centra rozvoje mořských bioproduktů.